http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/ubrusy-z-pvc-jsou-levne-a-snadno-omyvatelne-a-mohou-byt-i-zdravi-skodlive
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Ubrusy z PVC jsou levné a snadno omyvatelné. A mohou být i zdraví škodlivé

13.12.2016 01:10 | PRAHA (Ekolist.cz)
Laciné ubrusy a prostírání z PVC jsou stále populární. Dají se snadno omýt. Akorát mohou obsahovat zdraví škodlivé látky. Na ilustračním obrázku snadno omyvatelný ubrus.
Laciné ubrusy a prostírání z PVC jsou stále populární. Dají se snadno omýt. Akorát mohou obsahovat zdraví škodlivé látky. Na ilustračním obrázku snadno omyvatelný ubrus.
PVC ubrusy jsou v mnoha ohledech skvělé. Jsou levné, dají se snadno umýt a jejich vzory a barvy neznají mezí. Jenže jak upozorňuje spolek Arnika, také mohou obsahovat zdraví škodlivé látky. Což zejména u ubrusů a prostírání určených dětem není to nejlepší.
 

U tří z pěti vzorků ubrusů zakoupených v Česku se podle Arniky prokázala přítomnost rizikových ftalátů. Jedná se především o bis(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP), který tvořil u jednoho ubrusu až 20 hmotnostních procent. DEHP je klasifikována jako látka narušující hormonální a reprodukční systém člověka. Podobné účinky má i di-isononyl ftalát (DINP), který se rovněž objevil v jiném zkoumaném ubrusu. „Oba zmíněné ftaláty jsou omezeny v hračkách a výrobcích pro děti. Už to kupodivu ale neplatí pro ubrusy či prostírání. Přitom tyto výrobky téměř denně mohou přicházet do kontaktu s jídlem,“ upozorňuje Karolína Brabcová, vedoucí spotřebitelských projektů z Arniky.



Ftaláty se přidávají do PVC jako změkčovadla. Zajišťují tomuto materiálu pružnost a ohebnost. Vzhledem k postupnému zákazu použití některých ftalátů jako je právě DEHP či DINP hledají výrobci PVC jiné alternativy. Do skupiny ftalátů patří 40 chemických látek. Kromě v PVC se dají nalézt i v kosmetice či barvách. Některé jsou neškodné, ale část z nich působí negativně na zdraví, na hormonální, reprodukční a imunitní systém. Proto bylo v EU zakázáno je používat v kosmetice, hračkách a výrobcích pro děti. PVC navíc už při výrobě tvoří obrovskou zátěž pro životní prostředí, nemluvě o tom, že jeho recyklace či likvidace je velmi složitá a v přírodě se odbourává několik desítek let.

Arnika se ve své studii zaměřila na některé další skupiny výrobků, se kterými přicházejí děti do úzkého kontaktu, které ovšem „proklouzly“ legislativním sítem. "Škodlivé látky jako olovo, kadmium či ftaláty jsou v nich omezeny v porovnání s jinými skupinami výrobků paradoxně velmi málo či vůbec. Takovým příkladem může být nádobí s barevnými potisky, kde se běžně objevují těžké kovy, nebo ftaláty v případě dětské obuvi,“ vysvětluje Petr Válek, autor studie Toxické těžké kovy a ftaláty ve výrobcích pro děti – mezery v legislativě. „Evropská legislativa je v neustálém skluzu co se týče zákazu jednotlivých látek. Po zákazu šesti nejčastěji používaných změkčovadel přišli výrobci s novými látkami – s jinými ftaláty či citráty, případně s tereftaláty – u nichž neexistují dostatečné vědecké důkazy bezpečnosti, a které se z výrobků mohou uvolňovat,“ dodává Petr Válek.

Prvním úspěchem Arniky je letošní zahájení spolupráce mezi novorolskou porcelánkou Thun 1794. Barevné potisky na porcelán, který je určený dětem, dělá Thun bez olova a kadmia.
Prvním úspěchem Arniky je letošní zahájení spolupráce mezi novorolskou porcelánkou Thun 1794. Barevné potisky na porcelán, který je určený dětem, dělá Thun bez olova a kadmia.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Arnika.org

„Proč by mělo být olovo, kadmium v nádobí nebo ftaláty v dětské obuvi či plastových výrobcích bezpečnější než stejné látky v hračkách? Čím se to liší? Z logiky věci vyplývá, že by omezení těchto látek mělo být výrazně rozšířeno,“ říká Karolína Brabcová, vedoucí spotřebitelských projektů z Arniky. Studie Arniky ve svých závěrech požaduje, aby byly látky typu ftalátů a těžkých kovů legislativně omezeny nejen v hračkách a výrobcích určených pro děti, ale i ve všem ostatním zboží, se kterým děti přicházejí denně do styku. Studie cílí především na pracovníky státní správy a tvůrce legislativy jak na evropské, tak české úrovni.

Arnika nedávno otestovala několik stovek porcelánového i skleněného nádobí na českém trhu vyráběného jak v Čechách, tak v zahraničí. Ve většině případů objevili kontroloři v potiscích jak kadmium, tak olovo, v množství, které odpovídá evropským normám z roku 1984. Více se dočtete v článku Nádobí s barevným potiskem a bez těžkých kovů? Porcelánka Thun to umí.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Renata Tomanová
tisknout poslat
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě
reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist