Rok 2015: Úspěchy i propadáky politiky životního prostředí
Richard Brabec (ANO) bude ve funkci ministra životního prostředí téměř dva roky. Jeho úřad se podle nevládních organizací letos po mnoha letech stabilizoval, přesto však za řadu rozhodnutí čelí kritice.
Za úspěch považuje mluvčí MŽP Petra Roubíčková dořešení problémů s evropskými fondy a záchranu téměř pěti miliard korun, kvůli bývalému vedení MŽP hrozilo, že se nevyčerpají. Také novela zákona o EIA odvrátila "stop" pro čerpání stovek miliard korun na dopravní projekty.
Evropská komise v dubnu schválila Operační program Životní prostředí, v rámci něhož bude ČR moci v příštích pěti letech čerpat více než 72 miliard korun. Na často diskutovanou prevenci proti suchu, s nímž se Česko potýká, má v příštích pěti letech jít z dotací více než osm miliard.
K výrazným programům letošního roku patřily i dotace na nové kotle. Lidé si díky nim prostřednictvím krajů budou moci rozdělit až devět miliard korun. Do roku 2020 se má vyměnit až 100 000 starých kotlů. "Letošní výzva je součástí rozsáhlé výměny starých neekologických kotlů za nové nízkoemisní a jsem přesvědčen, že se nám díky této kotlíkové revoluci podaří významně zlepšit kvalitu ovzduší v celé ČR," uvedl ministr Brabec.
Ekologičtí aktivisté ale kritizují to, že podporou kotlů na uhlí se ČR nezbaví závislosti na tomto palivu. Jeho cena navíc poroste. Stále také chybí i výrazná legislativní opatření k omezení smogu. Kontroly komínů MŽP sice navrhuje v novele zákona o ovzduší, ale neřeší znečištění z dopravy.
K Brabcovým výrazným krokům patří březnové zavedení bezhotovostní vyhlášky ve výkupu kovového odpadu. Podle policejních statistik pomohla oproti loňsku snížit počet trestných činů o 60 procent a škody o téměř 50 procent. Do tří let chce zavést další opatření.
Podle experta asociace Zelený kruh Daniela Vondrouše ale vláda celkově v oblasti ochrany přírody a životního prostředí selhává. Například novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu sice zlepšila ochranu půdy před erozí, ale snížila ochranu kvalitní orné půdy před zástavbou.
V polovině října vláda rozhodla částečně prolomit těžbu hnědého uhlí lomu Bílina v Ústeckém kraji. Vědci a ekologové tento krok silně kritizovali. Podle nich porušila desítky let platné společenské dohody. S tím kontrastují Brabcova slova, která v prosinci pronesl na klimatické konferenci v Paříži, že pro zlepšení závazků bude ČR pokračovat v zavádění a zlepšování ambiciózní a efektivní klimatické politiky na národní úrovni.
"Ministr tak patrně naráží na antifosilní zákon, silnou domácí legislativu, která pomůže snížit závislost Česka na uhelných dolech a dovážené ropě a plynu, a kterou jeho úřad začal připravovat," řekl energetický expert Hnutí Duha Martin Mikeska. Na přijetí zákona o snížení závislosti na fosilních zdrojích přitom zbývají jen necelé dva roky. Také politika ochrany klimatu není dokončena už řadu let.
Půl roku čeká na předložení vládě nový odpadový zákon, který má usnadnit třídění. Podle Mikesky hrozí to, že jej tato Sněmovna nestihne přijmout. Vláda také snížila recyklační cíle pro domácí odpady z 50 na 35 procent.
Od Nového roku vznikne chráněná krajinná oblast Brdy. Vládou rovněž prošla novela zákona o ochraně přírody. Udává nová pravidla všem národním parkům. Návrh však neříká, kdy a kolik v nich bude vyčleněno území pro divočinu. Ministr také jmenoval šéfem NP Šumava Pavla Hubeného, který situaci v parku stabilizoval. "Nevyhnul se nicméně pochybení v podobě kácení v nejpřísněji chráněné první zóně národního parku na Smrčině," dodal Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Stále není znám výsledek konkurzu na nového ředitele České inspekce životního prostředí, kterou od loňska řídí Erik Geuss. Ten byl zřejmě do funkce jmenován v rozporu se zákonem.
reklama