Zeleninu pro vlastní spotřebu si v Česku pěstuje 240 000 domácností
Průměrná pěstební plocha, kterou domácnosti využívají k produkci vlastní zeleniny, činí zhruba 50 metrů čtverečních. Zelenina pro vlastní spotřebu tak v Česku zabírá celkem 1200 hektarů. V roce 2020, kdy pěstování i maloobchodní prodej zeleniny negativně ovlivnila pandemie koronaviru, podíl samozásobení vlastní zeleninou vzrostl z deseti procent na 15 procent. Pěstováni zeleniny pro vlastní spotřebu je podle Hanky rozšířeno zejména na vesnicích a v okolí menších měst, ve velkých městech pokrývají poptávku po čerstvé zelenině farmářské trhy a řetězce.
"Tento trend (pěstování zeleniny pro vlastní spotřebu) je určitě v posledních dvou letech ovlivněn pandemií koronaviru, v loňském roce asi více než letos. Svůj podíl na rostoucí oblíbenosti samozásobitelského pěstování zeleniny má i současný zájem o životní prostředí i naše zdraví," uvedl Hanka. Podle něj se pěstování zeleniny pro vlastní spotřebu stalo důležitou součástí tohoto sektoru. "Na nás profesionálních pěstitelích je pak pokrytí zbývající poptávky po čerstvé či skladované zelenině v průběhu celého roku," podotkl Hanka.
Většinu produkce čerstvé zeleniny tuzemští farmáři dodávají obchodním řetězcům, na jejichž pultech končí 75 procent úrody. Velkoobchodům zelináři prodávají desetinu své produkce a stejný podíl připadá na konzervárny, mrazírny či sušárny. Letošní úroda zeleniny zatím podle Hanky vypadá slibně a ceny, za které zeleninu prodávají její čeští pěstitelé, jsou nyní na svém minimu.
Spotřebitelské ceny zeleniny na pultech prodejen jsou podle Hanky stále závislejší na politice obchodních řetězců, které často využívají výkyvy na trhu a prodejní ceny neúměrně zvyšují či naopak snižují. "Farmářské ceny většiny druhů zeleniny ale za poslední dva roky výrazně klesly, náklady naopak rostou," upozornil Hanka.
V Česku je evidováno více než 400 velkých pěstitelů zeleniny. Největší plochu na tuzemských polích se zeleninou zabírá cibule, zelí, hrách a mrkev. Pěstební plochy zeleniny určené pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl se loni podle ČSÚ zvýšily z 10 960 hektarů v roce 2019 na 11 326 hektarů. Letos pěstební plocha zeleniny překročila 12 000 hektarů.
reklama
Dále čtěte |
Krásný trávník bez motorové sekačky? Překvapivě snadné
V ČR začal fungovat projekt na recyklaci plastových květináčů
Z tachovské knihovny si mohou čtenáři odnést semena zeleniny i sazenice květinOnline diskuse
Všechny komentáře (16)
Richard Vacek
8.11.2021 06:13Jirka Černý
8.11.2021 08:45 Reaguje na Richard Vacekpavel peregrin
8.11.2021 10:46 Reaguje na Jirka ČernýBřetislav Machaček
8.11.2021 11:21 Reaguje na pavel peregrinneboť považuji půdu za drahou na to, aby byla pouze
krátce střiženým trávníkem, bazénem, nebo zámkovou
dlažbou. U mne slouží hmyzu, ptákům, žije tu ježek, užovka, ještěrky, žáby, kteří jsou obětmi sekaček
u sousedů se střiženými trávníky a vyhnáni pryč. Zelenina ze zahrady je tak pouze bonus k tomu, že
je kusem přírody a ne sterilního prostředí ve stylu dnešní doby. Když jsem v létě instaloval nektarová krmítka pro motýly do záhonu jahod, tak se sousedi divili, že je tu tolik motýlů, které na sestřiženém chemickém trávníku oni nikdy neuvidí. O tom všem je nejenom produkce potravin, ale i ta praktická ochrana přírody na rozdíl od těch "gryndýlových" plánů jak zachránit svět. Dělat to každý alespoň v malém, tak tu není tolik pláče, že mizí tohle a tohle. Ty možnosti jsou i ve velkém, kdy by stačilo desetinu plochy energetické kukuřice nahradit biopásy a klidně je i zadotovat stejně, jako ty bioplynové nesmysly. To by ale o tom museli
rozhodovat skuteční ekologové a ne ti ekologisti
zaháčkovaní na těch všech OZE nesmyslech.
Pavel Hanzl
8.11.2021 14:47 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
8.11.2021 15:21 Reaguje na Pavel HanzlBřetislav Machaček
8.11.2021 17:54 Reaguje na Pavel Hanzla tak plácáte nesmysly. Sám z toho, co jsem
psal asi neděláte a pouze se od PC snažíte
na Ekolistu zachránit svět. Ten se pane
chrání činy a ne slovy, a ty vaše činy
jsou plyn od nepřítele k topení, auto na
palivo z ropy od nepřítele, proud z JE
postavené nepřítelem a hnusné uhelky,
zbytečné plýtvání elektřiny sepisováním
zbytečných blábolů a na závěr dodám, že
kázat vodu a pít víno je to nejhnusnější,
co provádíte. Zpytujte svědomí a urychleně buďte příkladem. Do doby mlčte a styďte se ROPÁKU !!!
Svatá Prostoto
8.11.2021 15:06 Reaguje na pavel peregrinAle taky souhlas, že to vždy bude jen občasné příležitostné zpestření, plně závisející co od sousedů a příbuzných vysomruji:-))), bo práce jak na kostele a s prominutím sežráno je to za chvilku a na to nemám nervy:-/.
To ovoce a ořechy jsou lepší, práce méně a je toho o dost víc ... i po vypálení:-))).
Petr
8.11.2021 12:35 Reaguje na Jirka ČernýSvatá Prostoto
8.11.2021 15:15 Reaguje na PetrJarek Schindler
8.11.2021 15:23 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
9.11.2021 13:32 Reaguje na Jarek SchindlerTřeba když má někdo asertivní manželku, maminku, tchyni a tak.-))).
Hmmm ... vono těch výjimek koukám bude možná docela dost:-).
Karel Vančura
2.12.2021 09:29- jednak se dělá něco málo pro přírodu (lepší jak anglický trávník nebo beton)
- je to koníček
- je to možnost, jak trávit čas smysluplně s celou rodinou
- vím, co jím (co jsem si na záhonek nenasypal, to tam prostě není)
A chuť čerstvého a poctivě dozrálého ovoce nebo zeleniny rovnou ze záhonku nebo ze stromu je prostě nepřekonatelná
