O zahradničení se často mluví jako o českém specifiku, činnosti spjatou s dobou socialismu. Tak tomu ale vůbec není. Zahrádkářské osady byly a jsou nedílnou součástí mnoha evropských měst, včetně Prahy. Minulost i současnost zahrádkářství v Praze i Evropě představuje výstava Pražské zahrádkové osady na Staroměstské radnici v Praze.

Trochu partyzánského zahradničení i trochu recyklace v sobě zahrnuje kampaň kulturně-informačního portálu Informuji.cz. Osázené se do pražských ulic vydaly boty, které už mají svá nejlepší léta za sebou, protancovaly nepočítaně koncertů, proběhly mnoho výstav, prošmajdaly spousty muzeí.

Po roce se před pražskou MeetFactory objevily opět kontejnery naplněné použitým a vyřazeným nábytkem z prodejny IKEA a skupina designerů se pustila do práce. Z odpadu se po týdnu vrtání a lepení stane nábytek nový a takový, na který v žádném obchodě nenarazíte.

Po roce se v Praze a dalších městech budou opět promítat filmy o lidských právech. Filmový festival Jeden svět dnes v hlavním městě zahajuje už svůj patnáctý ročník, ve kterém uvede více než sto filmů z šedesáti zemí světa. Svoje místo mezi nimi mají už tradičně i filmy věnované životnímu prostředí.

Prastaré kresby na stěnách jeskyní zachycují chůzi čtyřnohých zvířat přesněji, než jak se to daří moderním umělcům. Tvrdí to maďarští vědci.

Jeden obrázek je více než stovka slov, řekli si v norském Centru pro výzkum klimatické změny (CICERO). A výsledkem je zábavné video, které ukazuje dnešní stav dohody o ochraně klimatu na mezinárodní scéně lépe, než rozsáhlé novinové články.

Letošní ročník Mezinárodního filmového festivalu Ekofilm budí silné emoce. Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík podezřívá současného ministra Tomáše Chalupu (ODS) z tunelování veřejných financí a záměrné likvidace zavedeného a uznávaného festivalu. Režisérka Olga Sommerová odmítla čestnou funkci prezidentky festivalu a připojila se k bojkotu festivalu. Nerozumíme tomu, říká k tomu ministerstvo životního prostředí. Vše je podle něho v pořádku.

Vědecká i laická veřejnost má od včerejška k dispozici další příspěvek do debaty o šumavském národním parku. Kniha naklatelství Karolinum „Lesy Šumavy, lýkožrout a ochrana přírody“ podle autorů nepřináší nic jiného, než vědecká fakta o šumavské přírodě.

Pokud by se naplnil nejčernější scénář, kávovník arabský by z divoké přírody vymizel do roku 2080. To by mělo těžké dopady na mnoho zemí, pro které je káva z plantáží často exportní komoditou číslo jedna. Pěstované kávovníky totiž mají vcelku omezený genofond a volně rostoucí rostliny jsou pro pěstování důležité právě jako zdroj rozmanitosti. Podle počítačového modelu je osud kávovníku předurčen klimatickými změnami.

Celkem devatenáct druhů kapradin ponese rodové jméno po slavné zpěvačce Lady Gaga. Nejde o žádnou popkulturní rozmařilost vědců – byť přiznávají, že jsou fanoušky Lady Gaga. Rostliny mají ve svém genomu sekvenci genů, které dávají dohromady jméno Gaga. Není to ale jediný důvod, proč vědci z Duke University pojmenovali rod po popové zpěvačce.