Sonet na sklonku století

Tu člověk, když mu ráj byl zavřený,
as našel ve své teskné šílenosti -
ta jako odkaz otců vznešený
jde s lidstvem od věčnosti do věčnosti.

Teď došel k nám... Mře naše století,
před sebou tmu a na rtech prokletí.
Čtem závěť už... zní otřepaně dost,

ne podklad ani zásvit jediný,
jen zas ta víra v lepší budoucnost -
a už i ta má značné trhliny...