http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/pripravte-se-na-srazku-se-zviretem-alespon-teoreticky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Připravte se na srážku se zvířetem. Alespoň teoreticky

30.10.2017 01:37 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kdy můžete na silnici potkat nějaké zvíře? V podstatě kdykoliv. Větší pozor je potřeba dávat na podzim a v zimě. Na snímku sražený mýval.
Kdy můžete na silnici potkat nějaké zvíře? V podstatě kdykoliv. Větší pozor je potřeba dávat na podzim a v zimě. Na snímku sražený mýval.
Každého řidiče dříve nebo později čeká na silnici setkání, o které nestojí. Silnice a dálnice totiž nevyužívají jen lidé a jejich vozy, ale také zvířata. Je dobré být na takové setkání připravený. Alespoň teoreticky.
 

Kdy je riziko střetu největší? Krátká odpověď vás nepotěší: tehdy, když se nedostatečně soustředíte na jízdu! Ke srážce totiž může dojít jen tehdy, když jí nejste schopni zabránit, a vaše rychlost nebo styl jízdy neodpovídá místní situaci. Obecně sice můžeme hovořit o tom, že větší pravděpodobnost nepříjemného setkání se zvířetem je za podvečerního šera a v časných ranních hodinách. Ale nevyberete si. Divoká zvířata, zejména dravce, láká asfalt v průběhu celého dne. Již přejetá těla zvířat jsou pro ně totiž prostřeným stolem.

A v noci? Živočichové se tu hned cítí bezpečněji, a proto si často přechod jinak frekventované cesty ponechávají až k večerním hodinám. Domácí kočka nebo zaběhlý poplašený pes se ale může navzdory této statistice vydat přes rušnou silnici i v pravé poledne.

Zvířata, ať ta domácí, hospodářská nebo divoká, nečtou dopravní předpisy. Připraveni musíte být vy. Z hlediska distribuce dopravních nehod způsobených zvířaty jich nejvíce připadá na podzimní a zimní měsíce. Jaro je až překvapivě klidné, ale spoléhat se na to nedá.

Některých srážek si možná ani nevšimnete.
Některých srážek si možná ani nevšimnete.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Kde je riziko střetu vyšší? Tady už je statistika vůči tazatelům smířlivější. Pravděpodobnost střetu skokově narůstá na místech, kde není doprava příliš frekventovaná. Z principu se tak jedná o všechny silnice druhé a první třídy, které nejsou vybaveny ochrannými stěnami. Vede cesta alejí, nebo jí lemují pole a vesnice na předměstí? Šance tím narůstají. A čím méně je cesta přehledná, pro řidiče i zvíře za zatáčkou, tím je pravděpodobnost nechtěného střetu vyšší.

Úseky vedlejších silnic, které s oblibou zvířata překonávají, jsou označeny výstražnými cedulemi. Není od věci si jich všímat, život tím můžete zachránit nejen sobě.

Zvýšenou opatrnost, vyplývající z nepředvídatelného chování zvířat, věnujte řízení v okolí „psích“ parků a příměstských zahrad. Ne vždy se dá míra rizika předvídat. Pokud ale projíždíte podél koseného nebo sečeného pole, nebo ze sousedství zaznívají výstřely mysliveckého honu, hodí se být připraven. Vyplašená a zmatená zvířata se mohou bez rozmyslu snadno stát vaší obětí.

Trocha matematiky neškodí

Věděli jste, že v průběhu jednoho kilometru své jízdy musí průměrný řidič neméně průměrného vozu učinit na dvě stovky podvědomých rozhodnutí? A to ani nemusí předjíždět. Pokud na cestě před sebou spatří zvíře, neměl by tedy ztrácet čas dalším přemýšlením a musí jednat. Proč? Brzdná dráha osobního auta, jedoucího šedesátikilometrovou rychlostí, činí za běžných podmínek kolem 35 metrů. Pokud už jedete osmdesátkou, od sešlápnutí pedálu protnete cíl za 55 metrů. Je-li ve hře námraza, vlhká vozovka po dešti nebo sníh? Pak se už takovými čísly trápit nemusíte, budou velmi individuální.

Jiné srážky vás mohou stát život. Na snímku auto po srážce s jelenem.
Jiné srážky vás mohou stát život. Na snímku auto po srážce s jelenem.

A teď pár jiných čísel: káně váží kolem 800 gramů, zajíc zhruba pět kilogramů, srnec kolem třiceti a divočák hodně přes metrák. Proč je to důležité? S rychlostí se totiž jejich váha při nárazu násobí. V padesáti kilometrech za hodinu ji musíte vynásobit pětadvaceti. Čelní střet s jelenem je ekvivalentní plnému nárazu do naloženého kamionu. I když na majestátního dvanácteráka v lesích města Prahy často nenarazíte, tohohle byste si pamatovali do konce života. Celé dvě vteřiny.

První reakce je nejdůležitější

Zvíře na obzoru? Zpomalte. Ale s ohledem na ostatní řidiče za vámi, kteří si překážky na cestě nevšimli. Snaha vyhnout se střetu se zvířetem jen proto, abyste to koupili zezadu, se nevyplácí. Neměňte jízdní dráhu, jeďte dál rovně. Nahodilé kličkování, ve kterém vám navíc bude zmatené zvíře zdařile sekundovat, je v lepším případě cestou do pojišťovny. Z dalších možností se nabízí (v závislosti na situaci) zatroubit, zablikat světly a modlit se. Ideální není ani jedna z variant, ale klidně vyzkoušejte všechny tři. Dohromady většinou fungují.

Jedna každá má ale své mouchy. Dálková světla vám sice pomohou podle odlesku bělma odhalit přítomnost zvířete za šera či tmy, ale současně jej tím oslníte. Neví, kudy dál. Hluk klaksonu může strnulé zvíře rozhýbat, ale také může ztuhnout.

A když není vyhnutí? Postavte se střetu raději čelem. Deformační plocha bude největší a ochráníte tak alespoň posádku vozu. Každé zpomalení vozu snižuje škodu.

A ještě maličkost: pokud zvíře přesahuje svou výškou čelní masku vozu, připravte se na kolotoč. Může být totiž odhozeno dopředu i do strany, ale také přeletět váš vůz. Nebo se posadit vedle vás.

Co dál? Dávejte pozor, když u krajnice zahlédnete mizet srnku. Dost možná tu budou další. Srnky, stejně jako divočáci, se totiž drží pohromadě. Vyplatí se výrazně snížit rychlost a otočit kormidlo ke krajnici. Dalším zvířatům tak dáváte jasně na výběr: pokud se nachází uprostřed vozovky, mohou utéci. A když ještě nevběhly na silnici, teď už se jim nebude chtít. Pokud jedete jako král po dělicí čáře, může zvíře zvažovat různé varianty. Výsledkem může být srážka s nepříjemnými důsledky.

Do kufru ho nedávejte, bylo by to pytláctví.
Do kufru ho nedávejte, bylo by to pytláctví.
Foto | waen ? / Flickr

A když se to nepovede? Průměrná škoda na vozidle, způsobená střetem se zvířetem, činí 45 000 Kč. Je to opravdu orientační průměr: v případě střetu s malým pěvcem vám hrozí nanejvýš prasklina v čelním skle. Liška nebo zajíc vám může pocuchat světla, a pokud srazíte bachyni a ve zdraví přežijete, budete potřebovat nové auto.

Co dělat, když došlo ke střetu? Zastavit byste měli teprve tehdy, až si budete jisti, že neohrozíte žádného dalšího řidiče a samozřejmě ani sebe. Místo nehody (pokud nejde o vrabce) byste měli „zabezpečit stejně jako místo srážky“, tedy zřetelně označit výstražným trojúhelníkem. Pak je na místě zavolat Policii ČR. Tu byste ostatně měli přivolat ke každé podobné nehodě, byť vám nevznikla přímá škoda. Muži a ženy zákona pak ve spolupráci se správou komunikace a veterinářem či mysliveckým sdružením odstraní usmrcené zvíře z vozovky.

Čas do jejich příjezdu můžete trávit pořizováním snímků vozu a zvířete pro svou pojišťovnu. Zvířete se ale nedotýkejte, ani se k němu nepřibližujte. Pokud jeho život zhasíná, mohlo by vás ošklivě ranit. A řada zvířat, která končí pod koly automobilů, bývá nakažena vzteklinou anebo nepříjemnými parazity, kteří by rádi v poslední chvíli přeskočili na jiného hostitele. Na nápad hodit si kus zvěřiny do kufru a zmizet raději zapomeňte. Nejen z hygienického hlediska je to drahá legrace. Kromě toho byste se tak stali pytlákem.

Je zvíře jen raněné či otřesené?

I tady platí, že mu nemáte pomáhat osobně, a je lepší nechat tuto odbornou práci profesionálům. V Praze můžete volat Záchrannou stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy, kterou provozují Lesy hl. m. Prahy. Telefon na ně je 773 772 771. V Praze i mimo Prahu můžete využít i centrální dispečink záchranných stanic Českého svazu ochránců přírody 774 155 155.

reklama

Další informace |

Článek je převzatý z magazínu Pražská EVVOluce 3 / 2017.

Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

lu

30.10.2017 07:49
"S rychlostí se totiž jejich váha při nárazu násobí". to je v zásadě správně, a doplňuji, také se zvířata zkracují. to nás ovšem začíná zajímat až v okamžiku, kdy se naše rychlost nebo rychlost zvířete blíží rychlosti světla, což ovšem naráží jak na zákonné, tak na fyzikální omezení. v rychlostech dosažitelných na pozemních komunikacích s použitím pístového spalovacího motoru si bez problémů vystačíme s newtonovskou fyzikou a můžeme směle hmotnosti zvířat a automobilů považovat za konstantní.

(konstruktivně: doporučuji použít pana džaula a přepočet na metry výšky pádu pašíka na auto)
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist