http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakub-kucera-jak-evropanum-chutna-energeticky-dort-ktery-spolu-pecou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Jakub Kučera: Jak Evropanům chutná energetický dort, který spolu pečou?

20.8.2015
Na jednom se Evropani shodnou.  Všichni si přejí, aby EU měla dostatek energie a nehrozily žádné výpadky ať už z ekonomických, klimatických nebo politických důvodů.
Na jednom se Evropani shodnou. Všichni si přejí, aby EU měla dostatek energie a nehrozily žádné výpadky ať už z ekonomických, klimatických nebo politických důvodů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Jedním z viditelných návrhů nové Evropské komise pod vedením Jean-Clauda Junckera je takzvaná energetická unie. Jde spíše o lákavější zabalení různých, často již poměrně starých nápadů, přesto si projekt zasluhuje pozornost, a to i díky nespornému významu energetiky pro život každého Evropana. Co si od energetické unie slibují jednotlivé členské země? Kde je v energetice nejvíce pálí bota a co by si nejraději řešily samy?
 

Následující poznatky se zakládají hlavně na vyhodnocení postojů členských zemí k návrhu energetické unie, které pro Zástupce vedoucího stálého zastoupení ČR při EU Jakuba Dürra zpracoval attaché pro energetiku Petr Binhack (prezentováno například na 15. energetickém kongresu v Praze). Bohužel ne všechny členské země v tzv. non-paperu své pozice zaslaly. Polsko, ČR a Slovensko svou odpověď koordinovaly, zaujímají společné stanovisko a na prezentovaných mapkách mají proto stejnou barvu. Regionální spolupráci můžeme jen uvítat, nicméně v tomto případě je trochu na škodu, že výsledná pozice nereflektuje rozdíly v postojích Varšavy, Prahy a Bratislavy.

Oficiálně má energetická unie pět dimenzí, ale vypozorovat jich můžeme až osm (někdy se lehce překrývají). Zde jich je jen šest, protože sedmá dimenze – postoj k reformě systému obchodování s emisními povolenkami - se do značné míry kryje s postojem k dekarbonizaci obecně. Osmá dimenze – podpora inovací a výzkumu – se nepřekvapivě těší přízni všech členských zemí.

klíč k mapkám:
- pětistupňová škála od -2 do +2 - -2 = červená (nestalo se), -1 = oranžová, 0 = žlutá, +1 = světle zelená, +2 = tmavě zelená - nula znamená, že téma nebylo zmíněno (není pro daný stát tedy klíčové), záporné hodnoty znamenají výhrady k této politice (daný stát si tedy nepřeje, aby ho energetická unie řešila nebo na něj příliš tlačila)

Domácí ingredience jsou nejlepší - bezpečnost dodávek

V této dimenzi panuje nejvyšší shoda. Všichni si přejí, aby EU měla dostatek energie a nehrozily žádné výpadky ať už z ekonomických, klimatických nebo politických důvodů. O něco více téma akcentují země na východě, které se obávají přílišné závislosti na Rusku v zemním plynu a v menší míře i v ropě. I zde najdeme ale výjimky – Maďarsko se svojí zvláštní cestou, o které bude ještě řeč, a Finsko, které si na život po boku velkého souseda už tak nějak zvyklo. Ze starých členských zemí lehce vyčnívá Velká Británie, pro kterou bezpečnostní otázky tradičně hrají velkou roli, a Itálie, kde bezpečnost dodávek zemního plynu je nyní velmi aktuální téma. Nejen že země byla v roce 2013 ze 40 % zásobována plynem přes Ukrajinu, ale kvůli napětí v severní Africe hrozí výpadky energetických dodávek i z toho regionu (v roce 2013 z Alžírska a Libye pocházelo 30 % dovozů zemního plynu a 16 % dovozů surové ropy).

Těsto řádně prohníst - propojení sítí

Opět zde panuje shoda na významu tématu. Větší zájem projevují Španělsko a Portugalsko, které by přes Pyreneje rády exportovaly přebytky zelené elektřiny a plyn ze svých LNG terminálů, které v roce 2013 nebyly vytíženy ani ze čtvrtiny. Zkapalněný plyn není sice kvůli levnějším dodávkám z jiných zdrojů žádné terno, ale jedinou možností jak v budoucnu využít iberské terminály, je reexport na sever.

Otázka napojení na zbytek EU je samozřejmě palčivější také v Pobaltí a Finsku, a to jak v případě elektřiny, kdy Pobaltí není synchronizováno s kontinentální sítí, tak v případě plynu. Na základě analýzy postojů naopak toto téma méně akcentuje Itálie.

 

Ingredience se nesmějí přebíjet - regionální spolupráce

V otázkách regionální spolupráce je nápadná žlutá barva „motoru“ evropské integrace, Francie a Německa. Berlín nastartoval ambiciózní energetickou revoluci, Energiewende (atomu zády, slunci a větru čelem), a příliš nechce, aby ho ve vzletných plánech okolní země brzdily. Zrovna ČR a Polsko ale trpí některými následky německých kroků (nízké ceny elektřiny z dotovaných obnovitelných zdrojů komplikují nastavení „národních mixů“ a přetoky elektřiny ze severu Německa na jih a do Rakouska působí potíže v tamních sítích).

Podobně by větší spolupráci na regionální úrovni ocenily země Beneluxu. Obdobná situace panuje v případě Francie, která se nedávno rozhodla utlumit podíl jádra na výrobě elektřiny a větší roli přisoudit obnovitelným zdrojům. Přetoky zelené elektřiny přes Pyreneje do této snahy nemusí zapadat. Iberové to pochopitelně vidí opačně. Opět si povšimněme méně entuziastické Budapešti.

Jednotlivé vrstvy spojíme náplní - vnitřní energetický trh

Sever Evropy má jasno – integrace trhů by měla být prioritou. Ostatně energetické trhy se v této části kontinentu úspěšně propojují. To ovšem platí i pro Maďarsko, které má spolu s ČR, Slovenskem a nejnověji s Rumunskem propojený denní trh s elektřinou. Přesto vznesla Orbánova vláda mnohé námitky. Budapešť například trvá na roli státu v cenotvorbě, protože energetickou politiku chápe také jako nástroj politiky sociální. Podobně jako Slovensko garantuje například ceny plynu.

Je také otázkou, jak se nové jaderné reaktory budované v úzké spolupráci s Moskvou snesou s propojenými trhy, nad kterými bdí asertivní Evropská komise. Mimochodem víra v jádro je silná i u nás. Avšak u nás se volný trh s elektřinou nestaví vždy do protikladu s jádrem. Zaznívají argumenty, že kdyby trhy nebyly zaplavovány dotovanou, „netržní“ zelenou elektřinou, jádro by se vyplatilo.

Pečeme mírně - energetická účinnost

Trochu východ proti západu. Východní členské země se obávají, že opatření zvyšující energetickou efektivitu by mohla tamním podnikům a domácnostem příliš zdražit energii. Na druhou stranu je právě v této části kontinentu pro úspory stále značný potenciál, a to i přes pokrok dosažený v posledních letech. Zefektivnění spotřeby energií by pomohlo řešit jiné energeticko-politické cíle například přílišnou závislost na dodávkách z Ruska.

Staré členské státy naopak chápou energetickou účinnost jako jednoznačnou prioritu, která nemá přínos pouze v úsporách samých, ale také ve vytváření nových pracovních míst a investičních příležitostí.

Při pečení se neupéct - dekarbonizace

Staré členské země mají ambiciózní programy na snižování emisí skleníkových plynů a až na některé výjimky na jižním křídle se zde ekologické otázky těší velké pozornost. Na východě se dekarbonizace těší daleko menší podpoře.

Nejen že některé země, například ČR a Polsko, mají velké uhelné sektory, ale obecně můžeme říci, že vzhledem k absolutně levnějším energiím se zvýšení ceny v důsledku dekarbonizace projeví více. Současně zde mají energie větší podíl na spotřebním koši, takže téma je politicky výbušnější než v západní části Evropy.

foto - Kučera JakubJakub Kučera
Autor je ekonomický analytik
tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist