https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/david-storch-pochybnosti-o-klimatickych-zmenach-a-reseni-jejich-nasledku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

David Storch: Pochybnosti o klimatických změnách a řešení jejich následků

4.12.2019
Žijeme v době globálních klimatických změn, které se nás čím dál tím silněji začínají týkat. Ilustrační snímek.
Žijeme v době globálních klimatických změn, které se nás čím dál tím silněji začínají týkat. Ilustrační snímek.
Žijeme v době globálních klimatických změn, které se nás čím dál tím silněji začínají týkat. Teploty rostou, každým rokem je víc dnů s extrémními teplotami, prodlužují se období sucha. A vědci varují: bude hůř.
 

Množství oxidu uhličitého v atmosféře jen tak nesnížíme, teplota bude nadále růst a s tím se bude měnit rozložení srážek. Budou nám schnout lesy a pole, bude nám chybět voda. Je třeba s tím něco dělat, jednak se snažit aspoň trochu zpomalit klimatické změny snížením produkce skleníkových plynů nebo opatřením na jejich odstraňování z atmosféry, jednak se přizpůsobit těmto změnám. Vláda má docela dalekosáhlé plány, co všechno se dá a má dělat.

Vkrádají se ovšem pochybnosti. Jedna věc je, že předpovídat budoucnost neumíme a sebesofistikovanější modely nám nepomohou. Vím, o čem mluvím, sám taky dělám modely, byť se týkají změn biodiverzity, což je na první pohled složitější než klima, o němž lidé říkají, že je to v podstatě prostý fyzikální systém. Jenže on není. Je tam spousta zpětných vazeb zprostředkovaných vegetací, půdou, organismy. A tomu, že jim pořádně nerozumíme, nasvědčuje naše neschopnost zpětně vysvětlit prudké klimatické změny v průběhu a na konci posledního glaciálu. Spřažený systém biosféry a atmosféry se vyznačuje netriviálními vazbami a nelinearitou, kdy jeden trend se v krátké době může zvrtnout do svého opaku. Teď se bojíme rostoucí teploty, ale globální ochlazování, to by byl teprve průšvih! A vyloučit se nedá.

I kdybychom ale předpokládali, že teplota dlouhodobě poroste, větší problém se týká dostupnosti vody – tady se ani nikdo netváří, že jsme něco schopni dlouhodobě předpovědět. Je proto rozumné se připravit na rozkolísání hydrologického režimu. Jenže jak přesně? Z dostupných dat víme, že kupodivu celkové srážky zatím moc neklesají (a v souvislosti s globálním oteplením budou spíš mírně narůstat), zato ale vlivem rostoucí teploty stoupá odpar, kterým se ztrácí voda z krajiny. Ta se taky ztrácí tím, že po prudkých lijácích rychle steče, aniž zůstane v půdě nebo hlouběji pod zemí, kde pak chybí. Je proto určitě dobré vodu v krajině zadržovat. Ale jsme si jisti, že víme jak?

V případě vsakování je to snad jednodušší. Protierozní opatření, remízky, mokřady, lepší kvalita půdy s dostatkem organické složky, to vše by mělo pomoci. S celkovou bilancí to moc nepohne, voda nakonec stejně někdy odteče (a my potřebujeme, aby řeky měly nějaké slušné průtoky a mohly tak třeba plnit přehrady), ale zmírní to extrémy. Horší je to u odparu. Volná hladina rybníků, poslední dobou protěžovaných, má poměrně značný odpar, takže budováním rybníků vodu spíš ztrácíme, jakkoli mokřady v širším slova smyslu mohou pomáhat, pokud vedou k většímu zasakování vody do hloubky. Podobný problém se ale týká i vegetace, zvláště stromů. Ty totiž transpirují, jejich přítomnost tedy odpar zvyšuje. Má to mnoho výhod, odpar tlumí teplotní extrémy a vegetace tak plní funkci levného a velmi účinného klimatizačního zařízení.

Jenže cena, kterou za to platíme, spočívá právě ve ztrátách vody odparem. To by nemuselo vůbec vadit, pokud by fungoval malý vodní cyklus – voda se přes den odpaří, ale v noci (nebo obecně v chladnější době) zase zkondenzuje. Potíž je, že žijeme v době klimatických změn a k nim patří i změna malého vodního cyklu na velký cyklus, kdy větší množství energie v atmosféře vede k přesunu vodních mas vysoko do atmosféry a pak s větry někam úplně jinam. Takže hrozí, že to, co se u nás vypaří, spadne v podobě prudkých srážek jinde. V takovém případě by se mohlo ukázat, že vysazování stromů je z hlediska bilance vody v naší krajině vysloveně kontraproduktivní. Máme nějakou jistotu, že toto se nestane a že malý vodní cyklus a schopnost vegetace „přitahovat vodu“ nás spasí? Za jakých okolností dojde k překročení prahu, kdy se malý cyklus změní ve velký a vysázené stromy povedou k zvyšujícím se ztrátám vody – anebo prostě uschnou?

V souvislosti s usycháním lesů se dnes mluví o potřebě změny struktury lesů směrem k druhově bohatším a obecně víc listnatým porostům. Jenže to, že lesy schnou, můžeme také interpretovat tak, že se celá krajina „brání“ ztrátám vody odparem. Pokud je nahradíme lesy, které neschnou – tedy lesy, které transpirují -, znamená to, že budou ztrácet víc vody. A pokud půjde o dřeviny, které neschnou proto, že mají hlubší kořeny a dokážou tak tahat vodu z větších hloubek, bude to zkrátka znamenat, že budou odčerpávat více podzemní vody. Chceme to? Vody u nás bude vždy tolik, kolik naprší, takže může nastat situace, kdy podstatné je právě snižování odparu (poněvadž odtok nelze snižovat přespříliš, vodu v tocích taky potřebujeme). A nelze vyloučit, že se budeme muset smířit s tím, že toho bude dosaženo tím, že celá krajina – stejně jako ve Středomoří – na nějaké období uschne.

Byl bych velmi rád, kdyby mi moje obavy někdo fundovaně vyvrátil a ukázal, že opatření v současnosti navrhovaná odborníky i státními institucemi jsou skutečně ta nejlepší, tedy že nám nehrozí změna z malého vodního cyklu na velký nebo že s rostoucím odparem problém nenastane. Snad existují skutečně hluboké rozbory celé problematiky, které mě vyvedou z omylu a ukážou, že je to ve skutečnosti vše dobře promyšlené. Těším se na ně, zatím jsem na ně sice nenarazil, ale to může být můj problém. Pokud je ale nemáme, je namístě obava, zda všechny plány adaptačních opatření na změnu klimatu nejsou jen populistické řeči k ukonejšení lidí zmatených změnami, které kolem sebe v rostoucí míře pozorují.


reklama

Další informace |
Text je převzatý z časopisu Fórum ochrany přírody.

foto - Storch David
David Storch
Autor působí v Centru pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a AV ČR, a zároveň člen katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

4.12.2019 06:47
Suchá období jsou snad doby ledové. S oteplením sucha mizí a nastává období vysokých srážek. I u nás byla polosuchá step, která se až za oteplení změnila v krajinu plnou vody a bažin, které jsme odvodňovali. Díky vyšší koncentraci CO2 je zeleň odolnější suchu, má nižší odpar. Čeká nás období s delší vegetační dobou, zvládneme 2 úrody a přicházející nadúrody nám umožní vrátit část zemědělské půdy přírodě.
A varování klimatických alarmistů je potřeba brát jako (úmyslně) zveličená, neboť tím přitáhnou pozornost a finance pro svůj obor. Dělají to tak nejen klimaalarmisté, ale strašení je běžné i v ostatních oborech.
Odpovědět
JN

Josef Novák

5.12.2019 09:54 Reaguje na Richard Vacek
Ale jak vidno, období vysokých srážek nenastává, napadané vody je pořád zhruba stejně a díky vyšším teplotám dochází k většímu odparu. V době ledové nebylo příčinou stepí sucho, ale nízké teploty. Ve skutečnosti nebylo sucho, ale voda byla vázaná v ledu, takže vlastně stačilo jen počkat, až ledy roztají.
V místech, kde je chladněji, tedy Kanada nebo severovýchodní Rusko je pořád docela vlhko a přitom ve "správném"podnebném pásmu roste dostatek lesů. Tedy příčinou usychání stromů je logicky opravdu vyšší průměrná teplota. Globální oteplování je prostě realita a je celkem jedno, proč k němu dochází, jednoduše dochází.
Autor článku ji nijak nezpochybňuje, jen se snaží objektivně přijít na to, jaká opatření je nutné provést.
Odpovědět
LB

Lukas B.

4.12.2019 07:55
taková malá jedovatost, kdyžtak mě po opravě překlepu v článku smázněte:
"hladina rybníků, poslední dobou protĚžovaných" - znamená to snad, že u rybníků, které nejsou odbahňovány, odpar nenastává?
Odpovědět
JN

Josef Novák

5.12.2019 09:58 Reaguje na Lukas B.
Já to chápu jako protěžování ve smyslu snah lidí je prosazovat, nikoli ve smyslu jejich prohlubování. Domnívám se ale, že voda v rybníku někde ve vyšší poloze je lepší, než voda která odteče do nížin, tam už je z hlediska zvlhčování krajiny celkem k ničemu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

5.12.2019 12:41 Reaguje na Josef Novák
poposedněte si. tropím si žerty z rizota používání termitů. (protežovat jako protekce, protěžovat jako těžit). mír s Vámi.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

4.12.2019 08:18
Nevím, jestli pan profesor kromě přednášek někdy chodil na dlouhé vycházky přírodou, např. do polí, kde se udály za poslední desetiletí největší změny. Určitě by si povšiml, že tam, kde jsou stromy (větrolamy), je i vlhčí země, a to zejména ze severní strany, kam zasahuje stín. Výsadba stromů je rozhodně jedním z opatření, jak vysoušení krajiny zmírnit. Dalším krokem by měla být změna volby plodin, kdy zejména obnažené kukuřičné megalány v květnu a červnu jsou zdrojem masivního odparu a současně i horkého vzduchu. Nestačí tedy jen zaměnit smrky za listnáče, ta změna přístupu ke krajině musí být komplexní. A když komplexní, tak po celém světě! Nelze se domnívat, že pokud u nás (v pidizemičce) změny provedeme a jinde nebudou, budeme na tom lépe. Tvorba klimatu je složitý proces, kdy voda vypařená nad oceány se vyprší nad pevninou, nad jednou částí pevniny vypařená spadne jinde. Ale v součtu by kýžené změny měly vést k větší stabilitě systému, kdy jednotlivé jevy se budou vzájemně doplňovat a podporovat. Tzv. kulturní stepí a drenážemi jsme vyrobili (ne)kulturní polo/poušť. Bylo by tedy dobré zatáhnout za brzdu a celý proces "optimalizace zemědělské výroby" zgruntu přehodnotit. Voda je život. Ale ta v půdě, rychle odtečená a rychle vypařená asi těžko...
Odpovědět
JN

Josef Novák

5.12.2019 10:06 Reaguje na Karel Zvářal
Mám na to podobný názor. Lesy samozřejmě transpirují, ale současně zabraňují odtoku vody z přírody a současně i pomáhají vsakování vody do spodních vod. Jak píšete, v lese vždy najdeme nějakou tu vlhkost, ale na poli pár dní po dešti už obvykle voda není.
Rychlý odtok vody vidím jako větší problém, než odpařování, ale připouštím, že je to jen domněnka.
Odpovědět
KK

Karel Kosek

4.12.2019 11:33
Děkuji za článek. Posouvá myšlenky o vodě v krajině o něco dále.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

4.12.2019 12:37
Jeden z nejhezčích článků poslední doby na Ekolistu.
S autorem se na 99% dá ve všem souhlasit . Scházející procento si vysvětluji přesahem vědce (racionálně-logické důvody) nad empirickými poznatky v oblasti významu lesů a vlivů vegetace na (ne)vysychání krajiny.
Konkrétně - jsou známy případy,kdy se s odlesněním ztratila voda z krajiny. Není však znám ani jediný případ, kdyby odlesnění vedlo ke zvýšení srážkové činnosti v území.
Pro ČR má kritický význam zemědělská krajina - pokud rázně nezvýšíme retenční schopnosti zemědělské půdy - tedy obnovení vodní kapacity půdy o 3.6 mld m3/rok - potom jsou pokusy s výsadbou lesů výrazně ztížené.

Odpovědět
JN

Josef Novák

5.12.2019 10:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Srážkovou činnost asi těžko změníme, ale ztrátu vody zalesněním ovlivnit můžeme. Lesy dokáží zadržovat vodu vlastně bezzásahově, tedy pokud ten les vysázíme a počkáme, až vyroste.
Z polí se odpaří spousta vody, ale v podstatě žádnou nezadrží.
Retenční schopnosti půdy se asi dají zvýšit, ale nějak těm zemědělcům nevěřím, že budou děla nějakou hloubkovou orbu navíc, lesy to budou dělat jaksi samy.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

4.12.2019 13:56
Na palivové drevo chodím do lesa asi 20 rokov,okrem toho som aj často v prírode. Jednoduchý poznatok z praxe - do lesa na drevo sa zásadne chodí koncom marca - začiatkom apríla. Prečo? Pretože vtedy je v lese najväčšie sucho. Prečo je v apríli v lese sucho? Pretože stromy ešte nemajú listy.Aj keď naprší, stačí trošku vetra a zase je sucho. Akonáhle sa les olistí a naprší, mokro a blato vydržia veľmi dlho. Listy zabránia prenikaniu a vysúšaniu slnkom a vetrom, v lese sa vytvorí vlhká mikroklíma brániaca vysušeniu pôdy. Okrem toho je samozrejme v lese ale aj v blízkosti lesa nepomerne chladnejšie ako v rozpálenom od asfaltu zohriatom meste, alebo na velkom poli obilia či inej poľnohospodárskej plodiny. Klimatológovia tento jednoduchý fakt akosi zabudli zapojiť do svojich rovníc a potom im niečo vychádza zle - podľa nich stromy a les vysušujú krajinu.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

4.12.2019 14:45 Reaguje na Vladimir Mertan
Bingo, děkuji! Strom potřebuje vodu, o kterou okrádá, nás, lidi!-( Tak nějak si překládám ten text, který neví, jestli lesy ano, či ne. Pan Mertan to vystihl velmi přesně. A co se týká malého vodního cyklu, musíme doufat, že co jinde vypařilo, spadne pro změnu u nás.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

4.12.2019 15:27 Reaguje na Vladimir Mertan
V lese není chladněji nějakým zázrakem, ale proto, že se z něj odpařuje spousta vody a díky výparnému teplu se les chladí. Na rozdíl od betonu, kde se nic nevypařuje.
Odpovědět
JN

Josef Novák

5.12.2019 10:26 Reaguje na Richard Vacek
Není to tak úplně pravda. Jednak beton skoro žádnou vodu nezadrží, takže ta odteče někam do kanálu a když něco zůstane, odpaří se to velmi rychle, proto jsou letiště betonová. Je ale dost sporné, že by to bylo nějaké opatření proti suchu.
Pokud jste byl někdy v lese zjistil byste, že je tam nejen chladněji, ale i vlhčeji. V tom mikroklimatu voda zůstává a díky ochraně proti větru a přímým slunečním paprskům se odpařuje méně.
Odpovědět
JN

Josef Novák

5.12.2019 10:21 Reaguje na Vladimir Mertan
Ano, mám na to stejný názor.
V poslední době je to už druhý článek, který zpochybňuje význam zalesňování, třeba to někam směřuje.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

4.12.2019 18:48
Voda v potoce už je voda ztracená. Potok jí donese do Vltavy, ta do Labe a skončí v moři. Podstatné je zvýšit zasakování vody do zemědělské a lesní půdy. Nějak si nejsem jist zda volná hladina rybníka odpařuje více nežli stejná plocha lesa. Strom dokáže odpařit obrovská množství vody, velký 1-2 m3. I truhlík za oknem po osázení kytkami začne najednou hltat vodu. J.L.
Odpovědět
JN

Josef Novák

5.12.2019 10:32 Reaguje na Jaromír Lukavský
Na ten truhlík působí teplota, která je okolo vyšší, než je v souvislé půdě a navíc i vítr.
Vlasy vám sice ve vyšších teplotách uschnou dříve než v chladu, ale při použití fénu vám uschnou ještě mnohem rychleji. V lese je výrazně menší proudění vzduchu než třeba na poli.
Ideální jsou asi mokřady prostoupené lesy.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

4.12.2019 20:23
On je opravdu problém v tom, že nevíme co se bude dít, protože s globálním oteplením bude pravděpodobné docházet ke globálním změnám atmosferických i mořských proudů. Jaký dopad to bude mít na klima u nás, je obtížné predikovat. A už vůbec nelze predikovat, až v důsledku tání ledovců dojde k pohybům zemských ker a důsledkem toho k enormnímu nárůstu sopečné aktivity, co a kde země vychrlí. Hlavní problém s globálním oteplováním není to, že bude stále o něco tepleji, ale to co nastane, až globální oteplování bude končit.
Odpovědět
JN

Josef Novák

5.12.2019 11:02 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Některé změny se opravdu nedají předvídat, ale zalesňováním a podporou vsakování vody na polích asi těžko něco zkazíme.
Jestli dojde k posuvu zemských ker a zvýšené sopečné činnosti mohou být ale všechna opatření celkem k ničemu
Odpovědět
Rz

Roman z Vysočiny

4.12.2019 20:48
Z reakcí v diskuzi má pravdu p. Mertan, vědci teprve bohužel jen testují tzv. chytrou krajinu u Lán, máme tak 20 let zpoždění, že je retence krajiny prioritou už ví všichni, ale nikdo nemá páku soukromým vlastníkům do využití půdy kecat, ti jsou rádi, že jim to nájemce nějak obhospodařuje (specifikum ČR).
Nebojte vegetace při suchu toho tolik nevypařuje, funguje flexibilně, ochlazuje okolí už jenom stínem.
Jinak z pohledu malého vodního cyklu je vtip v tom, že ta vegetace musí být plošná, nejlépe třívrstvá, pestrá, různého věku, větrolamy každých pár set metrů, do čtverců nebo kruhů, musí fungovat i v zimě, tzn. musí tam být jehličnany, vše nejlépe rychle rostoucí, ale přitom suchu odolné a mrazuvzdorné, je to velice náročné na realizaci a následnou údržbu, nasazení nutné jako za 2 sv. války. Jedině vysoký a hustý větrolam může zabránit rostoucí erozi, agrolesnictví je jasná budoucnost, ale opět velice náročné na vhodné kombinace s plodinami, na to jsou potřeba stamiliardy, jenže mrkněte na mapu zastavění ČR po 25 letech, opak toho, co je potřeba, je realitou.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

4.12.2019 21:11
Autor pochybuje o účelu lesa. Já ne, neboť les má funkci deštníku, který zabraňuje slunečním paprskům ohřívat povrch země a vysávat vlhkost ze země. Nedokážu změřit schopnost transpirace stromů, ale vím, že klima v lesním porostu je daleko lepší než na přímém slunci ! Další věc je doložitelná, že obnažená rozpálená země či betonová plocha ještě více vyvolává vzdušné proudy , které můžou spíše či dokonce nevypočitatelně ovlivňovat proudění a tím i spad vodních srážek. Z logiky věci je u lesa stabilní odpar a odpuzující proudění horkého vzduchu nenastává ! A taky z čeho ? Takže díky klimatické stabilnosti u velkých komplexů lesů prší častěji a vydatněji !
Odpovědět
D

Daniel Křenek

4.12.2019 22:44
no pokud by byla pravda, že větší výpar z vegetace povede k vysoušení krajiny, tak jak to, že v tropických lesích funguje malý vodní cyklus a pořád tam prší a není tam poušť? Je tam přeci obrovský výpar. Totéž by mě zajímalo jak je možné, že lesy se samy výparem a vyčerpáním vody vlastně nezničily? Podívejme se na sibiř, kde jsou menší srážky než u nás a je tam stála hydrografická síť? Při tom víme, že civilizace už v minulosti odlesňováním a intenzivním hospodařením zničily malý vodní cyklus a přispělo to k jejich kolabsu. Podívejte se jak dopadlo Aralské jezero. Jeho zkázu jako nezpůsobil člověk? Středozemí také bylo v minulosti pokryto lesy a už Pláton píše o tom jak kopce byl pokryté lesy a dens je krajina připomíná ohlodanou kostru, půdá přestává rodit a deště ubývá. Odlesňování a ničení půdy se děje a v Africe a Jižní Americe, pratkicky na celém světě. sledujeme to, vidíme ty dopady v podobném se to děje u nás ale my stále pochybujeme, že je to pravda. Je to pořád to samé dokola, jen my jsme nepoučitelní. Roční ztráty půdy jsou koloem 50 000 km2 vlivem devastace krajiny a lidská populace roste, do roku 2050 se odhaduje kolem 9 mld.Toto není nic nového a mluví se o příčinách už dlouho stejně jako se předpovídálo už min 30 let, že budeme mít problémy a když už je máme tak se vlastně nic neděje? Dopad lidské činnosti je velmi dobře zdokumentován a popsán. Pak by mě zajímalo co se děje s těmi zhruba 40 gigatunami CO2, které naše cilivizace vyprodukuje a v obodí 1751 -2018 se udává produkce na 1,5 biliónu tun CO2 a to se nejdná o kov ale o plyn. Tak ať někdo seriózně prokáže že CO2 není skleníkový plyn nevysvětlí co se s ním tedy děje. To nemluvím o dalších skleníkových plynech. Každý kdo se zybývá životním prostředím ví, že i malé věci dokáží vyvovlat velké změny. Ano klima se měnilo a měnit bude a působí zde celá řada různých faktorů i vzájemně protichůdných. Mnohé už ale známe a umíser je popsat. Současný rozvoj civilizace je neudržitelný. ať mi nikdo nevykládá, že 7 miliardová populace nemá na naše životní prostředí žádný vliv a že se vlastně nic neděje, když vidím že se děje. Celé jew to totiž o penězích a ekomických zájmech nadnárodních korporacích, kde se točí miliardy. Kdybychom chtěli máme dnes tecnologie, které škodí životnímu prostředí mnohem méně, jenomže není zájem o jejich rozvoj, protže by to kazilo ropnému a těžařskému průmyslu byznys. To je celé. Populace člověka stejně jako populace všech živých organizmů podléhá zákonům populační dynamiky a nikdo s tím nic neudělá. Jsem předmnožený druhy, který si ničí své životní prostředí a příroda so poradí s každým přemnoženým druhem, když začne úplatňovat zpětnovazebné mechanizmy, což se teď už děje. Je to zákon akce a reakce. My máme dost moderních pozntků a místo toho abychom hledali společné řešení jak ekologické problémy řešit se hádnáme mezi sebou kdo má nebo nemá pravdu. Jako společnost se nejsem schoni se dmoluvit a ot jsme lidé ne lumíci, hraboši neobo sarančata, která mají kratší gradační cykly než člověk.
Odpovědět
JN

Josef Novák

5.12.2019 10:56 Reaguje na Daniel Křenek
Souhlasím ta úvaha v článku mi připadá nelogická, ale už jsem to někde četl, asi nějaká nová aktivita.
Odpovědět
MS

Michal Skalka

5.12.2019 07:56
Pokud snížíme odpar z krajiny, stoupne její teplota.
Odpovědět
JN

Josef Novák

5.12.2019 10:55 Reaguje na Michal Skalka
Ale co když už není co odpařovat? Na poli bude rozhodně tepleji, než v lese, navíc vodu odpařenou na poli odnese vítr, ta v lese tam z určité části a navíc má daleko více plochy na případnou kondenzaci.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

5.12.2019 14:18
Není pravdou, že neexistují věděcké práce dokládající vliv lesů na úhrny srážek. Jsou a dokonce dokládají jejich možný globální vliv. Tady máte některé z nich :

1)
https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1755-1315/37/1/012029/pdf


Studie zkoumala dopad odlesňování na místní srážky.Výsledky ukázaly významný vztah v 90% intervalu spolehlivosti mezi srážkami a odlesňováním. Údaje o srážkách byly získány od Ministerstva zavlažování a odvodňování, Malajsie. Data časových řad spektrálního zobrazovacího spektra s mírným rozlišením (MODIS) byly získány za roky 2000, 2005 a 2010. Celkově tyto výsledky naznačují, že odlesňování má dopad na srážky. Tato studie vznáší možnost, že rychlý pokles lesních oblastí může vést k sušším klimatickým obdobím. ]

2) https://www.nature.com/articles/nclimate2430

Pozemní a satelitní pozorování ukazují, že tropické odlesňování má za následek teplejší a sušší podmínky v místním měřítku. Obecné cirkulační modely ukazují, že úplné odlesňování tropů by mohlo vést k globálnímu oteplování, které by bylo stejné jako u spalování fosilních paliv od roku 1850, v tropech s větším oteplováním a značným vysycháním. V regionálních modelech existuje kritická prahová hodnota pro odlesňování, za kterou srážky klesají.
--------------


3)

https://www.researchgate.net/publication/258795479_Climate_Impacts_of_Land-Cover_and_Land-Use_Changes_in_Tropical_Islands_under_Conditions_of_Global_Climate_Change
Změny krajinného pokryvu a využívání půdy mají výrazné dopady na klima v tropických pobřežních regionech
-------------

4)
Studie zjistila, že ve většině tropů Země vzduch, který prochází zalesněnou zemí, produkuje dvakrát tolik deště než vzduch procházející oblastí s řídkou vegetací. Ztráta lesního porostu může snížit úroveň srážek o tisíce kilometrů daleko.

https://www.livescience.com/23017-deforestation-reduces-rainfall.html
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

5.12.2019 14:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
To je ta globalizace problémů v zájmu vyspěleší ekonomiky...
Odpovědět
D

Daniel Křenek

5.12.2019 14:42
Doporučuji tuto publikaci, která je volně ke stažení.
http://www.waterparadigm.org/download/Voda_pre_ozdravenie_klimy_Nova_vodna_paradigma.pdf
pokud by nešel odkaz tak název je
Voda pre ozdravenie klímy - Nová vodná paradigma
Odpovědět

Jan Škrdla

5.12.2019 21:25
Asi budu opakovat to co zde v diskuzi zaznělo. Vegetace sice odsává a odpařuje vodu, ale zároveň přispívá k jejímu zadržování. Odpařováním navíc pozitivně ovlivňuje mikroklima (v případě velkých komplexů i mezoklima).

Jsou známy případy z minulosti, kdy se civilizace podřezala pod sebou větev tím, že nadměrně odlesnila krajinu. Zatím nevím o opačném případu.

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.12.2019 10:22
Co mě zaujalo je tvrzení. že cena, kterou platíme za les , spočívá právě ve ztrátách vody odparem a nefungující malý vodní cyklus. Stromy (lesy) prostě transpirují (dělaly to vždy) , tím ochlazují, takže nějaké abnormální stoupavé proudy, které by změnily malý vodní cyklus ve velký by se nad nimi neměly konat. Ano stromy mají velký odpar ale zase snižují odpar z povrchu pod nimi. Jediná metoda , nemám k dispozici vědecká zařízení, jak posoudit vlhkost je metoda mokrých kalhot. Sednete si například čtyři hodiny po dešti na paseku, kalhoty budou suché. Sednete si pod suchý, přírodě ponechaný les. Kalhoty budou suché. Sednete si pod smrčinu, sedíte v mokru. Řekl bych, že se nějak zapomíná na horizontální srážky a schopnost zeleného lesa je zachytit. Stejně tak v případě problémů s přívalovými dešti a rychlostí jakou po nich voda odtéká. V případě lesa (tedy toho zeleného) tomu tak přece tak úplně není. Ne nadarmo se říká, že v lese prší dvakrát.
Odpovědět
PJ

Petr Jílek

6.12.2019 18:20
Domnívám se, že pokud přechází slabá studená fronta od Atlantiku a jde nad rozpálenou krajinou s minimem vodních výparů tak "chcípne horkem" Nebo jak říkali předci "na vyprahlou zemi nerado pršívá".Pokud se i slabá fronta setká s vlhkostí, vytvoří se oblačnost která spustí srážky. Čili zdravé lesy jsou obřím čerpadlem posílající srážky do vnitrozemí.
Záležitost druhá. nepodceňujme horizontální srážky. Žiji v oblasti Vysočiny, kde se při vhodném proudění, či inverzích zachytává na kopcích nízká oblačnost. Se stromů se několikrát za zimu sesype vrstva ledu, či námrazy. Jeli nad nulou, tak v době kdy vítr žene mlhu, pod stromy. "prší". Takovéto počasí se tu vyskytuje od října do dubna.
Padesát let jsem pracoval v přírodě a počasí sledoval, neboť moje živobytí na něm bylo závislé. Doporučoval bych autorovi článku aby byl více venku a díval se...
Odpovědět
JM

Jiří Malimánek

7.12.2019 07:49 Reaguje na Petr Jílek
Ano, to bylo krásně vidět v loňském horkém suchém létě, kdy všechny fronty z Atlantiku skutečně "pochcípaly" v horkém suchém vzduchu mohutné stacionární anticyklony nad celou Evropou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.12.2019 09:51 Reaguje na Jiří Malimánek
Ke které výrazně přispělo šumavské ekologické bezlesí.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist