Výsledky klimatické konference? Podle politiků průlom, aktivisté chtěli víc
Hlavním úspěchem je předběžná dohoda na budoucí smlouvě, která bude platit pro všechny členy Rámcové dohody o klimatických změnách (UNFCC). Ta by měla donutit i dnešní největší znečišťovatele, aby začali emise skleníkových plynů snižovat. Tím by se odstranila největší slabina dnešního Kjótského protokolu, který zavazuje k omezování jen některé průmyslové země, ale nijak neomezuje rozvojové země.
V tom se ukazuje, jak smlouva z Kjóta neodpovídá dnešní realitě, nebo jak se svět za patnáct let proměnil. Čína předběhla USA v roli největšího producenta oxidu uhličitého, na třetím místě je Indie. Nová smlouva by měla mít podle durbanské dohody právní rámec, nicméně platit bude až od roku 2020. Samotná dohoda by neměla vzniknout později než v roce 2015. „Věřím, že to čeho jsme dnes dosáhli v Durbanu, bude hrát hlavní roli v záchraně zítřka,“ prohlásila Maite Nkoana-Mashabane, ministryně zahraničních vztahů Jihoafrické republiky, která durbanské konferenci OSN předsedala.
Druhé období
Důležitým krokem je i formální shoda na pokračování stávajícího Kjótského protokolu. "Strategie Evropské unie fungovala," prohlásila komisařka pro klimatickou akci Connie Hedegaardová s tím, že právě EU se snažila prosadit víc, než jen potvrzení předchozích konferencí z Cancúnu a Bali. Podle ní nemůže fungovat další kjótské období bez dohody na budoucí smlouvě závazné pro všechny. „Zatímco Kjóto rozděluje svět na dvě části, potřebujeme systém, který bude počítat s dnešním světem, kde jsou státy vzájemně propojené a na sobě závislé,“ dodala. Evropská unie na konferenci prosazovala co nejsilnější závazek na ochranu klimatu, spojila se proto do koalice se sdružením nejméně rozvinutých států a aliancí ostrovních zemí.
Stále platná dohoda o omezování skleníkových plynů, vyprší na konci příštího roku. Státy se v Durbanu dohodly, že platnost prodlouží o druhé závazné období. To začne v ledna 2013 a bude trvat do konce roku 2017. Jaké budou ale cíle pro druhé období se země teprve domluví a to do konce roku 2012. Jednotlivé země musí své návrhy předložit do začátku května příštího roku, může jít jak o snížení emisí, tak o závazek nepřekročit určitou úroveň.
Spokojená je také Indie, která do závěrečného textu prosadila princip budoucí smlouvy pro všechny státy, kterým by se měl stát "protokol, nebo jiný právní nástroj či jednotné řešení s právní silou".
Také Čína dohodu přivítala, ale zároveň obvinila bohaté státy za malý pokrok při ochraně klimatu. "V rozvinutých zemích chybí politická vůle snížit emise a poskytnout na pomoc rozvojovým zemí finance a technologie," citovala ČTK čínského zástupce Sie Čen-chua. Na jednání v Kataru příští rok bude podle něj Peking očekávat od průmyslových zemí politickou serióznost při přípravě druhé fáze Kjótského protokolu. Rezervovaně přivítaly dohodu USA. „Je to velmi důležitý balíček. Nikomu z nás se nelíbí všechno, co obsahuje. Věřte mi, je toho hodně, z čeho USA nejsou zrovna nadšené,“ citovala USA Today hlavního amerického vyjednavače Toda Sterna.
Dva roky zpoždění
Podle environmentálních organizací naopak není žádný důvod k oslavám, konference prý nepřinesla žádný posun. Podle Greenpeace se v Durbanu jen potvrdilo to, co se domluvilo v Kodani. Namísto pokroku prý dohoda znamená dva roky zpoždění. Například klimatický fond (viz přehled hlavních bodů dohody v boxíku), který má přinést 100 miliard dolarů chudým zemím, vznikl již v Kodani. Ale stejně jako přede dvěma lety ani dnes nikdo neví, kde se do něj vezmou peníze.
„Smutná zpráva je, že uspěly státy, které chtějí blokovat účinnou ochranu klimatu,“ říká Kumi Naidoo, výkonný ředitel Greenpeace International. Myslí tím zejména USA, kterým se prý podařilo do schválených textů vtěsnat formuli, díky které bude možné se z budoucích závazků vyvléct. Problém je ale i příliš vzdálená platnost budoucí smlouvy. „Kvůli shodě na roku 2020 nám nezbývá téměř žádný prostor pro větší snižování emisí v rámci tohoto desetiletí,“ říká Naidoo.
