http://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/hrabek-resenim-podvyzivy-neni-jedna-zazracna-plodina
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Hrábek: Řešením podvýživy není jedna zázračná plodina

15.8.2016 01:59 | PRAHA (Ekolist.cz)
Protestní pochod Greenpeace Prahou proti používání geneticky modifikovaných organismů, rok 2000.
Protestní pochod Greenpeace Prahou proti používání geneticky modifikovaných organismů, rok 2000.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavel Hořejší / Greenpeace
Nobelista Richard Roberts spolu s dalšími 107 nobelisty vyzval mezinárodní ekologickou organizaci, aby přiznala omyl a zastavila svou kampaň proti geneticky modifikovaným plodinám, zejména proti zlaté rýži, která by podle vědců mohla být řešením nedostatku vitaminu A u lidí trpících podvýživou. O kampani Greenpeace a zlaté rýži jsme se bavili s tiskovým mluvčím Greenpeace Lukášem Hrábkem.
 
Může česká pobočka Greenpeace zastávat v nějakém tématu obecné problematiky jiný názor, než pobočka řekněme britská nebo ruská?

Jsme globální organizace a i naše kampaně jsou globální. Spojují nás společně sdílené hodnoty. Proto v principiálních otázkách jako je jaderná energetika, komerční lov velryb nebo právě uvolňování GMO do životního prostředí, panuje shoda.

Z jaké pozice vychází tvrzení Greenpeace, nejen ohledně GMO, o jaké zdroje se opíráte?

Pozice Greenpeace jsou založeny na vědeckých poznatcích a argumentech, v potaz bereme i sociální a kulturní aspekty dané problematiky. Tyto naše pozice procházejí v rámci organizace diskuzemi a procesem ověřování důkazů, aby měl náš postoj pevné a reálné základy. Konkrétně na problematiku zlaté rýže upozornil náš vědecký tým sídlící na univerzitě v britském Exeteru. Jeho tehdejší vedoucí se kvůli tomuto projektu mimo jiné setkal se zástupci Světové zdravotnické organizace i s vědcem, který v té době zlatou rýži vyvíjel.



A k čemu jste tehdy dospěli?

Analýza projektu a konzultace s experty potvrdily, že zlatá rýže je jen možnou alternativou k reálným a funkčním řešením. Že nepřináší nic nového, jen nahrazuje stávající fortifikaci potravin biofortifikací pomocí genetické manipulace. A že naopak může sloužit jako argument pro otevření světových trhů pro GMO.

Ve svém článku uveřejněném v Deníku Referendum zmiňujete, že „zlatou rýži neblokuje Greenpeace, nýbrž neschopnost tuto plodinu vůbec vyrobit a uvést na trh“. Myslíte si, že kdybyste tento konkrétní projekt podpořili, případně byste se zcela vzdali tendenci varovat veřejnost před riziky GMO, šlo by s to tím uváděním na trh rychleji?

Lukáš Hrábek (*1984) - vystudoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově. Pracoval jako redaktor a editor zpravodajství v Mladé frontě Dnes, Metropolitním expresu, deníku Metro a na webu Metro.cz. V roce 2015 nastoupil do Greenpeace jako tiskový mluvčí.
Lukáš Hrábek (*1984) - vystudoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově. Pracoval jako redaktor a editor zpravodajství v Mladé frontě Dnes, Metropolitním expresu, deníku Metro a na webu Metro.cz. V roce 2015 nastoupil do Greenpeace jako tiskový mluvčí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Greenpeace

Je těžké spekulovat, “co by, kdyby”. Přestat varovat před riziky GMO, když o nich prokazatelně víme, by bylo nezodpovědné. Naše kritika uvolňování genetických organismů do životního prostředí je založena na principu předběžné opatrnosti a skutečnosti, že kromě výrobci deklarovaných výhod takových plodin existuje i celá řada nevýhod a rizik. Například fakt, že kontaminaci geneticky modifikovaným organismem je prakticky nemožné odstranit - GMO se prostě nekontrolovaně šíří a nevíme, jaké to může mít pro životní prostředí následky.

Takže jednoduše řečeno, jste proti výzkumu a používání GMO?

Neprotestujeme proti výzkumu či používání GMO v uzavřených systémech, tedy například pro získávání inzulinu z modifikované bakterie, ale proti nekontrolovatelnému uvolňování do přírody. Komerčně se GMO plodiny pěstují teprve dvacet let, což je velice krátká doba na to, abychom mohli říct, že přírodu negativně neovlivňují. Jednu věc ale už prokazatelně víme: prostřednictvím GMO získaly velké biotechnologické společnosti obrovskou moc nad farmáři, kteří již nemají kontrolu nad svou zemědělskou produkcí, nýbrž jsou závislí na patentovaném osivu a konkrétních chemických postřicích.

Platí to i v případě zlaté rýže?

Společnost Synghenta, která vlastní práva ke komerčnímu využití zlaté rýže, se dříve nechala slyšet, že na projektu nechce zbohatnout. Záleží však jen na její dobré vůli, nic jí v tom nebrání. To ale rozhodně nepovažuji za největší problém zlaté rýže. Hlavní problém je, že celý ten projekt je po 24 letech vývoje stále v začátcích - a to nikoli kvůli Greenpeace. Zatím se teprve začíná s experimenty s rýží kultivaru indica - tedy s tou rýží, která roste a je konzumována v oblastech jihovýchodní Asie, kde lidé trpí nedostatkem vitaminu A. Obě dvě úspěšně vypěstované verze zlaté rýže GR1 a GR2 jsou geneticky modifikované rostliny odrůdy japonica - tedy rýže, která se ve vlhkých oblastech nedá pěstovat a jejíž praktické využití je tedy velmi omezené. Bude tedy trvat ještě mnoho let, než se možná objeví i zlatá rýže, která bude mít potenciál být dostupná lokálním zemědělcům. Geneticky manipulovaná rýže tedy není zázračným řešením a je nutné se zaměřit na jiné způsoby, jak se vypořádat s nedostatkem vitaminu A. Není čas čekat na zázraky.

Výzkumné pole s geneticky modifikovanou zlato rýží (vpravo). Pole s rýží je obehnáno ochranným pásem, na kterém je pěstována kukuřice.
Výzkumné pole s geneticky modifikovanou zlato rýží (vpravo). Pole s rýží je obehnáno ochranným pásem, na kterém je pěstována kukuřice.

V argumentaci a komentářích Greenpeace zaznívá, že vy jste žádnou zlatou rýži nezakázali, protože to není ve vaší kompetenci. Tomu rozumím. Ale kdybyste tu možnost měli, tedy teoreticky, vystavili byste komplexní realizaci projektu zlaté rýže stopku?

Lepší než něco zakazovat je vždy prosazovat funkční řešení. Bavme se prakticky. V tomto případě se dá jako krátkodobé a rychlé řešení doporučit obohacování základních potravin jako je olej, mouka či cukr o betakaroten, z nějž lidské tělo důležitý vitamin A získává, případně šlechtění pomocí detekce a selekce genetických markerů z plodin, které betakaroten obsahují v malé míře, plodiny na betakaroten bohaté. Problém s vitamínem A se ale musí zároveň řešit systémově, je nutné zaměřit se na jeho příčiny a zajistit, aby všichni lidé na světě měli přístup ke zdravé a vyvážené stravě bohaté na vitaminy, minerály a stopové prvky. To znamená, že musíme odstranit překážky, které brání chudým lidem se špatnými stravovacími návyky (jejichž tíživou situaci způsobily například dlouhodobé ozbrojené konflikty), aby se k vyvážené stravě dostali. Cesta k řešení tohoto komplexního a závažného problému nevede přes jednu zázračnou plodinu, ale přes opatření, která zmírní chudobu v postižených oblastech a zvýší povědomí lidí o vyvážené stravě a zdrojích vitamínů.

Richard Roberts říká, že Greenpeace „straší lidi“. Je opodstatněný či neopodstatněný strach veřejnosti z GMO něco, s čím počítáte nebo nějak blíže pracujete?

Postoj veřejnosti ke GMO se utváří na základě různých aspektů. My se snažíme otevírat celospolečenskou veřejnou debatu o problematických tématech, mezi něž patří i uvolňování GMO do životního prostředí. Velké biotechnologické a chemické korporace vydávají miliony dolarů na propagaci svých produktů, to je pochopitelné, ale zdůrazňují jen ty líbivé stránky. My ukazujeme tuto problematiku i z druhé strany a přinášíme svědectví o tom, že existují i nezanedbatelná rizika a nevýhody - ať už ekologické, nebo sociální a ekonomické.




Roberts vytýká organizaci Greenpeace dogmatičnost a emotivnost. Sám se přitom uchyluje k argumentaci, která hraje na city. Myslíte si, že je to přiměřené?

Některé argumenty v sobě automaticky nesou emocionální náboj, na tom není nic nepřirozeného či špatného. Například když řeknu: „Po vykácení pralesa přijdou orangutani o svůj habitat a jejich počty v přírodě budou klesat” - je to věta, která v lidech vzbuzuje emoce. Každý argument ale musí být vědecky podložený, ověřený a zazdrojovaný. A tady argument o slepých dětech selhává, protože je to jen subjektivní dojem, který se snaží hodit vinu za komplexní problém způsobený chudobou, ozbrojenými konflikty a špatnými stravovacími návyky na organizaci Greenpeace, která tento problém nezpůsobila. My naopak propagujeme reálná a funkční řešení tohoto problému.

Greenpeace v roce 2001 protestují před pražským Tescem, které prodávalo neoznačené potraviny vyrobené z geneticky modifikovaných plodin.
Greenpeace v roce 2001 protestují před pražským Tescem, které prodávalo neoznačené potraviny vyrobené z geneticky modifikovaných plodin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavel Hořejší / Greenpeace

Existuje nějaký doklad o tom, že GMO plodiny škodí biodiverzitě, zdraví lidí, životnímu prostředí?

Největším rizikem je uvolňování GMO do životního prostředí a jeho nekontrolované šíření. Kontaminace živým organismem mění vlastnosti plodin a dělá z nich GMO a navíc je z přírody jen těžko odstranitelná. Nejvíce jsou negativní účinky na přírodu a zdraví lidí vidět u plodin, které jsou navržené, aby odolávaly totálním herbicidům - například glyfosátu ve značce RoundUp. Jejich pěstování a s ním spojené nadužívání chemie omezilo biodiverzitu rostlin v okolí polí a vedlo k vytvoření super-plevelů. Problémem může být i používání BT plodin, které produkují toxiny. Podle výsledků některých průzkumů ovlivňují tyto toxiny nejen zamýšlené škůdce, ale i jiný hmyz. Co se týče výzkumu zdravotních dopadů, žádný důkaz škodlivosti neexistuje, nicméně potřebné systematické a dlouhodobé studie této problematiky stále ještě neproběhly.

Je nějaký solidní výzkum, relevantní studie, která by škodlivost GMO potvrdila?

Jak ukazuje analýza The European Network of Scientists for Social and Environmental Responsibility, relevantních studií bylo málo, byly často neprůkazné, nebo si odporovaly, většinou byly financovány či iniciovány firmami, které s GMO podnikají, a nezávislým výzkumníkům byla naopak práce nezřídka znemožňována kvůli ochraně vlastnických práv a patentu GMO osiv. Kvůli výše uvedeným důvodům je potřeba přistupovat ke GMO obezřetně a podle principu předběžné opatrnosti.

Jak by podle vás bylo možné nasytit 10-12 miliard lidí, bez užití GMO?

Problém nasycení rostoucích populací není ve své podstatě problémem nedostatku potravin či technologie jejich výroby, ale problémem jejich distribuce. Zatímco někteří chudí lidé mají hlad a trpí podvýživou, jinde se s potravinami neuvěřitelným způsobem plýtvá. Velká část úrody se ani nedostane na pulty obchodů, a to nikoli proto, že je zelenina nějak závadná, ale proto, že prostě jen nevypadá jako z katalogu. A zatímco nejvíce potravin se zkonzumuje v USA či Evropě, mnohé exotické pochoutky se na stoly zdejších rodin masivně dovážejí právě z rozvojových zemí, kde pak mohou chybět. Zásadním problémem je také neefektivní využívání stávající zemědělské půdy, kdy na ní místo rostlinných potravin pro lidi pěstujeme například biopaliva či krmivo pro zvířata. Velkou rezervu máme právě v současné obrovské spotřebě masa a dalších živočišných produktů, která se může snížit. Ta rovnice je jednoduchá a logická - když jsme schopní živit stovky miliard hospodářských zvířat, nemůže být problém uživit deset miliard lidí.

Líbí se Vám rozhovor? Přispějete na další?

       
Radomír Dohnal
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (8)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VW

Vladimír Wagner

15.8.2016 16:05
Ano řešením opravdu není jedna plodina, ani zlatá rýže není samospasitelná a je pochopitelně pořád otázkou, jak moc k řešení problému s nedostatkem vitamínů může přispět. Žádná jednotlivá potravina problém výživy lidstva nevyřeší. Ovšem to, že zlatá rýže nemohla zatím velikost svého potenciálu ukázat a ani celá řada dalších potenciálně užitečných plodin získaných technologiemi genetických modifikací, je dominantně způsobeno kampaní Greenpeace. Greenpeace nevyužívá vědecké poznatky a metody při posuzování vlastností plodin (jejich užitečnost či škodlivost nezávisí na tom, jestli byly získány náhodnými mutacemi nebo cíleným genetickými úpravami), ale podle své vlastní ideologické nálepky. I v rozhovoru je vidět, že pan Hrábek nedokáže uvést žádnou seriozní studii, která by nebezpečí GMO ukazovala. Pro zajištění pestré a vyvážené stravy pro všechny obyvatele v pestrém a komplikovaně se vyvíjejícím světě je potřeba získat kvalitnější a pestřejší škálu odrůd a genetické modifikace mohou být k jejich vyšlechtění velice efektivní cestou. A tuto cestu intenzivní kampaň Greenpeace založena na šíření strachu a pavědeckých představ zablokovala. Bohužel to není jediný příklad, kdy Greenpeace svým odklonem od vědy a znalostí k čisté ideologii ohrožuje přežití lidstva. Stejně škodlivé a nesmyslné je tažení této organizace proti jaderné energetice. Bohužel právě i přístup Greenpeace, který je založen na velice intenzivním a sofistikovaném PR založené na ideologii bez respektu k vědecké metodice a poznatkům, vede k tomu, že naše společnost přestává být schopna racionálně posuzovat rizika a priority. A to může mít v budoucnu katastrofální dopady.
Odpovědět
LH

Lukáš Hrábek

16.8.2016 10:33 Reaguje na Vladimír Wagner
S prohlášením, že pro zajištění pestré a vyvážené stravy pro všechny obyvatele v pestrém a komplikovaně se vyvíjejícím světě je potřeba získat kvalitnější a pestřejší škálu odrůd, naprosto souhlasím. Cesta k více diverzifikovanému zemědělství, které má reálný potenciál vyřešit nedostatek základních živin v potravě chudých lidí, ovšem nevede přes geneticky modifikované organismy, jejichž vlastnosti bývají navrženy tak, aby se daly a ekonomicky vyplatily pěstovat na velké ploše jako monokultury. http://www.ipes-food.org/images/Reports/UniformityToDiversity_FullReport.pdf
Odpovědět
MH

Martin Hájek

16.8.2016 10:48 Reaguje na Lukáš Hrábek
:-) Myslím, že hladovějící lidé třetího světa by se Vám vysmáli, pokud by na Vás rovnou nevzali vidle. Ti lidé HLADOVÍ, takže jejich prvním přáním je se najíst, na vyváženou stravu Vám kašlou. K tomu, aby se najedli, potřebujeme především co nejlevněji vypěstovat dostatek základních potravin jako je rýže a je celkem jedno, kde se tak stane. Tyto základní potraviny jsou dobře skladovatelné a přepravitelné i na značné vzdálenosti. Potravinová soběstačnost, o kterou stále naivně bojuje Greenpeace je v dnešním světě naprosto nereálná a není ani potřeba. Potraviny je potřeba pěstovat především tam, kde rostou s co nejmenším úsilím, ne budovat rozsáhlé zavlažovací systémy v pouštích. Až zmizí hlad, můžeme se bavit o pestré stravě a dalších podnětných nápadech lidí, kteří skutečný hlad nikdy sami nepoznali.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

16.8.2016 20:54 Reaguje na Lukáš Hrábek
Pane Hrábku, metoda genetických modifikací stejně jako jiné metody šlechtění (třeba ozařováním a výběrem vhodných modifikací a řada jiných metod ...) mohou sloužit k získání různých plodin. Metoda genetických modifikací se liší jen tím, že může být cílenější a efektivnější. Všechny v současnosti existující plodiny, které se pěstují na velké ploše jako monokultury byly získány klasickými metodami. Genetické modifikace mohou přispět k získání plodin velice různých vlastností. Zde jste opět pane Hrábek projevil absolutně pavědecký ideologický názor, kdy neposuzujete vlastnosti konkrétních plodin, ale to, jakou metodou byly získány. Genetické modifikace jsou z toho hlediska úplně stejné jako jiné metody. Mohou pomocí získat plodiny takové i onaké. To, že se v současné době dominantně pracuje metodami genetických modifikací na plodinách, které jsou velmi široce uplatnitelné, je dáno i tím, že kvůli intenzivní kampani Greenpeace je libovolný vývoj a zavedení GMO extrémně nákladné a dlouhé. Vaše poznámka, že tyto plodiny nezakazuje Greenpeace, je hodně farizejská. Postoj Evropy a existující zákazy a omezení jsou vyvolány právě intenzivní kampani Greenpeace, která ovlivňuje postoj veřejnosti. Podrobněji o oblasti efektivní pomoci rozvojovému světu tady psal Martin Hájek, takže se k tomu už vyjadřovat nebudu. Základem je mít dostatek vhodných plodin a dostatečnou produkci, aby se obyvatelé mohli nasytit a pak se můžeme snažit o to, aby strava byla i vyvážená.
Odpovědět
MH

Martin Hájek

15.8.2016 20:32
Se zákazem vývoje plodin odolných proti herbicidům bych souhlasil. To ale není problém genetické modifikace jako takové, to je problém vývoje plodin, které zvýší aplikaci herbicidů v zemědělství. Zbytek jsou jen báchorky a povídačky Greenpeace, které jednoznačně škodí jak rozumnému cíli tak rozvojovému světu. Blábol pana Greenpeace v posledním odstavci svědčí o tom, že nemá nejmenší tušení o rozvojovém světě. Měl by absolvovat povinně alespoň půlroční misi někde v Sengalu aby ten trouba pochopil, že neestetická rajčata z ČR těžko někdo dokáže dostat do rozvojového světě k utišení hladu dříve, než neprosto shnijou. Čili Greenpeace žádné řešení NEMÁ a pomáhá ZABÍJET lidi v rozvojovém světě hladem.
Odpovědět
LH

Lukáš Hrábek

16.8.2016 10:57 Reaguje na Martin Hájek
Věta o vyhazování potravin, které se nehodí na pulty supermarketů, měla jen ilustrovat příklad plýtvání jídlem, respektive lokálními plodinami ve vyspělém světě. Rozvojových zemí se týká již zmíněný masivní vývoz přírodních zdrojů a potravin, jejichž neuvěřitelná nadspotřeba ve vyspělých zemích způsobuje ekologické problémy, ohrožuje potravinovou bezpečnost a pohání dětskou práci - namátkou můžeme jmenovat třeba palmový olej, mořské ryby z průmyslového rybolovu, krmnou soju pro dobytek, banány, kakao, kávu, řezané květiny, tabák či avokádo. Zde bych rád ohledně výtky že nemáme řešení, připomněl, že Greenpeace aktivně řeší otázku neudržitelného rybolovu či pěstování soji a palmového oleje. Dá se třeba bez nadsázky říci, že Evropan, který by si jinak udělal lečo z lokálních paprik a neestetických rajčat (už jsou i u nás k dostání, hurá!), místo toho sní rybu z průmyslového rybolovu, kterou by si jinak ulovil chudý rybář z Kiribati, a de facto mu ji tak krade z talíře. Bohužel žijeme stále ve světě, kde je více než patrný vliv někdejšího kolonialismu a kde bohaté státy dovážejí pochutiny či levnější produkty z rozvíjejících se zemí s nedostatečnou ochranou pracovních a vůbec lidských práv či ekologických standardů. Pokud tento trend bude pokračovat, bude se více a více potravin vyhazovat a špatně distribuovat bez toho, aby se problém chudoby a nedostatku jídla v třetím světě řešil.
Odpovědět
MH

Martin Hájek

16.8.2016 16:36 Reaguje na Lukáš Hrábek
Stále úplně mimo terč a další ukázka bolševického způsobu myšlení - bohatí vykořisťují chudáky v koloniálním stylu. Přece vůbec není problém, když se v rozvojovém světě budou pěstovat luxusní potraviny, které si koupí západ a naopak rozvojovým zemí prodá základní potraviny typu kukuřice nebo pšenice, které bude umět vypěstovat velmi levně a s minimem lidské práce. V místech pěstování potravin nebo produkce na export rozhodně nebudou lidé hladovět. Nedávno jsem viděl pěkný dokument o květinové farmě v Keni. Je to rychle rostoucí odvětví, díky němuž se řada místních dostala na slušný životní standard, který před tím neměli. Myslím, že kdybyste jim řekl, že podle Greenpeace se mají na květiny vykašlat a jít na své políčko okopávat cosi pro domácí spotřebu, tak by Vás ti lidé opět hnali vidlema. Je určitě v pořádku tlačit na fair trade, omezování dětské práce atd., ale samotný mezinárodní obchod se zemědělskými produkty je pro rozvojový svět požehnáním a ne pohromou. Alespoň tuhle základní věc byste mohli pochopit. Proč se proboha nezeptáte organizací, které tu rozvojovou pomoc dělají?
Odpovědět
KP

Karel Padevet

16.8.2016 20:32
Dalo by se říci... slova, slova, slova.
Greenpeace není schopna doložit jedinou vědeckou studii, která by obstála v běžné oponentuře, která by prokazovala tvrzení o škodlivosti GMO.
To co provádějí je obchod se strachem a zneužívání neznalosti části populace.
A to se týká nejen GMO.
Odpovědět
reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist