Zlaté snubní prstýnky zatěžují životní prostředí
Sedmdesát procent světové produkce zlata je využito na výrobu šperků. Těžba, distribuce a prodej zlata jsou zároveň hnací silou válek a ničení životního prostředí. Při získávání zlata se obvykle používá kyanid draselný (KCN), což je sloučenina vysoce škodlivá pro životní prostředí.
Odhaduje se, že celosvětová roční produkce zásnubních prstenů zodpovídá za 20 tun toxického odpadu, jenž znečišťuje podzemní vody a dostává se do moře. Kyanid draselný může učinit celé oblasti neobyvatelnými. V okamžiku, kdy se těžba zlata v dole stane nerentabilní, jediné, co zůstává, je mrtvá měsíční krajina. Kvůli pomíjivému štěstí zásnubního rituálu vznikla oblast bez života.
V roce 2000 bylo do Černého moře vypuštěno zhruba sto tisíc tun kyanidu draselného a zbytků těžkých kovů. Na celém světě se používá téměř dvě stě tisíc tun KCN pro získávání drahocenného kovu. Kyanid draselný je natolik jedovatý, že množství odpovídající zrnku rýže může usmrtit člověka.
Svou roli hrají také nehody, ke kterým v dolech dochází. V roce 2000 způsobila trhlina v hrázi rumunského dolu ohromné neštěstí: 100 000 tun kyanidu draselného a zbytků těžkých kovů uniklo do Tisy a Dunaje, aby skončilo v Černém moři. Zamoření trvalo tři týdny. Otráveno bylo množství živočichů nejen v Rumunsku, ale i v Maďarsku a Srbsku.
Kvůli zlatu je potřeba přemístit ohromnou masu zeminy. V některých dolech na jeden gram zlata připadá jedna tuna hlušiny. Opravdu je prstýnek ze zlata tak důležitý? Klade si otázku Ecologiaverde.com...
Podle zprávy Davida Sanze „Los anillos matrimoniales atentan contra el medio ambiente“ zveřejněné na serveru Ecologiaverde.com dne 5. července 2011.
reklama
Dále čtěte |
Jablonecká bižuterie pomáhá bojovat s ruskými lesními požáryOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Pavlína Novinska
13.10.2019 16:45Libor Dostálek
26.8.2021 06:45
zlato na zásnubní prsteny - 21. 9. 2011 - Kájav článku píší, že 70% těžby zlata jde na šperky. A dále tvrdí, že jen na zásnubní prsteny připadne 20 tun toxického odpadu. Nikde netvrdí, že 70% procent jde na prstýnky (jak zmiňujete vy).Nemyslím, že by v Rumunsku těžili zlato pouze na výrobu zásnubních prstenů. A také si nemyslím, že by ročně (jak píšte) vypouštěli 100 000 tun odpadu. Viz výše. rád počítáte... nevím, jak dlouho Baja Mare nebo jak se ten důl jmenuje ukládal ty kaly do té nádrže. Také nevím jak koncentrované jsou které odpady. Ale čiste teoreticky, z matiky jsme propadal, snad mě někdo opraví, když budu uvažovat že se těch 100 000 tun odpadu ukládalo dejme tomu 50 let, tak ročně to je 2000 tun. Pokud by na šperky padlo 70% zlata, tak na ně připadne 1400 tun odpadu. A teď je otázka, kolik procent zlatých šperků dělají zásnubní prsteny (na objem samozřejmě)? Procento? Půl procenta? méně? to já netušim. |
