Já bloudil samotný jak mrak
Duben 2010 | William Wordsworth
Já bloudil samotný jak mrak,
jenž hory doly přelít si,
vtom zástup upoutal můj zrak,
roj, hejno – zlaté narcisy;
tam u jezera, pod stromy
vítr jim kýval hlavami.
Věčné jak hvězdy, které svítí
a v mléčné dráze blikají,
táhly se v nekonečné síti
nad zálivem hned při kraji:
vidím jich sta a tisíce,
hřívy se vlní od tance.
Tančily vlny, jiskření
vedle nich neměly však dost:
ať básník cítí nadšení,
že má tak skvělou společnost;
hleděl jsem… hleděl… nemyslel
na poklad, který jsem v nich měl.
Často však, v křesle před krbem,
zadumán, nebo z prázdnoty,
vnímám je vnitřním pohledem,
který je darem samoty:
a srdce štěstím výskne si
a začne tančit s narcisy.
(výbor z poezie anglických romantických básníků Jezerní básníci)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
ListopadListopad 2001 | Jiří Orten
Podzimní listyŘíjen 2001 | Vítězslav Nezval
JeseňZáří 2001 | Sergej Jesenin
Bez tituluSrpen 2001 | Wisława Szymborska
| Vlčí mákČervenec 2001 | Jaroslav Seifert
Člověk v leseČerven 2001 | Todor Čalovski
Je večer světlýKvěten 2001 | Antonín Sova
Na květu chroustDuben 2001 | Konstantin Biebl
| Byla to zima překrásná!Březen 2001 | Jan Neruda
NejprůzračnějšíÚnor 2001 | Marcin Baran
Listy zimolezuLeden 2001 | Kim Čchun-su
Sonet na sklonku stoletíProsinec 2000 | Svatopluk Machar
|
