Nejenže jsou krásné a voní, dokonce se dají i jíst. Řeč je o jedlých květech – skoro zapomenuté součásti našeho jídelníčku. Běžnou součástí pokrmů byly především ve starověku a středověku, kdy doplňovaly a zdobily nejednu šlechtickou tabuli. Z české kuchyně se od té doby skoro ztratily. To je škoda a nastal čas to změnit. Takže šup se sedmikráskou do vývaru a s levandulí na dezert.

„Kvítí a býlí je tu pro radost, potěšení, pobavení… Je to pro mne především hračka. Klidně se bez jedlého kvítí a býlí objedeme, ale s ním je život o mnoho příjemnější, a to za minimální cenu,“ vysvětluje důvody pro návrat jedlých květů na české talíře jejich propagátorka Jana Vlková.

V našich končinách jsou asi nejznámějšími jedlými květy růže, sedmikrásky či měsíčku. Čeští kuchaři běžně znají a používají také květy smetánky lékařské, ze kterých vyrábějí mimo jiné tzv. pampeliškový med, nebo květenství bezu černého, z něhož se připravuje sirup či obalované a smažené kosmatice.

Méně známé je to, že jedlé jsou i květy karafiátu, macešky nebo chrpy. Ochutnat můžete i květy a listy lichořeřišnice, krásenky, řebříčku, hvozdíku, brutnáku nebo begónie. Ta je ovšem dost kyselá, varuje Jana Vlková. Lze jí však doplnit sladké i slané pokrmy, včetně pečené ryby.

Mlsný jazýček císařovny Sisi

V Asii jsou podle Jany Vlkové mezi mlsnými jazýčky velice populární květy chryzantémy a ve Středozemí květy cukety. Ve Vídni jsou dodnes k mání fialkové bonbóny, které si nechala speciálně pro sebe vyrábět císařovna Sisi.

"Rostliny a jejich květy byly na jídelníčku člověka odnepaměti jako ta nejdosažitelnější potrava. Mají zvláštní chuť, kterou nezískáte z jiných surovin. Jsou sladké, například hrachor, hořké podporující trávení, či kyselé, povzbuzující chuť k jídlu," prozradila Jana Vlková ČTK.

Letními květy můžete skvěle dozdobit například dorty, saláty i obyčejný chleba s máslem. Na dezerty, zmrzliny, čokoládu či k ovocným salátům doporučuje Jana Vlková například květy levandule. Okvětní lístky růže si dobře rozumí nejen se saláty a ovocnými sorbety, ale skvěle se vyjímají i jako ozdoba na ovocných drincích. Fialka najde své místo na jednohubkách a lze ji i zmrazit v ledových kostkách.

Sedmikrásku lze přidat do vývarů, nerozvité květy pampelišky chutnají opražené na másle a její okvětní lístky přidané do rýže suplují alespoň vzhledem šafrán, prozrazuje Jana Vlková neotřelé tipy na zpracování nejznámějších květin. Měsíček lékařský podle jejích slov najde své místo v rýži, koláči, v jogurtu nebo v omeletě. Takže hurá do svých zahrádek dřív než odkvete!

Nejlepší jsou z vlastní zahrádky

Vlastní zahrádka je podle Jany Vlkové také úplně tím nejvhodnějším místem pro sběr květů. Za některými můžeme vyrazit i do volné přírody. Květům z květinářství bychom se ale kvůli možným zbytkům chemického postřiku měli raději vyhnout.

Ale ještě než se vydáte vstříc záhonům a loukám, pozor! Rozhodně ne všechny květy jsou jedlé, některé jsou dokonce jedovaté. Vyhněte se například oleandru, narcisu, lobelce, azalce či rododendronu. Je to jako s houbami, i květiny je potřeba dobře znát a v případě nejasností se poradit s odborníkem, vysvětluje Jana Vlková.

A co na to kuchař?

„První je třeba, aby si kuchař květy takzvaně nachutnal, tedy zapsal si do paměti jejich chuť a její intenzitu. Pak není problém připravovat si z květů i různé infuze nebo krémy,“ říká Daniel Průša, šéfkuchař pražské restaurace Hajnovka. Zároveň ale dodává, že pro hosta je samozřejmě nejlepší, když najde celý květ na talíři a může se tak sám pokochat jeho estetickou i chuťovou stránkou. Kromě toho, že se s květy dá při vaření skutečně pustit uzda fantazii oceňuje kuchař i jejich snadnou dostupnost.

Pokud vás použití květů v kuchyni zaujalo, naplno si ho můžete užít příští sezónu. Nejenže od jara do léta opět vykvete spousta jedlých květin, Jana Vlková na brzké jaro chystá vydání knihy o jedlých květech. Do té doby se můžete inspirovat na jejím blogu Kytky k jídlu.

---

reklama

---