Zástupci Greenpeace před sídlem Lesů ČR protestovali proti kácení starých lesů
4.10.2023 18:02 | HRADEC KRÁLOVÉ
(ČTK)
Greenpeace zejména vadí kácení v biologicky cenné lokalitě Východní Krušnohoří v okolí Litvínova a Telnice a pokračování v těžbě ve Ždánickém lese na jihu Moravy.
Foto | Petr Zewlakk Vrabec / Greenpeace
Na hlavním transparentu Greenpeace před vchodem do budovy ředitelství podniku stálo "Lesy ČR zabíjejí staré lesy". Happening se obešel bez incidentů. Policie měla na místě dvě hlídky.
Greenpeace zejména vadí kácení v biologicky cenné lokalitě Východní Krušnohoří v okolí Litvínova a Telnice a pokračování v těžbě ve Ždánickém lese na jihu Moravy. "V obou případech jde o staré cenné lesy, které překypují biodiverzitou a vyskytují se v nich chráněné a ohrožené druhy rostlin a živočichů. Pokračující kácení může tyto lesní porosty výrazně poškodit," uvedla Greenpeace.
Lesy ČR uvedly, že ve Východním Krušnohoří vytipovali 250 hektarů porostu, které zůstanou zcela bez zásahu člověka. Do roku 2025 podnik hodlá v celé zemi označit 40.000 starých odumírajících takzvaných biotopových stromů, aby byl v lesích zachován prostor pro hmyz, houby a další mikroorganismy. "Cílem je chránit a podpořit biologickou rozmanitost porostů starších 120 let," uvedl podnik.
Organizace Greenpeace tento záměr podniku považuje za nedostatečný. "Požadavkem naší kampaně je chránit lesy starší 120 let vlastněné státem. Těch je 4,5 procenta všech lesů a většinu z nich spravují Lesy ČR. Vzhledem k tomu, že se Lesy ČR celkem starají o 1,2 milionu hektarů lesa, jedná se pro ně o snadno splnitelné požadavky," uvedla vedoucí kampaně Nikol Krejčová.
"Těžbami takzvaných starých stromů podporujeme novou generaci lesa, která poroste v měnících se klimatických podmínkách a bude těmto podmínkám lépe přizpůsobena. Námi zvolenou ochranu lesa pokládáme za dostatečnou," řekl ČTK mluvčí podniku Přemysl Šrámek. O staré lesy podle podniku republika nepřichází, protože průběžně dorůstají a nahrazují je stárnoucí mladší stromy. "Skutečně cenné lesní porosty rostou obvykle v chráněných územích a hospodaření v nich se tomu přizpůsobuje," uvedl Šrámek.
Státní podnik dnes zástupcům Greenpeace nabídl k problému společnou odbornou diskusi. Jednání by se mohlo odehrát v listopadu. Představitelé Greenpeace nabídku přijali.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Účastníci demonstrace v dole Bílina v roce 2018 musí zaplatit škodu těžaři
Zelený kruh, zastřešující organizace ekologických hnutí, slaví 35. výročí od svého založení
Rozmrzlina nebo suchprchlík. Kampaň se satirickým slovníkem má upozornit spektrum dopadů klimatické krizeOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
SV
Slavomil Vinkler
4.10.2023 19:20250 ha je čtverec cca 1500x1500m. To není z hlediska biodiverzity skoro nic moc. Pokládám návrh GP na několik % celkem rozumný.
Odpovědět
Pe
Petr
4.10.2023 20:36 Reaguje na Slavomil VinklerRozumný? Mnohokrát jste se tu bezzásahovosti vysmíval a najednou je to rozumné?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.10.2023 07:05 Reaguje na PetrNerozlišujete zásahovost a hospodářskou těžbu, ale stále trolíte. Přece nějaké procento bez hospodářské těžby je vhodné, ale totální bezzásahovost je pro biodiverzitu stejně špatně jako totální těžba. Každý biotop potřebuje nějakou údržbu, zásah, aby neskončil. Například pajasanem. Údržba ovšem musí být v zásadě podle historických zkušeností jak biotop vznikl, obvykle (ne vždy) je to pastva,
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
5.10.2023 07:54 Reaguje na Slavomil Vinklerbych oponoval s tím co tvrdíte, že bezzásahovost je pro biodiverzitu špatně. Příroda to dělá miliony let a najednou příjde Homo Sapiens a vytvoří takový nesmysl jako je zásahovost a bezzásahovost, jen aby ukojil vlastní spotřebu způsobem drancování celých míst pasek s těžkou technikou. My si ty zdroje natolik ohýbáme okolo vlastního ega, že už nás ani nenapadne mnohde, že by se to mělo také chránit.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.10.2023 09:56 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZapomínáte, že celé třetihory a čtvrtohory formovaly povrch země velcí spásači. Ty vyhubil člověk v poslední době (po)meziledové. No ale dost je nahradil svou činností. Celá evropská krajina je formována zejména činností dravých a agresivních Indoevropanů - pastevců a zemědělců již asi 6 tisíc let. Výsledek známe jako krajinu pestrou s vysokou biodiverzitou z minula (18.-19. století). Jakou krajinu chcete docílit vy??
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
5.10.2023 23:52 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBudu si oponovat zas já.
Ten ekosystém středoevropských lesů vznikl právě díky lidské činnosti, kdy se v lesích nějakým způsoben zastavil vývoj pralesa.
A díky tomu, se v lesích zachovaly cenné organismy, které žijí ve světlých lesích apod.
Neobhajuji tím monokultury, kdo zná monokulturní bučiny, tak to taky není žádná zázrak, i když lepší, že smrčina v pahorkatinách.
Ale už desítky let se respektuje, že v Evropě prakticky není mnoho území, která se vyvíjela bez zásahů člověka.
Vraťme do lesů zubry, koně, tury, ať tam zas dělají to, co teď dělá ve velkém měřítku člověk.
Ale do té doby, musíme se naučit najít rovinu mezi potřebou dřeva pro náš život, a to pro nás v přijatelné ceně, a volného vývoje lesa.
Odpovědět
Ten ekosystém středoevropských lesů vznikl právě díky lidské činnosti, kdy se v lesích nějakým způsoben zastavil vývoj pralesa.
A díky tomu, se v lesích zachovaly cenné organismy, které žijí ve světlých lesích apod.
Neobhajuji tím monokultury, kdo zná monokulturní bučiny, tak to taky není žádná zázrak, i když lepší, že smrčina v pahorkatinách.
Ale už desítky let se respektuje, že v Evropě prakticky není mnoho území, která se vyvíjela bez zásahů člověka.
Vraťme do lesů zubry, koně, tury, ať tam zas dělají to, co teď dělá ve velkém měřítku člověk.
Ale do té doby, musíme se naučit najít rovinu mezi potřebou dřeva pro náš život, a to pro nás v přijatelné ceně, a volného vývoje lesa.
PJ
Pavel Jeřábek
5.10.2023 23:52 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBudu si oponovat zas já.
Ten ekosystém středoevropských lesů vznikl právě díky lidské činnosti, kdy se v lesích nějakým způsoben zastavil vývoj pralesa.
A díky tomu, se v lesích zachovaly cenné organismy, které žijí ve světlých lesích apod.
Neobhajuji tím monokultury, kdo zná monokulturní bučiny, tak to taky není žádná zázrak, i když lepší, že smrčina v pahorkatinách.
Ale už desítky let se respektuje, že v Evropě prakticky není mnoho území, která se vyvíjela bez zásahů člověka.
Vraťme do lesů zubry, koně, tury, ať tam zas dělají to, co teď dělá ve velkém měřítku člověk.
Ale do té doby, musíme se naučit najít rovinu mezi potřebou dřeva pro náš život, a to pro nás v přijatelné ceně, a volného vývoje lesa.
Odpovědět
Ten ekosystém středoevropských lesů vznikl právě díky lidské činnosti, kdy se v lesích nějakým způsoben zastavil vývoj pralesa.
A díky tomu, se v lesích zachovaly cenné organismy, které žijí ve světlých lesích apod.
Neobhajuji tím monokultury, kdo zná monokulturní bučiny, tak to taky není žádná zázrak, i když lepší, že smrčina v pahorkatinách.
Ale už desítky let se respektuje, že v Evropě prakticky není mnoho území, která se vyvíjela bez zásahů člověka.
Vraťme do lesů zubry, koně, tury, ať tam zas dělají to, co teď dělá ve velkém měřítku člověk.
Ale do té doby, musíme se naučit najít rovinu mezi potřebou dřeva pro náš život, a to pro nás v přijatelné ceně, a volného vývoje lesa.
Pe
Petr
6.10.2023 18:05 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž vám ukážu váš nesmysl, tak trolím?
Jakou údržbu a zásah potřebuje například deštný prales? No žádnou. Žije si svým životem a jako naschvál vám je to místo s největší druhovou rozmanitostí na světě - uvádí se, že tam žije polovina všech druhů živočichů, a ani jeden pajasan :-)
Vaše pastva a antropocentrismus vám neumožňují vidět za hranice vašich představ.
Odpovědět
Jakou údržbu a zásah potřebuje například deštný prales? No žádnou. Žije si svým životem a jako naschvál vám je to místo s největší druhovou rozmanitostí na světě - uvádí se, že tam žije polovina všech druhů živočichů, a ani jeden pajasan :-)
Vaše pastva a antropocentrismus vám neumožňují vidět za hranice vašich představ.
SV
Slavomil Vinkler
5.10.2023 07:17 Reaguje na PetrJen pro vaši informaci, i lesníci dbají na udržení starých lesů. Například Lesní inženýr p. Lacina se zasadil o vznik starých lesů např. PP Kačiny, PR Hrádek a mnoho dalších kolem Brna.
Odpovědět
Pe
Petr
6.10.2023 18:10 Reaguje na Slavomil VinklerNaši předkové měli různá moudrá rčení a přísloví. Například: Výjimka potvrzuje pravidlo.
Nebo: Jedna vlaštovka jaro nedělá.
Odpovědět
Nebo: Jedna vlaštovka jaro nedělá.
JS
Josef Střítecký
4.10.2023 22:25Domnívám se, že organizátoři happeningu Greenpeace les vnímají jako zakonzervovatelný relikt. Ale les je přece stále se vyvíjející organismus. A podíl mladého, dospívajícího, dospělého, stárnoucího a rozpadajícího se lesa by měl být v rovnováze. Je to stejné jako s populací lidí. Chcete se potkávat jen s kulhajícími a třesoucími se seniory? Pokud lesy hospodaří s obmýtím okolo 120 let, obnovuje se ročně ani ne setina výměry. Pokuste si představit šachovnici o 120 polích a získáte představu jak "brutální" je lesnická obnova zaujímající jedno pole ročně. Navíc velký podíl obnovy tvoří i obnova přirozená, kdy se les zmlazuje spontánně. A jen menší podíl je obnovován holosečně (že vznikne paseka o šířce do dvou výšek stromů), protože se intenzivně prosazuje obnova podrostním způsobem. Veřejnost je matena dogmatickým hlupáctvím. Aktivisté taky zřejmě netuší, že si mohou hodně svých připomínek vždy prosadit před obnovou desetiletých hospodářských plánů v rámci závazně přijatého a následně respektovaného základního protokolu. Je ale jednodušší si natisknout transparenty, přivolat novináře, a ukazovat se jako zachránci planety. Studujte lesnictví a ne ekologii, --- a prozřete!
Odpovědět
Pe
Petr
4.10.2023 22:50 Reaguje na Josef StříteckýLidé zajímající se o ekologii přece nemají důvod a zájem učit se lesy kácet a těžit.
Právě kvůli obecné době obmýtí kolem sta let je u nás lesů seniorů žalostně málo. Staré lesy (komerční lesník by je nazval přestárlé) jsou vzácným ekosystémem, který si zaslouží ochranu právě jak sám zmiňujete - kvůli rovnováze.
A jak dál píšete, přirozená obnova funguje. Ta zajistí, že ve starých porostech vzniká vyváženost postupně, samovolně a přirozeně
Odpovědět
Právě kvůli obecné době obmýtí kolem sta let je u nás lesů seniorů žalostně málo. Staré lesy (komerční lesník by je nazval přestárlé) jsou vzácným ekosystémem, který si zaslouží ochranu právě jak sám zmiňujete - kvůli rovnováze.
A jak dál píšete, přirozená obnova funguje. Ta zajistí, že ve starých porostech vzniká vyváženost postupně, samovolně a přirozeně
JS
Josef Střítecký
5.10.2023 10:09 Reaguje na PetrHospodaření v lese přece není jen kácení a těžba. To je naivní představa těch, co to tak chtějí vnímat. Jde o proces se stoletou periodou. Která jiná lidská činnost má tak dlouho udržitelnou vizi? A poznámka o malém zastoupení seniorních lesů je nepravdivá. Navíc není problém si v základním protokolu ukotvit prodloužení obnovy z jakéhokoliv dobrého důvodu. Lesnictví nestudují ti, kteří les chtějí drancovat. Vede je k tomu láska k přírodě. Nedělejte z nich kořistníky. Tak se projevila jen skupina kariéristů bývalého ministra Palase (studoval v Moskvě), které dosadil do vedení LČR a které vedl Kamil Vyslyšel, a pak jejich následovníci. Začala prosazovat hledisko ziskovosti státního podniku. Není to záležitost lesníků ale politického tlaku lobbistů hledajících poslední, jak říkali, neohlodanou kost. Škoda, že zisky z lesa netečou do důchodového účtu. To by veřejnost ráda přijala. Staří lesníci pojmenovávali zisk z lesa jako důchod z jeho obhospodařování.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.10.2023 15:05 Reaguje na Josef StříteckýOpravím: Palas studoval v Bulharsku... ne že by to mělo vliv na obsah Vašeho sdělení:-)
Odpovědět
Pe
Petr
5.10.2023 16:53 Reaguje na Josef Střítecký"Hospodaření v lese přece není jen kácení a těžba."
A co jiného to je?
Odpovědět
A co jiného to je?
Pe
Petr
5.10.2023 16:54 Reaguje na Josef Střítecký"A poznámka o malém zastoupení seniorních lesů je nepravdivá."
Nepravdivá? Je jich snad hodně?
Odpovědět
Nepravdivá? Je jich snad hodně?
Pe
Petr
5.10.2023 17:06 Reaguje na Josef Střítecký"Lesnictví nestudují ti, kteří les chtějí drancovat. Vede je k tomu láska k přírodě."
To je velmi zvláštní láska k přírodě, učit se jak vypěstovat co nejlepší dřevo na kácení a další zpracování.
Kdysi byl v TV dokument, jmenoval se Láska k divočině. A celý film byl o lidech s puškami, kteří stříleli po všem živém. To je přesně ta samá láska.
Odpovědět
To je velmi zvláštní láska k přírodě, učit se jak vypěstovat co nejlepší dřevo na kácení a další zpracování.
Kdysi byl v TV dokument, jmenoval se Láska k divočině. A celý film byl o lidech s puškami, kteří stříleli po všem živém. To je přesně ta samá láska.
Pe
Petr
5.10.2023 20:09 Reaguje na Jakub GraňákAsi vás překvapí že hodně. Minulých, již nežijících, i těch současných.
Odpovědět
Pe
Petr
5.10.2023 20:37 Reaguje na PetrPodobný, vlastně stejný příklad je u rybářů. Může rybář chytající na udici mít lásku k rybám? On bude vždy přesvědčený že ano. Ale je to opravdu láska k rybám, když dokáže ty ryby tahat za háček zabodnutý v krku? Není to jen láska třeba k rybolovu? Nebo jen pouhá vlastní představa lásky k rybám?
Podobných příkladů bychom našli hodně. Vždy je to prapodivný mix protikladů.
Odpovědět
Podobných příkladů bychom našli hodně. Vždy je to prapodivný mix protikladů.
SV
