Setkání všedního dne
Prosinec 2012 | Miroslav Červenka
Když západ ploval v řídké rumělce
a vločky vály vzdorujíce tíži,
slyšel jsem národního umělce,
jak volá „buď zdráv, Mirku“ na refýži. Před léty jsme zkoušeli udělat
co v dějích poezie nová fáze
ze slov jek dextrín, hadr nebo zkrat
zprávu, že v Praze není jenom blaze. Teď na sekretariátech to zná,
na stipendia je to kulihrášek,
za státní ceny, Díla sebraná
je byrokratů nejvěrnější šašek. Čekal snad gratulaci, Nový rok
se blížil, mastné vločky jak ty múzy
umělci lnuly k čelu, na rozkrok –
řek jsem „ahoj“ a pokračoval v chůzi. Když opravdové básníky teď smím
číst jenom v strojopisech, mám co
vzpruhu
a štěstí v neštěstí, že nemusím
se vybavovat s ksichty jeho druhu. 1984
(báseň ze sbírky Strojopisná trilogie)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Nenalezena žádná zpráva