http://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/murphy-chceme-aby-si-lide-vyrabeli-energii-sami-zeleny-cez-nic-neresi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Ředitel Greenpeace ČR Murphy: Chceme, aby si lidé vyráběli energii sami. Ozelenit ČEZ nestačí Aktualizováno

27.6.2016 01:41 | PRAHA (Ekolist.cz)
Nejdůležitější je dát lidem naději, že můžou něco změnit. A to v energetice jde, říká David Murphy. V pozici výkonného ředitele Greenpeace Česká republika je tři a půl roku.  Vystudoval politologii na Radford University v USA a evropská studia na univerzitě v belgických Antverpách.
Pochází ze Spojených států amerických, do České republiky se přestěhoval krátce po sametové revoluci.  V minulosti se pohyboval většinou v neziskovém sektoru, dlouho pracoval například pro Environmental Partnership Association.  Je ženatý a má dvě děti. Hraje a zpívá v bluesové kapele David Murphy Band
Nejdůležitější je dát lidem naději, že můžou něco změnit. A to v energetice jde, říká David Murphy. V pozici výkonného ředitele Greenpeace Česká republika je tři a půl roku. Vystudoval politologii na Radford University v USA a evropská studia na univerzitě v belgických Antverpách. Pochází ze Spojených států amerických, do České republiky se přestěhoval krátce po sametové revoluci. V minulosti se pohyboval většinou v neziskovém sektoru, dlouho pracoval například pro Environmental Partnership Association. Je ženatý a má dvě děti. Hraje a zpívá v bluesové kapele David Murphy Band
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Ekologická organizace Greenpeace působí v Česku 25 let. S ředitelem české pobočky Davidem Murphym jsme hovořili o angažovanosti české společnosti, o podobě české pobočky Greenpeace a o tom, co jsou podle Greenpeace největší ekologické problémy Česka.
 

Je to 25 let, co je Greenpeace v ČR. Jak se za tu dobu česká Greenpeace proměnila?

Strašně moc. Greenpeace dnes vypadá úplně jinak než v roce 1991. Je to tím, že problémy, které řešíme, jsou jiné než tehdy, podmínky jsou jiné a svět je úplně jiný. Dnes jsme třeba velmi aktivní v elektronickém světě, to v roce 1991 vlastně neexistovalo.

Ale jsou i věci, které se nemění. V tom reálném světě stále používáme stejné nástroje, jako jsme používali tehdy a pro které je Greenpeace známé. Používáme nenásilné přímé akce, abychom upozornili na ekologické problémy, vyzýváme politiky a firmy, aby změnili legislativu či své chování, abychom měli lepší svět.

Stále usilujeme o to, aby naše společnost byla otevřená. A stále řešíme problémy, o kterých jsme si před 25 lety mysleli, že už je nebude potřeba řešit.

Například?

Stále je tu malá angažovanost. I když se to lepší, stále jsou tu lidé dost pasivní. A to je mimo jiné důvod, proč je potřeba, aby tu Greenpeace dál byla. Nejsme jen ekologická organizace, jsme i aktivistická, a snažíme se naučit lidi, aby začali řešit své problémy sami. My nechceme a nemůže řešit všechny problémy, se kterými se na nás lidé obracejí.



Jedna z prvních akcí ještě před oficiálním vznikem Greenpeace v tehdejším Československu proběhla v den 4. výročí havárie jaderné elektrárny v Černobylu. Aktivisté vyvěsili svého času největší transparent Greenpeace na světě. Na základě tlaku Greenpeace a dalších organizací bylo o rok později upuštěno od stavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín.
Jedna z prvních akcí ještě před oficiálním vznikem Greenpeace v tehdejším Československu proběhla v den 4. výročí havárie jaderné elektrárny v Černobylu. Aktivisté vyvěsili svého času největší transparent Greenpeace na světě. Na základě tlaku Greenpeace a dalších organizací bylo o rok později upuštěno od stavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Claudia Ott / Greenpeace

Co se za těch 25 let české Greenpeace povedlo?

Vedli jsme několik kampaní, které měli velmi pozitivní dopad. Například díky kampani proti toxickým látkám Evropská unie přijala novou legislativu REACH, která zakázala konkrétní toxické látky. V oblasti energetiky se stále stavíme proti prolomení limitů těžby hnědého uhlí. Nejde jen o lidi, kteří by přišli o domovy. Musíme se začít chovat jako dospělá země, která není závislá na uhlí a fosilních palivech. Musíme opustit řešení z 19. století a přejít na řešení z 21. století.

Největší úspěch ale asi je, že se angažovanost lidí v Česku přeci jen mění, že se lidé zapojují a hledají řešení. Myslím, že jsme k tomu hodně přispěli.

A řekl byste, že česká společnost je aktivní?

Rozhodně se to lepší. Česká společnost samozřejmě není tak aktivní jako například rakouská. Ale každá společnost, která spadla za železnou oponu, trpí malou angažovaností svých lidí. Musí se znovu naučit být aktivní, každý musí vzít odpovědnost sám na sebe a začít aktivně řešit problémy.

Pamatuji si, že někdy na začátku devadesátých let kotvila v Praze loď Greenpeace a na nábřeží stály davy lidí. Atmosféra byla taková, že lidé vnímali Greenpeace jako jakési posly svobodného světa a jednoznačně kladné hrdiny. Když by na nábřeží zakotvila loď Greenpeace dnes, jaká by tam panovala nálada?

To těžko říct. V Greenpeace jsou stále lidé, kteří skuteční hrdinové jsou. Lidi, kteří jsou ochotni obětovat svou svobodu pro lepší svět. Doufám, že alespoň někteří lidé by byli nadšeni. Lidé v Greenpeace jsou profesionální a strašně oddaní. Věci, které děláme, děláme vážně, z přesvědčení. Nejsou tu žádné vedlejší motivace.

V lednu 2002 Greenpeace upozorňuje na riziko zaplavení objektů v areálu Spolany Neratovice, které jsou zamořeny extrémně jedovatými dioxiny. A žádá Spolanu, aby přijala řádná protipovodňová opatření. Vedení Spolany celou věc bagatelizuje. V létě pak skutečně povodeň přišla a dioxinové objekty byly zaplaveny. Spolana i ministerstvo životního prostředí to však popírá, pravdu odhalí až letecké fotografie Greenpeace.
V lednu 2002 Greenpeace upozorňuje na riziko zaplavení objektů v areálu Spolany Neratovice, které jsou zamořeny extrémně jedovatými dioxiny. A žádá Spolanu, aby přijala řádná protipovodňová opatření. Vedení Spolany celou věc bagatelizuje. V létě pak skutečně povodeň přišla a dioxinové objekty byly zaplaveny. Spolana i ministerstvo životního prostředí to však popírá, pravdu odhalí až letecké fotografie Greenpeace.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Václav Vašků / Greenpeace

V této společnosti hodně přetrvává nedůvěra a podezřívavost. Když někdo něco dělá pro někoho jiného jen tak, pak v tom lidé hledají nějaké vedlejší úmysly. Já a všichni moji kolegové z Greenpeace svou práci děláme proto, že ji dělat chceme a že cítíme odpovědnost. Žijeme ve svobodné společnosti a chceme jí něco vrátit, aby byla ještě lepší. To je naše motivace.

A není to tak jenom u Greenpeace, je tu celá řada jiných organizací, které něco pro společnost dělají, aniž by v tom byly nějaké postranní úmysly.

Greenpeace je známá pro své přímé akce. Blokování vlaků vezoucích jaderný odpad v Německu, pronikání do areálů jaderných elektráren ve Francii…

…což je mimochodem extrémně nebezpečné…

Ale takhle drsné akce u nás moc neděláte. Proč?

Děláme.

Takhle drsné?

Během kampaně proti Spolaně jsme vnikli do jejího areálu. Když jsme měli energetickou kampaň, tak jsme byli několikrát na komíně Prunéřova, přestože po každé akci zde zvýšili bezpečnostní opatření. Měli jsme akci na střechách střeženého úřadu vlády i Národního divadla. Na pět týdnů jsme vnikli do vojenského újezdu v Brdech a vyhlásili v něm vlastní stát, kde jsme zakázali nosit zbraně. Za vnik do vojenského areálu přitom hrozí zastřelení.

Ale přímá akce není cíl, je to nástroj. První krok je jednání. Musíme ukázat, že tady je problém, vyzvat firmy a vlády, které jsou za něj zodpovědné, aby začali věc řešit. A až v okamžiku, kdy odmítají věc řešit, přichází přímá akce.

V tom se Greenpeace liší od jiných organizací. Když vyjednávání selže, tak se Greenpeace nevzdá a dál tlačí přímými akcemi. Chceme ochránit životní prostředí, proto tlačíme, aby se našlo nějaké řešení. Aby lidé nemuseli dýchat chemikálie, aby se nevypouštěly toxické látky do řek. Tyhle věci mají smysl. A občanská neposlušnost, na kterých přímé akce stojí, je lidské právo. Člověk má právo říct: NE!

Greenpeace na komínu uhelné elektrárny Prunéřov.
Greenpeace na komínu uhelné elektrárny Prunéřov.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Greenpeace

Druhá strana občanské neposlušnosti vzít na sebe za ni odpovědnost. My se k našim akcím hlásíme. Je tam naše logo, každý náš člověk má bundu s nápisem Greenpeace. A pokud nás za to chce někdo zavřít, tak prosím, necháme se zavřít.

Zakladatel Hnutí Duha, aktivista a novinář Jakub Patočka si v jednom svém článku posteskl, že české Greenpeace schází v jejích akcích radikalita. Souhlasil byste s tím?

S tím nesouhlasím. Myslím, že není důležité, jak moc radikální naše akce jsou, ale jak jsou účinné k dosažení cílů. Nemá smysl dělat akci jen pro akci. Dnes máme víc možností, nástrojů a postupů, které mohou přinést systémové změny. Dřív stálo Greenpeace jako David proti Goliáši a nějak to fungovalo, ale nyní, pokud chceme opravdu něco změnit, potřebujeme mnohem víc Davidů. Radikální podle mě je, že chceme přestat řešit problémy, ale začít řešit příčiny. A radikální taky je si uvědomit, že nestačí jen zatrvzele bránit zlu, ale že lepší svět je možný a že ho můžeme pomoci vytvořit.

Chceme otevřenou, svobodnou, demokratickou společnost. Chceme dobré životní prostředí. To jsou hodnoty, na kterých se asi s velkou většinou lidí shodneme. Chceme ale změnit myšlení lidí. Umožnit, aby byli lidé víc slyšet a aby víc lidí mělo vliv na to, jak budeme žít a co budeme dělat. Ne aby to pár mocných určovalo za nás.

To znamená změnit systém, změnit to, co lidé vnímají jako normální.

Je normální bourat obce, aby se vytěžilo a spálilo uhlí? Podle mě to normální není. A když o tom budu dostatečně dlouho mluvit s ostatními, také jim to nepřijde normální.



Nehraje taky roli to, že česká společnost na takové akce jako jsou běžné v Německu či Francii, prostě není připravená?

Obecně tu existuje problém s aktivismem, s jeho přijetím. Aktivismus není vnímaný jako normální. Když je někdo aktivista, tak na něj jiní pohlížejí jako že nemá co na práci. Ale je dobré si uvědomit, že ve svobodné zemi žijeme díky aktivistům. Akorát teda studentům z 89 běžně neříkáme aktivisti. Ale aktivisti to byli.

