Zachránit genetické bohatství planety. Konference v Montrealu si dává velké cíle
Česká republika jede na konferenci vyjednávat za celou EU v rámci předsednictví v Radě EU. A evropským cílem je zajistit v příštích deseti letech ochranu 30 % suchozemských a 30 % mořských ekosystémů. To by mělo zabránit dalšímu snižování přírodní rozmanitosti. Spolu s tím chce svět omezit šíření invazních druhů a vyjednat spravedlivější podmínky pro využívání genetického bohatství planety.
Důležitým momentem současnosti je, že fungující příroda je zároveň nejlepším způsobem, jak si poradit s existujícími emisemi CO2. To může dohodě o ochraně biodiverzity výrazně přispět.
Proč na biodiverzitě záleží
Prvotní zdroj většiny produktů, které běžně a se samozřejmostí používáme, pochází z přírody. Pokud bychom například přišli o bakterie a houby, které zajišťují rozklad organických zbytků, dramaticky by poklesla zemědělská produkce a zároveň bychom se jen obtížně zbavovali odpadu. To je jen jeden z mnoha příkladů, jak závisíme na fungující přírodě.
Lidská činnost ale mnoho přírodních procesů narušila. Teď hledáme rovnováhu, s jakou do přírody můžeme zasahovat a využívat ji, a kolik prostoru potřebuje nedotčená příroda.
Největší soustava chráněných území na světě má 30. výročí. Chrání i naši přírodu„Vize je, že budeme žít v souladu s přírodou do roku 2050,“ říká ke konferenci Ladislav Miko, poradce ministra životního prostředí a vládní zmocněnec pro vyjednávání v oblasti biodiverzity.
Jak chránit
Po více než 170 zemích světa se bude chtít něco trochu podobného, jako má Evropa a Česko v rámci evropského systému chráněných území Natura 2000. Do něj jsou začleněná jak území s přísnou ochranou, tak s udržitelným využíváním. Pod něj nejčastěji spadá pastva, sečení, ale i pěstování obilí, které se ovšem provádí tak, aby umožnilo život chráněných živočichů jako je například chřástal polní.
V ČR máme zatím pod nějakým režimem ochrany 22 % území. Po více než 170 zemích světa teď budeme v rámci 10 let chtít, aby ochraně přírody vyčlenily společně 30 % plochy.
Amazonie
Příkladem toho, co by přijatá dohoda mohla ovlivnit, může být notoricky známé kácení amazonského pralesa. Na vykácené ploše se klasicky pěstuje sója na krmení hovězího skotu. Brazílii a dalším zemím to přináší zaměstnanost a zisky ze zemědělství. Světové společenství ale žádá, aby se intenzivní využívání území omezilo a prales byl lépe chráněn. S tím, že jsou v něm například cenné zdroje, které dokážou léčit naše civilizační nemoci.
Prosadit ochranu pralesa se ale zatím moc nedaří. A na konferenci v Montrealu se bude projednávat konkrétní způsob, jak by ochrana přírody mohla být efektivnější. Pokud se v Amazonii najde rostlina, z níž bude vyvinut například lék na rakovinu, měla by část zisků z něj směřovat zpět do země, která ochranu amazonského pralesa zajistila. Díky informacím o genetickém kódu k tomu ale dnes už máme dostupné podklady. Zbývá najít mechanismus, jakým by průmysl finance posílal. Nejvíce by to zřejmě ovlivnilo farmaceutický průmysl a šlechtitelství, ale zřejmě i řadu jiných odvětví. Proto jednání v Montrealu nejsou nakloněny země, jako je Japonsko, Švýcarsko nebo Izrael, které závisí na zdrojích z rozvíjejících se zemí.
„Česká republika se bude muset přihlásit k tomu, že je součástí rozvinutého světa, který čerpá z benefitů získávaných z rozvíjejících se zemí. A bude se muset přidat k tomu, že část těch benefitů bude odvádět zpět. Budeme muset nějak přispět. Jestli to bude našimi experty, know-how nebo budeme posílat peníze, to je dopředu těžké říct,“ říká Ladislav Miko.
Přečtěte si také |
Musíme obnovovat přírodu nejen v rezervacích, ale i na poli u Ivančic, říká Eva Volfová
Případná dohoda z Montrealu bude zřejmě znamenat, že i Česko bude muset přidat v ochraně přírody. „To, co chceme od druhých, musíme být schopni udělat sami,“ vystihuje to Miko. A Česká republika zatím nechrání 30 % svého území. Aby se to podařilo, budou k tomu muset přispívat všechny činnosti a všechna ministerstva, nejen ministerstvo životního prostředí.
reklama
Dále čtěte |
Nechat přírodu vydělávat? Nový Zéland ukazuje stejné chyby jako Česko
Vzácné velryby černé mají tuto sezonu více mláďat, stále ale mohou vyhynout
Záplavy na Sumatře mohly podle vědců zabít až desetinu ohrožených orangutanů
Další články autora |
Světelné znečištění v ČR nechceme. Ale uvést do praxe regulaci bude složité, říká Petr Žák
Jak si řešením povodní nezpůsobit další problémy. A ještě získat mošt a křížaly
Za to, v jak špatném stavu jsou lesy a lesařina, můžou především škody zvěří a výběrová řízení, říká lesník Vladislav Ferkl Online diskuse
Všechny komentáře (5)
smějící se bestie
7.12.2022 12:14Co osobně pro to dělají, aby šli příkladem !
Miroslav Vinkler
7.12.2022 14:20Na mysli mám Hanzlovy větrné farmy :
Vzácný orlosup bradatý vypuštěný ve Španělsku jako součást ochranářského projektu nedávno zabloudil do Nizozemska a skončil ve větrné farmě
. Na celém světě umírají ve značném počtu největší a nejvzácnější orli a supi v důsledku turbín: v Austrálii orli klínoocasí; v Jižní Africe Verreauxovi orli; v Norsku orli mořští; v Kalifornii zlatí orlové.
Severoamerické studie odhadují, že ročně je turbínami zabito až milion netopýrů. Německá studie dospěla k závěru, že každá turbína zabije 70 netopýrů za dva měsíce. Atd., atd.
Prostě gryndýl za každou cenu !!!
Jedna studie zjistila, že na jediném větrném místě v Kalifornii, v průsmyku Altamont, zabily větrné turbíny ročně přes 1000 dravců, včetně více než 60 orlů skalních. To jsou pravděpodobně nedoceněné: větrné firmy nemají povinnost počítat ptáky, které zabijí, a vyhýbají se tomu. Je ponecháno na dobrovolných ochráncích přírody, aby se pokusili najít důkazy.
Vzhledem k tomu, že velcí dravci žijí v nízkých hustotách, jsou tato úhyn pro danou ptačí populaci mnohem významnější než zabití koček u pěnkav a červenek. Jediná větrná elektrárna ve Španělsku s pouhými 32 turbínami zabila každé tři dny od zahájení provozu před dvěma lety supa.
Karel Zvářal
8.12.2022 15:12 Reaguje na Miroslav Vinkler