Zvěř páchá stále větší škody v lesích, v Olomouckém kraji jdou do milionů
Škody způsobené zvěří v lesích Olomouckého kraje se v posledních letech postupně zvyšují. V roce 2015 obnášely zhruba 1,5 milionu korun, v roce 2016 činily 1,8 milionu korun a v následujících dvou letech shodně 1,6 milionu. V roce 2019 pak vzrostly na 2,1 milionu korun a loni na 3,7 milionu korun, což je zatím nejvyšší hodnota.
Škody v lesích v Olomouckém kraji byly loni v mezikrajském srovnání čtvrté nevyšší. Větší škody napáchala zvěř v Ústeckém, Jihočeském a Plzeňském kraji. "Na celkové hodnotě škod způsobených zvěří v České republice se Olomoucký kraj podílel 11 procenty," komentovala údaje Jarmila Benešová z olomoucké pobočky ČSÚ.
Podle statistik Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti se v posledních letech zvyšuje poškození mladých porostů a naopak mírně klesají škody na starších lesních porostech. Rostoucí škody souvisí také se zvyšováním početního stavu spárkaté zvěře. Majitelé lesů proto musí novou výsadbu chránit oplocením a speciálními nátěry, což zvyšuje náklady na obnovu lesa.
V Olomouckém kraji bylo loni nově zalesněno 3788 hektarů pozemků. Meziročně se zalesněná plocha v kraji snížila o 1091 hektarů z rekordních 4879 hektarů v roce 2019. Zalesněná plocha byla loni přesto v Olomouckém kraji ve srovnání s ostatními kraji třetí nejvyšší.
Těžba dřeva v Olomouckém kraji v roce 2020 meziročně klesla o 27 procent na 2,120 milionu metrů krychlových z 2,926 milionu metrů krychlových v roce 2019. Meziročně nižší byla těžba dřeva v kraji i předloni, naopak v předchozích několika letech kvůli odstraňování stromů napadených kůrovcem i likvidaci rozsáhlých polomů výrazně rostla až na rekordních 3,369 milionu metrů krychlových v roce 2018.
Většinu dřeva vytěženého v Olomouckém kraji i loni tvořila takzvaná nahodilá těžba, která zahrnuje především odstraňování polomů a likvidaci stromů napadených škůdci. Nahodilá těžba v roce 2020 obnášela 1,939 milionu metrů krychlových. Kvůli kůrovci a dalším škůdcům bylo vytěženo 1,164 milionu metrů krychlových dřeva, s polomy souviselo 425.000 metrů krychlových vytěženého dřeva.
V Olomouckém kraji v posledních letech padlo za oběť kůrovci, suchu a vichřicím několik stovek tisíc stromů. Kalamita nejvíce postihla lesy v Jeseníkách, severní části Olomoucka a ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá. Obnova zničených lesů, ve kterých vznikly rozsáhlé holiny, potrvá léta a bude stát stovky milionů korun.
reklama
Dále čtěte |
Karlovarský kraj spouští dotační program na snížení počtu černé zvěře
Lidé budou moci v Lánské oboře pozorovat jeleny, daňky či muflony
Ochranné pásmo kvůli africkému moru prasat platí na Liberecku pro širší územíOnline diskuse
Všechny komentáře (4)
Verdemont Pralesos
3.7.2021 20:39Ovšem nevím jak a kdo si tyto vaše totálně zmatečné informace a statistiky cucá z prstu, když i v tématu nezkušený turista na místě samém pozná, že kýmsi tolik proklamovaná ochrana kultur je jen na ubohé a totálně nedostatečné úrovni, tudíž zlobivá lesní sebranka tyto mladé stromky slupne jako naservírované na podnose. Takže je potřeba lesní obyvatele vyhubit a nemusí se utrácet za ochranu kultur.
Toť vše a Toť jednoduché počty.
LČR by se už nad sebou měly vážně zamyslet a trousit přes média takové ubohosti.
Ale byznis nadevše
Měli by vám to už konečně sebrat původní lesní hospodáři, vy to teda vedete od desíti k pěti
Nemám slov
Břetislav Machaček
6.7.2021 15:33 Reaguje na Verdemont Pralesosto přišel? Je tam něco o statisticích ČSÚ, o vlastnících lesů a
nic o LČR. LČR své honitby pronajímají a mohou stanovit stavy
zvěře tak, jako jiní velcí vlastníci. Jinak každý dobrý hospodář
obětuje investice do ochrany nátěrem a oplocenkami a neupíná se
pouze k vybití zvěře, protože ví, že zvěř k němu může namigrovat
i odjinud a nechráněné sazenice zničit. Kdo se spoléhá na toto,
tak pláče, chce vybít pokud možno i tu migrující zvěř a mít
tak les bez práce a ochrany. To, že ta ochrana něco stojí je
jasné a taky to, že investice do budoucna se vyplatí je jasné
taky. Bohužel to kopání do LČR i vaše poslední věta je předzvěstí
poslední velké privatizace státního majetku, na kterou je třeba
veřejnost připravit haněním LČR na všech frontách od kůrovce,
přes zisky z nájmů honiteb po hledání toho, co v článku není.
To, že je stát špatný hospodář, jsem slýchával v minulosti, ale
to kolika miliardami LČR krmily roky státní rozpočet jedna věta.
Kdyby jim to zůstalo na rozvoj lesů jako vlastníkům, tak ty
lesy nedopadly tak, jak dopadly. Toto se nedá říci o těch jiných
vlastnících, kteří zisky použili na jiné účely a nyní požadují
dotace stejně, jako LČR, které ziskem dotovaly roky státní kasu.
Jakub Brenn
8.7.2021 10:35Já jsem teď dával kolem jednotlivých stromků 2 metrové kovové pletivo, rukávec jsem dal o průměru 80 cm a stejně to zvěř okousala.
To už byla opravdu poslední možnost,nyní už prostě na to rezignuju
