https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/davidn-storch-mame-chranit-prirodu-pred-ni-samou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

David Storch: Máme chránit přírodu před ní samou?

4.8.2021
V minulých týdnech proběhla sociálními i jinými médii bouřlivá diskuse nad osudem čapího mláděte utýraného svou matkou a nad otázkou, zda v takových případech má člověk zasahovat. Problém má několik rovin a navzdory silným prohlášením není triviální.
 
Připomeňme, oč šlo. Webová kamera v Oseku na Rokycansku, která umožňovala komukoli sledovat osudy čapího hnízda, zaznamenala čapí samici, která postupně (během řady dní) utýrala jedno ze svých mláďat. Vzbudilo to velké emoce a lidé se obraceli na záchranné stanice, aby mládě zachránili. K tomu nedošlo, s odůvodněním, že takhle to v přírodě chodí a nemá smysl zasahovat proti přirozeným procesům. Z čistě biologického hlediska vypadá situace na první pohled jasně – infanticida (kdy rodiče zabijí jedno nebo i víc svých nebo cizích mláďat), stejně jako siblicida (kdy starší sourozenec zabije mladšího, jako se to stává u řady dravců) jsou v přírodě relativně časté a patří k reprodukčním strategiím některých druhů. Smyslem záchranných stanic přitom není napravovat přírodu, ale minimalizovat aspoň některé škody, které volně žijícím organismům způsobuje člověk.

Záchranné stanice se ovšem pohybují na tenkém ledě - a vědí o tom. Záchrana zraněných či handicapovaných jedinců nemá mnoho společného s ochranou přírody v pravém slova smyslu, tedy se snahou zpomalit vymírání a udržet populace organismů volně žijících kolem nás. Ochraně populací a společenstev záchrana jedinců až na úplné výjimky nijak nepomůže (výjimkou je třeba snaha zachránit před vymřením nosorožce bílého severního, u nějž zbývá jen pár jedinců a poslední šanci skýtá asistovaná reprodukce). Dnes se sice záchranné stanice začínají snažit právě o to, aby při zachraňování jedinců byl kladen větší důraz na podporu populací a prostředí, které tyto populace obývají, ale těžiště jejich práce je stále v zachraňování zraněných a handicapovaných jedinců, kteří by sami ve volné přírodě nepřežili. Zaměstnanci záchranných stanic proto spíše než ochranou přírody argumentují morálními a výchovnými ohledy, kdy záchranou zvířat, která utrpěla střetem s člověkem a jeho civilizací (viz třeba elektrické dráty) napravíme aspoň nějaké škody a splatíme tak část dluhu, který vůči přírodě máme.

Problém je, že záchranné stanice celkem běžně zachraňují i mláďata vypadlá z hnízda nebo labutě zamrzlé v ledu. A to není příroda o nic méně, než čapí matkou utýrané mládě. Z tohoto hlediska jsou poněkud nešťastná vyjádření o tom, že infanticidě není záhodno bránit, poněvadž je to přirozený způsob, jakým je odstraňován nevhodný genetický materiál. Užitečným odstraňováním nevhodného genetického materiálu byly totiž jednak zdůvodňovány různé děsivé postupy v lidské historii (třeba holokaust), hlavně je to ale zavádějící. Pokud je nějaký „genetický materiál“ nevhodný, tak se neprosadí, tedy daný jedinec nepřežije nebo se nerozmnoží. Jiné kritérium nevhodnosti evoluce nezná. A proto nějaké záměrné odstraňování geneticky nevhodných jedinců nedává smysl – pokud je jedinec „geneticky méněcenný“, tak se prostě neprosadí, a pokud by se přesto prosadil, tak z definice nebyl geneticky méněcenný. Infanticida může mít různé biologické důvody (matka tím třeba urychlí vývoj svých ostatních potomků), ale odstraňování nevhodného genetického materiálu to není. Navíc podobný typ argumentace vede k ošemetné otázce, zda zachraňováním handicapovaných zvířat vlastně nestojíme v cestě přirozené evoluci – nebylo by třeba lepší nechat postupně vyšlechtit labutě, které si dají pozor, aby nezamrzly v ledu?

Přimrzla? Nepřimrzla? Pomoci? Nepomoci?
Přimrzla? Nepřimrzla? Pomoci? Nepomoci?
Foto | Matej Šiculiak

Na druhou stranu je jasné, že záchranné stanice opravdu nemohou napravovat přírodu a musí mít nějaká kritéria, kdy zasahovat a kdy ne. A to i za cenu, že občas dojde ke kontroverzím. Je docela srozumitelné, že zasahují v případě nehod v nejširším smyslu a hrají tak vlastně roli svého druhu hasičů nebo záchranářů, a že naopak nechtějí hrát roli sociálních pracovníků, kteří by na základě udání chodili do domácností a sledovali, zda rodiče správně pečují o děti. Ostatně tato role je dosti specifická pro náš typ kultury a rozhodně ne samozřejmá. Vojtěch Novotný, který vede biologickou stanici na Nové Guinei, v jedné slavné eseji popisuje, jak Papuáncům pustil Švankmajerův film Otesánek. Papuáncům, kteří stále žijí ve světě kouzel, přišlo vše v tomto filmu, včetně vzniku dítěte ze samorostu, velmi přirozené, právě až na postavu sociální pracovnice – nevěřili, že by mohla existovat bytost, která intervenuje v rodinách a kontroluje něco tak výsostně osobního a intimního jako je péče o potomky. Podobně „nenormální“ je webkamera, která nonstop sleduje, co se děje v jedné ptačí rodině. Jedno poučení z celého případu by tak mohlo být: když už se rozhodnete šmírovat něčí ložnici (lidskou nebo ptačí, to vyjde nastejno), nedivte se, když spatříte kromě dojemných scén i věci nepěkné, které by bylo lepší nevědět.

A je to obecnější. Navzdory tomu, co se dnešní generace, trávící většinu času u monitorů, dozvídá z přírodovědných dokumentů, příroda je občas velmi krutá – a smrt postupným utýráním není zas tak vzácná. Není to zdaleka jen případ infanticidy či siblicidy, ale třeba i predace. Jistě, mnozí predátoři jsou velmi efektivní a rychlí zabijáci – to jsou právě ti, co známe z oněch dokumentů. Jiní zabíjejí mnohem pomaleji a z našeho hlediska krutěji. Ani takové věci, jako je například pomalé pojídání kořisti zaživa, nejsou úplnou výjimkou; koneckonců paraziti a parazitoidi to mají přímo v popisu práce. Záchranné stanice naopak nemohou mít v popisu práce zbavovat svět přírody všeho utrpení. To totiž lze vposledku udělat jen úplným vyhubením všeho živého. Koho a kdy zachraňovat je a bude tedy nutně často nelehké rozhodování, které bude občas budit kontroverze a není na něj žádný jednoduchý recept, jakkoli je třeba mít nějaká rámcová vodítka.

Téma čapího hnízda v Oseku

Petr Stýblo: Čapí reality show komplikují práci záchranných stanic (28. 6. 2021) - stanovisko Českého svazu ochránců přírody

Karel Makoň: Veřejné prohlášení k případu kamerového přenosu z hnízda čápa bílého v Oseku (13. 7. 2021) - stanovisko zvířecího záchranáře Karla Makoně

David Číp: Otevřeně k (ne)zachraňování čápat na hnízdech (15. 7. 2021) - stanovisko Davida Čípa ze záchranné stanice Jaroměř

Rozhovor: Že je příroda zatraceně tvrdá? No je!, říká zvířecí záchranář Karel Makoň (19. 7. 2021)

Česká společnost ornitologická: Stanovisko k (ne)zasahování do hnízdění ptáků (24. 7. 2021) - oficiální stanovisko České společnosti ornitologické

Jan Rylich: Kauza čapího mláděte v Oseku: selhání záchranářů vs. argument „přírodou“ (27. 7. 2021) - komentář Jana Rylicha, kritický vůči rozhodnutí nezasahovat

   ↳ Karel Makoň: Odpověď Janu Rylichovi ke kauze čapího mláděte v Oseku (30. 7. 20201)

   ↳ David Hromádko: Čáp versus lid aneb Když se vyšetřuje zločin, který se nestal - odpověď Davida Hromádky Janu Rylichovi (3. 8. 2021)

       ↳Jan Rylich: Veřejná diskuse o záchranných stanicích: záchrana zvířat vs. (ne)zasahování do přírody, názory a komentáře, fakta vs. domněnky (11. 8. 2021)

Postup záchranářů u čapího hnízda v Oseku prošetří Česká inspekce životního prostředí (30. 7. 2021)

David Storch: Máme chránit přírodu před ní samou? - komentář přírodovědce Davida Storcha, který k tématu nabízí širší perspektivu.


reklama

 
foto - Storch David
David Storch
Autor působí v Centru pro teoretická studia, společném pracovišti Univerzity Karlovy a AV ČR, a je zároveň člen katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MZ

Miloš Zahradník

4.8.2021 08:30
Mne na tehle "afere" zajima neco obecnejsiho. Jaky je/ma byt vztah sveta lidi a sveta prirody? Nabozenstvi drive ucilo, ze clovek je pan tvorstva. OK ale ktery clovek ma byt tim panem? Vitez voleb? nebo odbornik biolog?
Sefove organizaci, kteri tu prirodu "ridi"? (A co kdyz se treba i ten biolog hluboce myli? A pokud uzname, ze priroda ma sve vlastni zakonitosti kterym casto ne uplne rozumime - jako je zanik druhu ci zmena jeho teritorialniho rozlozeni - proc se ji do toho pleteme a chceme menit neco, co stejne nezmenime (resp. je otazkou, jaky mame padny duvod a pravo to menit)? Me osobne tyhle spory o uboha capata zajimaji mene, nez napr. otazka zda mame prisne chranit nejaky konkretni druh pred zanikem na urcitem uzemi. Vidim v tom - v ochrane ohrozenych druhu - totiz jeste vic sentimentality (nez v pripade zachranovani zamrzlych labuti ci odstrcenych capat) nez presvedcive logiky. Mirim napr. k ochrane tetreva a tetrivka. Jsou to velmi krasni ptaci, to uznavam - ale to je lidsky a sentimentalni pohled. Labute, co pripadne zamrzaji v ledu jsou taky krasne a odstrcena capata v hnizce jsou jeste vic politovanihodna a rozneznujici citlivou lidskou/zenskou dusi nez ten tetrev ohrozeny rysem, prasetem ci jinym predatorem resp. vyruseny ze sladkeho zimniho spanku lyzarem.
Dokaze mi nekdo vysvetlit nesentimentalni, a zcela vecny a presvedcivy
(z hlediska prirodnich zakonitosti, se sentimentem ci vyhruznym odkazem na byrokratem narizena opatreni a zakony na mne nechodte :) duvod proc napriklad tedy tak urputne chranime treba toho tetreva a tetrivka - kdyz zrejme priroda usoudila, ze tyhle druhy uz patri jen na sever Evropy a na Sibir? To se ma ekologicka "stabilita" nasi prirody bez tech lesnich slepic nejak zhroutit?
A tim se zase vracim zpet k me puvodni filosoficke otazce. Kdo, jak a v cem a na zaklade jakych argumentu/na zaklade jakeho povereni ma vstupovat do "rizeni sveta prirody" tedy do otazek typu "porucime nejen vetru a desti, ale porucime i jake kvoty poctu prislusniku ruznych druhu (labute, capi, tetrevi, volavky, vlci, medvedi atd.) jsou v nasi prirode ty spravne"

Driv to bylo jasnejsi. Sedlak videl svet kolem sebe prizmatem sveho pole a sve znalosti toho, jak deni na jeho poli probiha. Jakym prizmatem to mame videt my? Priznam svou velkou skepsi vuci tomu, ze by dnes "vedecke rizeni" sveta a internetem sireny, "prazskokavarensky" pohled na prirodni deni kolem nas bylo o mnoho moudrejsi nez drive, kdy svetonazor cloveka formuloval farar, milostpan na zamku a vlastni zkusenost zemedelce...
Odpovědět
MB

Michaela Bašová

4.8.2021 09:20 Reaguje na Miloš Zahradník
Těžko asi může někdo říct jaký ten vztah má být. Můžeme si ale vzájemně říct jaký ten vztah máme osobně a sdílet ho. Já v prvé řadě nerozumím té snaze to oddělovat- na jedné straně člověk a na druhé příroda. Vždyť je to jedno a to samé. Dnes už je jasné (snad) že když se bude dařit všemu kolem tak se bude dařit i mě. Zákony přírody fungují stejně v buňce nebo biotopu nebo na celé planetě. Připadá mi, že se všechno zobrazuje ve všem. Možná nám schází jen respekt a pokora.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.8.2021 11:17 Reaguje na Michaela Bašová
člověk má určitou schopnost se rozhodovat a pokud se rozhodně, tak může i nemusí. Je to o rozhodnutí, které učiní a říkat tomu" chránění přírody samu před sebou" je spíš o tom, že to udělat mohl a tak to udělal. Co je na tom divného? To, že člověk " pomáhá" nějakým zvířatům není problém, pokud nemění jeho přirozenou podstatu tím, že by vytvářel závislost jako na zdroji potravy čí péče. Tedy pokud je zvíře podporováno v přirozeném prostředí bez narušení " rodičovství" daného zvířete tak to určitě není problém a je to skutečná pomoc. Nemění vztahovou a integrální schopnost ke svému druhu.
Odpovědět
MB

Michaela Bašová

4.8.2021 12:10 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Spíš jsem tím chtěla říct, že jsme součástí té přírody a měli bychom v zájmu zachování vlastního druhu respektovat předně tento fakt. Prostě alespoň neškodit, když už si nejsme jistí jak a čím prospět. Co je “správné” asi víme, ale ne vždy je to “správné” zároveň i dobré.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.8.2021 12:27 Reaguje na Michaela Bašová
to chápu jako záležitost morálky, pokud ten jedinec se narodí jako zdravý a životaschopný, tak v tom problém není ale Homo Sapiens má doktory za " bohy" a náš systém podpor za nekonečný a tak se zachraňují i totálně neživotaschopné jedince jako je poškození mozku nebo atrofie apod. MY SAMI V TOM NEMÁME JASNO, co je morální a co je ještě vhodné zachraňovat. Zachraňovat ležáka aby " rodičům" pos..l život a to, že si to tak leckdy vlastně rodiče zvolí a pak to hodí na hlavu státu, aby je podporoval finančně a materiálně je otázka morálnosti těchto požadavků.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

4.8.2021 13:02 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Už jsem o tom psal, lidstvo tím vlastně degeneruje.

Ano, je to drastické, ale ten přehnaný humanismus - zachraňovat téměř všechno a všechny, vede nakonec k utrpení jak rodičů, tak většiny těch zachráněných. O finanční stránce toho, raději nemluvit.
Odpovědět
MB

Michaela Bašová

4.8.2021 13:57 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nj, jenže co je zdravý a životaschopný? Obávám se, že právě schopnost řeči nás přivedla do toho veškerého pomýlení. Ve snaze pojmenovat věci jim vlastně dáváme význam. A lež si lítá kde chce a pravda sedí v kleci z faktu.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.8.2021 14:23 Reaguje na Michaela Bašová
asi to není tak složité, životaschopný je ten, kdo reaguje fyzicky, schopen se sám pohybovat a mentálně reagovat v reálném čase a situaci, schopen se najíst.
Odpovědět
MB

Michaela Bašová

4.8.2021 14:35 Reaguje na Jaroslav Řezáč
To bychom se ovšem velice rychle dostali k eugenice a to už snad ani není potřeba. Kdyby Bůh nebo příroda nebo osud (každý to má jinak) nechtěl abychom dokázali operovat a zachraňovat a ovlivňovat atd. tak nám nedá schopnost myslet a tvořit. Možná jen máme přijít na to co je dobré. Pro mě je to úvaha na celý život.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.8.2021 10:56 Reaguje na Miloš Zahradník
Člověk není pánem tvorstva, ale pouze jedním kolečkem v soukolí Matky a Táty Přírody. Bohužel je to kolečko, které v poslední době čím dál tím víc drhne a mám pocit, že ho brzy Příroda z toho soukolí vyřadí. Kdyby totiž byl člověk pán tvorstva, nemohla by s ním příroda cvičit. Před pár lety přišla v Asii velká vlna tsunami a skoro čtvrt miliónu pánů tvorstva zahynulo. Proč, když to byli pánové tvorstva? Před pár roky si na Islandu uprdla ta sopka s nevyslovitelným názvem a na polovině Koulezemě nelétala letadla pána tvorstva. A v současnosti s pánem tvorstva cvičí Covid 19. Takový malý hajzl, který ani není vidět pouhým okem, ale pánové tvorstva na něj umírají možná už po miliónech. Takže když to shrnu, jako pána tvorstva byl člověka prostě neviděl.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.8.2021 12:03 Reaguje na Miloš Zahradník
Myslite, ze zrovna nabozenstvi by ucilo o cloveku jako panovi tvorstva? To ne, naopak ucilo jiste pokore, a to nejsem nabozensky zalozena. V soucasnosti je vztah cloveka a prirody kvuli urbanizaci, prepracovanosti, vztahu k penezum, globalizaci, mobilite, digitalizaci a patologickym spolecenskym jevum slaby. Vezmete si, ze na internetu jsou napr. videa zvirat, ktera jsou vydavana za priklad homo chovani, napr. se zavadejicim komentarem predvadi boje samcu. To jen jako priklad soucasne osvety a co se dnes vydava za prirodu. Neda se divit tomu, jak nekteri lide reaguji, treba na smrt ptacete. Tahani politiky do prirody vidim taky jako chybu, zde u p. M+M.
Kdo ridi prirodu? Nikdo, sama se ridi. My jsme jen pozorovatele a soucast. I kdyz si to nechcem priznat, nad prirodou nikdy nevyhrajem, at mame technologie, jake chcem. I nase city a pudy nekdy probublaji a privedou nas k jednani, ktere muze byt v rozporu s vychovou. Nekdy ke zlocinnemu, nekdy k pozitivnimu.
Zakony na ochranu prirody, ekologicka studia a organizace, ochrana prirody a druhu jsou tresnickou na dortu ve spolecnosti, ukazuji kulturnost. Chude spolecnosti je nemaji. Ani je nepotrebuji, ziji vice v souladu s prirodou nez "rozvinute" civilizace. Str. zelenych napr. v nedavne minulosti neexistovala ani v Irsku, nebyla po ni poptavka.
Chranit napr. tetrevy je pekne. Kdyz vymizi, uvolnene misto zaplni celkem bez problemu jiny druh, nekteri z nas se ale budou citit o toho tetreva ochuzeni. Zmizeni 1 druhu nepozname, vymizeni urciteho kritickeho mnozstvi z ekosystemu ano. Takze chranit je, jak rikate, sentimentalni, ale i logicke. Je dobre, ze jsou na to zakony. Musi byt a je spatne, ze je nadnarodni firmy nabouravaji. Miru a druh ochrany muzem prenechat odbornikum.
Fararum a milostpanum bych tak velkou dulezitost pri ochrane ZP neprisuzovala. Myslim, ze ochrana, sice primitivnejsimi prostredky, ale s dobrymi lidmi, nebyla spatna za sociku a jeste v 90. letech. Byla i v mnohem jednodussich podminkach nez dnes.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

4.8.2021 13:39 Reaguje na Jarka O.
Ja svuj prispevek - uznam, ze chaoticky napsany - minil spis jen jako upozorneni, ze dane tema "ochrany ci neochrany capat vyhozenych matkou z hnizda ci uklovanych ji k smrti" vzbuzuje nejednoduche souvisejici otazky tykajici se vztahu "ekologie" a filosofie, ideologie i politiky. Neskodi napriklad si pripominat, ze mnozi slavni ekologove jako napr. Konrad Lorenz meli velke sympatie pro nacismus. "Ochrana prirody s dobrymi lidmi za sociku" - s tim lze asi souhlasit ale uz v tech 90. letech zacali "ekologove" dle meho nazoru spolecnosti spis objektivne skodit, viz napr. jejich tehdejsi urputny boj proti jaderne energii a jejich adoraci kurovce coby "architekta lesa". Jinak se ale ty obecne souvislosti "ekologie" s politikou, nabozenstvim a ideologiemi (vedu bych v tomto pripade videl spis az na poslednim miste, do urovne exaktnich ved ma ekologie jeste poradne daleko!) neodvazuji hodnotit, pouze pragmaticky konstatuji ze napr. ve vedeni nekterych dnesnich CHKO/NP jsou dle meho nazoru velmi kompetentni lide a v jinych zase nikoliv :)

Jako zajimave tema v teto souvislosti mi prijde napr. tema "Pes a vlk" Je li vlk "ekology" adorovan za chovani, za ktere by prislusnik druhu Homo Sapiens byl tvrde potrestan, pokud by ho aplikoval vuci psu - tak to samozrejme vyvolava logicky nejake otazky - a pripadne i odpovedi. K cemu vlastne potrebujeme konkretne vlka v ceske prirode? Me by stacil v pohadkach - a v domestikovane, pretvorene forme jako pes - a z ceske prirody bych ho povazoval za spravne spis vystrilet, nez buhvijak te jeho "reintrodukci" nadbihat
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.8.2021 13:55 Reaguje na Miloš Zahradník
S vlkem se shodnem a nebudem sami, to je spis zlocin nez ochrana ZP. Je to v lidech a v systemu a ten je dnes chaoticky. Kdy presne zacali ochranci skodit, nevim, mozna od 2. pulky devadesatek uz ano. Znam pani, co ve 20. nebo 30. letech psala zamlada studii o snizujicich se zasobach uhli, ekologii a sympatizovala s tehdy alarmistickou, pokrokovou stranou prac..., meli ekologii v programu. Byla obelhana. Kdyz se boure prehnala, zustala dezorientovana s psychickym problemem cely zbytek zivota. Samozrejme na ochranu ZP nebylo pak ani pomysleni. Proto se techhle aktivistu bojim, nevi, co cini a skodi nam i sobe.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

4.8.2021 14:03 Reaguje na Miloš Zahradník
Ovšem vlka k nám (narozdíl třeba od rysa) nikdo nedováží, on sem přišel sám. Veškerá jeho "ochrana" je jenom v tom, že se nesmí na potkání zabíjet. Prolomení této ochrany je možné snad jen v ovisocentrickém ekoetickém směru :).
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

4.8.2021 14:49 Reaguje na Marek Drápal
Me ten priklad "Vlk versus pes" prijde zajimavy v tom, ze uz ma pomerne blizko k politice a ideologii. Zkusme treba myslenkovy pokus, ze do stredni Evropy reintrodukujeme Neandertalce. (Dal se v tech prirovnanich, misto Neandertalce Papuanec atd. - nepoustim, protoze by to bylo urcite nekorektni :) A rekneme, ze ti Neandertalci se vubec nebudou prizpusobovat zakonum, platicim pro Homo Sapiens. (Je to blby priklad, ja vim. Neandertalec by si jiste take brzo poridil prinejmensim chytry mobil atd. I kdyz vlastne - mezi vlcim a psim svetem taky nejsou nejake neprekrocitelne rozdily.) Jak se zachovat, kdyz pak Neandertalec zabije ci znasilni prislusnika/ci Homo Sapiens - ci obracene - nebo mu nejak zacne konkurovat v potravnim retezci atd.

Jeste upresnim, ze si zivot davneho sedlaka zijiciho pod kuratelou milostpana na zamku a vesnickeho farare neidealizuji a nechtel bych v te dobe zit - akorat mi prijde, ze zivot v dnesni dobe neni zas o tolik jednodussi, co se moznosti nabyti "moudreho svetonazoru" tyce
Odpovědět
MD

Marek Drápal

4.8.2021 17:14 Reaguje na Miloš Zahradník
Nějak mi ten myšlenkový pokus s neandrtálecem neosvětlilo problém vlk verus pes. Spíše to otvírá otázku křehké hranice mezi lidmi a lidoopy potažmo lidmi a zvířaty. I zde je mnoho otázek a málo odpovědí.
Konfliktnost pro člověka nebezpečných zvířat je nepřímo úměrná jejich strachu z lidí. Ať už jde o srnce, medvědy či toulavé psy. Myslím, že toto bude časem aplikováno i na vlky, až jich tu bude více. Ovšem opět půjde o nejistou hranici co už je moc a v širším kontextu o problematiku hodnot...
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.8.2021 20:06 Reaguje na Miloš Zahradník
Jenže vy jste se narodil v jiném režimu, jednoduchém, tak čerpejte světonázor z něj, protože tato doba nechce, aby spotřebitel a otrok měl jakýsi světonázor. Mimo jiné, v Bavorsku se vlk smí nově střílet, pokud spáchá škody. Doufám, že nezůstane u Bavorů, ostatní snad brzo procitnou. A je správné, že se k čápovi vyjadřuje p. Storch, už kvůli svému jménu musí:-).
Odpovědět
MB

Michaela Bašová

4.8.2021 23:18 Reaguje na Jarka O.
Jednoduchém? Kéž by. Je to složitější než jen složité.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

4.8.2021 13:29 Reaguje na Miloš Zahradník
Tohle jsou správné a naprosto zásadní otázky, jakýsi svatý grál ochrany přírody. Díky pestrosti ekoetických směrů těžko hledat jednoznačnou odpověď.
Do značné míry to souvisí s problematikou smrti zvířat a lidí, což nám ovšem příliš nepomůže. Na jedné straně infanticida genová (např. u zeber, lvů) spolu s infanticidou únosnosti prostředí (medvěd), na straně druhé např. altruismus delfínů vynášejících nemocného jedince k nadechnutí. Přidejme k zamyšlení i zabíjení zvířat lidmi - pro ochranu lidí, jako zdroj potravy, pro zábavu - a nakonec vztah k životu jiných lidí - zdravých, nemocných, vrahů, týrajících zvířata... Ze všeho výše uvedeného neplyne jednoznačný vzorec chování, který by následně šlo aplikovat v otázkách ochrany ŽP. Dostáváme se tedy k tomu, že jde především o otázku filosofickou, kulturně podmíněnou. Biolog ochranář na konci řetězce je již jen exekutivním prostředkem daného ekoetického konsensu.
Odpovědět
JS

Jasmína S.

5.8.2021 07:08 Reaguje na Marek Drápal
Mohu se zeptat jaké jsou ty "ekoetické směry"? Bohužel jsem se setkala s lidmi, kteří pracují nebo jsou i vzdělaní v této oblasti, ale zřejmě o tom toho moc nevědí. Tvrdí že etiku a filosofii nemáme do zachraňování tahat, protože příroda se řídí jinými zákony, než jsou ty lidské. A z biologického hlediska když zachráníme slabého jedince, tak tím podporujeme špatné geny. Tato kombinace názorů je trochu znepokojující. Možná kdyby se tyto filosofické otázky probírali v rámci nějakých předmětů tak by lidé kromě biologického hlediska získali ještě další rozhled.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

5.8.2021 10:34 Reaguje na Jasmína S.
Ekoetických směrů je celá řada, doporučuji knihu: Etika životního prostředí (M. Kocian) a nebo: Zelená svatozář (E. Kohák). Na FŽP ČZU se tento předmět vyučuje.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

4.8.2021 13:52 Reaguje na Miloš Zahradník
A ještě drobný komentář k poslednímu odstavci. Staré zemědělce bych si moc neidealizoval, kdyby měli dostatečně kvalitní technické prostředky a bylo jich více, vydrancovali by přírodu na dřeň. Jediný rozdíl je asi v tom, že by více mysleli na své potomky - možná i pro to, aby na výminku měli co jíst... Devastující pastva v lesích, vytěžení pralesů na dřevo do dolů, vydírání bezzemků otrockou prací atp. - to jsou jen drobné střípky chování "moudrých sedláků a milostpánů". I jim zatrhla zákonem pastvu v lesích Marie Terezie...
Odpovědět
JS

Jasmína S.

5.8.2021 09:06 Reaguje na Miloš Zahradník
Jaký má být vztah člověka a přírody vždy řešila filosofie, ať už se oblékla do kabátu náboženství, ideologie nebo nějaké demagogie. Součástí filosofie je také etika. Dříve nám řekl farář jak to je správně, dnes nám různé ideologie vysvětlují jak bysme se měli chovat a jak funguje svět. Dneska si dokonce někteří lidé myslí, že žádnou filosofii nepotřebují, nebo že žádné filosofii nepodléhají. I záchranáři se nechávají slyšet, že příroda se chová podle jiných zákonů a tak tady není potřeba řešit žádné etické otázky. Myslím ale, že je to hluboký omyl. Protože v té filosofii leží odpovědi na otázky "jaký by měl být vztah člověka k přírodě", a vlastně na tom záleží jeho vlastní přežití.
Člověk se od přírody příliš odklonil a hodné jí zničil, tak teď hledá způsoby a vědecké postupy jak to napravit a uvést jí zpět do rovnováhy. Ale dřív nebo později zjistí, že člověk přírodu řídit nemůže. Přírodu řídí jenom Bůh, nebo nějaké nejvyšší Bytí, prostě něco co nás převyšuje (někdo také říká že příroda se řídí sama), člověk na to nemá potřebné kvality. Proto by se měl chovat tak, aby působil co nejméně rušivě a navázal s přírodou takový vztah, který nejvíce podporuje harmonii. A jak by ten vztah měl vypadat a kde a v čem by se měl projevovat, to je opět otázka filozofie.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.8.2021 17:14
„Smyslem záchranných stanic není napravovat přírodu, ale minimalizovat aspoň některé škody, které volně žijícím organismům způsobuje člověk. ... Problém je, že záchranné stanice celkem běžně zachraňují i mláďata vypadlá z hnízda nebo labutě zamrzlé v ledu. A to není příroda o nic méně, než čapí matkou utýrané mládě.“

