Zachránit genetické bohatství planety. Konference v Montrealu si dává velké cíle
Česká republika jede na konferenci vyjednávat za celou EU v rámci předsednictví v Radě EU. A evropským cílem je zajistit v příštích deseti letech ochranu 30 % suchozemských a 30 % mořských ekosystémů. To by mělo zabránit dalšímu snižování přírodní rozmanitosti. Spolu s tím chce svět omezit šíření invazních druhů a vyjednat spravedlivější podmínky pro využívání genetického bohatství planety.
Důležitým momentem současnosti je, že fungující příroda je zároveň nejlepším způsobem, jak si poradit s existujícími emisemi CO2. To může dohodě o ochraně biodiverzity výrazně přispět.
Proč na biodiverzitě záleží
Prvotní zdroj většiny produktů, které běžně a se samozřejmostí používáme, pochází z přírody. Pokud bychom například přišli o bakterie a houby, které zajišťují rozklad organických zbytků, dramaticky by poklesla zemědělská produkce a zároveň bychom se jen obtížně zbavovali odpadu. To je jen jeden z mnoha příkladů, jak závisíme na fungující přírodě.
Lidská činnost ale mnoho přírodních procesů narušila. Teď hledáme rovnováhu, s jakou do přírody můžeme zasahovat a využívat ji, a kolik prostoru potřebuje nedotčená příroda.
Největší soustava chráněných území na světě má 30. výročí. Chrání i naši přírodu„Vize je, že budeme žít v souladu s přírodou do roku 2050,“ říká ke konferenci Ladislav Miko, poradce ministra životního prostředí a vládní zmocněnec pro vyjednávání v oblasti biodiverzity.
Jak chránit
Po více než 170 zemích světa se bude chtít něco trochu podobného, jako má Evropa a Česko v rámci evropského systému chráněných území Natura 2000. Do něj jsou začleněná jak území s přísnou ochranou, tak s udržitelným využíváním. Pod něj nejčastěji spadá pastva, sečení, ale i pěstování obilí, které se ovšem provádí tak, aby umožnilo život chráněných živočichů jako je například chřástal polní.
V ČR máme zatím pod nějakým režimem ochrany 22 % území. Po více než 170 zemích světa teď budeme v rámci 10 let chtít, aby ochraně přírody vyčlenily společně 30 % plochy.
Amazonie
Příkladem toho, co by přijatá dohoda mohla ovlivnit, může být notoricky známé kácení amazonského pralesa. Na vykácené ploše se klasicky pěstuje sója na krmení hovězího skotu. Brazílii a dalším zemím to přináší zaměstnanost a zisky ze zemědělství. Světové společenství ale žádá, aby se intenzivní využívání území omezilo a prales byl lépe chráněn. S tím, že jsou v něm například cenné zdroje, které dokážou léčit naše civilizační nemoci.
Prosadit ochranu pralesa se ale zatím moc nedaří. A na konferenci v Montrealu se bude projednávat konkrétní způsob, jak by ochrana přírody mohla být efektivnější. Pokud se v Amazonii najde rostlina, z níž bude vyvinut například lék na rakovinu, měla by část zisků z něj směřovat zpět do země, která ochranu amazonského pralesa zajistila. Díky informacím o genetickém kódu k tomu ale dnes už máme dostupné podklady. Zbývá najít mechanismus, jakým by průmysl finance posílal. Nejvíce by to zřejmě ovlivnilo farmaceutický průmysl a šlechtitelství, ale zřejmě i řadu jiných odvětví. Proto jednání v Montrealu nejsou nakloněny země, jako je Japonsko, Švýcarsko nebo Izrael, které závisí na zdrojích z rozvíjejících se zemí.
„Česká republika se bude muset přihlásit k tomu, že je součástí rozvinutého světa, který čerpá z benefitů získávaných z rozvíjejících se zemí. A bude se muset přidat k tomu, že část těch benefitů bude odvádět zpět. Budeme muset nějak přispět. Jestli to bude našimi experty, know-how nebo budeme posílat peníze, to je dopředu těžké říct,“ říká Ladislav Miko.
Přečtěte si také |
Musíme obnovovat přírodu nejen v rezervacích, ale i na poli u Ivančic, říká Eva Volfová
Případná dohoda z Montrealu bude zřejmě znamenat, že i Česko bude muset přidat v ochraně přírody. „To, co chceme od druhých, musíme být schopni udělat sami,“ vystihuje to Miko. A Česká republika zatím nechrání 30 % svého území. Aby se to podařilo, budou k tomu muset přispívat všechny činnosti a všechna ministerstva, nejen ministerstvo životního prostředí.
reklama
Dále čtěte |
V Indonésii se narodilo mládě slona sumaterského, druh je na pokraji vyhynutí
Africké státy na konferenci COP16 žádají speciální financování biodiverzity
Pokles biodiverzity je v chráněných oblastech rychlejší, varují vědci COP16
Další články autora |
Světelné znečištění v ČR nechceme. Ale uvést do praxe regulaci bude složité, říká Petr Žák
Jak si řešením povodní nezpůsobit další problémy. A ještě získat mošt a křížaly
Za to, v jak špatném stavu jsou lesy a lesařina, můžou především škody zvěří a výběrová řízení, říká lesník Vladislav Ferkl Online diskuse
Všechny komentáře (5)
smějící se bestie
7.12.2022 12:14Co osobně pro to dělají, aby šli příkladem !
Miroslav Vinkler
7.12.2022 14:20Na mysli mám Hanzlovy větrné farmy :
Vzácný orlosup bradatý vypuštěný ve Španělsku jako součást ochranářského projektu nedávno zabloudil do Nizozemska a skončil ve větrné farmě
. Na celém světě umírají ve značném počtu největší a nejvzácnější orli a supi v důsledku turbín: v Austrálii orli klínoocasí; v Jižní Africe Verreauxovi orli; v Norsku orli mořští; v Kalifornii zlatí orlové.
Severoamerické studie odhadují, že ročně je turbínami zabito až milion netopýrů. Německá studie dospěla k závěru, že každá turbína zabije 70 netopýrů za dva měsíce. Atd., atd.
Prostě gryndýl za každou cenu !!!
Jedna studie zjistila, že na jediném větrném místě v Kalifornii, v průsmyku Altamont, zabily větrné turbíny ročně přes 1000 dravců, včetně více než 60 orlů skalních. To jsou pravděpodobně nedoceněné: větrné firmy nemají povinnost počítat ptáky, které zabijí, a vyhýbají se tomu. Je ponecháno na dobrovolných ochráncích přírody, aby se pokusili najít důkazy.
Vzhledem k tomu, že velcí dravci žijí v nízkých hustotách, jsou tato úhyn pro danou ptačí populaci mnohem významnější než zabití koček u pěnkav a červenek. Jediná větrná elektrárna ve Španělsku s pouhými 32 turbínami zabila každé tři dny od zahájení provozu před dvěma lety supa.
Karel Zvářal
8.12.2022 15:12 Reaguje na Miroslav Vinkler