Zrušme Národní park Šumava, říká Miloš Zeman

„Vojenské lesy by byly mnohem lepším hospodářem než zločinné vedení národního parku, které koná nezodpovědné experimenty,“ prohlásil Zeman. Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz

Miloš Zeman spolu se senátory za Jihočeský kraj Jiřinou Rippelovou a Tomášem Jirsou, starosty obcí a zástupci lesních hospodářů otevřel nové kolo starého sporu o správu lesů na území národního parku. Podle zastánců klasické metody je kácení napadených stromů nejjistějším způsobem, jak se vypořádat s kůrovcem. Následně má dojít ke spálení kůry a odvozu dřeva, které se dá využít jako surovina. „To také může povzbudit ekonomickou aktivitu zdejších lidí, vyvážet zdejší dřevo zabere možná až třicet let,“ prohlásil Zeman. Právě problémy se zaměstnaností v regionu a odliv zdejších obyvatel je druhý problém, na který upozorňují starostové šumavských obcí.

Podle nich je na vině přísná správa parku, která neumožňuje ekonomický rozvoj regionu. Podle nich by například nové sjezdovky a lanovky přinesly rozvoj turistiky. To se týká například lanovky na Smrčinu v oblasti Nové Pece a možnosti jejího propojení s rakouským zimním střediskem Hochficht. Ta by spojila českou stranu se skiareálem na rakouské straně a čeští turisté by tak mohli lyžovat v Rakousku. Návrh ale zatím odmítá ministerstvo životního prostředí i Správa šumavského národního parku. „Kvůli zákazům národního parku tak naši spoluobčané jezdí po zanedbaných českých silnicích do Rakouska, kde infrastruktura funguje,“ řekl Zeman. Podle bývalého premiéra jsou v národním parku kvůli kůrovci poškozeny tisíce hektarů lesa. Naproti tomu porosty ve správě Vojenských lesů jsou prý v pořádku. Miloš Zeman si prohlédl celou oblast během letu vrtulníkem. Ten zvolil jako dopravní prostředek kvůli tomu, že nedostal povolení pro vjezd automobily do národního parku.

„Lesy v národním parku nejsou hospodářské lesy. Jejich účelem není produkce dřeva a ta také není důvodem, proč Česká republika na Šumavě vyhlásila národní park. Rád panu Zemanovi a dalším osobně ukážu, jak úspěšně přirozená obnova v horských smrčinách probíhá. Z letadla ani vrtulníku to pochopitelně vidět není,“ stojí v tiskovém prohlášení ministra životního prostředí Ladislava Mika.

„Můj návrh řešení je jednoduchý, byť radikální. Zrušit Národní park Šumava. Můžu vás upozornit, že z legislativního hlediska tomu nic nebrání, park může zrušit vláda svým nařízením,“ prohlásil Miloš Zeman. Podle něj a starostů šumavských obcí, kteří připravili petici Zachraňme Šumavu, dosahují škody na kůrovcem napadených stromech částky nejméně deset miliard korun.

Podle ministerstva životního prostředí je usycháním lesa zasaženo zhruba 1,8 % plochy národního parku. „Za poslední dva roky kvůli kůrovci uschlo 400 hektarů lesa. Pro srovnání, za Zemanovy vlády uschlo 600 hektarů, za Klausových vlád uschlo 900 hektarů,“ sdělil Ekolistu mluvčí MŽP Jakub Kašpar. Podle něj ale za éry vlád Miloše Zemana, ani Václava Klause a vůbec nikdy za existence Národního parku Šumava nepostihla Šumavu taková větrná smršť, jako byl Kyrill nebo Emma. „Tedy jinými slovy - ano, na Šumavě kůrovec je, les v nejvyšších patrech pravda usychá, ale máme to pod kontrolou, je to srovnatelné jako v minulosti a týká se to droboučkého zlomku plochy parku,“ říká Kašpar. Bez drastických lesnických zásahů je ponecháno zhruba 18 % parku. „Připomínám také, že velmi úspěšně probíhá přirozená obnova horských smrčin. Už 850 hektarů lesa, který uschl před 10 - 15 lety, jsme mohli převést v kategorizaci do kategorie les, protože zkrátka a dobře tam nový les už vyrostl,“ dodal Kašpar.

Podle Miloše Zemana by bylo populistické navštívit Šumavu a ničím se nezabývat. Proto se obrátil na nejvyšší představitele České republiky otevřeným dopisem. V něm žádá, aby státníci nedopustili další „ničení našeho národního bohatství a zabránili mnohamiliardovým škodám.“ Inicioval také trestní oznámení na bývalého ministra Martina Bursíka a ředitele Správy národního parku Františka Krejčího. „Pokud chce pan Zeman podat žalobu na ředitele Krejčího nebo Martina Bursíka, je to jeho právo. Myslím, že oba ale mohou být zcela klidní, protože postupovali naprosto v souladu s platnými zákony,“ řekl Ekolistu tiskový mluvčí Jakub Kašpar. Podle ministerstva není možné posuzovat hodnotu horských smrčin cenou dřeva. „První zóna národního parku je oblastí, která slouží laikům i vědcům k poznání toho, jak sama příroda pracuje. Volá-li Miloš Zeman po tom, abychom ke všem šumavským lesům přistupovali jako k lesům hospodářským, měl by ale také dodat, že by tím Česká republika přišla o svůj největší národní park,“ říká ministr Miko.

„Miloš Zeman včera konečně nahlas řekl, oč jemu a dalším jde. Nejde jim o ochranu šumavské přírody, ale o zrušení našeho největšího národního parku,“ poznamenal Jakub Kašpar. „Po jeho zrušení by šumavské lesy mohly být bez problémů vydány napospas dřevařským společnostem a začaly by fungovat jako běžný hospodářský les, tedy továrna na dřevo. Na tom se MŽP rozhodně podílet nebude a jsem přesvědčen, že s tím nesouhlasí valná většina spoluobčanů,“ sdělil Ekolistu Kašpar.

Senátoři, starostové i zástupci sdružení Přátelé Miloše Zemana na tiskové konferenci odmítli, že by za jejich snahou stály poltické ambice. Prý jim jde čistě o záchranu šumavské přírody. „Problém je ale v tom, že na ochraně šumavského lesa se neshodnou odborníci. Proto debata o kůrovci překročila ryze odbornou hranici a stalo se z ní politické téma,“ řekl Jan Stráský, předseda Klubu českých turistů.

Informace Správy NP Šumava o kůrovci v národním parku.

Text petice Zachraňme Šumavu najdete zde (pdf.)

Stanovisko vědců k prohlášení Miloše Zemana o Šumavě.

Obecné vyjádření vědců k situaci v NP Šumava najdete zde.