A kdo je aktivista? Nelson Mandela. Martin Luther King. A do jisté míry i Ježíše můžeme chápat jako aktivistu. Z nějakého důvodu o těchto lidech neuvažujeme jako o aktivistech. Přitom to jsou lidé, kteří šli za svým přesvědčením. Stejně jako to dělají lidé v Greenpeace.

V české společnosti nějaký problém s aktivismem je, ale nevím proč. Dílem to asi může být dáno i tím, že bývalý prezident v souvislosti s našimi aktivitami běžně používal výrazy jako ekoterorismus. Když hlava státu řekne takovou věc, tak to má vliv na myšlení lidí.

Greenpeace blokuje vchod do budovy ministerstva životního prostředí.
Greenpeace blokuje vchod do budovy ministerstva životního prostředí.
Foto | Martin Mach / Ekolist.cz

Jak byste definoval ekoterorismus? V čem se to liší od toho, co dělá Greenpeace?

Ekoterorismus je naprosto absurdní termín. Jedna ze základních hodnot, kterou v Greenpeace vyznáváme a které jsme naprosto oddáni, je nenásilí. A navíc občanská neposlušnost a právo na pokojný protest jsou stavebními kameny každé demokratické společnosti. Aktivně pracujeme na zelených a mírových řešeních pro naši planetu. Když budeme chránit přírodu, zachráníme také sami sebe, protože jsme součástí přírody, a v sázce je tak i naše budoucnost.

V roce 2001 jsem u příležitosti 15 výročí mluvil s vaším předchůdcem Jiřím Tutterem. Tehdy si posteskl, že u nás nejsou novináři, které by téma životního prostředí zajímalo a že tu prostě chybí investigativní žurnalistika zaměřená na životní prostředí. Jak je to dnes?

To se bohužel nezměnilo. Ekologická témata jsou v médiích míň než dřív. Jejich priorita je nižší. A nevím, jestli je to tím, že ty problémy jsou dnes složitější a komplexnější, není jednoduché je vysvětlit a není v nich jednoznačně vidět, kdo je zlý a kdo dobrý. Možná taky ty současné problémy nejsou tak zjevné, nejsou vidět při pohledu z okna.

Před revolucí byly první občanské spolky ekologické, komunistická vláda dovolila, aby tyhle spolky vznikly a existovaly, protože viděla, že ekologické problémy jsou tak závažné, že je sama nevyřeší. Tehdejší ekologické problémy byly jednoduše dobře vidět. Černý trojúhelník mrtvých lesů mezi Německem, Polskem a Českem například.

Dnešní problémy tak vidět nejsou. Ale stále to jsou důležité věci.

A co jsou nejvážnější problémy Česka dnes?

Na to není jednoznačná odpověď. Jsou problémy, které jsou urgentní, a problémy, které jsou důležité.

Urgentní problém ČR jsou pesticidy v zemědělství či využívání půdy.
Urgentní problém ČR jsou pesticidy v zemědělství či využívání půdy.

A urgentní jsou?

Pesticidy v zemědělství, využívání půdy a hospodaření s vodou. To jsou věci urgentní, ale nejsou tak závažné jako jinde ve světě. Ale je to problém, který je potřeba řešit.

A ty důležité?

Nejdůležitější problém jsou klimatické změny. Vidíme občas dopady, povodně, extrémní sucho. Jsou dvě věci, kvůli kterým může zaniknout lidstvo. Jaderná válka a klimatické změny.

V západní Evropě téma klimatických změn nikdo nezpochybňuje a hledají se cesty, jak je řešit. U nás se dostáváme do stavu, že už není mainstream klimatické změny popírat. Ale je tu ještě spousta práce, aby to téma politici a firmy brali vážně a začali ho řešit.

Svého času bylo velmi silné téma Greenpeace jaderná energetika, a to i u nás. Zdá se mi to, nebo jste teď tohle téma upozadili?

Řešíme energetiku jako takovou. V Česku jsou důležitější problémy, i v oblasti energetiky. Snažíme se, aby tu vznikl prostor pro obnovitelné zdroje. Po celém světě se podle původních plánů má otevírat dva tisíce uhelných elektráren a v Česku se jedná o prodloužení životnosti stávajících elektráren, které bychom už mohli klidně zavřít. Teď je víc strategické a důležité věnovat se uhlí.

Naše protijaderná kampaň stojí na prosazení obnovitelných zdrojů energie. Když dáte lidem levnější a spolehlivou alternativu, pak je to efektivní způsob, jak něco změnit. Když chceme jádro nahradit, musíme mít čím. Proto jsme teď dva roky připravovali kampaň na obnovitelné zdroje, na které spolupracujeme s jinými organizacemi a kterou teď budeme spouštět.

Kdyby bylo na stole, že se mají dostavět bloky v některé naší jaderné elektrárně, pak bychom samozřejmě poukázali na to, že je to nesmysl. Ale věříme, že se to nestane. Česká republika nikdy nebude tak bohatá, aby si mohla dovolit stavět nové jaderné bloky, zatímco obnovitelné zdroje, zateplení a energetické úspory si mohou dovolit i lidé či obce.

Globální ředitelky Greenpeace Jennifer Morganová (vlevo) a Bunny McDiarmidová v rozhovoru s ředitelem české pobočky Davidem Murphym a Jiřím Jeřábkem.
Globální ředitelky Greenpeace Jennifer Morganová (vlevo) a Bunny McDiarmidová v rozhovoru s ředitelem české pobočky Davidem Murphym a Jiřím Jeřábkem.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Greenpeace má nově dvě ženy na pozici globální ředitelky, což je funkce, kterou typicky drží jeden člověk. Jak to funguje?

Je to super. Pokud vím, je to poprvé, kdy globální organizaci vede žena. A my máme hned dvě. Bunny McDiarmidová je v Greenpeace už třicet let, byla na palubě Rainbow Warrior, když ho francouzská vláda potopila. Jennifer Morganová je odbornice na klimatické změny, jednala s hlavami států v OSN. A spolu se myslím skvěle doplňují. Bunny je celoživotní bojovnice, Jennifer je odbornice na ekologické problémy.

A je to trošičku sázka. To, že máme ve vedení ženu, může být povzbuzení pro další ženy. A to, že je ve vedení dvojice, to je prostě novinka. Naše mezinárodní správní rada takto rozhodla. A muselo to být náročné, měli jsme tisíce kandidátů.

Vést tak velkou organizaci jako Greenpeace je hodně náročné. Předchozí globální ředitel Kumi Naidoo byl velmi inspirativní člověk a skvělý řečník, ale vydržel to pět šest let a pak už byl vyčerpaný. Je to obrovská odpovědnost. Tak snad dva lidi to zvládnou líp (smích).

V roce 2001 jsem mluvil s vašimi kolegy. Bylo to těsně před tím, že se česká Greenpeace měla stát ekonomicky soběstačnou a přejít na samofinancování. Do té doby ji finančně podporovaly organizace z jiných zemí. Je rok 2016. Jak jste na tom s financemi?

Zelený ČEZ podle Murphyho nic nezmění. Je potřeba systémová změna, aby si lidé mohli sami určovat, jak energii vyrábět.
Zelený ČEZ podle Murphyho nic nezmění. Je potřeba systémová změna, aby si lidé mohli sami určovat, jak energii vyrábět.

Teď jsme finančně nezávislí a soběstační. Naopak nyní už můžeme i přispět ke globálním kampaním - část peněz, které vybereme od lidí, putují například do Konga, Indonésie či Brazílie, kde jsou největší ekologické problémy, které se musí v současnosti řešit.

