http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/david-cip-rezat-nosorozce-nebo-radeji-reditele-zoo-dvur-kralove
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

David Číp: Řezat nosorožce, nebo raději ředitele Zoo Dvůr Králové?

27.3.2017
ZOO Dvůr Králové chce chránit své nosorožce. V rámci bezpečnostních opatření jim v pondělí 20. března 2017 začala odstraňovat rohovinu.
ZOO Dvůr Králové chce chránit své nosorožce. V rámci bezpečnostních opatření jim v pondělí 20. března 2017 začala odstraňovat rohovinu.
Preventivní uříznutí rohů nosorožcům v Královédvorské zoo vyvolalo řadu bouřlivých a nezřídka až agresivně odsuzujících reakcí, většinou cílených na ředitele Královédvorské zoo. Viz například některé komentáře článku V zoo ve Dvoře Králové uřezávají nosorožcům rohy. Kvůli obavám z pytláků.
 

Některé reakce jsou sice možná pochopitelné, ale vlastně dost sobecké či alespoň krátkozraké. Například „a jak to teď budu vysvětlovat dětem?“ Jako by tu zdánlivě vůbec nešlo o životy kriticky ohrožených nosorožců, ale o jakési budoucí „potenciální“ trauma mých dětí, že ten nosorožec má roh nějaký „menší“. Jiné laické reakce jsou typu „a proč je raději ti hlupáci neodvezli do Afriky?“. Bohužel, doba je pro nosorožce velmi zlá. Jak by to mohlo dopadnout v Africe, pokud by alespoň nosorožci nebyli non-stop chráněni po zuby ozbrojeným týmem strážců, jak je tomu v některých soukromých rezervacích, se můžete sami přesvědčit zde.

A přesně takhle by to jednoho dne mohlo bohužel vypadat i ve Dvoře Králové. Ale pak už by bylo pozdě na přiznání chyby. Kilogram nosorožčí rohoviny totiž začíná být dražší, než kilogram zlata. A 21 dvorských zvířat s někdy až kilogramy zlata na své hlavě mohou být lákavou nabídkou pro nejeden zločinecký gang. Tím spíše pokud nejsou jako každá správná zlatá cihla bezpečně uložené v pořádném sejfu za tlustými zdmi, ale de facto se „povalují ve stáji“ či dokonce téměř „v přírodě“. Leda snad, že by naše nosorožce začala hlídat ozbrojená armáda. Zkuste to kdokoli u ministra obrany prosadit, třeba Vás poslechne, zejména teď, když nás NATO tlačí, abychom dávali více peněz na naši obranu…



Už před tím, než došlo k prvnímu upytlačení nosorožce na území Evropy, se tento krok zvažoval. Po nedávné tragédii ve Francii už ale vážně není na co čekat! A pokud by k masakru ve Dvoře Králové dříve nebo později skutečně došlo, to by se rázem vyrojilo chytrých hlav. Vyžadující nejlépe rovnou ukřižování neschopného ředitele i všech ošetřovatelů této proklaté zoo za to, že jim rohy vlastně sami už dávno neuřízli – aby této tragédii maximálně zabránili. Myslím, že je opravdu daleko lepší nosorožec „bezrohý“, ale živý, než bezrohý mrtvý. Případně ještě nějaký čas ještě živý, ale s odříznutým kusem čenichu či kusu horní čelisti. Což se v Africe či Asii bohužel také nezřídka děje, viz například fotka živého nosorožce indického nebo video afrického nosorožce.

Přečtěte si Řídící výbor DSZ: Uříznutí nosorožčího roku bylo hluboce neetické a porušuje práva zvířat

Navíc nejde o žádnou novinku – v ZOO Dvůr Králové se rohy některým nosorožcům odborně odstraňují po jejich uspání už roky (například ze zdravotních či bezpečnostních důvodů), ale tentokráte je to poprvé kvůli pytlákům. Odřízlé rohy se za dozoru policie, celní správy a ochránců přírody odváží do trezoru některé banky, kde se postupně hromadí. Povídačky o tom, že si za prodané rohy pan ředitel pojede na exotickou dovolenou, jsou víc než trapné a nelze je shrnout jinak než do věty: „Podle sebe, soudím tebe“.

Protože hromadění rohů po trezorech bank je drahé a nemá ani žádný rozumný význam (legálně je prodat nelze a z trezorů bank se kradou opravdu špatně), bylo v roce 2014 rozhodnuto je demonstrativně spálit. Ve snaze na tento problém co nejvíce upozornit. Což se nakonec povedlo. Zpráva proběhla sdělovacími prostředky po celém světě včetně Asie. Tedy přímo v místě poptávky. Jen je třeba podobných osvětových akcí více, a to ideálně celosvětově. Snad tomu pomůže i tato akce – všechno zlé je pro něco dobré. Podrobnosti o proběhlém pálení rohoviny čtěte v článku Zoo Dvůr Králové v neděli spálí své zásoby nosorožčích rohů

Nutno zároveň vyvracet další rozšířený omyl lidí, kteří o ochraně přírody a tím méně nosorožců či slonů nemají příliš velké ponětí. Tedy že pokud jsou ty rohy tak drahé, proč je vlastně místo pálení raději oficiálně neprodávat a nefinancovat tím ochranu nosorožců v přírodě. Jenže háček je v tom, že poptávka je dnes už tak veliká, že ji nelze nasytit stávajícími rohy nosorožců – i když by se kvůli tomu vybili úplně všichni. Ostatně on stav, kdy budou do jednoho všichni volně žijící nosorožci vybiti, hrozí i aktuálně za situace, kdy je prodej zcela nelegální! A legálním prodejem rohoviny by v tom byl ještě větší zmatek, než je teď. Ostatně už bohatě stačilo to, že si lovci nosorožců mohli odvážet rohy domů jako trofej, kterou pak ale už dále nesměli nikomu prodávat. A této slabiny dokázali obratně využít i přímo naši občané - Češi. Ti si z toho ve spolupráci s některými českými Vietnamci udělali stamiliónový byznys!

Ostatně původně „dobře“ myšlená legalizace prodeje slonoviny byla hlavním spouštěčem novodobého masakru slonů kvůli slonovině. Výsledkem je že se dnes zabíjí přes 30 tisíc slonů ročně(!). Více zde.

To, že legalizace slonoviny či rohoviny není dobrý nápad, vám potvrdí i přední český (i celosvětový) bojovník za záchranu slonů – Arthur Sniegon. Aktivně pomoci s ochranou slonů můžete právě teď i vy.

Daleko zajímavější a smysluplnější je proto nápad na zavalení trhu umělými nosorožčími rohy, které nepůjdou od těch pravých nijak rozeznat. Díky umělým rohům by se poptávka nasytit dala a nedůvěra celou tu chiméru obrátila vzhůru nohama. Protože když si někdo za pár korun bude moci na internetu koupit umělý roh a nabízet jej následně jako „zaručeně pravý“ na černém trhu za 1,5 milionu, bude asi rázem po problému… více například zde.



Roh nosorožce Pamira.

Pokud jsem vás zatím stále ještě nepřesvědčil, že preventivní odstranění rohů je v současné situaci nejefektivnější řešení, doporučuji přečíst si alespoň oficiální vyjádření ZOO Dvůr Králové, kde je mj. řada věcí vysvětlena lepé, než bych to já svedl.

A mohu doporučit i úvahy ředitele zoo pana Rabase před tím, než se spolu se svým týmem k tomuto nepopulárnímu kroku odhodlali.

Věřím, že po zvážení všech pro a proti každý jen trochu soudný milovník přírody musí uznat, že i když se nejedná o nic, z čeho by měl kdokoli radost, je to za stávající situace asi jedno z nejúčinnějších řešení, jak tato krásná zvířata pomoci ochránit alespoň v Evropě, když už se to v Africe a Asii příliš nedaří. Kéž by se to takto „jednoduše“ dalo vyřešit i jinde…

Toto stanovisko dále podporují:
za Záchrannou stanici pro zraněné živočichy v Bartošovicích na Moravě její vedoucí Petr Orel, hlavní koordinátor projektu Návrat orla skalního do České republiky
za Záchrannou stanici pro zraněné živočichy v Libštátě u Semil její vedoucí František Včelák
za Ekologickou servisní organizaci Praha její předsedkyně Bc. Martina Skohoutilová
za Český svaz ochránců přírody Arion Olomouc jeho předseda Mgr. Roman Kalous
za Český svaz ochránců přírody Pardubice jeho předseda Mgr. Ivan Hoza
za Český svaz ochránců přírody Morava v Brně jeho předsedkyně Mgr. Petra Steidlová
za Český svaz ochránců přírody Podještědí jeho předsedkyně Mgr. Eliška Riegerová
za Pozemkový spolek Pražská pastvina jeho organizátor terénních prací Vojtěch Koštíř
foto - Číp DavidDavid Číp
Autor je předseda Českého svazu ochránců přírody JARO a vedoucí záchranné stanice Jaroměř.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist