Ozbrojené konflikty podle vědců mohou souviset i s klimatem
Autoři vědeckého článku uvádějí, že i když nejsou důkazy toho, že klimatické katastrofy vyvolávají války přímo, mohou k nim v oblastech, kde konflikty hrozí, přispět.
Studie také prokázala, že devět procent ozbrojených konfliktů v uvedeném období vzniklo v oblastech postižených vlnami horka nebo sucha.
Obojí je projev globálního oteplování, které se připisuje emisím takzvaných skleníkových plynů pocházejících z lidské činnosti. Nejničivější dopady se projevují v chudých rozvojových zemích. V bohatších a vyspělých společnostech pak nepřímo například příchodem uprchlíků, kteří utíkají právě před ozbrojenými konflikty.
Hnutí DUHA a Greenpeace konstatují, že hlavní podíl na současné proměně podnebí má dlouhodobé spalování fosilních paliv ve vyspělých státech světa. Politika české vlády "sice potvrzuje odklon ČR od uhlí a závazek přijmout klíčový antifosilní zákon, ale zatím zásadně selhává ve finanční pomoci rozvojovým zemím na zvládání změny klimatu, tedy právě v tom, co je nutné i pro prevenci válečných konfliktů a nuceného odchodu lidí z domovů", uvádí se v tiskovém prohlášení.
Přečtěte si článek Vědci očekávají klimatický exodus. Pekelné vedro vyžene obyvatele Afriky a Středního východu
Upozorňuje se v něm také na to, že ČR se má podle závěrů klimatické konference OSN z roku 2010 podílet od roku 2020 ročně deseti miliardami korun na omezování klimatických změn. Schválila však pouze 1,8 miliardy a na nátlak ministerstva financí až od roku 2030.
Obě organizace se domnívají, že by vláda s ohledem na vědecké poznatky měla svou pozici změnit a stanovit novou částku i termín. O to více, má-li naplnit vlastní slib o tom, že je třeba pomáhat uprchlíkům v zemi jejich původu. Zpráva navrhuje nabídnout pomoc deseti miliard korun od roku 2020.
Ochránci životního prostředí z obou organizací také uvádějí, že vládní program spoléhá na výstavbu nových jaderných reaktorů, které zatíží rozpočet státu i spotřebitelů a ohrozí energetickou bezpečnost ČR.
reklama
