Pod rozkvetlými korunami lip umírají čmeláci. Vysílením
"Jen minulý týden a o víkendu k nám volaly desítky lidí a všichni se ptali na mrtvé čmeláky,“ říká Karel Makoň z DESOP – Záchranné stanice živočichů v Plzni. „Pohled to byl opravdu nepěkný a z lip doslova obalených čmeláky jich určitá část padala na zem, kde následně hynuli.“
Důvod úhynu odhaluje entomolog Miroslav Pavelka na webu Toulcova dvora. „Hlavní příčinou úhynu čmeláků je to, že květy některých lip obsahují příliš málo nektaru na to, aby to čmelákům stačilo k pokrytí jejich energetických výdajů,“ odpovídá Miroslav Pavelka. „Čmeláci jsou nároční na energii, dá se říci, že čmeláci "létají na nektar" stejně tak jako auta jezdí na benzín. Bez nektaru vydrží maximálně několik hodin.“
Některé exotické lípy vydatně voní tak, že jejich květy čmeláky přitahují, ale neposkytnou jim tolik nektaru, aby se pokryla energetická potřeba čmeláků pro létání z květu na květ. Čmeláci tak pod lipami hynou vysílením.
Miroslav Pavelka dále vysvětluje, že čmeláci hynou pod lipami ve velké míře jen v některých letech, a to tehdy, když je v souběhu několik nepříznivých příčin. Zřejmě i na složení lipového nektaru má vliv počasí, dále pak může nepříznivě působit konkurenční tlak včel, a přítomnost, respektive nepřítomnost dalších živných rostlin.
Podle Pavelky není dobrým nápadem exotické lípy kácet. „Mnohem vhodnější je zajistit, aby v době květu lip kvetly v jejich blízkosti i jiné rostliny, kde by se čmeláci mohli krmit. Další možnost je čmeláky pod lipami zavčas sbírat, pokud jim dáme roztok medu a vody 1:1, čmeláci se zakrátko vzpamatují a uletí,“ dodává Pavelka.
V Česku se začali prodávat čmeláci na chov, kupují je zemědělci i zahrádkáři
Karel Makoň dodává, že v Plzni se nejspíš sešla právě souhra několika okolností. „Zajímavá a atraktivní pastva nevhodných dřevin v sídlišti, posekané a sluncem vypálené trávníky s absencí květů coby náhradní potravy a také obrovské vzdálenosti k další potravě,“ vyjmenovává Makoň.
Podle ochránců přírody je dobré při vysazování nových stromů myslet na to, aby se vysazovali stromy původní. Cizokrajné stromy či kříženci sice bývají odolnější, zároveň mohou vznikat problémy s tím, že neplní svou roli v ekosystému. „Nepůvodní druhy rostlin i živočichů do naší přírody, měst i sídlišť prostě nepatří a neměly by být preferovány a šířeny,“ uzavírá Karel Makoň.
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Zuzana Zajícová
15.7.2015 14:00
kapr - Karel Procházka
16.6.2019 10:41-
Asi by bylo dobré, aby se nejlépe zde vyjádřil botanik čmelákomil, znalý toho, co v uvedeném období může nejsnadněji, nejlépe a nejvíce pomoci, jak v parčících, tak za okny a na balkónech.
-
Další možnost je čmeláky pod lipami zavčas sbírat, pokud jim dáme roztok medu a vody 1:1, čmeláci se zakrátko vzpamatují a uletí. 6.5. 2010
/http://www.toulcuvdvur.cz/3277-pod-nekterymi-druhy-exotickych-lip-byvaji-videt-mrtvi-cmelaci-cim-je-to-zpusobeno/
(S touto otázkou jsme se obrátili na odborníka na čmeláky, RNDr. Miroslava Pavelku, zde je jeho odpověď: )
-
Cukerny roztok jen z ovocneho cukru, nikoliv standartni slozity repny cukr coz predpokladam vite. V nekterych knihach se mwd nedoporucuje z duvodu mozneho prenosu chorob od vcel na cmelaky.
(Re: Cukerny roztok - Citace
Příspěvek od majla » stř 11. úno 2015 12:16:21)
/http://cmelaci.vypatrej.cz/viewtopic.php?f=3&t=44&sid=c9df28a0f9f2ffa6f2da20097de331f5/
-
České čmeláky zabíjí nevýživný nektar exotických stromů. V rozhovoru s Vilémem Faltýnkem prozradil entomolog RNDr. Miroslav Pavelka, že na vině nejsou ani tak samotné lípy, jako to, že čmeláci nemají další přirozenou potravu.
/https://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/ceske-cmelaky-zabiji-nevyzivny-nektar-exotickych-stromu/
