https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zemedelce-trapi-sucho-mrazy-i-vitr-nekde-uz-radu-tydnu-neprselo
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zemědělce trápí sucho, mrazy i vítr, někde už řadu týdnů nepršelo

18.3.2022 12:26 | BRNO (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Počasí posledních týdnů trápí zemědělce. Sešla se totiž kombinace faktorů, z nichž ani jeden neprospívá kondici ozimů a nedává dobrou perspektivu jařinám, které zemědělci začínají sít v teplejších oblastech. Únor a březen jsou srážkově velice slabé, někde už řadu týdnů s výjimkou úterý nepršelo. Půda je do 40 centimetrů hloubky vyschlá téměř v celé republice. K tomu se přidává dlouhé období s nočními, místy i silnějšími mrazy, a také s větrem, což napomáhá vysušování půdy a oslabuje ozimy, vyplývá z hlášení sedláků na webu Intersucho. Aby se nepříznivá situace zlepšila, muselo by začít pršet a přestat mrznout.
 

Od nočních mrazů si však krajina ještě několik dnů neodpočine a déšť by mohl podle předpovědí meteorologů přijít až koncem března. Současné studenější, slunečné a poměrně větrné počasí má na svědomí mohutná tlaková výše nad severní Evropou.

Z mapy intenzity sucha v Česku je zřejmé, že vrstva půdy do 40 centimetrů je vyschlá prakticky v celé republice. Hlubší vrstva od 40 centimetrů do jednoho metru je na naopak na většině území ve víceméně normálním stavu, což je dobrá zpráva pro trvalé kultury s hlubšími kořeny, polním plodinám však příliš nepomůže.

Kvůli panujícím podmínkám už zemědělci ze čtyř českých okresů dokonce předpovídají ztrátu výnosů o více než 30 procent, ve 13 okresech mezi deseti a 30 procenty. Nejde však o situaci v celém okrese, ale v katastrech, odkud zemědělci podávají hlášení. Pokud by vláha chyběla, může se v nejbližších týdnech stát, že některé porosty budou přežívat jen obtížně. "Rostliny ozimých obilovin jsou drobné, porosty 'sedí'. Zatím nezačala regenerace, ozimé řepky začínají mizet z pole, mezerovitost z podzimu se zhoršuje," hlásil sedlák z Plzeňska. Jeho kolega z Kolínska a Kutnohorska uvedl, že "ozimá pšenice a řepka vyloženě trpí" a že půda do hloubky osmi centimetrů je prach, což je problém pro setí jařin, které potřebují vláhu, aby začaly vzcházet.

Zemědělci tak na začátku jara s obavami sledují situaci, která je trápila i před dvěma lety. Tehdy úrodu zachránily až deště, které začaly v květnu, loni byla situace na většině území poměrně dobrá. V mnoha oblastech se však zemědělci potýkali se suchem pravidelně již od roku 2015. Vědci z týmu Intersucha na základě dat získaných z letokruhů dubů dokonce určili, že míra kumulovaného sucha byla v letech 2015 až 2020 největší za posledních 2000 let.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

18.3.2022 13:20
Ač zemědělec, nemám rád takovéto kňučení. To jenom zbytečně popouzí lidi a stejně ničemu nepomůže. Navíc- takovéto dramatické líčení stavu věcí se nezakládá na pravdě. Tvrzení, že půda je do 40 cm vyschlá prakticky v celé republice je nesmysl- to se může týkat pouze oblastí s lehkou půdou, ale kupříkladu u nás, na jílovito a hlinito-jílovitých půdách je půda vyschlá tak do 5 cm a zbytek je normální vláha.
Mizející řepky- hodně z toho má na svědomí dřepčík olejkový, který nakladl již na podzim a protože ochrana proti tomuto škůdci je velmi obtížná, tak škody se začínají projevovat právě nyní.
Drobné rostliny pšenice- kdo včas sel, tak rostliny pšenice jsou naprosto normální, uvedený stav se může týkat pouze pozdních listopadových zásevů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.3.2022 13:23 Reaguje na pavel peregrin
A ještě dodatek- je třeba si uvědomit, že dnes je 18. března, tudíž jarní práce letos začaly hodně brzo, mnohde seli již koncem února a takovéto počasí není vůbec nic výjimečného.
Odpovědět
DV

Daniela V.

18.3.2022 14:53 Reaguje na pavel peregrin
Také za mne velký dík za realitu. Bohužel, i zde se začíná objevovat trend současných komentářů .....strašení. Pak se to vrací zemědělcům formou toho, že " buď je sucho anebo mokro " a že si stále stěžují .....
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.3.2022 16:11 Reaguje na Daniela V.
Vo něčem musej pisálkové psát, aby bylo na víc, než jen na složenky.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

18.3.2022 14:10 Reaguje na pavel peregrin
Díky za zprávu s každodenní praxe.
Opravdu.
Odpovědět
va

vaber

19.3.2022 09:06 Reaguje na pavel peregrin
říkat stavu který je dnes v březnu, normální, se mi nezdá pravda,
v březnu pršelo jednou a spadlo v průměru 8mm, to není normál a stačí to sotva na zalití mělce kořenících rostlin
voda pro spodní vody nespadla za celou zimu a hladiny řek jsou nízké, na jaro velice nízké,
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.3.2022 16:55 Reaguje na vaber
Po životě prožitém v každodenním kontaktu s půdou je to opravdu normální.
Odpovědět
kk

karel krasensky

18.3.2022 16:24
Větry trapí nejen zemědělce
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.3.2022 22:46
To globální oteplování, které podle ropáků vůbec neexistue, je pěkná sviňa.
Nejhorší sucho za posledních 500 let bylo v letech 2015 - 2019, kdy nám uschla asi třetina lesů.
Ti zlí klimaalarmisté tvrdí, že se tyhle periody budou opakovat a budou stále tvrdší a delší.
Otázka pro nechumelisty: je tohle jaro dalším obdobím sucha jako v roce 15, kdy to vypadalo úplně stejně?
A bude srážkový úhrn nižší jen o nějakých 15% a bude to trvat jen 5 let?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

21.3.2022 12:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Počkáme a uvidíme.
Zkuste to taky:-).
Jinak, zatím je sice možná sucho, ale rozhodně je zima jak v morně:-/.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

22.3.2022 13:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Srážkové úhrny dle ČHMU, 1961-652, 1970-739, 1980-694, 1990-582, 2000-684, 2010-967, 2015-532, 2016-637,2017-683,2018-524, 2019-634, 2020-766. Srážky oscilují přibližně stejně po desetiletí, dokonce i o těch 15%, záleží který rok si vezmete za základ.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist