http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/bylinky-pomahaji-proti-nachlazeni-jak-je-v-zime-doma-pestovat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Bylinky pomáhají proti nachlazení. Jak je v zimě doma pěstovat?

7.2.2014 11:45 | PRAHA (Nazeleno.cz)
Meduňka patří mezi trvalky. Radost z ní můžeme mít i v zimě, jen ji musíme včas přenést ze zahrady dovnitř.
Meduňka patří mezi trvalky. Radost z ní můžeme mít i v zimě, jen ji musíme včas přenést ze zahrady dovnitř.
Foto | rosipaw / Flickr
Bylinky mají na lidský organismus blahodárné účinky. Naštěstí se jich nemusíme vzdávat ani v tomto ročním období. Jaké bylinky si můžeme doma vypěstovat v zimě? Které z nich se hodí do kuchyně a které nám naopak pomohou s chřipkou a nachlazením?
 

Čerstvých bylinek se nemusíme vzdávat ani v zimě. Pokud jim zajistíme dostatek světla a pravidelnou zálivku, můžeme si je vypěstovat v pohodlí svého obýváku. Bylinky jsou zdrojem mnoha vitamínů a minerálních látek. Pomůžou nám také při nachlazení nebo chřipce.

Bylinky patří ke snadno dostupným zdrojům vitamínů, kterých se nemusíme vzdávat, ani když za okny padá sníh. Doma je zvládne pěstovat úplně každý a to po celý rok. V zimním období rozlišujeme dva způsoby pěstování, prvním z nich je rychlení, kdy z rostlinky získáme skutečně maximum, ale zpravidla ji vyčerpáme a na jaře se s ní budeme muset rozloučit.

Druhou možností je nechat bylinku odpočívat, zalévat ji méně, než při rychleném růstu, a těšit se z ní až na jaře. Nejideálnější možností je, když se rozhodneme pěstovat dvě rostlinky od jednoho druhu najednou, jednu díky rychlení můžeme sklízet přes zimu a druhá nás bude těšit na jaře.

V každém případě musíme pamatovat na to, že i bylinky patří mezi rostliny, které ke svému životu potřebují světlo. Vhodným místem k jejich pěstování je zimní zahrada, která kromě dostatku osvětlení poskytuje i ideální teplotu kolem 15°C. Nemusíme si ale zoufat ani v malém bytě, kde můžeme květináč nebo truhlík se zelenými pomocníky umístit na okno směrované na jih či východ. Pokud se rozhodneme pro rychlení, nemusíme se bát ani teplejších prostor.

Bylinky vám nemusí zabírat místo na kuchyňské lince. Můžete je dát na zeď. Nezapomeňte ale, že bylinky potřebují světlo.
Bylinky vám nemusí zabírat místo na kuchyňské lince. Můžete je dát na zeď. Nezapomeňte ale, že bylinky potřebují světlo.

Které bylinky si můžeme vypěstovat v zimě?

Bylinky vhodné k domácímu pěstování si můžeme rozdělit do tří skupin. Do skupiny trvalek, které nám budou dělat radost několik let, patří meduňka, dobromysl, tymián, mateřídouška, saturejka, šalvěj lékařská, máta a pažitka. Pokud z těchto rostlinek chceme mít užitek i v zimě, nesmíme je zapomenout přesunout dovnitř. Pokud je ale zapomeneme venku, na jaře nám opět vyrostou.

Mezi trvalky řadíme i rozmarýn a levanduli, které jsou ale citlivé na mráz, proto je musíme v každém případě zazimovat. Třetí skupinu tvoří letničky, tedy bylinky, které nám vydrží jeden rok a pak je budeme muset obměnit. Sem řadíme bazalku, kopr nebo kerblík.

Při domácím pěstování se péče o různé druhy bylinek nijak zvlášť neliší. Vždy je třeba pamatovat na dostatek světla a pravidelnou zálivku. Rostliny by nikdy neměly ve vodě stát, proto je vhodné je zalévat menším množstvím vody, ale častěji.V některých případech platí, že doma pěstovaná rostlinka bude menší, než ta pěstovaná venku, na jejích vlastnostech to ale nic nezmění.

V kuchyni: Bylinky můžeme přidávat do většiny pokrmů, hodí se do omáček i houbových jídel, skvěle doplňují zeleninu a maso. Můžeme je přidávat také do octů a olejů. Chybu neuděláme, ani s pomazánkami, polévkami či těstovinami. Vždy bychom měli s bylinkami zacházet rozumně, neboť v nadměrném množství mohou být škodlivé. Pozor by si měly dát těhotné a kojící ženy, které by se měla některým bylinkám (např. šalvěj) úplně vyhnout.



Čaje: Bylinkové čaje, nebo též odvary, jednoduše připravíme tak, že bylinky přelijeme vařící vodou. Neměli bychom zapomínat na to, že sušené bylinky potřebují k vyluhování delší čas, než ty čerstvé. Většina bylin potřebuje na vylouhování 10 – 15 minut.

