http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/polovina-ceske-produkce-zeleniny-se-vyhazuje-na-vine-jsou-obchodnici-i-spotrebitele
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Polovina české produkce zeleniny se vyhazuje. Na vině jsou obchodníci i spotřebitelé

23.10.2014 01:13 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zemědělství a následná distribuce je tak po domácnostech druhým místem, kde se v ČR plýtvá s potravinami nejvíce.
Zemědělství a následná distribuce je tak po domácnostech druhým místem, kde se v ČR plýtvá s potravinami nejvíce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Až polovina brambor, cibulí a mrkví vypěstovaných na českých polích se vyhodí. Nemají o ni zájem zpracovatelé ani obchodníci. Zemědělství a následná distribuce je druhým místem, kde se v ČR plýtvá s potravinami. Nejvíce se s nimi plýtvá v domácnostech.
 

V případě distribuce hraje podle zemědělců roli hlavně levná konkurence ze zahraničí a netolerantní přístup obchodních řetězců při posuzování vzhledu zeleniny a ovoce. „Obchodní řetězce mají zpravidla nulovou toleranci k jakosti, což je v zelenině nemožné - nejsme továrna na konzervy,” říká jeden ze zemědělců. „Takže pokud chtějí, vždy si důvod pro vrácení mohou najít, nehledě na to, že řetězce používají vlastní normy, kde je jasně specifikováno, jak má který produkt vypadat,“ dodává. Sám byl jedním z farmářů, kteří darovali svou odmítnutou zeleninu na sobotní happening Tisíc kilo u Národního divadla v Praze, který na zbytečné vyhazování potravin v zemědělství upozorňoval. Svoje jméno ale zemědělec uvést nechce. Bojí se, že by si mohl veřejným vystupováním uškodit. Odběratelé mají totiž možnost odmítnout dodávku v podstatě bez udání důvodu.

Prvotní selekcí po sklizni neprojde 20 – 40 % zeleniny. Cibule je příliš malá nebo už oloupaná, mrkev příliš velká nebo zlomená. Například 90 % vyřazených brambor by přitom bylo možné zpracovat v loupárnách nebo hranolkárnách. Problém ale je, že takových podniků ubývá nebo berou plodiny od zahraničních producentů. Zemědělec nakonec prodá jen zhruba polovinu své produkce.

Neprodejná zelenina končí zaorána do pole, na kompostu nebo jako krmivo pro divokou zvěř. Kromě zahraniční konkurence a velkých nároků obchodníků se musí čeští zemědělci vypořádávat také s rozmary počasí. „Jen minulý rok přišli kvůli povodním o plodiny za 190 milionů korun,“ upozorňuje Adam Podhola z iniciativy Zachraň jídlo.

Prvotní selekcí po sklizni neprojde 20 – 40 % zeleniny. Cibule je příliš malá nebo už oloupaná, mrkev příliš velká nebo zlomená. Na obrázku příklad obchodníkem odmítnuté dodávky zeleniny
Prvotní selekcí po sklizni neprojde 20 – 40 % zeleniny. Cibule je příliš malá nebo už oloupaná, mrkev příliš velká nebo zlomená. Na obrázku příklad obchodníkem odmítnuté dodávky zeleniny
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Jednu okurku se skoliózou, prosím

Přestože 90 % často kritizovaných obchodních norem EU s požadavky na vzhled ovoce a zeleniny bylo před čtyřmi roky zrušeno, jejich používání v praxi stále trvá.

„Naši zákazníci jsou na typickou a pěknou zeleninu zvyklí,“ brání přístup obchodníků Martina Šilhánová z Tesco Stores. Zákazníci prý v průzkumech spokojenosti se zbožím často zmiňují právě estetickou úroveň ovoce a zeleniny. Podle Martiny Šilhánové je proto potřeba i větší osvěta spotřebitelů, aby se nezdráhali koupit zahnuté okurky nebo mrkve atypických tvarů. „Potom si budeme moci dovolit mít i nehezkou zeleninu a budeme vědět, že nám nezůstane v regálech,“ vysvětluje.

Podle zájmu o odmítnutou zeleninu na provizorním tržišti v rámci akce Tisíc kilo a ze zkušeností ze zahraničí se ale zdá, že spotřebitelé by o “nevzhledné” jídlo stáli. „Podle výzkumu ve Velké Británii až 80 % zákazníků supermarketů projevilo zájem nakupovat takové produkty. Francouzský řetězec Intermarché letos dokonce spustil kampaň s názvem “Neslavné ovoce a zelenina”, během které ve svých obchodech prodával pokřivené plody za nižší ceny. Prodej se jim zvedl o 24 %,“ dává k dobru několik čísel Adam Podhola.

Zelenina a ovoce mají však kromě nepravidelných tvarů ještě další a zásadnější nevýhodu: mají velmi náročné požadavky na skladování a velmi rychle uvadají nebo se kazí. To, co bylo ráno pěkné zboží, může být večer už jen uvadlá hromádka listí. To je ostatně i důvod, proč na rozdíl od jiných potravin nevznikají obchody specializované na „levnou zeleninu a ovoce“. A proto je i jednou z cest, jak se řetězce snaží omezit vyhazování potravin, školení zaměstnanců o tom, jak zeleninu a ovoce udržovat v regálech co nejdéle čerstvé a manipulovat s ním nejšetrněji. „Lidé si zmáčknutý nebo nahnědlý banán nekoupí,“ konstatuje Martina Šilhánová.

Šest tun pro potravinové banky

“Když už se tolik zeleniny ztratí na začátku produkce, připočteme k tomu ztráty při transportu, skladování a v domácnostech, kolik procent jídla se skutečně zkonzumuje?” ptá se Adam Podhola z iniciativy Zachraň jídlo. Podle studie vypracované pro Evropský parlament byla v České republice v roce 2006 znehodnocena na úrovni zemědělské produkce téměř čtvrtina všeho vyhozeného jídla, asi 450 000 tun.

Skupina Zachraň jídlo vyzývá farmáře, aby své přebytky darovali potřebným a množství znehodnocených potravin se tím zmenšilo. Na obrázku obchodníkem odmítnutý květák
Skupina Zachraň jídlo vyzývá farmáře, aby své přebytky darovali potřebným a množství znehodnocených potravin se tím zmenšilo. Na obrázku obchodníkem odmítnutý květák
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Skupina Zachraň jídlo vyzývá farmáře, aby své přebytky darovali potřebným a množství znehodnocených potravin se tím zmenšilo. “Sbíráme kontakty na zemědělce ochotné přebytky darovat, abychom je propojili s Potravinovými bankami. Ty jídlo účelně distribuují dál lidem, kteří se ocitli v nouzi,“ vysvětluje Adam Podhola. Někteří zemědělci už výzvu vyslyšeli a začali s potravinovou bankou dobrovolně spolupracovat „Díky aktivitám Zachraň jídlo se za poslední měsíc do Potravinové banky Praha dopravilo šest tun čerstvé zeleniny,” dodává Adam Podhola.

Omezit zbytečné vyhazování potravin je podle Martina Štěpánka z Ministerstva zemědělství ČR i jednou z priorit stávajícího ministra. V současné době ministerstvo zemědělství jedná o konkrétních problémech a jejich možných řešeních u tzv. kulatých stolů. A zdá se, že jednání brzy přinesou i své první plody. Spolupráci si pochvaluje například Věra Doušová z Potravinové banky Praha. Potravinovým bankám v ČR komplikují existenci například nevhodně nastavená pravidla pro DPH.

Zatímco zemědělec může darovat své přebytky a neprodejnou, ale stále kvalitní zeleninu nebo ovoce, bez problémů, obchodník musí z ceny darovaných potravin zaplatit DPH. Pro obchodníka je tedy paradoxně finančně výhodnější neprodané potraviny vyhodit, než darovat. A to by se mělo brzy změnit. „Po schůzce s ministerstvem financí je už velká část v řešení,“ říká Věra Doušová.

Tisíc kilo a další navrch

Na plýtvání potravinami v zemědělství a během distribuce upozornila skupina Zachraň jídlo během sobotního happeningu Tisíc kilo na piazzetě Národního divadla v Praze. Příchozí si během dopoledne mohli na provizorním tržišti za symbolickou částku nakoupit zeleninu, která by se kvůli estetickým kritériím obchodníků ke spotřebitelům nedostala.

Plýtvání s jídlem přitom úzce souvisí s dalšími tématy ochrany životního prostředí
Plýtvání s jídlem přitom úzce souvisí s dalšími tématy ochrany životního prostředí
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Podobné projekty vznikají nyní po celé Evropě. V Dánsku například otevřela restaurace vařící ze zbytků nebo specializovaný thinktank zabývající se možnostmi, jak snížit plýtvání potravinami. Celosvětovou kampaň proti vyhazování potravin vede i OSN. Podle jejích dat se ročně vyhodí až 1,3 miliardy tun jídla, což je asi třetina všech vyrobených potravin v hodnotě téměř 20 bilionů korun. Pokud by byly tyto potraviny zachráněny, nasytily by se jimi asi tři miliardy lidí. V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok. Snížit plýtvání jídlem do roku 2020 o 50 % si jako svůj cíl vytyčila i Evropská komise.

Problémy s plýtváním potravinami se však různí. Zatímco v rozvinutých zemích jsou největšími „vyhazovači“ domácnosti, v rozvíjejících zemích se nejvíce potravin znehodnotí ještě předtím než se dostane ke spotřebitelům. Mohou za to tamní špatné hygienické podmínky nebo nevhodné skladování.

Plýtvání s jídlem přitom úzce souvisí s dalšími tématy ochrany životního prostředí: degradací půdy, spotřebou vody, růstem světové populace nebo vylidňujícím se venkovem. A vyhozením jídla do koše to nekončí, jídlo dělá problémy i na skládce. „Lidé si myslí, že když vyhodí jídlo na skládku, že se zas tak nic neděje, že se to tam rozloží, že je to menší zlo než třeba vyhazovat plast, ale tak to není,“ popisuje Michal Broža ze zastoupení OSN v ČR. Je to právě jídlo tlející bez přístupu světla a vzduchu, co na skládce produkuje skleníkový plyn metan.

Bojovat proti plýtvání potravinami přitom může každý z nás. Během svých nákupů i ve vlastní ledničce. Stačí přemýšlet o tom, co a kolik nakupuji, a dobře rozumět datům spotřeby na potravinách. Užitečné informace najdete v článku Zelené domácnosti. Iniciativa zachraň jídlo má i užitečné tipy, jak skladovat potraviny, aby vydržely co nejdéle. Najdete je v článku Tajemství skladování nejen ovoce a zeleniny.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist