MF Dnes: Máme potomka nejstaršího stromu
11.9.2006 | PRAHA | MF Dnes
Přímý potomek nejstaršího stromu světa právě zapouští kořeny ve skleníku Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK. Mateřská rostlina - borovice dlouhověká - roste na území USA již 4790 let. Sazeničku přivezl do Prahy zakladatel projektu Champion Tree International David Milarch, který získal od americké vlády povolení vypěstovat deset semenáčů.
Metuzalém, nejstarší strom světa, rostl už v dobách, kdy ještě nestály ani pyramidy v Gíze, ani Stonehenge. V době údajného založení Prahy mu bylo již 3300 let.
Borovice dlouhověké (Pinus longaeva) přežívají již přes čtyři tisíce let v nepřístupných Bílých horách, v nadmořské výšce přes tři tisíce metrů, kde panuje v zimě krutý mráz a prší pouhé tří měsíce v roce, přičemž naprší jen 250 milimetrů srážek, v půdě chudé na živiny.
Tajemství dlouhého věku
Borovice dlouhověké, sukovité stromy vysoké sotva deset metrů, se vyskytují jen na západě USA. Tajemství jejich dlouhověkosti vysvětlují vědci právě drsnými podmínkami k životu, které do jejich genů uložily instrukci pomalého, ale dlouhodobého růstu. Průměrná vegetační doba trvá jen 30 až 40 dní v roce, kmeny proto přibývají na objemu sotva čtvrt milimetru ročně. Jehlice, které vyrůstají ve svazcích po pěti a tisknou se k větévce (říká se jim proto "liškoocasé"), se obměňují po 40 letech, tedy čtyřikrát pomaleji než u ostatních druhů borovic. I díky tomu strom potřebuje méně živin.
Část botaniků se domnívá, že borovice dlouhověké jsou poddruhem borovice osinaté (Pinus aristata), která je obvykle v encyklopediích uváděna jako "nejstarší strom". "Botanické určení je poněkud nejasné," vysvětluje ředitel botanické zahrady Václav Větvička, který v úterý převzal vzácný semenáček vypěstovaný ze 4790 let staré mateřské rostliny.
"Asi polovina botaniků si myslí, že jde o druh jeden s dvěma poddruhy nebo varietami (či jakýmisi geografickými rasami, kdyby takový pojem botanika znala). Nominátní P. aristata je ´nížinná´, roste v coloradském Great Basin a v NovémMexiku, zatímco P. longaeva je ´horská´. Rozlišovacích znaků je minimálně, horská roste ve východní Kalifornii, hlavně však v Nevadě a v Utahu. Druhá polovina botaniků si myslí, že jde o dva samostatné druhy - například proto, že mají každá svůj areál," upřesňuje Větvička.
Tyto prastaré borovice byly objeveny v 50. letech minulého století. Tušilo se, že jsou hodně letité, ale když u jednoho mrtvého stromu udělali odborníci řez, podle letokruhů napočítali věk kolem 5000 let. Později se přeměřovaly letokruhy i na živých stromech. "Kmen se navrtá nebozezem, kolmo na směr letokruhů a na jezdci se vytáhne vývrt, který prozradí potřebné informace o ročních přírůstcích," popisuje obvyklý postup dendrochronologů (odborníků, kteří se zabývají určováním stáří stromů) Václav Větvička.
"Stromy nás vlastně předešly s čárovými kódy, v jejich letokruzích můžeme číst informace typické pro ten který druh a oblast. Ale jen u stromů, které rostou tam, kde dochází ke střídání ročních období či období vlhka a sucha; letokruhy nenajdeme u tropických stromů a u jednoděložných rostlin, jako jsou třeba palmy," soudí.
Právě touto metodou, která je podle Větvičky přesnější než radiokarbonovou, vědci došli k onomu závratnému věku 4790 let u stromu nazvaného příznačně Metuzalém.
Místo, kde nejstarší strom světa roste, je přísně chráněné a zná je pouze několik odborníků. Je zakázáno pořizovat jeho fotografie "v celé kráse", aby bylo těžké jej najít. Přílišný zájem lidí by jej mohl ohrozit. Metuzalém už má stářím pokroucené větve a ze sedmdesáti procent je suchý a mrtvý. Ale pod jeho šedou, sluncem vybělenou kůrou pořád ještě proudí míza. Jeho čas se však nachyluje.