Bereme peníze jen od jednotlivých lidí. Máme asi 12–13 tisíc lidí, kteří nás podporují finančně. Máme lidi, kteří nám dávají 50 korun každý měsíc, třeba patnáct let. A nebo máme lidi, kteří nám dávají víc, ale jsou s námi krátce. Co se týče darů, máme vlastní přísná pravidla, že nesmíme brát peníze od vlád, firem, nadací.

Ale není to jen o penězích. Kdo nemá čas, ale přesto se chce zapojit, může samozřejmě přispět finančně, ale kdo má víc času, může pomáhat jako dobrovolník. Takových skvělých lidí jsou v Česku stovky. A naše organizace má velký dopad i kvůli tomu, že kolem nás je tolik lidí, kteří nám pomáhají.

Poslední otázka. Kdybyste mohl změnit jednu věc lusknutím prstů, co by to bylo?

Pro tuhle zemi je úplně klíčová energetika. Nejdůležitější je dát lidem naději, že můžou něco změnit. A to v energetice jde, je to největší ekologický a největší systémový problém. Změnil bych to, aby lidé měli větší moc rozhodovat o tom, jak budeme energii vyrábět. Aby lidé mohli být energeticky nezávislý. Rozhodně nestačí, když se jen ozelení ČEZ. To nic nezmění, protože tu stále bude ta struktura, která určuje podobu energetiky a cenu energie a diktuje si podmínky.

Líbí se Vám rozhovor? Přispějete na další?

       
Martin Mach Ondřej
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (4)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VH

Vladimír Hošek

1.7.2016 09:14
Tolik pokrytectví na tak krátkém prostoru jsem ještě nezažil. Například cituji - Když dáte lidem levnější a spolehlivou alternativu, pak je to efektivní způsob, jak něco změnit. Když chceme jádro nahradit, musíme mít čím. Proto jsme teď dva roky připravovali kampaň na obnovitelné zdroje
To má předseda na mysli solární články doplněné baterkami?
Odpovědět
MH

Martin Hájek

1.7.2016 21:16
Čili ani tak nejde o ozelenění energetiky nebo snížení emisí. Cílem je ČEZ zničit podobně jako už byli zničeni jeho konkurenti v Německu. Jinak jasný kandidát na zelenou perlu je tato hláška:
"Česká republika nikdy nebude tak bohatá, aby si mohla dovolit stavět nové jaderné bloky, zatímco obnovitelné zdroje, zateplení a energetické úspory si mohou dovolit i lidé či obce." Na obnovitelné zdroje platí ČR zhruba 44 miliard Kč ročně, to máme jeden celý nový Temelín každých 7 let!
Odpovědět
sv

1.7.2016 21:29
No tak si sami vyrábějte energii, zelení vylízanci, ale za svoje.
Odpovědět
lu

7.7.2016 21:34
no, obnovitelné zdroje jsou príma. fakt jo. třeba Baueishütte. to je jedna z mých nejoblíbenějších alpských chalup, velmi příjemná, dobře tu vaří, v berchtesgadenských alpách, alarmisti ji znají podle poplašných zpráv o modrém ledovci, nejjižnějším v alpách, kousek nad chalupou, který má prý brzy zmizet (on měl ostatně mizet už někdy od 1920, tenkrát se eko-eko tematikou, rovněž i starogermánskou mystikou okrajově zabýval i jeden slavný rodák z nedalekého okolí, i na biozemědělství došlo).

chalupa si zakládá na svém eko-eko provozu, jsou tam úsporné čudlíkové vodovodní baterie, úsporná světla, sušárna bot je vytápěná odpadním teplem z mrazáků, střecha je samej fotopanel a srágory se vedou potrubím do údolí kde jsou likvidovány v čističce. ale i tato chalupa, modelový příklad vhodný pro ostrovní systém, musela před pár lety pro větší eko-eko natáhnout dráty z údolí. eko-eko chalupu energeticky defakto zálohuje Temelín. což je poněkud trapné. ale vaří tu fakt výborně.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist