https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/davidn-cip-otevrene-k-ne-zachranovani-capat-na-hnizdech
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

David Číp: Otevřeně k (ne)zachraňování čápat na hnízdech

15.7.2021
Poslední roky jsou čím dál populárnější kamery umisťované do okolí hnízd volně žijících ptáků – zejména čápů, dravců, ale třeba i sýkor apod. Veřejnost, která živé videopřenosy sleduje, však většinou nebývá připravena na to, co díky kamerám uvidí. Zejména proto, že odtržení člověka od přírody, tedy i reality života v přírodě, je bohužel čím dál větší. Lidé dnes většinou nejsou připraveni na to, že na online přenosech neuvidí zidealizovaný a polidštěný „rodinný život roztomilých ptáčků v hnízdečku lásky, které bylo vystavěno v lůnu láskyplné a všeobjímající a všemilující Matky Přírody“.
 

Příroda je prostě tvrdá…

Při online sledování mohou diváci spatřit z našeho pohledu drsnou a tvrdou realitu boje o přežití mezi přírodními živly, vidět krev, vnitřnosti a smrt doslova v přímém přenosu, „nespravedlivý“ boj predátora se svojí kořistí, kterou nezřídka mohou trýznit. Ostatně mnozí to mohou vidět doma, kdy si kočka domácí „hraje“ s myší a trápí ji. Nebo mohou dokonce pozorovat bratrovražedný souboj sourozenců na život a na smrt (např. u orla skalního vždy jedno mládě samo zabíjí to druhé, později vylíhlé a zcela zdravé, a to už od nepaměti). Ke shlédnutí je i zabíjení a někdy až trýznění potomků ze strany jejich vlastních rodičů – např. u čápů bílých i černých, a nejen u nich. Také někteří dravci své vlastní mládě sami zabijí a naporcují jej zbývajícím mláďatům, které si na sourozenci vzápětí pochutnají, případně své mládě sežere přímo jeden z rodičů.

Video zobrazuje zabití orlího mláděte jedním z rodičů. Zvažte, zda to opravdu chcete přehrát.

Zkrátka, obecně je ke spatření utrpení jednotlivců, které se na této planetě děje už stovky milionů let. Příroda má prostě svá vlastní pravidla, není to jakási mírumilovná stará elegantní dáma s přírodní biokosmetikou ve vlasech, ale nezřídka (z lidského pohledu) krutá a bezcitná bestie, a to ať se nám to líbí, nebo ne. A naše společenská měřítka a přístupy pro ni opravdu neplatí.

Nedívejte se na to, pokud s tím máme problém!

Zásadní rada pro všechny, kteří citově nesnesou pohled na nezřídka drsný a krutý život v přírodě proto zní – nesledujte videopřenosy z ptačích hnízd, není to nic pro vaši přecitlivělou osobnost! Tak jako se nedíváte na horory nebo drsné válečné filmy, když se pak v noci bojíte sami, nekoukejte ani na videopřenosy z přírody, pokud s nimi máte podobný problém.

Odborníci se shodnou
Odborníci se shodnou
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | DES OP Záchranná stanice živočichů Plzeň

Kdy (ne)zasahovat do dění v přírodě a proč?

Obecné pravidlo, na kterém panuje všeobecná odborná shoda, je, že se v naprosté většině případů do hnízdění ptáků nezasahuje vůbec, a pokud přece, pak pouze ve zcela ojedinělých případech. Nezasahování je zdánlivě kruté vůči jedinci, ale zasahování může být kruté vůči celé populaci. Už jen tím, že uměle pomůžeme přežít jedincům, kteří podle „zákonů přírody“ neměli přežít. A jejich pro další generaci ptáků „nevhodné geny“ slabých, nemocných nebo jinak defektních jedinců rozšíříme našim dobře míněným zásahem dál do celé populace. Ve výsledku se pak bude stejný problém v daleko větší míře vyskytovat v budoucnu i v dalších hnízdech, což bude nejen znamenat utrpení většího množství jednotlivců, ale může to dokonce znamenat ohrožení celé populace nebo dokonce celého druhu. Pokud například budeme uměle zachraňovat mláďata od ptačích rodičů, která postavila hnízda natolik špatně, že jsou za deště plná vody, tak v dalších generacích bude těchto ptáků ještě více a ještě více mláďat pak uhyne z této příčiny – protože v přírodě prostě občas pořádně zaprší a alespoň někteří ptáci se s tím prostě musejí v rámci přežití celého druhu umět vypořádat nebo se to alespoň na základě svých chyb naučit dělat lépe. A to i za cenu, že jejich první hnízdění budou neúspěšná a jejich mláďata za jejich chyby zaplatí životy.

Dalším problémem je, že dobře míněnými zásahy je nezřídka možné udělat více škody než užitku. Malá mláďata mohou po zásahu prochladnout, než se k nim vyrušení rodiče vrátí (někdy o tom rozhoduje doslova každá minuta, zvláště za špatného počasí). Pokud jsou vlivem silných dešťů mláďata mokrá, ale současně stále zahřívaná rodiči, dokážou tuto situaci přežít (nebo alespoň některá z mláďat). Jestliže se budeme snažit mláďata vysušit hadry a do hnízda jim donést suchou výstelku, ale současně bude trvat dlouho, než se k nim zásahem vyrušení rodiče navrátí (třeba i proto, že se člověkem dodané výstelky bojí), nemusí tento zásah přežít vůbec žádné. Podobné komplikace mohou být také s příliš velkými mláďaty, která mohou v obranné reakci vyskákat z hnízd předčasně. Snaha o záchranu jednoho velkého mláděte, zamotaného do vlasce, může nakonec dopadnout tak, že všechna mláďata z hnízda předčasně vyskočí a nakonec i v tomto případě nemusí pak přežít vůbec žádné. Zkrátka všechny tyto faktory musí posuzovat odborníci a nikoli laici.

Existují zde i nemalé legislativní překážky. Zákony na ochranu přírody je zakázáno jakkoliv zasahovat do přirozeného vývoje zejména zvláště chráněných druhů živočichů. Tak jako není možné zničit hnízdo čápa bez patřičné výjimky ze zákona na ochranu přírody a krajiny, nemůže bez příslušných posvěcení úřadů nikdo zasahovat ani do hnízdění těchto druhů. Mj. právě i proto, že i dobře míněný zásah může nakonec napáchat více škod než užitku a ještě více ohrozit další zvláště chráněné jedince. V řadě případů proto do hnízdění nemohou příliš vstupovat ani záchranné stanice pro zraněné živočichy, které se za jiných okolností o zvláště chráněné jedince starat mohou a jsou kvůli tomu zřizovány.

Existují výjimky? A pokud ano – tak jaké?

Ve vzácných a specifických případech lze případný lidský zásah z odborného hlediska akceptovat. A to zejména tam, kde do hnízdění ptáků výrazně zasáhl člověk. Například tím, že jeden z rodičů uhynul následkem kolize s vodiči elektrické energie, automobilem, nebo se mláďata zamotala do odpadků (např. vlasců nebo provázků) donesených rodiči na hnízdo. Rozhodnutí, kdy pomáhat, záleží vždy na místně příslušné záchranné stanici pro zraněné živočichy z Národní sítě záchranných stanic, která jako jediná k zásahům má patřičné výjimky ze zákonů na ochranu přírody (tyto výjimky naopak nemají ani hasiči, policisté, myslivci a už vůbec ne široká veřejnost), potřebné akreditace a odbornost. S tím, že dokonce i mezi odborníky není někdy zcela jednotný názor, zda i v těchto zdánlivě jasných případech, kdy by člověk měl pomoci, není snaha o zachraňování jen pouze cestou do pekel dlážděnou dobrými úmysly. Například proto, že ti ptačí rodiče, kteří sbírají nejvíce lidských odpadků na stavbu hnízd, by své geny dále přenášet dále neměli. Na rozdíl od rodičů, kteří se těmto materiálům sami od sebe vyhýbají a používají pouze „bezpečné přírodní“ materiály. Evoluce totiž běží nezřídka rychleji, než si většina laické veřejnosti dokáže představit, a to právě díky zdánlivé krutosti a nemilosrdnosti, kdy se za každou „chybu“ platí vlastním životem.

Současně nám však realita v praxi ukazuje, že rozhodnutí, kdy (ne)zasahovat mohou být velice těžká i pro zkušené pracovníky záchranných stanic a další odborníky. Pokud například u čápa bílého dojde k úhynu jednoho z rodičů v průběhu hnízdění, je velmi pravděpodobné že se tak stalo nejspíše vlivem člověka. Nejčastější příčinou úhynu totiž bývá většinou smrtelný úraz čápa na sloupu elektrického vedení, otrava (například jedem na hraboše Stutox), případně střet s motorovým vozidlem, pytláctví, atd. Za tohoto stavu mají záchranné stanice právo konat kroky, které napomohou přežití mláďat, případně vajec ze zmařeného hnízdění. Vejce ani menší mláďata nedokáže udržet při životě pouze jeden čáp, vždy jsou na to potřeba dva. Pokud se nezasáhne, dojde u menších mláďat (cca do 20 dnů jejich života) vždy k úhynu. Jiná situace je však u mláďat větších, o která se už pouze jeden z rodičů dokáže postarat a zdárně hnízdění dovést do konce. Určit hranici, kdy a jak do hnízdění zasáhnout, pokud je věk mláďat “na hraně” (+ je třeba zohlednit vlivy počasí, potravy a další okolnosti), je pak někdy velmi těžké a záleží vždy na posouzení a rozhodnutí místně příslušné záchranné stanice, která navíc většinou podobné zásahy konzultuje i s dalšími odborníky a specialisty.

Úprava elektrického vedení, aby nebylo nebezpečné pro ptáky.
Úprava elektrického vedení, aby nebylo nebezpečné pro ptáky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zároveň však velmi často dochází k “planým poplachům” ze strany veřejnosti. Zejména hnízdění čápů jsou mnohými lidmi velmi bedlivě sledována a informace o tom, že jeden z rodičů už delší dobu (den a více) nepřilétá na hnízdo, může být proto často skutečně pravdivá. Zbývající rodič nejen, že nedokáže sám inkubovat mláďata, ale někteří jedinci mohou zahřívat snůšku vajec nebo menší mláďata bez vystřídání druhým z rodičů tak dlouho, až sami uhynou vysílením a dehydratací. Jenže se současně velmi často stává, že na hnízdě žádný problém není, čápi se normálně a pravidelně střídají v inkubaci vajec nebo mláďat. Ale protože oznamovatel problému nesleduje hnízdo dostatečně pozorně, tak si toho pouze nevšiml. Případný zásah by proto zcela zbytečně zasáhl do vývoje chráněného druhu a opět napáchal více škod než užitku, jak se již bohužel opakovaně stalo – zejména, když hysterická veřejnost svým tlakem vyburcovala ke zcela zbytečné akci starosty, hasiče a další laiky, kteří nedokážou adekvátnost zásahu správně vyhodnotit. Informaci, že na hnízdě je pouze jeden z rodičů, kterého druhý nestřídá, je proto třeba prověřit nejen z různých zdrojů z okolí, ale nejlépe přímo u hnízda nepřetržitým pozorováním pracovníkem záchranné stanice. A zasahovat až teprve tehdy, kdy je jednoznačně prokázáno, že k vystřídání nedošlo už nejméně jeden až dva dny a to vždy a pouze v součinnosti s místně příslušnou záchrannou stanicí!

Důležité je závěrem upozornit také na to, že přežití populací, případně rovnou druhů ptáků, nezávisí na tom, zda se (ne)podaří zachránit nějakého jedince, ale zcela zásadní vlivy mají faktory, které působí na tisíce až miliony jedinců. V podmínkách České republiky je to zejména stav zemědělské praxe či spíše “průmyslového zemědělství”, ničení a znečišťování mokřadů, včetně přerybnění většiny vodních nádrží, nešetrné hospodaření v lesích, plošné znečištění pesticidy, hnojivy, trávení hlodavců přípravky na jejich hubení ve volné krajině (Stutox apod.), celoplošné kosení travních porostů včetně mulčování nebo přespříliš intenzivního pastevectví, nebo nezabezpečení sloupů elektrické energie před úrazy ptáků elektrickým proudem. V zahraničí se k těmto společným vlivům přidává ještě například sportovní lov – jenom v Libanonu padne za oběť lovců cca 2,6 milionu kusů ptáků ročně. Vlivem těchto faktorů přišla Česká republika za posledních 30 let o 10 milionů ptáků a celá Evropská unie za stejný časový úsek o 300 milionů kusů ptáků. Pokud to tedy s ochranou čápů, dravců, pěvců a dalších ptáků myslíme opravdu vážně, je třeba pozornost a úsilí soustředit úplně jiným směrem. Tedy jinam, než je nezřídka zbytečné a kontraproduktivní “zachraňování” jedinců pod dohledem on-line kamer, které pak končí hysterickým bombardování pracovníků záchranných stanic, ornitologů a pracovníků státní ochrany přírody nezřídka zcela vulgárními telefonáty, e-maily a dalšími komunikačními prostředky kvůli jednomu mláděti na hnízdě, které se rodiče rozhodly z jim instinkty jasně daných důvodů usmrtit.

Závěr – všeobecná shoda všech odborníků ze záchranných stanic pro zraněné živočichy, vědců, ornitologů, orgánů ochrany přírody, pracovníků zoologických zahrad,… je v tom, že v případě přirozených faktorů (vlivy počasí, predace, parazitů, infekcí, vnitrodruhového i mezidruhového chování,…) by člověk do hnízdění volně žijících ptáků neměl jakkoliv zasahovat. Případné výjimky z tohoto pravidla může posoudit a dle výše uvedených pravidel učinit pouze místně příslušná záchranná stanice, s posvěcením státních, místně příslušných orgánů ochrany přírody (Krajské úřady, Správy CHKO a Národních parků) a nejlépe i po konzultacích s dalšími odborníky a specialisty (např. Rada Národní sítě záchranných stanic nebo specialisté České společnosti ornitologické).

Téma čapího hnízda v Oseku

Petr Stýblo: Čapí reality show komplikují práci záchranných stanic (28. 6. 2021) - stanovisko Českého svazu ochránců přírody

Karel Makoň: Veřejné prohlášení k případu kamerového přenosu z hnízda čápa bílého v Oseku (13. 7. 2021) - stanovisko zvířecího záchranáře Karla Makoně

David Číp: Otevřeně k (ne)zachraňování čápat na hnízdech (15. 7. 2021) - stanovisko Davida Čípa ze záchranné stanice Jaroměř

Rozhovor: Že je příroda zatraceně tvrdá? No je!, říká zvířecí záchranář Karel Makoň (19. 7. 2021)

Česká společnost ornitologická: Stanovisko k (ne)zasahování do hnízdění ptáků (24. 7. 2021) - oficiální stanovisko České společnosti ornitologické

Jan Rylich: Kauza čapího mláděte v Oseku: selhání záchranářů vs. argument „přírodou“ (27. 7. 2021) - komentář Jana Rylicha, kritický vůči rozhodnutí nezasahovat

   ↳ Karel Makoň: Odpověď Janu Rylichovi ke kauze čapího mláděte v Oseku (30. 7. 20201)

   ↳ David Hromádko: Čáp versus lid aneb Když se vyšetřuje zločin, který se nestal - odpověď Davida Hromádky Janu Rylichovi (3. 8. 2021)

Postup záchranářů u čapího hnízda v Oseku prošetří Česká inspekce životního prostředí (30. 7. 2021)

David Storch: Máme chránit přírodu před ní samou? - komentář přírodovědce Davida Storcha, který k tématu nabízí širší perspektivu.


reklama

 
foto - Číp David
David Číp
Autor je předseda Českého svazu ochránců přírody JARO a vedoucí záchranné stanice Jaroměř.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

15.7.2021 08:22
Erudovaná odpověď na celou řadu otázek řešených po článkem o kameře u jednoho čapího hnízda. Bohužel ti, kteří by ty informace měli mít v prvé řadě, sem nezabrousí. Ti sledují akorát počet lajků na Pyskoknížce a podobných sociálních sítích, případně si občas "sjedou" nějaké to video. Čtení podobných článků je nad jejich síly.
Odpovědět
DV

Daniela V.

15.7.2021 08:32
Vážený pane Čípe,
díky i Vám za vysvětlování problematiky kolem sledování chování čápů. Už jsem se vyjádřila pod prohlášení pana Makoně, takže to už vezmu zkrátka. Jelikož je kamer více u více hnízd, lidé mají možnost porovnávat chování čapích rodičů. Takže i mne poněkud zaskočila eliminace čápěte v Oseku. Jinde je vidět, že je to " rychlá akce ", zde však čápice protáhla akt na hodně dní. Čápě zraňovala, jakoby zkoumala, co ještě přežije a vydrží ....
Beru však argumenty Vaše i Vašich kolegů, já jsem laik a nechám si situaci vysvětlit. Pochybuji však, zdali cestou vpřed je vypínání kamer, navíc s komentářem, že veřejnost má drzost komentovat dění a za chování některých potrestat všechny vypnutím přenosu .....
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.7.2021 09:42
Diky. Priroda je. Tvrda, necitliva, mila, privlastky nejsou treba. Je to realita, my jsme toho soucasti a nase chovani se ridi stejnymi zakony jako jinych organismu. Nadale zastavam nazor, ze kdo chce udelat neco pro ekologii( vztah k prostredi) a etologii(chovani), at jde ven, obejde svoji ctvrt a pozdravi par sousedu, pripadne, jestli musi, koukne nekomu do okna, kdyz tedy nema kulturni krajinu blizko. Je to zdravejsi pro cely organismus nez line koukani do pocitace. Digitalizace a AI nas likviduje. Je toho prehrsel. Na x tel. kanalech bezi porady o prirode pro lidi se zajmem o prirodu, lidi ve mestech nebo lidi nemocne a handicapovane, kteri do te prirody opravdu vyjit nemohou. Kamera je "in", ale myslim si, ze ma zustat vysadou odborniku, kteri zabery prefiltruji a ukazou lidem jen cast. Zbytek by mel byt jejich praci. Rozhodnuti o zasazich atd.
Dalsi: o deni na capim hnizde jsem doted nevedela nic. Kdysi na jare jsem zahledla titulek, ze se bude sledovat opravdove capi hnizdo a ne to Babisovo. Vtipne. Povazuji to za nevhodnou politizaci a medializaci odborne biologicke prace a hysterii kolem smrti ptacete za vysledek, resp. trest. P. Makone, Moulise se nezastavam, podle me uz by mohli tusit, co muze medializace a politizace zpusobit. Respektuji jejich uzasnou praci (dobrovolnou!) zachrancu zvirat, zbytek jim budiz poucenim.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

15.7.2021 10:45 Reaguje na Jarka O.
Co se týče medializace, nikdy nic nemůžete tušit. Jsou na to odborníci a i ti se ve svých předpokladech mnohdy zmýlí. Takže pan Moulis nemohl nic předpokládat. Naopak, pokud by hnízdění proběhlo bez zabití toho mláděte, mohl být pan Moulis vynášen do nebes za to, že přírodu masám zprostředkoval.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

15.7.2021 12:41 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ja si myslim, ze tohle - ukazka realneho deni v ptacich hnizdech - ma i nezanedbatelny spolecensko filosoficky aspekt. Lidi si na vlastni oci mohou uvedomit - uvadim analogicky priklad z jine oblasti - jak realne ziji a chovaji se napriklad obyvatele/migranti z cizich zemi atd. Z tohoto hlediska povazuji zverejnovani takovychto zaberu za velmi instruktivni. A jak rikam, povede to - u lidi kteri se neboji klast si zvedave otazky - k zajmu o to, jakou filosofii se vlastne ridi ta nase starost o zachovani prirody, "ochranu klimatu" a podobne kategorie. Co by tak treba rekla ta capice na namitku, ze mladata tetrevu a ostatnich zvlaste chranenych zivocichu se v zadnem pripade nesmi lovit. Nasrat! - capimi vykaly tedy :) V predchozim clanku mne taky zaujala ta tredna poznamka ctenare , ze ochranci zvirat by se meli ucit ... take spravne komunikovat i s lidmi, byt vetsina z jejich bliznich z rodu Homo Sapiens ma zcela nespravne a naivni predstavy o tom, jak probiha zivot v zivocisne risi...
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

15.7.2021 17:57 Reaguje na Jarka O.
Nevím, proč se v tomto případě hledá problém u lidí, kteří v dobré víře ukázat hnízdění zajímavého druhu ptáků, tyto živé přenosy zprostředkují. Snad jen po těchto zkušenostech doplnit do přenosu titulky s krátkým vysvětlením, že vše co diváci shlédnou, je přirozený výběr a součást života těchto ptáků. Možná jsme si až moc zvykli na různé reality show v lidském životě, a chceme podobně šmírovat a ,,vychovávat" i divokou přírodu. Jenomže vše je v přírodě součástí přírodního výběru, a člověk by do něho neměl zásadně zasahovat. On line kamery jsou sice dobrá věc, ale mnohdy tam vidíme záběry ze života zvířat, které se nám lidem zdají kruté a nelogické. Kolik názorů by se asi objevilo před kamerami s hnízdy výrů, dravců anebo norami lišek? Jenomže tohle všechno k jejich přežití prostě patří. Ale hlavně se nesnažme na to dívat lidským úsudkem a viděním.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.7.2021 19:37
Chovatelům bílých myšek, kteří je nosí léčit k veterináři se nedivím,
že chtějí záchranu pro nechtěná čápata. V přírodě pak "zachraňují"
opuštěná mláďata a záchranné stanice zachraňují handicapované jedince odsouzené na doživotní život v těchto stanicích a dokonce škodnou,
kterou následně vypouštějí i tam, kde je přemnožená. Možná budou
časem zachraňovat i potkany a myši a i blechy a vši, které jsou u
slušných lidí na pokraji vyhubení. Schází mi medializace hnízd
pěvců, koroptví, bažantů, čejek atd. rabovaných strakami, sojkami
miloučkými lištičkami a kunami. Schází mi drastické záběry ovcí
z vyhřezlými vnitřnostmi po útocích vlků a ne jejich rozmazání
v dokumentech o návratu vlků do naši krajiny. Realita se tak někdy
hodí, jindy ne a tak ochranáři sklízejí co zaseli, že najednou lidé
vidí realitu, kterou jim jinde tají. Nejčastější potravou šelem
nejsou staré a nemocné kusy, ale mláďata a březí samice. O tom se
ale takticky mlčí, aby se nepokazil obraz šelem a predátorů jako
zdravotní policie, pokud ale není březost a mládí nemoc.
Odpovědět
AM

Anežka M

16.7.2021 09:33 Reaguje na Břetislav Machaček
"Nejčastější potravou šelem
nejsou staré a nemocné kusy, ale mláďata a březí samice."

I kdybyste v tomto měl pravdu (jakože o poměru mezi slabými/starými/březími/mladými by se dalo diskutovat), tak co je na tom špatně?

Pokud zemědělec poseče srnče, je to morálně i ekologicky (to srnče mohlo být zdatné a zdravé) špatně a měli bychom tomu bránit; pokud srnče strhne rys, je to zcela v pořádku. Proč Vám tak vadí fakt, že šelmy jdou (kromě jiného) po březích samicích a mláďatech?

Občas tu brojíte proti antropomorfizaci zvířat; ale právě Vaše stavění březích samic a mláďat na piedestal a předpoklad, že jsou - nebo by měla být - ze strany predátorů nějak nedotknutelná, je antropomorfizace jako hrom.

Na vztah člověk-zvíře se samozřejmě vztahujou jiné nároky než na vztah zvíře-zvíře, protože člověk má nad zvířaty "neférově" navrch.

Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

16.7.2021 14:35 Reaguje na Anežka M
Proc je tedy nutno zavadet do nasi prirody vlky apod. kteri maji jako hlavni potravu brezi samice, mladata a uplne nejradeji ovce chovane v ohradach a na vylepsovani genofondu nasi prirody likvidaci starych a nemocnych kusu pak nemaji uz chut? Pro zvyseni pocitu obcansta, ze "ekologove" jsou ti, jimz je potrebne sverit "managemenent" nasi krajiny? Obavam se resp. naopak doufam, ze obcane - prinejmensim na venkove, ve velkych mestech je"zelena" propaganda ucinnejsi - jeste nezblbli propagandou natolik, aby tohle - treba ve ve volbach pokud tam takovato otazka bude jasne zformulovana - odsouhlasili
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.7.2021 14:48 Reaguje na Anežka M
Casto se mi libi vase prispevky, tento nechapu. Nezlobte se, ale zabitim brezi samice zabijite 2, mozna i vice clenu populace. Samice, hlavne brezi, nesou zatez a jsou ochranovane ve vsech spolecenstvech, vc. lidskeho. To je instinkt, ne antropomorfizace.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.7.2021 16:49 Reaguje na Anežka M
Víte mi nejde o šelmy komplet a vůbec ne o rysa. který je
ze všech našich šelem pro zdejší krajinu nejvhodnější.
Mi jde i o ostatní predátory a jejich glorifikaci jako
zdravotní policii přírody. Vývoj populace predátorů jde
dnes jinou cestou, než v nenarušené přírodě, protože
je v ní narušen potravní řetězec. Bez základu nelze
budovat ani dům a nedej bože pouze střechu. Ten základ
se drolí a je polorozpadlý, ale tu se buduje masivní
střecha ve vzduchoprázdnu, které hrozí zhroucení a tím
i likvidace nedokončené stavby. Pokud predátoři zničí
i ten genetický základ stavby, tak časem vymřou i oni,
pokud se nepřeorientují na jinou kořist. Zásada úměrnosti
platí a nejde ji obcházet a to vyřešila nejen ta čápice,
ale musí to leckdy řešit i člověk, pokud nechce přijít
o celý potravní řetězec komplet. Sama píšete kolik
srnčat a jiných zvířat zahyne na polích, cestách, tratích
a tak je dorazíme ještě predátory? Tak to je opravdu moudrost hodna aktivistů.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.7.2021 17:22 Reaguje na Anežka M
Vysvětlila jste to velmi dobře!
Pomýlenost pana Machačka vidím podobně. V případě ulovení březích samic a mláďat jejich přirozenými predátory se dopouští velké antropomorfizace, ačkoliv v jiných případech (např. když čápice zabije jedno ze svých mláďat z důvodů, které neznáme) proti antropomorfizaci brojí.
Odpovědět
Sl

Slovan

20.7.2021 09:57 Reaguje na Anežka M
Hezky napsáno.
Tohle je příroda, tak funguje a tak je to správně. Stejně jako u těch čápů. Ale on si jen potřebuje kopnout do těch šelem, které tak strašně nenávidí a byl by nejraději, kdyby minimálně některé druhy šelem (ale i dravců) z naší přírody zmizeli, ačkoli do ní patří úplně stejně jako všechny ostatní druhy.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

20.7.2021 20:13 Reaguje na Slovan
Asi jste pana B. M. špatně pochopil. Psal totiž o něčem jiném, ale to stejně nechcete pochopit.
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.7.2021 21:22 Reaguje na Jarda Vesničan
Někteří lidi jsou jak vlci (zoomorfizace) na jiné i na ekolistu, funguje tu skoro sektarstvi, viz strasidelne zakázané slovo antropomorfizace. Přitom zoomorfizace (máš na hlavě vrabci hnizdo), fytomorfizace (pěkná jako růžička) a antropomorfizace (bajky) je termín spíš jazykový. B.M. psal o zkušenosti kamaráda. Někomu to moc vadí. Myslivci hájí několik měsíců brezi samice, sedláci se starají o krávy, bejka mají max. jednoho, zbytek samcu je na maso, ptáci jsou hajeni při hnízdění. To je normální chování ve vztahu rozumný hospodář - zvíře mu svěřené a pud kvůli zachování rodu. Bestie, která trhá brezí ovce, není zdravotní policajt, ale skodná a patří pryč. B.M. do ekolistu hodil vidle, což je nejrozumnější instinkt ze všech, proč se nechat urážet. Smutné.
Odpovědět
LE

Lara E.

21.7.2021 12:46 Reaguje na Anežka M
Tak to je problém naprosté velké části zdejších komentátorů - absolutně nejsou schopni nahlédnout to, že se dopouštějí úplně stejné antropomorfizace a promítání vlastních pocitů do přírody.
Odpovědět
DV

Daniela V.

20.7.2021 16:06
Vážený pane Čípe,
díky za článek a komentář na Seznam.cz o situaci v M.Bukách. Že jsme se dočkali toho, že mladí čápi vzlétli, je skvělá zpráva. Teď jen, ať je provází štěstí i dál ....viz. zmínka o střelbě do ptactva v Libanonu. Díky panu Zemanovi, Šándorovi, lidem ze ZS a neposledně i dárcům, kteří se na pomoci podíleli fin.dary .... Také vím, že se všem na hnízdě v Oseku daří, takže též dobrá zpráva.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist