Aktivisté kritizují návrh novely stavebního zákona. Zneprůhlední podle nich rozhodování
„MMR mělo zrychlit a zjednodušit povolování. Pod vlivem developerů však připravilo novelu, která má umožnit stavět bez ohledu na sousedy, na životní prostředí a ostatní negativní vlivy v místě stavby. Výsledkem je nepřehledná změť neprůhledných a složitých postupů a výjimek, která rozhodování zkomplikuje, znejistí a prodlouží,“ říká Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu.
Novela podle aktivistů navíc skrytě omezuje práva občanů, takže je i v rozporu s programovým prohlášením vlády, podle kterého „vláda zachová současnou legislativně zaručenou úroveň občanských práv týkajících se životního prostředí.“
Za problematické považují ekologické organizace zejména nové pravomoci autorizovaných inspektorů, zrušení povinnosti svolat ústní veřejné projednání projektu a možnosti uložit investorovi zpracování variant záměru.
Kontroverzní autorizovaní inspektoři
Zatímco dříve mohli autorizovaní inspektoři placení investorem rozhodovat pouze o povolení stavby, MMR nově navrhuje, aby mohli nahradit certifikátem i územní rozhodnutí stavebního úřadu. Určovat mají i místo vyvěšení informací o záměru a sami posuzovat, zda vlastník sousedního pozemku je či není dotčen na svých právech. „Navrhovaná úprava vytváří opět prostor pro zneužívání pravomocí autorizovanými inspektory a ohrožuje práva sousedů staveb," upozorňuje Zelený kruh. Novela podle něj navíc omezuje lhůty pro veřejnou kontrolu stavebních certifikátů vydaných inspektory, což je přitom hlavní pojistka proti zneužívání jejich pravomoci.
Dosavadní zkušenosti s autorizovanými inspektory jsou podle Zeleného kruhu přitom špatné. Mimořádné kontroly MMR v roce 2010-11 zjistily v polovině případů porušení stavebního zákona. Právě rozhodování autorizovaných inspektorů vyvolalo podle Zeleného kruhu několik mediálně známých kauz, například ohledně stavby Bauhausu v Brně-Ivanovicích, bytových domů v Brně-Líšni, výškových budov v Praze na Pankráci, a s nimi spojené soudní spory. Kritizovaní autorizovaní inspektoři vydávali certifikáty na stavby bez územního rozhodnutí v rozporu s ním, záměrně omezovali práva sousedů a dalších dotčených osob.
„Pokud chce vláda splnit svůj programový slib, že neomezí občanská práva a zároveň se chce vyhnout dalšímu skandálu se zneužíváním pravomocí autorizovanými inspektory a certifikováním černých staveb, musí novelu v této podobě odmítnout,“ říká Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.
Zrušit by se měla i povinnost svolat ústní veřejné projednání projektu v rámci posuzování vlivu projektu na životní prostředí (EIA). To je ale podle aktivistů důležité pro veřejnost i investora. Nejenže se na projednávání lidé mohou seznámit s projektem, setkání může pomoci odstranit i nedorozumění mezi investorem a veřejností.
Minulostí má být i možnost Krajského úřadu či MŽP uložit investorovi zpracování variant záměru s ohledem na jejich vliv na životní prostředí. „Novela to zakazuje, nebude tedy možné vybrat nejvhodnější variantu a naplnit tak základní princip EIA. Varianty se mají posuzovat jen u stavebních záměrů s vlivem na evropsky chráněná území, kde to výslovně požaduje evropská legislativa," popisuje možnou budoucnost Zelený kruh.
Zelenému kruhu se nelíbí ani omezení možnosti zrušit špatný územní plán. Nově budou moci tento návrh podat pouze ti, jejichž vlastnická práva jsou dotčena a zároveň podali v průběhu projednávání námitku či připomínku. „Dosud přitom návrh mohl podat i ten, kdo je dotčen např. na svém právu na zdravé životní prostředí. To novela zakazuje," upozorňují aktivisté. Podle nich tím návrh omezuje veřejnou kontrolu a vytváří nerovnost před zákonem, která je v rozporu s ústavním pořádkem a mezinárodními závazky ČR.
Ekologičtí aktivisté kritizují i posílení střetu zájmů při rozhodování o elektrárnách a dálnicích na ministerstvech dopravy a průmyslu a obchodu, vyloučení veřejnosti při rozhodování o kácení dřevin kvůli stavbám a krácením některých lhůt pro připomínkování záměrů veřejností a dalších účastníků řízení. Ignorován bude podle Zeleného kruhu stále názor nájemníků.
reklama