Brazilská vláda dala kvůli megakorupci sbohem výstavbě megapřehrad na Amazonce

Brazílie na začátku letošního ledna přehodnotila energetickou koncepci, která se zrodila za časů vojenské diktatury v polovině let šedesátých. Co to znamená? Především radikální odklon od plánů výstavby obřích vodních elektráren v Amazonii, se kterými se pojila dalekosáhlá destrukce životního prostředí. Píše o tom Mongabay.

Na otázku, zda lze považovat toto rozhodnutí brazilské vlády za úspěch vytrvalé práce desítek domorodých, regionálních i mezinárodních ochranářských sdružení, se dá odpovědět prostým záporem. Do poslední chvíle nikdo z četných odpůrců totiž neměl tušení, s jak nečekaným prohlášením vystoupí začátkem ledna výkonný tajemník ministerstva pro doly a energetiku Paulo Pedrosa. Obhájci i oponenti obřích elektráren v džungli byli už po léta „dobře zakopáni na svých pozicích“ a situace se s jasnou podporou vlády ubírala jasně směrem k realizaci staveb.

Slova, na která si domorodci museli počkat

„Nemáme žádný zájem na tom zaujímat nějaká stanoviska pro či proti projektům výstavby velkých vodních elektráren, ale musíme prostě respektovat názor veřejnosti, jejichž negativní pohled na celou věc nás omezuje,“ prohlásil Pedrosa. Jinými slovy, vláda ze dne na den úplně otočila a razantní podporu výstavby vodních elektráren nahradila rétorikou vyhovující zájmu svých občanů. Radost z toho mohou mít tisíce domorodých obyvatel, jejichž teritoria by zmizela pod vodou, a ochránci přírody, kteří se obávali rozsáhlé devastace životního prostředí.

Pedrosa ještě podotkl, že připravované projekty vodních elektráren mohly dát do roku 2050 až zemi 50 GW čisté elektřiny. Ale také doplnil, že jen minimum těchto projektů by bylo prosto kontroverzí. „Jen 23 % ze zamýšlených projektů by se nesetkalo s přímým odporem. U ostatních byla by narušena práva domorodců ve vztahu k jejich půdě a došlo by k ovlivnění federálních chráněných území. A vláda skutečně nemá žaludek na to, aby v bitvách za prosazování těchto záměrů pokračovala.“ Pedrosa dokázal říct přesně to, co chtěli odpůrci megalomanských elektráren slyšet už desítky let.

Úcta k lidem a přírodě? Ne, jen korupce

Vláda prostě opustila „své zákopy“ bez boje. Proč? Za touto změnou kurzu je zapotřebí hledat dočista jiný příběh, než úspěšnou misi ochránců přírody. Brazílie se totiž momentálně utápí v největším korupčním skandálu své historie. Ze zdánlivé banality, obvinění několika úředníků z úplatkářství a z následného praní špinavých peněz v roce 2008, se postupně stala kauza otřásající celou Jižní Amerikou. Ne nadarmo se vyšetřování přezdívá Operação Lava Jato, tedy “operace automyčka”.

Vyšetřovány zatím byly tři stovky osob a za mřížemi jich skončilo 160. A nejde o zrovna malé šarže: ministři, předsedové politických stran, kormidelníci průmyslu, včetně bývalého prezidenta. Rozsudky v aféře, kde se úplatky pohybovaly v úhrnu 30 milionů dolarů a “vypráno” bylo přes 40 miliard, padají i v Peru, Argentině nebo Panamě. A pointa? Stát Brazílie po léta “investoval” značné sumy do stavebních firem a přihrával jim zakázky budoucích přehrad. Peníze se točily mezi staviteli, ale na své si přišli i úředníci. Z těchto zdrojů financoval svou kandidaturu i minulý prezident Dilma Rousseff.

Zřetězení finančních toků se stalo natolik nepřehledné, že Brazilská státní rozvojová banka (BNDES) už vůbec nehodlá do projektů elektráren investovat a prakticky všechny firmy podílející se na předchozích realizacích jsou nyní vyšetřovány. I když Brazílie masivně spoléhá při výrobě na hydroelektrárny (80 % národního energetického mixu), jejich výstavbu si teď prostě nemůže dovolit. A právě odtud nejspíš pramení ona náhlá změna postoje vlády, maskovaná za „úctu k právům domorodých obyvatel“.

Otazníky nad budoucností

Pravdou je, že v mezinárodním měřítku byla vládní pozice podpory velkých elektráren v povodí Amazonky dlouhodobě neudržitelná. Po nedávné dostavbě hydroelektrárny Belo Monte na řece Xingu se v plné míře ukázalo, jaké „přidružené náklady“ se s takovými projekty pojí. V tomto případě zaniklo na řece tradiční rybářství, a 20-40 000 místních si sice mohlo posvítit čistou elektřinou, ale nemělo co do úst.

Stopka, kterou brazilská vláda vystavila projektům obřích elektráren, je možná důvodem k radosti. Zůstává tu ale otázka, jak jinak zajistit energii pro celou zemi. Experti zatím taktizují, že velké vodní elektrárny už patrně nepřijdou v úvahu. Budoucnost vidí v malých vodních, solárních a větrných elektrárnách, budovaných na dohled míst spotřeby elektřiny. A jak doplňují ochránci přírody z celého světa: megaprojekty vodních elektráren jsou jen jednou z hrozeb, se kterou se amazonské pralesy potýkají.

---

reklama

---