Člověk v lese

Po chvíli
vešel dál a dlouho hledal strom
s nímž by poměřil bolest

Pohlédl vzhůru
a viděl jak se nad vrcholy klene nebe
čas promarněný jenž ho čeká

Tu se ho vzmocnil vztek
vysoko zvedl těžkou sekeru
k smrtelné ráně

Rozmáchl se a tu se zarazil
jak podťat padl k dubovému kmeni
kajícně vykřikl

Potom se zamyslel: co ho tak zlobně
proradně pudilo
aby ztotožnil
popel s láskou

Když se vpodvečer vrátil domů
a ptali se ho kde že byl
řekl jim: se smrtí zápasil jsem
a zvítězil