Začíná konference OSN o biodiverzitě, cílem je globální dohoda o ochraně přírody
Státy jsou pod stále větším tlakem, aby prokázaly pokrok v boji proti změnám klimatu a poškozování životního prostředí. Zatím se však nedohodly na tom, které ekologické cíle upřednostnit, jak by měly společnosti vykazovat environmentální rizika a jak by měla být jejich činnost regulována.
V posledních letech rychle proudí peníze do podniků zabývajících se čistou energií, stejně jako do fondů a projektů označených jako ekologicky udržitelné. To naznačuje, že investoři mají velký zájem o ekologická řešení, píše Reuters. Investice do projektů zaměřených na biologickou rozmanitost jsou však mnohem nižší, přestože podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) polovina světové ekonomiky závisí na zdrojích a službách spojených s přírodními ekosystémy. Do roku 2025 bude podle UNEP na projekty v oblasti ochrany přírody potřeba přibližně 384 miliard dolarů ročně (8,9 miliardy Kč).
Nynější konference se účastní na 10 000 lidí, včetně zástupců vlád, vědců a aktivistů. Generální tajemník OSN António Guterres v úvodu setkání prohlásil, že se "lidstvo stalo zbraní hromadného vymírání". Dodal, že svět má stále šanci toto ničení zastavit. "Je čas uzavřít s přírodou mírovou smlouvu," dodal.
"Potřebujeme, aby vlády přijaly jasný a naléhavý úkol zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti do roku 2030," uvedla Eva Zabeyová, výkonná ředitelka organizace Business for Nature, globální koalice podniků a ochranářských skupin.
Zachránit genetické bohatství planety. Konference v Montrealu si dává velké cíleJednání OSN o biologické rozmanitosti, která se konají každé dva roky, nikdy nevzbudila takovou pozornost jako každoroční konference OSN o změně klimatu. Stále více lidí si však uvědomuje, že ochrana přírody a omezení změn klimatu jdou ruku v ruce. Zdravé ekosystémy jsou klíčem ke kontrole globálního oteplování. Rostoucí globální teploty zároveň stále více ohrožují mnohé ekosystémy i druhy, které se jim nedokážou rychle přizpůsobit. V současnosti hrozí vyhynutí více než milionu druhů, zejména hmyzu, který mizí tempem nevídaným za posledních deset milionů let, píše Reuters.
OSN doufá, že se jí podaří přesvědčit všechny země, aby se zavázaly, že do roku 2030 zajistí ochranu alespoň 30 procent své pevniny a moří. V současné době je pod nějakým druhem ochrany pouze asi 17 procent světové pevniny a méně než osm procent oceánů.
reklama
Ničení amazonského pralesa v Brazílii v uplynulém roce zpomalilo
Brazilské úřady připravují zásah proti ilegálním těžařům zlata v Amazonii
Lesní požáry v Brazílii letos zničily dvojnásobně větší území než loni