Každý rok se ve školních jídelnách seškrábne do kýblů 2,5 miliardy korun
Podle zaměstnanců školních jídelen skončí jako odpad 20 až 35 procent připraveného jídla. “Toto množství odpovídá našim zjištěním ve školních jídelnách. V některých jídelnách je to méně, v některých množství vyhozeného jídla tvoří až třetinu všech připravených pokrmů,“ říká Tomáš Václavík, ředitel programu Skutečně zdravá škola.
V loňském školním roce bylo v zařízeních školního stravování vydáno přibližně 383 milionů pokrmů (snídaní, svačin, obědů a večeří). Vyplývá to ze statistik ministerstva školství. Iniciativa Skutečně zdravá škola spočítala, že na přípravu těchto pokrmů je ročně použito přibližně 136 tisíc tun potravin. Pokud 20 až 35 procent z tohoto množství skončí v koši, pak je to ročně 27 tisíc až 48 tisíc tun potravin. Toto množství si můžeme představit jako 1 600 plně naložených nákladních vozů Tatra o nosnosti 30 tun. Pokud by se nákladní auta postavila za sebe, tvořila by kolonu dlouhou 5,6 kilometru. Pokud toto množství přepočteme na porce o velikosti 500 gramů, tak se každý rok vyhodí 24 milionů porcí pokrmů. Rodiče každý rok celkem za školní stravování svých dětí zaplatí přibližně 7,5 miliardy korun. Z toho vyplývá, že až 2,5 miliardy korun (35 %) skončí jako odpad.
Program Skutečně zdravá škola
Skutečně zdravá škola je program zdravého a udržitelného školního stravování a vzdělávání o jídle. Usiluje o to, aby si děti jídla vážily, znaly jeho hodnotu, dokázaly si je vychutnat a naučily se, jak vzniká. “Vyzýváme všechny školy, aby se zapojily do akce Miluji jídlo, neplýtvám a zavázaly se snižovat množství odpadu ve školních jídelnách. Připravili jsme pro pedagogy řadu návodů a vzdělávacích metodik, jak žáky a studenty vzdělávat o dopadech plýtvání potravinami a o možnostech řešení,“ doplňuje Václavík.
Všechny školy plnící program Skutečně zdravá škola nabízí dětem kvalitní pokrmy a podporují a rozvíjí v žácích zdravé stravovací návyky. Skutečně zdravé školy také umožňují žákům pěstovat bylinky, ovoce a zeleninu na školních zahradách, učit se základům vaření a navštěvovat místní farmy. Do programu se mohou zapojit mateřské, základní i střední školy. Mohou se pokusit o získání bronzové, stříbrné a zlaté medaile za splnění kritérií programu Skutečně zdravá škola. Momentálně je zapojeno 314 škol z celé České republiky a 40 z nich již splnilo bronzová kritéria, dvě základní a jedna mateřská škola splnily stříbrná kritéria. Záštitu výzvě “Miluji jídlo, neplýtvám“ udělila Asociace společenské odpovědnosti, Ministerstvo životního prostředí České republiky a ministr zemědělství ČR. Veškeré informace o výzvě, návod na zapojení a metodické návody pro učitele jsou dostupné na webu.
Předcházení a snižování plýtvání potravinami je jednou z nejlepších možností, jak zachovat přírodní zdroje a chránit přírodu. Snižováním množství vyhazovaného jídla ve školních jídelnách snižuje škola svoji uhlíkovou stopu, snižuje množství odpadu na skládkách či ve spalovnách, pomáhá zachovat přírodní zdroje používané k produkci potravin, a navíc vychovává děti k úctě k jídlu v době, kdy stovky milionů lidí na světě každý den hladoví - nemluvě o snižování nákladů na nákup potravin, které se nesní. A samozřejmě snižuje náklady za odvoz odpadů z jídelny.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
V Novém Boru budou stěhovat velké lesní mravence z obytné čtvrti do lesa
Současné zákony jsou pro kočku. Chceme zavést povinnou kastraci koček, říká Kamila DvořákováOnline diskuse
Všechny komentáře (6)
Lukas B.
27.2.2018 08:07a pak záleží na režimu výdeje potravin, jestli "tumáš porci a nediskutuj", nebo se respektují přání "bez masa", "bez omáčky", "málo rejže". v prvním případě zůstává část na talíři, v druhém v hrncích a pekáčích.
ano, jsou zde dva způsoby, jak neplýtvat:
1. krmit v každé jídelně "plukovní prasata" (což je jaksi na hraně a za hranou předpisů a takové prase rozhodně nelze následně legálně zbaštit v rámci jídelny, a vyrojili by se milovníci zvířat dělající problém z toho, že pro prase je nezdravé jíst slané a kořeněné)
2. nevařit ze základních surovin, ale ohřívat z polotovarů. to má samé výhody, hygienik nemůže říci ani "popel", kuchaři se nepředřou, není nutno drhnout pekáče a kastroly, děti baští, až se jim dělají boule za ušima, krajinou zní dětský smích, brkaše z prášku se zamíchá ve vodě a je hotová za dvě minuty, takže ji není nutno vařit do foroty, karbenátle a hranolky se podle potřeby ládují do friťáku, mražená pizza se točí v mikrovlnce a kečup se servíruje v jednoporcových pytlících. no řekněte, kdopak by se trápil s pohankou, svíčkovou nebo haluškami?
Jan Škrdla
28.2.2018 20:57 Reaguje na Lukas B.Ideální řešení je vydat porce dle přání a to co zbyde v hrnci nechat bezdomovcům. Zabijí se tak 2 mouchy jednou ranou.
Lukas B.
4.3.2018 20:15 Reaguje na Jan Škrdlane, to není vtip. nemůžete úspěšně chytat vice zajíců najednou. ale můžete si z hejna vybrat, kterého zajíce chcete chytit nejvíc. nejméně odepsaného jídla mají fastfoody které ohřívají prefabrikáty. je-li Vaší absolutní prioritou pouze "neplýtvání" a jdete za ním přes mrtvoly, potom je přeměna jídelny na fastfood z mraženého dobra volba.
Jan Škrdla
4.3.2018 23:30 Reaguje na Lukas B.Kdo tady psal o absolutní prioritě a o jití přes mrtvoly? Osobně jsem proti posuzování a hodnocení dle jediného kritéria (odstrašujícím příkladem jsou výběrová řízení založená pouze na ceně, ale to bychom se dostali jinam).
Pokud vám vadí bezdomovci, tak můžete část jídla prodat za přijatelnou cenu strávníkům z řad občanů, co si za ni zaplatí. Co se nesní, pak nechat bezdomovcům třeba další den a pochybuji, že pak něco zbyde.
Co se týká přeměny jídelny na fastfood - z toho nápadu by nejednomu dietologovi vstávaly vlasy na hlavě a rozhodně to nezapadá do programu Skutečně zdravá škola.
Jídlo seškrábané z talířů, vznikne tak i tak. Akorát, že to z fastfoodu se nehodí ani pro čuníky, z důvodů, které jste uvedl ve vašem prvním příspěvku. Ale může se to prohnat pře bioplynku - je to daleko lepší řešení než tam cpát kukuřici nebo jiné plodiny, které by mohly posloužit jako potravina nebo krmivo.
Lukas B.
6.3.2018 11:04 Reaguje na Jan Škrdlaad zkrmování odpadu: vizte směrnici eu platnou od července 2002, zcela zakázáno. na vesnicích se to samozřejmě dělá ilegálně, někdo defakto krade odpad a krmí si doma prasata, s tichým souhlasem ostatního osazenstva kuchyně, dokud se nepoškorpí a vzájemně nenapráší.
ad kompostování a bioplynky - no, asi by to teoreticky šlo. leč malý objem a nepravidelně, tj. draho a nespolehlivě, snad možná za ideální konstalace blízkosti bioplynky a entusiasmu v kuchyni i na bioplynce, a možná za cenu mírného tříděni shrabovanáho.
navrhuji nechytat zajíce bezodpadovitosti, ale chytat zajíce poživatelné a vyvážené stravy ze základních surovin, a konvenience omezit na sušené těstoviny a mléčné výrobky (nejsem takový idealista, abych kantýny nutil vyrábět vlastní nudle a jogurty)
