Zahájení klimatické konference OSN se zpozdilo, podle AFP kvůli sporům o peníze

V tureckém letovisku Antalya začala klimatická konference COP31, na níž mají zástupci zemí OSN a mezinárodních organizací opět diskutovat o boji proti globálnímu oteplování. Dnešní zahájení se zpozdilo asi o půldruhé hodiny. Podle agentury AFP důvodem byly spory o program konference, která má trvat do 20. listopadu a na níž chtějí rozvojové země jednat o větší finanční podpoře od bohatých států na boj s dopady změn klimatu a na přechod na čistší energie. Africké státy podle AFP neúspěšně požadovaly, aby bylo na program jako samostatný bod zařazeno trojnásobné zvýšení financí od bohatých zemí, které jsou zodpovědné za většinu emisí skleníkových plynů. Důsledky globálního oteplování, tedy stále častější záplavy, větší sucha či stoupající hladina moří, přitom nejvíce dopadají na chudší rozvojové země.

Na konferenci COP31 se ale podle AFP neočekává zásadní průlom. Řada zemí se potýká s většími rozpočtovými výdaji a rostoucími cenami kvůli energetické krizi, kterou ovlivňuje válka Ruska proti Ukrajině a letos také válka USA s Íránem. To vše vytváří tlak na klimatické ambice. Mnozí účastníci podle AFP popisují COP31 jako setkání, jež má přetavit závazky přijaté na předchozích summitech v činy. Podobně k tomu vyzývali mnozí například i na loňské COP30 v Brazílii.

Výkonný tajemník Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) Simon Stiell dnes vyzval státy, aby jednaly a shodly se na praktických řešeních ohledně financování ekologických opatření a opatření na snižování negativních dopadů změny klimatu v chudších zemích, posilování elektřiny v globálním energetickém mixu či snižování emisí metanu. "Akce ohledně metanu a elektrifikace jsou pro planetu chladícím zábalem - mohou snížit až o půl stupně předpokládané globální oteplení," zdůraznil Stiell. Podle něj řešení klimatické krize není nikde "dost rychlé".

Před dnešním zahájením klimatické konference vyzval generální tajemník OSN António Guterres účastnické země, aby rychleji snižovaly škodlivé emise, urychlily dohodnutý odklon od ropy, plynu a uhlí a poskytly nezbytnou finanční podporu i ochranu zranitelným státům. "Ti, kteří za tuto krizi nesou nejmenší odpovědnost, jsou zasaženi jako první a nejhůře," uvedl podle DPA Guterres.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) bylo posledních 12 let nejteplejších v historii měření, hladina moří dosáhla historického maxima a zvyšovala se i teplota moří. Zároveň pokračuje dlouhodobý úbytek ledovců a klesají zásoby sladké vody.

"Vlny veder, tropické cyklóny a přívalové deště nabývají na intenzitě rychleji, než na co nás připravovaly historické modely," upozornila generální tajemnice WMO Celeste Saulová. "Rok 2027 by se mohl stát nejteplejším rokem v historii měření," vzkázala Saulová ze Ženevy účastníkům konference v Antalyi. Připomněla, že situaci zhoršuje jev El Niňo, který vyvolává extrémní projevy počasí. Poslední El Niňo je obzvlášť intenzivní a podle Saulové se zřejmě zapíše do tabulek jako nejsilnější od roku 1950.

Konference COP31 by se podle deníku The Guardian mělo zúčastnit přes 90 šéfů států a vlád a ministři a další vládní představitelé až 190 států. Podle britského deníku se registrovalo celkem 70.000 účastníků, mezi nimiž jsou i zástupci občanské společnosti, domorodých obyvatel, zákonodárci, představitelé samospráv, podnikatelé, ale také řada lobbistů zastupujících průmysl fosilních paliv. Loni v listopadu se v Brazílii na COP30 registrovalo na 56.000 delegátů. Obvykle ale ne všichni registrovaní nakonec dorazí.

Tento týden ve středu a ve čtvrtek se má na COP31 konat summit, jehož se však podle deníku The Guardian nezúčastní lídři zemí, které ke globálnímu oteplování přispívají nejvíce, jako je Čína, Indie či USA. Britský deník dnes napsal, že do Antalye nepřiletí ani francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz či kanadský premiér Mark Carney.

Konference OSN o změně klimatu (COP) se pořádají každoročně od roku 1995, s výjimkou roku 2020, kdy se akce nekonala kvůli pandemii covidu-19. Navzdory tomu, že světoví lídři a diplomaté se na klimatických konferencích schází už 30 let, teplota Země dál roste a extrémy počasí se zhoršují. Panamský ministr životního prostředí Juan Carlos Navarro loni tato setkání označil za "orgie byrokratů", kteří cestují po světě s obrovskou uhlíkovou stopou a nedosahují reálných výsledků.

---

reklama

---