Dejte si ještě jedno novoroční předsevzetí: neplýtvat letos potravinami

Nedávno skončila doba Vánoc, doba hodování, plných břich... a taky výčitek. Nejen kvůli množství spořádaného jídla a nekompromisním číslům na osobní váze, ale třeba i kvůli všem těm nedojedeným zbytkům, které skončily v koši. A nemusely by. Stačí jen dodržovat jednoduchá doporučení iniciativy Zachraň jídlo.

Průměrný Evropan nebo Severoameričan vyhodí kolem stovky kilogramů potravin za rok. V Česku je sice tento průměr nižší, každý obyvatel ČR vyhodí asi jen 69 kg jídla za rok, ale i to znamená, že během svého života vyhodí přes 5 tun potravin.

Velké oči, malé břicho

Nejčastěji potraviny vyhazujeme kvůli své nerozvážnosti a „velikým očím“. To když děláme zbytečně velké nákupy nebo si nandáváme příliš velké porce.

Proto první rada iniciativy Zachraň jídlo zní: „Nakupujte jídlo s rozmyslem a pouze tolik, kolik skutečně potřebujete.“ Ideální je si před nákupem zkontrolovat své zásoby, udělat si nákupní seznam a hlavně se ho pak držet. Platí tu i rada jako z dietologických příruček: „Nenakupujte hladoví, tehdy toho koupíte víc, než opravdu potřebujete.“

Servírujte menší porce. Je vždycky lepší si přidat, než pak zbytky z talíře seškrábnout do koše. Obzvláště děti moc neumí odhadnout, co sní.

Lednička – jiné jméno pro odpadkový koš

Iniciativa Zachraň jídlo doporučuje průběžně kontrolovat data spotřeby potravin v zadních částech lednice i spižírny. Praktický tip je posouvat dříve nakoupené potraviny dopředu a ty nové ukládat do zadních řad. Nestane se pak, že se v lednici nebo spíži na něco zapomene.

Dalším poznatkem iniciativy je, že se někdy málo soustředíme na data spotřeby. A hlavně že nerozeznáváme datum spotřeby od minimálního data trvanlivosti. Je v tom podstatný rozdíl.

Datum spotřeby je uvedeno na potravinách, které se rychle kazí, a dává vědět, do kdy je potravina zdravotně nezávadná. Po uplynutí data se potravina nesmí prodávat. Zatímco po uplynutí data minimální trvanlivosti nebo doby, do které je potravinu nejlepší spotřebovat, zůstává potravina dále zdravotně nezávadná. Změnit se ale může její jakost. Po jasném označení, že se jedná o „prošlou“ potravinu, je i nadále prodejná.

Existují i potraviny, které nemusí být označeny vůbec žádným datem. Například čerstvé ovoce a zelenina, alkoholické nápoje s vyšším obsahem alkoholu nebo sůl a přírodní sladidla. Tady je už je jen na našem posouzení, zda je například dané jablko jen potlučené a nikterak nebezpečné, nebo už plesnivé. Či rozhodnout, zda si ještě troufnout na letitý destilát po prastrýčkovi.

A k tomu nám chybí čím dál tím méně znalostí. „My ve městech už nepoznáme, zda je potravina zkažená nebo ne, proto ji hodnotíme podle data spotřeby nebo vzhledu,“ říká Valentin Thurn, který téma plýtvání potravinami zdokumentoval ve filmech Z popelnice do lednice a Food Savers. A vzhled nás může někdy zmást.

Příkladem změny, která spotřebitele často plete, může být bílý či našedlý povlak na povrchu čokolády. Nejedná se o plíseň, jak by se mohlo na první pohled zdát. Světlé skvrny spíš naznačují nešetrné zacházení s výrobkem během jeho skladování a cesty k vám. „Hořká čokoláda při správném skladování vydrží klidně i tři roky, mléčná čokoláda o něco kratší dobu, protože obsahuje mléko, které může žluknout. Když se čokoláda dobře skladuje, ve tmě, ve špajzu s vlhkostí řekněme do 60 % a teplotou do 20 stupňů, pak se jí ale nemá co stát,“ vysvětluje Pavel Pelech na serveru Vitala. Podobná situace jako u mléčné čokolády platí i u oříškové čokolády a náhražek či figurek z polevy. Čokoláda bez příměsí a příchutí má tedy nejdelší trvanlivost.

Zbytky coby nepostradatelné ingredience

Podle iniciativy Zachraň jídlo je jednou z potravin, kterými se v českých kuchyních plýtvá nejvíce, tvrdnoucí pečivo. Přitom třeba ztvrdlý chléb je velmi snadné využít.

Každá národní kuchyně má spoustu receptů, které počítají s využitím zbytků. Pro některé z nich je navíc vyloženě nezbytné, aby pečivo bylo tvrdé či okoralé. Například tradiční české karlovarské knedlíky, žemlovky, chlebové polévky, nádivky, karbanátky nebo italský předkrm - bruschettu. Recept na ni i na italskou silnější omeletu z těstovin a dalších zbytků, frittatu, najdete na stránkách Iniciativy Zachraň jídlo.

Snažte se také využívat všechny části zvířat. Odřezky, vnitřnosti, dokonce i kosti se dají použít na vývary nebo omáčky. Navíc se dají zamrazit, a tak ušetřit za bujony, zní další tip Iniciativy Zachraň jídlo. Zbytky již uvařeného masa se dají snadno zrecyklovat v karbanátcích, nádivkách či salátech.

Hledá se hladovec. Zn.: Spěchá!

O přebytky jídla se lze samozřejmě podělit. Ať už s věčně hladovými přáteli, sousedy nebo potřebnými z našeho města.

V zahraničí dokonce existují mobilní aplikace, přes které lze nabídnout nadbytečné porce nebo přebytečný obsah ledničky, třeba před dovolenou, hladovému obyvateli třeba z druhého konce města.

V Německu si lidé mohou jídlo předávat přes aplikaci Food Sharing. Používá ji už 28 tisíc lidí, kterým se podařilo před vyhozením zachránit už 23 tun potravin. Ve Spojených státech funguje podobná aplikace pod názvem LeftoverSwap.

Konec plýtvání s potravinami tedy nemusí vůbec znamenat jen ten známý a často neoblíbený příkaz: dojídej! Novoroční předsevzetí může stejně tak dobře znít: měj přehled, co skladuješ v ledničce a ve spíži. Nebo vař a sdílej!

---

reklama

---