Má biomaso význam a proč je tak drahé? Na serveru Lidovky.cz ...zobrazit původní článek

Lidé z obcí na pravém břehu Labe se obávají, že se dopravní situace po otevření nového mostu v Litoměřicích stane neúnosnou. Dopravní kolapsy v místě způsobuje otevření dálnice D8 v Něměcku a chybějící dálnice v Čechách. Na serveru Ústecký deník. ...zobrazit původní článek

V příštím roce chce město vybudovat kompostárnu. Ze začátku bude hlavní podíl bioodpadu tvořit odpad z údržby městské zeleně, město chce ale nabídnout i možnost uložení bioodpadu zahrádkářům a majitelům rodinných domů, a také školním jídelnám a restauračním zařízením. Na serveru Prachatický deník. ...zobrazit původní článek

Mapa vytvořená snímkováním nočního jasu ukázala, že obyvatelé Budějovic a Tábora si hvězdnou oblohu příliš neužijí.

Žít tak trochu jako prasátko se občas vyplatí. Nová studie ukazuje souvislost mezi životem ve "špinavém" venkovním prostředí a správným fungováním imunitního systému.

V lesích sice rostou houby, ale zvířatům a stromům nezvykle teplý začátek zimy nesvědčí.

Přispívají postřiky polí, vinic a sadů ke vzniku plísní, které napadají lidský organismus a vzdorují běžným lékům? Nejnovější studie nizozemských vědců dokazuje, že ano. Experti se netají skepsi. Plíseň Aspergilus fumigatus se běžně vyskytuje v půdě a její spóry jsou všude kolem nás. Pokud vdechnou zárodky plísně lidé s oslabeným imunitním systémem, můžou onemocnět chorobou označovanou jako aspergilóza. V té chvíli obvykle lékaři sáhnou po lécích, jejichž molekuly jsou odvozeny od azolových sloučenin. Některé kmeny plísně Aspergilus fumigatus však azolům vzdorují a pak se léčba komplikuje. Někdy nedokážou lékaři pacienta zachránit. Tým mikrobiologů pod vedením Paula Verweije z maastrichtského Universitair Medisch Centrum St Radboud zjistil, že většina rezistentních kmenů plísně vděčí za nebezpečnou odolnost k azolům dvěma mutacím genu cyp51A. Zdá se, že se rezistence nevyvine u plísně až v těle pacienta, ale že lidé vdechují spóry plísně, která už je rezistentní. Verweij viní ze vzniku rezistence postřiky na ochranu úrody z polí, sadů a vinic před plísněmi. Hrozba nebo planý poplach? Nizozemská studie zveřejněná v prestižním lékařském časopise The Lancet Infectious Diseases vyvolala mezi odborníky bouřlivé diskuse. Mikrobiolog Herbert Hof z Heidelberské university přímo obvinil Verwieje z vyvolávání planého poplachu a "honby za senzací strašením veřejnosti ve stylu hororových filmů". Podle Hofa nepředstavují geny pro rezistenci u plísní významnější riziko pro zdraví lidí, protože si plísně, na rozdíl od bakterií, nedokážou gen pro rezistenci vzájemně předávat. Zatím chybí přímý důkaz o tom, že rezistenci původců aspergilózy k azolům mají na svědomí zemědělské postřiky. Pokud by se ale podezření nizozemských vědců potvrdilo, asi bychom přistoupili k zákazu některých postřiků. Následky a přínosy takového kroku se dají jen těžko odhadnout. Za mnohé postřiky neexistuje adekvátní náhrada a napadení úrody plísněmi rodu Aspergilus zvyšuje riziko tvorby plísňových jedů zvaných mykotoxiny. Ty jsou s to vyvolat závažná onemocnění, například rakovinu jater.

Místní akční skupina Mohelnicko spolu se zaměstnanci obce a členy jezdeckého oddílu vysadila podél cest v osadě Háj náhradu za stromy zničené při červencové vichřici. Na serveru Šumperský a jesenický deník. ...zobrazit původní článek

Nedbalost ošetřovatele způsobila úhyn dalšího z darovaných tučňáků. Ze dvanácti darovaných zvířat žijí pouze 4. Na serveru Novinky.cz. ...zobrazit původní článek

Už třetí den se jezdí po nově otevřeném dálničním úseku spojujícím Prahu s Ostravou. Zatímco lidem se tak zjednodušilo a zrychlilo cestování, zvířatům na Novojičínsku se život zkomplikoval. Dálnice totiž vytvořila přehradu mezi Beskydami a Jeseníky a dalšími oblastmi, kde žijí velcí savci jako jeleni a rysi, ale samozřejmě i běžní, menší živočichové.