Myjete auto na ulici či svém pozemku? Hrozí vám pokuta, musíte do myčky

Každý motorista čas od času zjistí, že jeho plechový miláček by zasloužil trochu vody a mýdla. Ale pokud se s autem nevypraví do profesionální mycí linky a začne auto mýt přímo na ulici, na dvorku nebo na zahradě, dopouští se přestupku. Mýt auto takovým způsobem se totiž nesmí.

Mytí aut je ošetřeno ve vodním zákoně. Doslova v něm stojí: „Mytí motorových vozidel a provozních mechanismů ve vodních tocích nebo na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod, je zakázáno.“

Z tohoto znění by ještě svítala naděje, že pokud najdeme místo, kde ohrožení vod nehrozí, můžeme na něm auto umýt. Ale z omylu nás vyvede ministerstvo životního prostředí. Podle jeho výkladu potenciální ohrožení podzemních vod a potažmo i životního prostředí obecně hrozí kdekoliv. Ministerstvo navíc dodává, že při mytí vznikají odpadní vody, které mohou být znečištěné ropnými látkami. A takovou vodu nelze vypouštět do „nezabezpečené“ kanalizace.

Jediným bezpečným způsobem mytí aut, respektujícím požadavky ochrany vod, je podle ministerstva životního prostředí pouze mytí v profesionálně provozovaných mycích linkách. Za porušení zákona o vodách hrozí lidem pokuta.

Co na to odborníci?

Není velkým tajemstvím, že běžná praxe v mytí aut je jiná než představy ministerstva. Pomiňme to, že za mytí auta mimo myčku hrozí pokuta za přestupek, a zkusme se podívat, co si o škodlivosti mytí auta myslí odborníci na sanace škod a ochranu prostředí.

Podle Vladimíra Kočího z Ústavu chemie ochrany prostředí pražské Vysoké školy chemicko-technologické bude případné ohrožení prostředí záviset na množství a složení „špíny“, četnosti mytí a citlivosti ekosystému daného pozemku. „Co se špíny týče, tak olejové látky, polyaromatické uhlovodíky, detergenty - všechny tyto láky mohou za určitých koncentrací škodit. Časem se ale rozkládají. Když jich nebude extrémně moc, tak bych to neviděl jako problém,“ říká Vladimír Kočí. Podle něho se tyto látky mohou dostávat pozvolna do půdy a teoreticky do spodních vod, ale aby škodily, musí jich být dost. „Za vhodné bych považoval auto dobře spláchnout nadbytkem vody,“ doporučuje Kočí. Podle jeho názoru větší škodu než špína z auta způsobí použitý detergent, který coby povrchově aktivní látka působí v prostředí toxicky.

Kočí si myslí, že pokud daný pozemek není ekologicky hodnotná lokalita, pak nebude mytí auta závažný problém. „Má-li tam dotyčný trávu, tak dokud bude tráva zelená, tak to považuji za přijatelné,“ poznamenává, avšak konstatuje: „Nicméně za jedinou správnou cestu považuji myčku.“

Vladimír Bláha ze společnosti Empla AG, která se také věnuje ochraně životního prostředí, říká: „Pokud se využívají ekologicky rozložitelné přípravky s nízkým obsahem fosforečnanů v obvyklém dávkování, voda je svedena do kanalizace s čistírnou odpadních vod a samotné auto není znečištěno ropnými látkami, nemyje se motor ani podvozek a z auta se nic nevypouští, pak nevidím zásadní riziko této činnosti.“

Pokud se však vody neodvádějí do kanalizace a jen se zasakují (a navíc se využívají mycí prostředky s fosforečnany), pak motorista ohrožuje podzemní a povrchové vody tenzidy, fosforem, případně dalšími složkami saponátů nebo ropnými látkami. „Podzemní vody se pak perou s rozkladem těchto zbytečně do nich přidaných látek,“ říká Bláha. „Použití chlorovaných rozpouštědel nebo jiných odmašťovadel na bázi tvrdé chemie snad ani nepředpokládám.“

Z čehož plyne: jezděte do myčky.

---

reklama

---