Zelené může být město, doprava i obchod

„Zelená“ cesta byla ústředním tématem konference Going Green. Odborníci na ní hovořili o konkrétních enviromentálních projektech v hlavní městě Praze, v obchodech, v oblasti výpočetní techniky nebo v hromadné dopravě.

Martin Tlapa z Ministerstva průmyslu a obchodu se shodl s Veronikou Hunt Šafránkovou z Ministerstva životního prostředí: „zelený růst“ je příležitost ke zvýšení konkurenceschopnosti. To si prý uvědomuje také OECD, OSN i Světová obchodní organizace WTO. Podle Tlapy je ale „zelených“ aktivit mnoho, jsou roztříštěné a nenavazují na sebe.

Odpady? Spálit!

Jak „ozelenit“ ČR? V současnosti prý máme velký problém s odpady, v tomto ohledu patříme mezi „špičku“ v EU. Po prevenci a recyklaci odpadů by totiž mělo být podle EU preferováno spalování odpadů. A k tomu v ČR – až na výjimky – nespějeme.

Vladimír Dragan z magistrátu hl. m. Prahy připomněl, že veškerý pražský směsný odpad (300 000 tun ročně) se spaluje. „Představoval jsem si to jako kotel a komín,“ vzpomněl Dragan na svoji návštěvu spalovny: „Ale tak to není, je to chemická továrna, kde se škodlivý odpad zpracuje a musí se zde splňovat přísné předpisy.“ Spalovna v Malešicích dodává teplo a elektrickou energii asi pro 20 000 pražských domácností.

Metrem nebo busem?

Jan Spousta z Centra dopravního výzkumu (CDV) hovořil o dopravě ve městech. Podle EU by se prý měla do roku 2030 omezit vozidla na konvenční pohon na polovinu a do roku 2050 by se po městech téměř neměla pohybovat. V ČR zatím chybí „Plán udržitelné mobility“, který budou muset mít od roku 2013 města s více než 100 000 obyvateli. Kdo ho nebude mít, nemůže očekávat finanční podporu od EU.

„Zelenou“ dopravou je bezesporu veřejná doprava. Dopravním prostředkem s nejvyšší kapacitou je prý metro, které dokáže přepravit více než 20 000 cestujících jedním směrem za hodinu, na druhou stranu jsou však vysoké investiční i provozní náklady. Tramvaj přepraví „jen“ několik tisíc cestujících za hodinu a navíc hrozí, že se stane účastníkem dopravní nehody. Investiční náklady pro stavbu trati jsou však desetkrát nižší než u metra.

Jednoznačně nejlevnější na pořízení i provoz je autobus. Nepotřebuje speciální infrastrukturu a levnější jsou i vozy - zatímco nová tramvaj stojí asi 2 500 000 Euro, nových dieselových autobusů by za tuto cenu bylo deset. Kloubový autobus či autobus na hybridní či CNG pohon pak stojí 400 000 Euro. Kilometr v autobuse dopravní podnik vyjde na 3 až 5 Euro, u tramvaje je to o 2 Euro více. Autobusy ale uvezou o polovinu lidí méně než tramvaje.

Michal Váňa z Centra dopravního výzkumu hovořil o ekologických alternativách ve veřejné dopravě. První pokus v oblasti elektrobusů byl přestavěný autobus Škoda ve Znojmě na přelomu století. V Praze jezdí jeden malý elektrobus, byl zde na zkoušku i elektrobus z Ostravy, který ale, jak se zjistilo, není vhodný pro pražský terén. Ekologické jsou mimo jiné hybridní trolejbusy v Plzni, Opavě, Zlíně nebo hybridní autobusy na zemní plyn.

Levná energie je minulostí. Hledat alternativu za ropu a fosilní paliva vůbec je však potřeba. Leoš Gál z České technologické platformy biopaliv uvedl, že zemní plyn vydrží zhruba dalších 60 let, světové zásoby ropy jsou asi 42 let a uhlí vydrží při současné spotřebě dalších asi 122 let.

Situace, kdy je odborný potenciál směřován na velkou energetiku, která se spoléhá na neobnovitelné zdroje a OZE jsou podceňovány a vnímány pejorativně, prý není udržitelná, říká Gál. Potenciál OZE by měl prý být v regionu využíván pomocí zdravého selského rozumu. Pro pomoc obcím vytvořil a prezentoval Gál mapu biopotenciálu. Ta pomůže v podstatě komukoliv po celé ČR najít, jak by mohl krýt svoji energetickou spotřebu z OZE.

Úsporná datová centra i obchody

Potřebu snižovat spotřebu energie si uvědomuje také EU, možnost ušetřit je zejména v oblasti IT, resp. datových center. Petr Chmel ze společnosti SEVEn hovořil o projektu PrimeEnergyIT, na kterém se podílí deset organizací ze sedmi zemí. Snahou tohoto projektu je snížit spotřebu energie v segmentu IT. Potenciál úspor energeticky úsporných technologií a řešení je odhadován na 60 % oproti běžným technologiím.

Filip Krotil z Tesco Stores hovořil o prvním obchodu s nulovou uhlíkovou stopou ve střední Evropě. Jelikož ne vše řeší energie z OZE, Tesco Jaroměř nějaké emise CO2 emituje, ale stejné nebo vyšší množství také absorbuje a tím se dostane na „nulu“. Obchod je kromě technického zázemí a části skladu dřevostavbou a venkovní obklad je z českého modřínu. A konkrétní ekologické kroky? Potraviny prý chladí CO2, ke klimatizaci objektu se paradoxně využívá teplo z fototermických panelů, nebo se zde využívá dešťová vody jako užitková.

Praha není jen beton

Vladimír Dragan také připomněl, že „ozeleňování“ nemusí být jen technického charakteru. Zvlášť pro život ve městech je potřeba i zeleň přírodní. Na území Prahy se podle Dragana nachází řada cenných a unikátních přírodních lokalit, které jsou ze zákona chráněny. Devadesát maloplošných zvláště chráněných území zabírá rozlohu více než 2 200 hektarů, což jsou asi 4 % z celkové rozlohy města. Dalších 20 % zabírá 12 přírodních parků, kde mohou pražané sportovat i relaxovat.

V Praze navíc probíhá soustavná výsadba lesů a zalesňování. Lesy v Praze slouží zejména k rekreaci, podle průzkumů je návštěvnost extrémně vysoká, jde o 2 250 až 7 400 osob na hektar lesa za rok.

Město se věnuje také revitalizaci nádrží a potoků. Mezi lety 2003 a 2010 bylo opraveno, odbahněno nebo vybudováno 32 nádrží. Od roku 2005 do roku 2009 bylo úsilí věnováno také vodním tokům. Letos probíhá odbahnění a revitalizace největší přehrady v Praze – Hostivařské přehrady. Bude se muset odstranit skoro 200 000 m3 bahna, které bude využito na Praze 15 k výstavbě valu oddělujícího průmyslovou zónu a bytovou zástavbu.

---

reklama

---