„Záchranné stanice musí mít nějaká kritéria, kdy zasahovat a kdy ne. Je docela srozumitelné, že zasahují v případě nehod v nejširším smyslu a hrají tak vlastně roli svého druhu hasičů nebo záchranářů, a že naopak nechtějí hrát roli sociálních pracovníků, kteří by na základě udání chodili do domácností a sledovali, zda rodiče správně pečují o děti.“

„Koho a kdy zachraňovat je a bude tedy nutně často nelehké rozhodování, které bude občas budit kontroverze a není na něj žádný jednoduchý recept, jakkoli je třeba mít nějaká rámcová vodítka.“


Další kamínek do odborné polemiky na téma, koho mají záchranné stanice zachraňovat. Zdá se, že už bylo ekolistími články inspirovaným čapí „kauzou“ v Oseku hodně klíčových informací sděleno vyčerpávajícím způsobem. Kompetentními lidmi. Snad to ocení a vstřebají i někteří z oněch emocemi ovládaných jedinců, kteří nadávali a vyhrožovali zprostředkovatelům kamerového sledování hnízda.
Odpovědět
derek van voorst

derek van voorst

5.8.2021 23:49 Reaguje na Majka Kletečková
muzete mi vysvetlit jaky je rozdil kdyz z hnizda sunda zranene mlade capa cerneho-ktere navic v dusledku zraneni bude muset zustat v zs a nepokusi se zachranit zranene mlade capa bileho-u ktereho je realna sance ze se bude moc do prirody vratit?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.8.2021 13:56 Reaguje na derek van voorst
U konkrétního případu s mladým čápem černým se obraťte se svým dotazem na ZS, která ho z hnízda sundala, těžko Vám někdo jiný může vysvětlit důvod zásahu, když nezná konkrétní okolnosti.
Odpovědět
DV

Daniela V.

6.8.2021 14:56 Reaguje na Majka Kletečková
A představte si, že o tomhle zásahu rozhodl pan Makoň.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.8.2021 16:43 Reaguje na Daniela V.
Kdybych byla na místě pana „derek“, už bych se dávno se svým dotazem obrátila na konkrétní záchrannou stanici, která černého čápa sundala. Bez znalosti důvodu a okolností se lze sotva dobrat odpovědi, kterou si pan „derek“ přeje znát.
Odpovědět
DV

Daniela V.

6.8.2021 17:13 Reaguje na Majka Kletečková
To by byl dobrý způsob zjistit si proč tady ano, ale bavil by se někdo s laiky ? Neodkázali by na článek ?
Já článek četla několikrát a nějak se nemůžu dobrat toho, zdali za to zranění mohla příroda nebo člověk .....čápata evidentně ještě nelétala. Pokud by to udělal někdo z hnízda, tak ......
Odpovědět
DV

Daniela V.

6.8.2021 17:43 Reaguje na Daniela V.
A není to o tom, že jdu po určité odpovědi. Snažím se pochopit rozhodování těch, na kterých to je ....Protože tak je to veřejnosti vysvětlováno, že pokud za zraněním je činnost člověka, pomáháme. Pokud se to děje na hnízdě, je to Příroda ....
Odpovědět
DV

Daniela V.

6.8.2021 14:59 Reaguje na derek van voorst
Přesně vím, o jakém případu píšete ....I já se pro sebe divím. A též v tom vidím rozpor ....
Odpovědět
derek van voorst

derek van voorst

5.8.2021 23:34
treba by stacilo kdyby ZS neslibovala ze pomuzou.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.8.2021 13:59 Reaguje na derek van voorst
Ve Vašem případě by to možná stačilo.
Zůstává otázkou, zda jste slib ZS správně pochopil. Často se setkávám s tím, že chápu význam slov jiných lidí jinak než byla míněna, a do podobných situací se dostávají jiní lidé s chápáním toho, co míním svými slovy já. Efekt „já o voze, on o koze“ může za spoustu nedorozumění.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist