Velkochovy potraviny neprodukují, ale plýtvají s nimi, tvrdí Philip Lymbery
„Odvedením zvířat z pastvin do uzavřených prostor, kde jsou závislá na jinde vyprodukované potravě, jsme z nich udělali naši vlastní konkurenci,“ vysvětluje Philip Lymbery. To se promítá jak v ceně potravin, tak v nárocích na množství obdělávané půdy. Cenná orná půda, na které jsou pěstovány rostliny určené pro velkochovy zvířat, podléhá stejně jako jiná erozi, má vysoké nároky na vodu a je ošetřována množstvím chemie.
Pěstování krmě pro zvířata na polích je podle Philipa Lymbery zbytečné, protože krávy a další přežvýkavci jsou schopni se živit spásáním rostlin, které jsou pro lidi nestravitelné, na pastvinách na méně úrodné půdě. Slepice a vepři zase mohou být krmeny zbytky našich jídel.
Krmné plodiny pro zvířata v intenzivních velkochovech jsou dnes po celém světě pěstovány na takové ploše, která odpovídá rozloze celé Evropské unie nebo polovině USA. Třetina celosvětové produkce obilí a téměř celá produkce sóji putuje do velkofarem. Množství těchto potravin by přitom nasytilo asi 4 miliardy lidí. „Z každých 100 kalorií poživatelných plodin zkrmených zvířatům získáme pouze 30 kalorií ve formě masa a mléka, což je 70% ztráta,“ připomíná Philip Lymbery.
K podobnému plýtvání dochází při rybolovu a chovu ryb. Podle Compassion in World Farming se celá třetina světového úlovku ryb nikdy nedostane lidem na talíř. Pro 1 tunu masožravých ryb chovaných na farmách je potřeba 1-2 tuny volně žijících ryb. Malé ryby, například ančovičky, jsou zpracovávány na kostní moučku právě pro hospodářská zvířata, přestože mohou být rovnou potravou pro člověka. Jejich nedostatek v moři navíc znemožňuje obnovu populací větších a žádanějších ryb.
I malé farmy dokáží nakrmit rostoucí populaci
Philip Lymbery nesouhlasí s tím, že by zemědělství nebylo schopno bez dnešních velkofarem schopno zásobovat dostatečným množstvím potravin rozrůstající se lidskou populaci. I menší farmy kombinující pěstování plodin s chovem zvířat jsou podle něj schopny vyprodukovat dostatek potravin pro 14 miliard lidí. V současné době dochází naopak k velkému plýtvání s potravinami. OSN odhaduje, že se nespotřebuje celá třetina potravin, což odpovídá 28 % zemědělské půdy. Jen vyhozené maso odpovídá 12 miliardám hospodářských zvířat – 59 milionům skotu, 270 milionům prasat a více než 11 miliardám kuřat. Velkým problémem jsou podle Lymberyho chybějící chladírny a další kvalitní prostory pro skladování potravin nejen v rozvojovém světě.
Lymbery nesouhlasí ani s tím, že jsou potraviny z intenzivních velkochovů levné. Podle jeho slov za ně naopak platíme hned třikrát – v obchodě, špatně nastavenými dotacemi i placením za škody napáchanými na životním prostředí a lidském zdraví.
Hospodářská zvířata podle Lymberyho produkují maso, které obsahuje větší množství nezdravých nasycených tuků a naopak menší množství bílkovin a dalších živin než maso zvířat chovaných ve výbězích či na pastvinách. „Ve srovnání s intenzivním výkrmem má hovězí maso pocházející z pastevního chovu o 25-50 % méně tuku a kuře z chovu s výběhem či ekologického chovu má až o 50 % méně tuku,“ uvádí.
Na problém intenzivního zemědělství se proto můžeme podle Lymberyho dívat nejen jako na otázku etickou nebo environmentální, ale i z hlediska kvality potravin. Sami se několikrát denně rozhodujeme, po jaké potravině sáhneme. Zda to bude maso, mléko nebo vejce z velkofarem, od malého farmáře či biofarmy, nebo tentokrát vůbec žádné. Kvalitnějšího jídla navíc stačí sníst menší množství, dodává Lymbery.
Intenzivní velkochovy v číslech:
- Každoročně se na světě chová asi 70 miliard hospodářských zvířat. Do tohoto čísla nejsou započítány ryby z rybích farem, v nichž se chová asi 40 % všech ryb konzumovaných lidmi.
- Dvě třetiny z těchto zvířat jsou chovány v intenzivních velkochovech. Z nich pochází 70 % drůbežího masa, 50 % vepřového masa, 40 % hovězího masa a 60 % vajec. V ČR je podíl u kuřecího a vepřového masa ještě vyšší.
- Živočišná výroba se podílí na emisích skleníkových plynů 14,5 %. To je více než všechny auta, letadla a vlaky dohromady.
- Zároveň spotřebová velké množství vody - na 1 kg kuřecího masa je potřeba 22 van, na 1 kg vepřového 27 van a 1 kg hovězího 90 van vody.
- Zprůmyslnění zemědělství odstartovalo v roce 1933 za hospodářské krize v USA. Pro zemědělce, kteří se tehdy rovněž potýkali s velkými finančními problémy, byl zaveden systém dotací, který následně vedl k nadprodukci obilí. Ta umožnila, že obilovinami začala být krmena i chovaná zvířata.
reklama
Odvrácená strana masa? Sója. Na maso z EU doplácí Jižní Amerika
Za masivním nelegálním odlesňování tropických pralesů stojí poptávka bohatých zemí
Po Vánocích jídlo zbyde 90 procentům Čechů, 28 procent z nich ho vyhazuje
Soutěž Czech Envi Thesis 2024 vyhrála diplomová práce o plýtvání jídlem v menze
Projekt Smart Food II má děti naučit, jak omezit plýtvání potravinami