Summit nesplnil očekávání ani podle českých aktivistů. Podle nich sice Evropská unie a některé další státy slíbily závazky pro druhé období Kjóta, nicméně zatím se nic neví o jejich přesné výši. „Summit otevřel cestu k dohodě umožňující přijmout každé zemi OSN svůj právně závazný díl zodpovědnosti, v mnoha ohledech však zůstal stát na prahu skutečně ambiciózních opatření na ochranu klimatu,“ komentuje výsledky Jan Doležal z Glopolisu.
Podle něj Evropská unie plně nevyužila svých možností, pochvalu si ale zaslouží - navzdory vnitřním ekonomickým a politickým problémům dokázala hrát konstruktivní roli a umožnila vytvoření koalice států, která prosazoval silný závazek. „Ukazuje se, že důležitý demokratický proces mezinárodního klimatického vyjednávání je velmi zranitelný vůči zemím, jako jsou Spojené státy či Kanada, které k neúspěchu summitu v Durbanu významně přispěly.“
Přehled hlavních dohodnutých bodů:
PRODLOUŽENÍ KJÓTSKÉHO PROTOKOLU: Dohoda prodlužuje platnost Kjótského protokolu, jehož první fáze snížení emisí se uskutečňuje od roku 2008 do konce roku 2012. Druhé závazné období bude od ledna 2013 do konce roku 2017.
PRÁVNÍ FORMA: Delegáti se dohodli na začátku rozhovorů o nové právně závazné smlouvě, která by měla být připravena do roku 2015 a měla by vstoupit v platnost do roku 2020. Konkrétnější podoba tohoto dokumentu bude teprve vznikat.
Proces jejího vzniku by měl "zvýšit ambice" v úsilí o redukci emisí skleníkových plynů. Delegáti se dohodli na pracovním plánu, který odstranil disproporci mezi současnými závazky zemí na snížení emisí do roku 2010 a cílem udržet proces změny klimatu pod hodnotou dvou stupňů Celsia.
TRANSPARENTNOST: Durbanský balíček obsahuje nová opatření k většímu zprůhlednění akcí, které podnikají rozvojové i vyspělé země ke snížení svých emisí. To je klíčový požadavek pro budování důvěry mezi zúčastněnými stranami.
FINANCE: Rozhovory v Durbanu představují pokrok ve vytvoření Zeleného klimatického fondu, z kterého by mělo být do roku 2020 poskytnuto až 100 miliard dolarů chudším státům. Zatím ale není příliš jasno kolem zdrojů financí fondu. Návrh z minulého týdne, podle něhož měly peníze plynout z poplatků za emise produkované mezinárodní dopravou, ve finálním znění textu neuspěl.
NOVÉ TRŽNÍ MECHANISMY: Byla odsouhlasena definice nových tržních mechanismů v rámci nástupnické smlouvy Kjótského protokolu s tím, že pravidla pro tyto mechanismy by měla být vypracována do příštího roku. Tyto mechanismy by měly pomoci rozvíjejícím se ekonomikám snižovat emise při co nejnižších nákladech. EU požaduje, aby jakákoli podoba těchto mechanismů byla zakotvena v mezinárodním právu. Nyní se bude pracovat na jejich systému s cílem předložit doporučení na summitu v Kataru koncem roku 2012.
ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ UHLÍKU (CCS): Kjótský projekt odměňuje vlády či společnosti, které investují do projektů čisté energie v rozvojových zemích, takzvanými emisními povolenkami, s nimiž mohu obchodovat a prodávat je se ziskem.
Nová pravidla nutí developery těchto projektů odevzdat pět procent z hodnoty emisních povolenek do rezervy, která by jim byla vyplacena až poté, co by bylo prokázáno, že ani po 20 letech neuniká z podzemních skladišť žádný oxid uhličitý.
SNÍŽENÍ EMISÍ Z ODLESŇOVÁNÍ A ZNEHODNOCOVÁNÍ LESŮ: Delegáti souhlasili se zvážením soukromého financování a tržních mechanismů jako možností financování programu redukce emisí z odlesňování a znehodnocování lesů. To by uvolnilo cestu miliardám dolarů soukromých investorů do této sféry. Detaily tohoto plánu budou projednávány během příštího roku.
Zdroj: ČTK
reklama
Proč nárůst CO2 v atmosféře zhoršuje lesní požáry? 
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
Expertka: Rozhodnutí o klimatické žalobě u Štrasburského soudu je přelomové