Stromy šampióni
Zde začíná příběh druhý: Již před deseti lety zahájil David Milarch a jeho syn Jared, v jejichž rodině se zahradničení dědí, ve Spojených státech klonovací projekt Champion Tree International (www.championtrees.org), jehož cílem se stalo archivovat a uchránit geny původních stromů amerických lesů v "živé knihovně". V USA roste 826 původních druhů stromů a tato nezisková organizace vyhledává nejmohutnější a nejstarší zástupce těchto druhů a tyto stromy šampióny chrání, rozmnožuje a vysazuje, aby je zachovala pro další generace. "Polovina lesů planety již zmizela, více než 80 procent prastarých lesů a stromů je pryč a jejich genetická informace je nenávratně ztracena. My se snažíme tento trend zvrátit a bohatství stromů zachránit," uvádí Champion Tree Project International (činnost této organizace už sahá za hranice USA). "K dnešnímu dni jsme úspěšně naklonovali 100 různých druhů stromů-šampiónů. Klony máme v naší genetické bance," vysvětluje David Milarch.
A dodává: "Naklonovali, nikoliv vypěstovali ze semen, ta obsahují pouze polovinu rodičovské DNA, nás zajímá většinou pouze stoprocentní obsah původní DNA. Jen výjimečně rozmnožujeme ze semen."Ke stromům, které má Champion Tree International Project v péči, patří i sekvojovec obrovský, zvaný též mamutí strom, nejmohutnější strom na Zemi, a další rekordmani mezi duby, sekvojemi a jinými stromy.
Projekt získal již před časem povolení od americké vlády pracovat se stromy na veškeré federální půdě. A získal také povolení vypěstovat deset semenáčků z Metuzaléma, nejstaršího exempláře borovice dlouhověké z Bílých hor.
U borovice je množení z pletiva nebo řízkování obtížné, jak vysvětluje David Milarch, proto v tomto případě byli rádi, že mohou odebrat genetický materiál v podobě semen. Živé části nejstarší z borovic totiž ještě tvoří šišky a v nich jsou klíčivá semena. ("Vzhledem k izolovanosti stromu jde zcela jistě o samosprášení, takže genetická informace je úplná a stoprocentní," dodává Větvička).
Z nich vyrostlo oněch deset malých semenáčků. A pouze jeden opustil území USA a doputoval do Prahy. Jak? To je příběh třetí.
Cesta do Prahy
"O Metuzalémovi jsme se dozvěděli náhodou, od kolegy, zaníceného botanika," vypráví Claude Richard, ředitel firmy 3M Česko. Při povídání o neuvěřitelném stáří stromu vznikla myšlenka kontaktovat organizaci, která se o Metuzaléma stará, a získat jeho sazenici do Česka. Původní záměr - že akci zaplatí firma a komerčně ji využije - padl. Ale zaměstnanci firmy už se do myšlenky zamilovali natolik, že udělali mezi sebou sbírku. Z ní se hradil převoz vzácného stromu. Davida Milarcha prý pro tento nápad získala sama Praha. "Zdejší chladné podnebí by mohlo borovici dlouhověké vyhovovat. Navíc se starobylá Praha svou historií dobře hodí k Metuzalémovu stáří."
Nutno dodat, že několik exemplářů borovice dlouhověké již v Česku bylo. Ze semen jiného, mladšího stromu je vypěstovali před lety v arboretu Sofronka Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Stromky však v nevhodných půdních podmínkách uhynuly. Metuzalémek v botanické zahradě poroste první roky ve skleníku mezi americkými kaktusy, v prostředí, které se co možná nejvěrněji podobá jeho domovu - noční teploty pod nulou, sucho, dolomitický vápenec a silně zásaditá půda. "Uděláme vše, abychom o něj nepřišli, je nenahraditelný a jeho hodnota nevyčíslitelná," zdůrazňuje Větvička.
Jakého vlastně stáří se dožívají nejstarší stromy v českých zemích? "Jsme zem prolezlá památnými stromy," říká Větvička. Za nejstarší lze považovat řadu lip (v Kamenici nad Lipou, ve Staré Lysé) a řadu dubů (prim asi hraje dub ve Stochově a na hradě Lichnici), velmi starý je i tis v Krompachách. "Mluví se o něm jako o tisíciletém, ale jeho věk bude nižší. Naše staré a památné stromy málokdy přesahují 500-550 let, jen o kamenické lípě se tvrdí, že by mohla být sedmisetletá."
U dlouhověkých dubů se pak stáří odhaduje podle biologa Jana Andresky na 500-600 let. Některé smrky se u nás dožívají 400 roků. A to jsou většinou ty, jak Andreska dodává, které mají podmínky podobné jako ony borovice dlouhověké - žijí na studených, chráněných místech a v létě mají jen malý přírůstek.
Metuzalém už má stářím pokroucené větve a většina větví je mrtvá. Ale pod jeho kůrou pořád proudí míza. Jeho čas se však nachyluje.
Místo, kde nejstarší strom světa roste, zná pouze několik odborníků. Přílišný zájem lidí by jej mohl ohrozit.
Nejstarší borovice dlouhověké rostou přes 4000 let v nepřístupných Bílých horách, an hranicích severomoravskéch států Kalifornie a Nevady. Rekordmankou mezi nimi je borovice stará 4790 let.
reklama
Borovice dlouhověké (Pinus longaeva) přežívají již přes čtyři tisíce let v nepřístupných Bílých horách, v nadmořské výšce přes tři tisíce metrů, kde panuje v zimě krutý mráz a prší pouhé tří měsíce v roce, přičemž naprší jen 250 milimetrů srážek, v půdě chudé na živiny.
Tajemství dlouhého věku
Borovice dlouhověké, sukovité stromy vysoké sotva deset metrů, se vyskytují jen na západě USA. Tajemství jejich dlouhověkosti vysvětlují vědci právě drsnými podmínkami k životu, které do jejich genů uložily instrukci pomalého, ale dlouhodobého růstu. Průměrná vegetační doba trvá jen 30 až 40 dní v roce, kmeny proto přibývají na objemu sotva čtvrt milimetru ročně. Jehlice, které vyrůstají ve svazcích po pěti a tisknou se k větévce (říká se jim proto "liškoocasé"), se obměňují po 40 letech, tedy čtyřikrát pomaleji než u ostatních druhů borovic. I díky tomu strom potřebuje méně živin.
Část botaniků se domnívá, že borovice dlouhověké jsou poddruhem borovice osinaté (Pinus aristata), která je obvykle v encyklopediích uváděna jako "nejstarší strom". "Botanické určení je poněkud nejasné," vysvětluje ředitel botanické zahrady Václav Větvička, který v úterý převzal vzácný semenáček vypěstovaný ze 4790 let staré mateřské rostliny.
"Asi polovina botaniků si myslí, že jde o druh jeden s dvěma poddruhy nebo varietami (či jakýmisi geografickými rasami, kdyby takový pojem botanika znala). Nominátní P. aristata je ´nížinná´, roste v coloradském Great Basin a v NovémMexiku, zatímco P. longaeva je ´horská´. Rozlišovacích znaků je minimálně, horská roste ve východní Kalifornii, hlavně však v Nevadě a v Utahu. Druhá polovina botaniků si myslí, že jde o dva samostatné druhy - například proto, že mají každá svůj areál," upřesňuje Větvička.
Tyto prastaré borovice byly objeveny v 50. letech minulého století. Tušilo se, že jsou hodně letité, ale když u jednoho mrtvého stromu udělali odborníci řez, podle letokruhů napočítali věk kolem 5000 let. Později se přeměřovaly letokruhy i na živých stromech. "Kmen se navrtá nebozezem, kolmo na směr letokruhů a na jezdci se vytáhne vývrt, který prozradí potřebné informace o ročních přírůstcích," popisuje obvyklý postup dendrochronologů (odborníků, kteří se zabývají určováním stáří stromů) Václav Větvička.
"Stromy nás vlastně předešly s čárovými kódy, v jejich letokruzích můžeme číst informace typické pro ten který druh a oblast. Ale jen u stromů, které rostou tam, kde dochází ke střídání ročních období či období vlhka a sucha; letokruhy nenajdeme u tropických stromů a u jednoděložných rostlin, jako jsou třeba palmy," soudí.
Právě touto metodou, která je podle Větvičky přesnější než radiokarbonovou, vědci došli k onomu závratnému věku 4790 let u stromu nazvaného příznačně Metuzalém.
Místo, kde nejstarší strom světa roste, je přísně chráněné a zná je pouze několik odborníků. Je zakázáno pořizovat jeho fotografie "v celé kráse", aby bylo těžké jej najít. Přílišný zájem lidí by jej mohl ohrozit. Metuzalém už má stářím pokroucené větve a ze sedmdesáti procent je suchý a mrtvý. Ale pod jeho šedou, sluncem vybělenou kůrou pořád ještě proudí míza. Jeho čas se však nachyluje.
Stromy šampióni
Zde začíná příběh druhý: Již před deseti lety zahájil David Milarch a jeho syn Jared, v jejichž rodině se zahradničení dědí, ve Spojených státech klonovací projekt Champion Tree International (www.championtrees.org), jehož cílem se stalo archivovat a uchránit geny původních stromů amerických lesů v "živé knihovně". V USA roste 826 původních druhů stromů a tato nezisková organizace vyhledává nejmohutnější a nejstarší zástupce těchto druhů a tyto stromy šampióny chrání, rozmnožuje a vysazuje, aby je zachovala pro další generace. "Polovina lesů planety již zmizela, více než 80 procent prastarých lesů a stromů je pryč a jejich genetická informace je nenávratně ztracena. My se snažíme tento trend zvrátit a bohatství stromů zachránit," uvádí Champion Tree Project International (činnost této organizace už sahá za hranice USA). "K dnešnímu dni jsme úspěšně naklonovali 100 různých druhů stromů-šampiónů. Klony máme v naší genetické bance," vysvětluje David Milarch.
A dodává: "Naklonovali, nikoliv vypěstovali ze semen, ta obsahují pouze polovinu rodičovské DNA, nás zajímá většinou pouze stoprocentní obsah původní DNA. Jen výjimečně rozmnožujeme ze semen."Ke stromům, které má Champion Tree International Project v péči, patří i sekvojovec obrovský, zvaný též mamutí strom, nejmohutnější strom na Zemi, a další rekordmani mezi duby, sekvojemi a jinými stromy.
Projekt získal již před časem povolení od americké vlády pracovat se stromy na veškeré federální půdě. A získal také povolení vypěstovat deset semenáčků z Metuzaléma, nejstaršího exempláře borovice dlouhověké z Bílých hor.
U borovice je množení z pletiva nebo řízkování obtížné, jak vysvětluje David Milarch, proto v tomto případě byli rádi, že mohou odebrat genetický materiál v podobě semen. Živé části nejstarší z borovic totiž ještě tvoří šišky a v nich jsou klíčivá semena. ("Vzhledem k izolovanosti stromu jde zcela jistě o samosprášení, takže genetická informace je úplná a stoprocentní," dodává Větvička).
Z nich vyrostlo oněch deset malých semenáčků. A pouze jeden opustil území USA a doputoval do Prahy. Jak? To je příběh třetí.
Cesta do Prahy
"O Metuzalémovi jsme se dozvěděli náhodou, od kolegy, zaníceného botanika," vypráví Claude Richard, ředitel firmy 3M Česko. Při povídání o neuvěřitelném stáří stromu vznikla myšlenka kontaktovat organizaci, která se o Metuzaléma stará, a získat jeho sazenici do Česka. Původní záměr - že akci zaplatí firma a komerčně ji využije - padl. Ale zaměstnanci firmy už se do myšlenky zamilovali natolik, že udělali mezi sebou sbírku. Z ní se hradil převoz vzácného stromu. Davida Milarcha prý pro tento nápad získala sama Praha. "Zdejší chladné podnebí by mohlo borovici dlouhověké vyhovovat. Navíc se starobylá Praha svou historií dobře hodí k Metuzalémovu stáří."
Nutno dodat, že několik exemplářů borovice dlouhověké již v Česku bylo. Ze semen jiného, mladšího stromu je vypěstovali před lety v arboretu Sofronka Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Stromky však v nevhodných půdních podmínkách uhynuly. Metuzalémek v botanické zahradě poroste první roky ve skleníku mezi americkými kaktusy, v prostředí, které se co možná nejvěrněji podobá jeho domovu - noční teploty pod nulou, sucho, dolomitický vápenec a silně zásaditá půda. "Uděláme vše, abychom o něj nepřišli, je nenahraditelný a jeho hodnota nevyčíslitelná," zdůrazňuje Větvička.
Jakého vlastně stáří se dožívají nejstarší stromy v českých zemích? "Jsme zem prolezlá památnými stromy," říká Větvička. Za nejstarší lze považovat řadu lip (v Kamenici nad Lipou, ve Staré Lysé) a řadu dubů (prim asi hraje dub ve Stochově a na hradě Lichnici), velmi starý je i tis v Krompachách. "Mluví se o něm jako o tisíciletém, ale jeho věk bude nižší. Naše staré a památné stromy málokdy přesahují 500-550 let, jen o kamenické lípě se tvrdí, že by mohla být sedmisetletá."
U dlouhověkých dubů se pak stáří odhaduje podle biologa Jana Andresky na 500-600 let. Některé smrky se u nás dožívají 400 roků. A to jsou většinou ty, jak Andreska dodává, které mají podmínky podobné jako ony borovice dlouhověké - žijí na studených, chráněných místech a v létě mají jen malý přírůstek.
Metuzalém už má stářím pokroucené větve a většina větví je mrtvá. Ale pod jeho kůrou pořád proudí míza. Jeho čas se však nachyluje.
Místo, kde nejstarší strom světa roste, zná pouze několik odborníků. Přílišný zájem lidí by jej mohl ohrozit.
Nejstarší borovice dlouhověké rostou přes 4000 let v nepřístupných Bílých horách, an hranicích severomoravskéch států Kalifornie a Nevady. Rekordmankou mezi nimi je borovice stará 4790 let.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
