Vědci očekávají klimatický exodus. Pekelné vedro vyžene obyvatele Afriky a Středního východu
Vědci z Institutu Maxe Plancka a Kyperského institutu ve své studii popisují oblast severní Afriky a Středního východu jako klimatický hotspot, místo, kde se počet dnů s extrémními teplotami oproti roku 1970 zdvojnásobil. Podle vědců hrozí, že tato oblast může být v dohledné době sužována tak nepříznivými teplotami, že ji její obyvatelé opustí.
Během těch nejteplejších dnů se teplota vyšplhá až na téměř 43 °C. Vědci odhadují, že k roku 2050 by teploty mohly vyšplhat až k 45,5 °C a v roce 2100 by mohly dosáhnout až 50 °C. Takové extrémní počasí by podle vědců mělo závažné dopady na lidské zdraví a společnost. V oblasti přitom žije na půl miliardy lidí.
"Dlouhotrvající vlny horka a pouštní prašné bouře mohou způsobit, že některé regiony se stanou neobyvatelnými. Vcelku jistě to povede k migraci lidí," řekl Johannes Lelieveld , který studii vedl.
Na základě analýzou klimatických dat od roku 1986 provedli vědci předpověď teplot do konce tohoto století. V úvahu vzali dva scénáře, jednak ten, kdy se v půlce století podaří lidstvu zredukovat své emise skleníkových plynů, a pak scénář, kdy lidstvo své emise neomezí.
Výzkum ukázal, že v obou případech se ukazuje, že oblast na jih od Středozemního moře se musí připravit na palčivé teploty a dlouhé vlny veder.
Mezi lety 1986 a 2005 zde vlny veder trvaly v průměru 16 dní. Podle vědců by se vlny veder mohly protáhnout až na 80 dní v půlce století a až na 118 dní na konci století. A pokud by lidstvo neomezilo emise skleníkových plynů, mohly by vlny veder na konci století trvat i 200 dnů. Za takových podmínek by byla oblast těžko obyvatelná a lidé by oblast opustili.
reklama


Chmelařský výzkum v Česku trvá 100 let. Teď míří na odolnost vůči změnám klimatu
Spolek Klimatická žaloba podal stížnost do Štrasburku, státu vyčítá pasivitu
Červený řekl, že nepopírá klimatickou změnu, chce ji ale řešit racionálně