Tinktura: Tinktura je vhodná k obkladům či masážím, můžeme ji též ředit v čaji nebo ji konzumovat po lžičkách. Ani její příprava není složitá. Uzavíratelnou nádobu naplníme bylinkami, které zalijeme 40% režnou. Skladujeme na teplém a suchém místě a občas protřepeme. Po 14 dnech přecedíme a tinktura je hotová. Skladujeme v lednici.

Koupele a zábaly: Bylinky můžeme přidávat i do koupele. Větší množství bylin necháme přes noc vyluhovat ve studené vodě. Scezený nálev přidáme do koupele. Nejlepších účinků dosáhneme, když se po koupeli místo osušení ručníkem zabalíme do županu a odpočineme si v teple pod peřinou. Na páře změklé bylinky zabalené do ručníku můžeme použít jako zábaly.

Mateřídouška

Mateřídouška má uklidňující účinky, nálev z ní je proto vhodné pít před spaním. Krom toho snižuje svalové napětí a zmírňuje koliky a nadýmání. Kvetoucí nať je vhodná při nachlazení a žaludečních potížích.

Šalvěj lékařská (babské ucho)

Bazalka patří mezi tzv. letničky, vydrží nám jeden rok a pak je potřeba je muset obměnit.
Bazalka patří mezi tzv. letničky, vydrží nám jeden rok a pak je potřeba je muset obměnit.
Foto | 3dom / Flickr

Šalvěj má příjemnou výrazně nahořklou chuť. Obsahuje velké množství silic, za zmínku stojí napříkald kafr. Je zdrojem hořčin, tříslovin a vitamínu C. Dále obsahuje karotenoidy, pryskyřice a další minerální látky. Šalvěj potlačuje potivost a působí jako desinfekce, proto je využívána při zánětech v ústní dutině. Zmírňuje i kašel a díky své vůni je hojně využívána v kosmetice a potravinářství. Bývá součástí zubních past, koupelových solí, ale i žvýkaček. Odvary z ní pomohou zbavit se lupů.

V kuchyni se používá na ryby či do nádivek. Vhodná je v kombinaci s tučnými masy, neboť napomáhá zažívání.

Jednou s obsažených silic je i tujon, který je ve větší míře jedovatý, proto by šalvěj měla být konzumována rozumně. Je zcela nevhodná pro těhotné a kojící ženy, neboť může vyvolat stahy dělohy a snížit produkci mateřského mléka.

Rozmarýn lékařský

Jedná se o jednu z mála bylinek, které zvyšují krevní tlak. Rozmarýn zlepšuje krevní oběh, odstraňuje pocit chladu v končetinách, zvyšuje koncentraci a celkově posiluje. Rozmarýnový čaj má močopudné účinky a napomáhá i pocení. Je zvláště vhodný pro ženy s poruchami menstruačního cyklu.

Jako olej či tinktura je vhodný také k vnějšímu použití, neboť napomáhá uvolnit ztuhlé a pohmožděné svaly a klouby. Známý je i v aromaterapii, neboť zmírňuje bolesti hlavy.

Stejně jako šalvěj má nahořklou chuť a kafrovité aroma. Můžeme ho přidávat do polévek, zeleninových jídel, k sýrům či masům. I zde platí,že všeho moc škodí, proto bychom s ním měli zacházet šetrně. Ve větší míře by neměl být součástí jídelníčku dětí do 5 let ani těhotných a kojících žen.

Majoránka

Oblíbenou a v české kuchyni hojně užívanou bylinkou je majoránka, která obsahuje třísloviny, hořčiny a silici. Má silný kafrový pach a kořenitou nahořklou chuť. Zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv a tím podporuje trávení. Má také uklidňující protikřečové účinky, v nadměrných dávkách může působit až lehce omamně. Přidává se do sirupů i mastí a pomáhá proti nadýmání. Při astmatu se doporučuje její inhalace. Majoránková koupel posiluje nervy.

Masti z majoránky

Z majoránky je možné vyrobit i masti, které nám pomohou zbavit se rýmy či mokvavých ran.

Mast I.: 1 čajová lžička sušené nati se vaří 1 minutu s polévkovou lžící červeného vína. Poté přidáme lžíci másla, roztavíme a přecedíme. Po vychladnutí skladujeme v lednici. Tato mast je vhodná ke vtírání do nosu při rýmě.

Mast II.: 1 lžička šťávy vylisované z čerství natě se rozetře s 5 lžičkami nesoleného másla nebo borové vazelíny. Vzniklou mast můžeme taktéž používat při rýmě, krom toho je vhodná i k urychlení léčby mokvavých a zanícených ran.

Bylinky mají na naše tělo blahodárné účinky. V kuchyni nám poslouží nejen jako dochucovadla, ale pomohou nám i zlepšit trávení. Bylinkové čaje zase posílí mysl, odstraní bolesti hlavy a kloubů, pomohou při nachlazení. Jejich pozitivní účinky na lidský organismus jsou hojně využívány i v aromaterapii či při relaxačních koupelích. Nikdy bychom však neměli zapomínat na to, že všeho moc škodí a tak i s bylinkami je nutno zacházet šetrně.

Klára Vlášková
Autorka je redaktorka serveru Nazeleno.cz
tisknout poslat
Tento článek je převzat ze serveru Nazeleno.cz. Jeho další šíření je možné pouze se souhlasem vydavatele serveru.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist