Recept na co nejméně směsného odpadu v obcích: komfort a finanční motivace

Města a obce, kterým se podařilo motivovat své obyvatele k nízké produkci odpadu, razí cestu dostatku informací, finančních výhod a co nejjednoduššího třídění. V soutěži inspirativních příkladů odměnila organizace Arnika Odpadovým Oskarem systém STKO Mikulov zajišťující svoz odpadu například v Březí, v Mikulově a dalších 22 místech Jihomoravského kraje, město Písek a obec Chvalšiny.

Podle odborníků pomáhá soutěž bořit například mýty o tom, že ve větších městech je nízká produkce odpadu utopií.

„Dobře nastavený systém a motivace lidí má hned několik společných bodů a výhod. V daných místech je dobře vyřešena likvidace bioodpadu, lidé mohou třídit velmi pohodlně, protože mají nádoby buď přímo doma, nebo mají k dispozici hustou síť nádob na separovaný odpad a stačí zavolat na město, které to plný kontejner rychle vyveze," popisuje úspěšné systémy Milan Havel z Arniky. Podle jeho slov také všechny úspěšné obce své obyvatele dobře a pravidelně informují, kolik peněz do místního rozpočtu přinesly dobře vytříděné suroviny a kolik tím pádem ušetřili za svoz.

Například v Písku oceňují odborníci hustou síť kontejnerů na vytříděný odpad a operativní svoz tam, kde je nádoba plná. Ve městě také postavili vlastní kompostárnu, která dokáže zužitkovat takzvané zelené odpady z kuchyní, zahrad, ale třeba i městské zeleně.

Na Mikulovsku mají lidé možnost třídit plasty, papír a bioodpady do nádob o objemu 120 až 240 litrů přímo doma. V takovém případě je podle Arniky třídění stejně jednoduché jako vyhazování směsného odpadu do popelnice. Další možností je získání slevy na poplatku za odpady. „Spočívá v tom, že domácnosti obdrží zdarma čipem označené nádoby na plast a papír, zavážou se, že budou správně třídit a podle toho získávají slevu na poplatku," uvádí Arnika. Srazit produkci směsného odpadu pod 150 kilogramů se díky tomuto systému povedlo v obci Březí, Mikulově, Uherčicích, Bavorech, Novém Přerově, Dobrém Poli, Novosedlech, Jevišovce, Klentnici, Dolních Věstonicích, Drnholci, Sedlci a Křepicích.

Ve Chvalšinách zavedl už v roce 2005 bývalý starosta a majitel ekologické farmy Vlastimil Kamír tzv. úhradový systém placení za odpady. Systém spočívá v tom, že obyvatelé obce platí paušální částku, která kryje náklady spojené se tříděním odpadů a provozem sběrného dvoru (v roce 2015 to je 150 Kč od všech trvale žijících obyvatel ve věku 6 až 70 let, poloviční částku od rekreantů a lidí žijících v osadách) a variabilní částku, která je placená formou úhrady za každou známku potřebnou pro vývoz 110 litrové popelnice na směsný odpad (v roce 2015 je to 60 Kč za jednu známku). „Čím méně toho vyhodí do směsného odpadu, tedy čím více vytřídí a zkompostují, tím méně Chvalštinští zaplatí," shrnuje Arnika.

Arnika nyní po ministerstvu životního prostředí peticí „Co vytřídíš, neplatíš" žádá, aby obce k zavádění podobných systémů motivovalo.

---

reklama

---