http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaroslav-bartos-bioplynka-jako-maly-zazrak-v-kambodzi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Jaroslav Bartoš: Bioplynka jako malý zázrak v Kambodži

30.9.2015
Kambodžské bioplynky jsou podzemní stavby, ve kterých se z rozkládajícího trusu zvířat uvolňují plyny, které domácnosti využijí na vaření a svícení
Kambodžské bioplynky jsou podzemní stavby, ve kterých se z rozkládajícího trusu zvířat uvolňují plyny, které domácnosti využijí na vaření a svícení
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaroslav Bartoš / Zelená Biomasa, a.s.
Bylo to před rokem, prvního září, odpoledne a venku poprchávalo. Přišel jsem za svými kolegy z práce a řekl jim, že bych byl rád, kdybychom podpořili projekt, který je kdesi v jihovýchodní Asii a dali na něj čtvrt milionu korun. Jedni vykulili oči, druzí nevěřícně zírali a zbytek se usmíval s čím, že jsem to zase přišel… a o čtyři měsíce později jsem v Kambodži stavěl první bioplynárnu.
 

Působím ve společnosti Zelená biomasa, a.s., která nabízí veškeré služby spojené s produkcí a využitím biomasy. Ročně zpracujeme a zobchodujeme přibližně půl milionu tun této hmoty. Nejsme žádná velká továrna, ani nezaměstnáváme tisíce lidí, jsme parta lesáků, kteří si uvědomují, že zde, v srdci Evropy máme dostatek a žijeme si dobře.

Jsou však na světě místa, kde nemají mnoho a ani dostatek, ale my jim můžeme pomoci – u nich doma, účelně a efektivně. Proto jsme za pomoci humanitární organizace Člověk v tísni podpořili projekt v Kambodži. V zemi, kde si třetina lidí musí vystačit s méně než třiceti dolary na měsíc a kde za posledních 25 let kvůli vysoké spotřebě dřeva zmizely lesy o rozloze poloviny České republiky. Tento projekt má za cíl vybudování menších domácích bioplynek a servisního zázemí k zajištění fungování těchto staveb na příštích dvacet let. Každá bioplynárna je z jedné třetiny hrazena dotací Kambodžského ministerstva zemědělství, druhou třetinou příspěvkem Člověka v tísni, resp. jeho donátory a zbylou částku uhradí samotná rodina.

Dělníci obezdívající základní kostru bioplynky
Dělníci obezdívající základní kostru bioplynky
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaroslav Bartoš / Zelená Biomasa, a.s.

Jedná se o podzemní stavby, ve kterých se z rozkládajícího trusu zvířat uvolňují plyny, které domácnosti využijí na vaření a svícení. Velikost (objem) bioplynárny je od 4 m3 po 8 m3, k tomu je také úměrná denní spotřeba odpadu – trusu od 20 po 80 kg, jež vyprodukuje plyn v množství od 0,8 m3 po 3,2 m3. Rodiny tak omezí spotřebu dříví - každá bioplynárna ročně ušetří v průměru 2,88 tun palivového dřeva! Díky tomu a také díky zachytávání a spalování metanu se zabrání vzniku čtyř tun skleníkových plynů. V neposlední řadě výhodou těchto staveb je hnojný kal, který vystupuje z koncové části bioplynárny a je vysoce účinným přírodním hnojivem, nahrazujícím chemické přípravky a zvyšujícím kvalitu půdy. V celé Kambodži bylo od roku 2006 do července 2013 vybudováno již celkem 10744 bioplynáren. Naše společnost podpořila výstavbu dalších 75 a pomohli jsme skupině zedníků založit firmu zaměstnávající deset nově vyškolených lidí. Tento tým dokáže postavit více než 110 bioplynáren za rok.

A jaké to vlastně bylo? Začátek mé cesty byl ve Vietnamu, kde jsem procestoval jeho jih a následně se vydal do hlavního města Kambodže Phnompenhu. Tam jsem se spojil s pracovníky Člověka v tísni, kteří mě nasměrovali do oblasti, kde se jedna bioplynka právě stavěla. Dojel jsem na místo, chopil se lopaty a začal pomáhat. Po třech dnech budování důvěry - nošením nejrůznějších věcí jako jsou cihly, nářadí, voda, až po svádění dobytka z pastvin v poledních žárech- jsem byl připuštěn i k míchání betonu, což byla pozice věru důležitá, neboť když v tamních vedrech přestanete lopatou míchat na rozžhavené zemi beton, vznikne rázem betonový koláč – mně se zpočátku povedly hnedle dva! Za týden byla celá bioplynka hotova. Později jsem navštívil dalších 26, které již byly provozu.

Již hotová bioplynka, v popředí vytékající hnojný kal
Již hotová bioplynka, v popředí vytékající hnojný kal
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaroslav Bartoš / Zelená Biomasa, a.s.

Byl jsem prvním bílým mužem, který kdy ve vesnici pobýval. Vesničané byli moc pohostinní, vstřícní a milí. Usínal jsem s nimi na podlaze, pracoval, jedl, učil je plavat a strávil v tamní, západní civilizací nezasažené oblasti, krásný čas. Celkem moje cesta trvala pět týdnů.

Tuto část Asie jsem navštívil několikrát, tento pobyt byl však odlišný. Snad tím, že jsem více proniknul do tamního obyčejně neobyčejného života lidí bez elektřiny a internetu. Snad tím, že jsem jim pomáhal a na chvíli jsem měl pocit větší vyspělosti. Avšak jen do okamžiku důkladnějšího seznámení s vesničany a jejich způsobem žití. Naplno jsem si uvědomil pravdivost myšlenky Dalajlámy, jak moc nevyspělý je náš civilizovaný svět. Jaká je to doba, kdy se naše domy zvětšují, ale rodiny zmenšují. Máme více vymožeností, ale méně času. Doletěli jsme na Měsíc a zpět, ale máme potíže s přechodem na jinou stranu ulice a setkáním se svým sousedem. Vytvořili jsme řadu počítačů pro ukládání a sdílení obrovského množství informací, ale zato méně osobně komunikujeme. Našel jsem toho tolik, co by oni mohli učit zase nás.

Je to víc než rok, poprchávalo a já přišel za kolegy s tím, ať někomu pomůžeme a způsobíme mu radost - ta má totiž podivuhodnou vlastnost: odráží se zpět, ale odrazem se neoslabuje, vrací se k nám košatější a zářivější. Protože tomu tak skutečně je, tak i Vám přeji mnoho podobných rozhodnutí…

Jaroslav Bartoš
Autor pracuje ve společnosti Zelená Biomasa
tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist