http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/seminko-slonovniku-velkoplodeho-pomaha-chranit-divoke-slony
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Semínko slonovníku velkoplodého pomáhá chránit divoké slony

5.4.2017 09:45 | JOHANNESBURG (ČTK)
Používání semen slonovníku místo slonoviny v podstatě není nic nového. Do Evropy se toto zboží začalo dovážet už v 19. století. Používala se k výrobě různých dekorativních prvků, například knoflíků, šachových figurek či ozdobných rukojetí k berlím.
Používání semen slonovníku místo slonoviny v podstatě není nic nového. Do Evropy se toto zboží začalo dovážet už v 19. století. Používala se k výrobě různých dekorativních prvků, například knoflíků, šachových figurek či ozdobných rukojetí k berlím.
Onno Heerma van Voss s úsměvem říká, že vlastně nikdy neměl v úmyslu stát se ochráncem přírody. Teď pomáhá zachránit slona afrického. Počet těchto zvířat ve volné přírodě totiž dál klesá a odhaduje se, že pytláci kvůli drahé slonovině každý den zabijí asi 100 slonů. V celé Africe je tak nyní už jen asi 415.000 slonů. Před sto lety jich podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) bylo kolem pěti milionů.
 

Ačkoli obchodování se slonovinou bylo v roce 1989 zakázáno, na černém trhu se s ní obchoduje dál. Zvlášť velká poptávka po slonovině je v Číně. Jak tedy osmačtyřicetiletý Holanďan Heerma van Voss chrání slony? Prodává semínka.

Nejsou to ale žádná obyčejná semínka, nýbrž semínka slonovníku velkoplodého, známá také pod názvem tagua. Pochází z palmy, která se vyskytuje především v Ekvádoru. Semena mají nažloutlou barvu a po usušení ztvrdnou natolik, že se jim přezdívá rostlinná slonovina.

Stejně jako slonovinu je možné brousit a vyřezávat i semena slonovníku, a vyrobit z nich tak různé dekorace a šperky. Heerma van Voss, jehož firma Naya Nayon sídlí v ekvádorské metropoli Quito, tvrdí, že export semen slonovníku jen vzkvétá. Prodává je do 70 zemí, včetně Číny, Japonska, Singapuru. Semeno tagua se tak do jisté míry stává soupeřem slonoviny. Heerma van Voss takto semena vyváží už 16 let. Vzhledem k tomu, že Čína plánuje do konce roku zakázat domácí obchod se slonovinou, doufá, že vývoz semen tagua se ještě zvýší.

Používání semen slonovníku místo slonoviny v podstatě není nic nového. Do Evropy se toto zboží začalo dovážet už v 19. století. Používala se k výrobě různých dekorativních prvků, například knoflíků, šachových figurek či ozdobných rukojetí k berlím. V průběhu let ale semena slonovníku upadla v zapomnění a Heerma van Voss o nich slyšel poprvé až v roce 2000, když se přestěhoval do Ekvádoru.

V zemi se mu velmi líbilo, a tak se rozhodl zůstat a založit firmu na výrobu a vývoz dřevěného nábytku. O rok později mu někdo zatelefonoval. "Začátkem roku 2001 se se mnou spojila jedna Britka, která žije ve Francii, a zeptala se mě, zda bych dokázal pomoci s vyřezáváním figurek ze slonovníku," citoval jej zpravodajský server BBC.

"Musíte naslouchat svým klientům, aby firma fungovala. Tak jsem s tím začal, slonovník jsem si oblíbil a obchod se pomalu rozjel," říká. "Vždy žertuji, že jsem ekolog z donucení, ale výrobky ze slonovníku mám opravdu rád," vysvětluje.

Heerma van Voss za rok prodá semena slonovníku, které kupuje od místních farmářů, za 200.000 dolarů (asi pět milionů Kč). Společně se svými čtyřmi zaměstnanci semena suší a rozřezává, aby se s nimi dalo dál pracovat při výrobě šperků.

Cena usušeného a nakrájeného semene slonovníku se pohybuje kolem 30 dolarů za kilogram (750 Kč). Čerstvé semeno stojí jen šest dolarů (150 Kč). Pro srovnání - kilogram slonoviny se v Číně prodává až za 1100 dolarů (27.600 Kč).

Ti, kteří chtějí alternativu ke slonovině, která je ze savce, ale získává se etickým způsobem, mohou zamířit do sibiřské tundry na severovýchodě Ruska. V oblasti se běžně vykopávají kly mamuta srstnatého, který vymřel před tisíci lety. V roce 2014 se cena za kilogram mamutí slonoviny podle organizace na ochranu slonů Save the Elephants pohybovala kolem 350 dolarů (8800 Kč). Semena tagua jsou ale dostupnější a levnější. Šperkaři je proto využívají mnohem častěji než mamutí kly.



Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě
reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist