Předjaří
Únor 2011 | F. X. Šalda
Slunce se s oblohy lije v zlatistém dešti
a dvůr i kout každý dnes prostoupí v milostném štěstí;
a není žádného, byť byl hluboký jako ta studna,
by se v něm nesmálo prstýnkem duhovým u dna.
A stromy a keře a pahýly, kořání,
všecko, co člověk serve a ve zlobě poraní,
ať hvozdy to temné, ať prosvitlá doubrava,
vše se mu v důvěře odkrývá a v lásce se oddává.
Tys také, ó srdce, jediná rána a jediný úpal,
nepřítel zlý tě celé zrubal i zdupal;
kde však slunce tvé svítí, chudáku zpleněný,
aby tě objaly jeho hojivé plameny?
(báseň ze sbírky Strom bolesti)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
ListopadListopad 2001 | Jiří Orten
Podzimní listyŘíjen 2001 | Vítězslav Nezval
JeseňZáří 2001 | Sergej Jesenin
Bez tituluSrpen 2001 | Wisława Szymborska
| Vlčí mákČervenec 2001 | Jaroslav Seifert
Člověk v leseČerven 2001 | Todor Čalovski
Je večer světlýKvěten 2001 | Antonín Sova
Na květu chroustDuben 2001 | Konstantin Biebl
| Byla to zima překrásná!Březen 2001 | Jan Neruda
NejprůzračnějšíÚnor 2001 | Marcin Baran
Listy zimolezuLeden 2001 | Kim Čchun-su
Sonet na sklonku stoletíProsinec 2000 | Svatopluk Machar
|
