Kůrovcová kalamita a sucho způsobí, že se v příštích desítkách let budou muset zcela obměnit prakticky veškeré jehličnany. Jih Vysočiny je napaden už z osmdesáti procent.

V Jiříkově na Děčínsku mají už rok v kuse půjčené cisterny od Správy státních hmotných rezerv. Městečko není připojené na vodovodní trubky a několikaleté období sucha snížilo podzemní hladiny natolik, že zdejší studny jsou v podstatě na nic. I v zimě, když sněžilo, museli místní s kbelíky k cisternám a teď v létě to není o moc lepší, naopak. ...zobrazit původní článek

Biolog a ředitel obecně prospěšné společnosti ENKI Jan Pokorný upozorňuje na rizika, která naší civilizaci hrozí kvůli hazardním způsobům nakládání s vodou a vegetací. V první části rozhovoru pro Primazpravy.cz vysvětluje, proč je odvodňování a následné vysychání krajiny a měst větším nebezpečím než spalování fosilních paliv.

Před 50 lety předvedla věda jeden z největších triumfů 20. století. Dostala člověka na Měsíc. Velitel výpravy Apollo 11 Neil Armstrong tehdy v telefonním rozhovoru s prezidentem USA Richardem Nixonem řekl: "Na této misi zastupuji … lidi poháněné zvídavostí, lidi, kteří mají představu o své budoucnosti." ...zobrazit původní článek

Z pramene poblíž vsi Želechy u Lomnice nad Popelkou vytéká tenký proud vody. Hydrolog Martin Zrzavecký klade pod přepad desetilitrovou plechovou odměrnou nádobu a zmáčkne stopky. Za 110 vteřin začíná voda přetékat a muž oblečený do šedé vesty s modročerveným logem Českého hydrometeorologického ústavu stiskne tlačítko podruhé. "Vydatnost pramene je nyní 0,09 litru za vteřinu. To je i na červenec málo. Nejspíš do měsíce vyschne," říká za chvíli. ...zobrazit původní článek

Z české krajiny mizí zajíci či koroptve. Ve středních Čechách se vypouštěli noví mladí zajíci, aby se jejich počty v přírodě doplnily. ...zobrazit původní článek

Harald Schäfer je lesník, který prožil 35 let profesního života na Šumavě v oblasti Trojmezenské hornatiny. Snil o Alpách, ale praxe jej zavedla na Šumavu. Pracoval s bohatě strukturovaným nepasečným lesem, lesem trvale plně tvořivým (Dauerwald), s cílem využít tvořivých sil přírody k optimální produkci, stabilitě a pestrosti. Nástroji péče o les mu byly redukce spárkaté zvěře a jednotlivý a skupinový výběr s kontinuální přirozenou obnovou jedle, buku a smrku. ...zobrazit původní článek

Průměrná teplota na planetě se za posledních 150 let zvedla o 0,8 stupně Celsia. Vědci volají po tom, aby lidstvo začalo snižovat emise skleníkových plynů, které oteplují atmosféru. Jejich zdrojem je například doprava, průmysl nebo uhelné elektrárny. "Často se nám vědcům vyčítá, že chceme poroučet větru, dešti. Ale upřímně řečeno, to člověk dělá už dnes tím, že mění chemické složení atmosféry a posiluje skleníkový efekt," říká v rozhovoru pro HN klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu. ...zobrazit původní článek

Dnes rozlehlé lány polí dříve dělily cesty, po kterých lidé volně procházeli krajinou. Postupem času je však zemědělci zaorali a jednotlivá pole spojili do velkých celků. Více než stovka starostů se nyní spojila do projektu "1000 a 1 cesta pro krajinu", který chce alespoň tisíc zaoraných cest obnovit. Mají sloužit nejen turistům, ale také udržet vodu v krajině díky protierozním pásům či alejím stromů, které by podél nich mohly vzniknout. ...zobrazit původní článek

Stanislav Komárek (1958) napsal svébytné dvoudílné memoáry Města a městečka (Academia 2019). Autor se narodí až na straně 145 prvního dílu – do té doby v kapitolách jako „Tradiční vztah ke zvířatům a rostlinám a na ně vázaný folklór“ či „Změny ve fauně a flóře severního Třeboňska za posledních sto let“ čteme cosi jako etnografické pojednání o Komárkově rodném habitatu, díky čemuž má tuzemský čtenář možnost nahlédnout sám sebe jaksi „zvenčí“. ...zobrazit původní článek