Daniel Zeman: Nad klimatickou diskusí Vojtěcha Pecky a Petra Pokorného
23.4.2024
Ilustrační snímek.
Je z principu jasné, že klimatická diskuse se bude odvíjet na mnoha různých škálách. Názory se pohybují v širokém spektru od postojů Václava Klause a jemu podobných až po aktivisty blokující dopravu ve městech, lepící se k různým povrchům a ničící díla v galeriích.
Je tu i škála toho, jak moc máme změnit naše životy v rámci klimatických akcí. Na jedné straně je přesvědčení, které říká, že i pokud se oteplování odehrává, je nejlepší s tím nic nedělat a žít, jak jsme zvyklí, protože to je naše svoboda. Na druhé straně je pak názor říkající, že musíme i za cenu bolesti změnit náš způsob života, přestat používat auta, méně létat, omezit spotřebu, tzn. drasticky změnit náš způsob života, a pak máme teoretickou šanci něco s dramatickým oteplováním země udělat.
Přečtěte si také |
Vojtěch Pecka: Klimatické omyly Petra Pokorného
Musím říct, že mě poměrně překvapilo, s jakou razancí se Vojtěch Pecka pustil do Petra Pokorného. Taková razance je sice nehezká, ale celkem běžná v humanitních oborech, kde nám jaksi chybí „tvrdá data“. Asi nejsem jediný, kdo viděl zhádat se do krve různé sociální vědce nad vykonstruovanými termíny popisujícími náš svět. Oproti tomu v přírodních vědách jsou takové krvavé střety mnohem výjimečnější. Poměrně robustní proces verifikace výsledků v přírodních vědách sice samozřejmě přináší chybovost, zrod vědeckého poznání je velmi nejistý podnik, paradigmata se střídají a teorie se falsifikují, ale přesto stojí oproti sociálním vědám na mnohem pevnějším podkladu.
A pokud se dostanou přírodní vědci k nějakému opravdu vzdálenému a stěží ověřitelnému problému, je tu uvědomění, že například nově objevená metoda může naprosto změnit dosavadní poznání a tím změnit i zastřešující teorii. To jaksi vytváří milieu, ve kterém panuje většinová bazální slušnost.
To ovšem platí jen pokud se nezačne míchat věda s politikou, tedy v případech, kdy výzkum dostane politické konotace. Nejedná se o nic nového, děje se to stále. Jen namátkou, v devadesátých a nultých letech byla hlavním politicko-vědeckým tématem genetika a snaha o přečtení genomu, což nám mělo zajistit totální kontrolu nad organismem, včetně možnosti jej klonovat, popřípadě změnou jednotlivých genů léčit, či naopak měnit duši příslušného jedince.
Různí aktéři bili na poplach proti geneticky upraveným potravinám, proti klonování lidí, orgánů a možnosti škatulkovat populaci na základě určitých genů. Atmosféra doby byla taková, že pokud si teď necháme vzít naše plodiny a dovolíme korporacím, aby se dostaly k našim genomům, ztratíme vlastní identitu a budeme ovládnuti korporacemi, kterým jde o pouhý zisk. Následně ovšem nastal problém v podobnosti genomů mezi jednotlivými druhy. Genom šimpanze a člověka je na 99,4 % shodný, že by ten půlprocentní rozdíl způsobil tak veliké rozdíly?
Do hry vstoupila epigenetika. Zjistilo se, že genom může být téměř identický, to zásadní ale je, jak je přečten. Klonování se navíc ukázalo jako problematické. U geneticky upravených potravin se naopak žádný škodlivý vliv zatím neprokázal. Celá věc tak pomalu začínala šumět, až na bojišti veřejného prostoru vyšuměla. Zatímco pro přírodní vědy byla tato kapitola skrze Popperovskou falsifikaci teorií a Khunovské změny paradigmatu součást vývoje, politicky aktivním aktérům nejčastěji pocházejícím z humanitních oborů došlo palivo v kotli.
Přečtěte si také |
Petr Pokorný: Jak je to s mými klimatickými omyly?
Když se podívám na rozhovor Vojtěcha Pecky pro Novinky.cz, popisuje se tu zlý fosilní průmysl, který svou mediální mocí brání v tom, abychom začali jednat: „Tohle dobře pochopil fosilní průmysl, a proto se vrhl na dezinformační kampaně zaměřené právě na veřejnost. Situaci se jim podařilo úplně zablokovat, takže my teď přešlapujeme na místě a musíme řešit, jestli vlastně oteplování vůbec je. To je přitom z vědeckého hlediska úplně absurdní, někde na úrovni tvrzení o placatosti Země.“ Což se nedá číst jinak, než že potřebujeme odborníky na slovo vzaté, kteří budou bojovat proti fosilnímu průmyslu a korporacím. Tím to však nekončí, problém je samozřejmě s ekonomickým růstem: „Potíž je koneckonců i to, že celý náš systém z hlediska tvoření peněz není schopný dlouhodobě fungovat bez hospodářského růstu, protože pak by se celá ta ekonomická transakce začala zadrhávat, investoři by ztratili důvod, proč vůbec někam dávat peníze.“ V závěru je vyřčena potřeba nového světového řádu: „Tohle je přesně ta chvíle, kdy je nutné začít přemýšlet nově, definovat politiku pro život v antropocénu. To musí být projekt naší generace.“ Vojtěch Pecka tak ve skutečnosti nenabízí reálná řešení jak z toho ven, ale změnu ekonomického řádu. Než něčím radikálně novým je tak spíš inkarnací generačního politicko-vědeckého diskursu doprovázejícímu kapitalismus již po mnoho desetiletí, jak jsem naznačil na genetickém případu (nezpochybňuji, že tento hlas má v každé generaci své místo a svou důležitost).
Na škálách načrtnutých na začátku naší úvahy se Vojtěch Pecka pohybuje na podobně limitních hladinách jako například Petr Hájek se svým Protiproudem, jen s opačným znamínkem. Změna klimatu je ovšem vážná věc a diskuse limitních aktérů nepomáhá nacházet reálná východiska (pokud tedy nechceme revoluci). Ba co více, pokud limitní diskutující nediskutují proti sobě, ale diskutují s někým, kdo názorově obývá méně radikální pozice, dochází k pochopitelnému, ale do značné míry nežádoucímu zadupání racionálních hlasů.
Přečtěte si také |
Vojtěch Pecka: Konečně! Skupina českých inženýrů vyřešila klimatickou krizi. Bezbolestně
Pokud nás něco metoda vědeckého poznávání kdy naučila, je to křehkost a nesamozřejmost celého procesu, nesamozřejmost dobrých dat a netriviálnost velkých závěrů z nich plynoucích, navíc podrobeným paradigmatickým změnám. Z nejasného se stává krystalicky jasné až ve středoškolských učebnicích. Petr Pokorný se rozhodnul předkládat svůj pohled, založený na opatrném a důkladném čtení dat, veřejnosti, což rozhodně není nic jednoduchého. Asi nemusíme souhlasit se vším, co Petr Pokorný říká a dělá, určitě jsou na přizvednutí obočí clickbaitové titulky, kterými novináři uvádějí jeho rozhovory, ale je to jeden z mála veřejně činných lidí, který se pohybuje na výše uvedené názorové škále v jejich centrálních hodnotách. Paradoxně tyto pozice nám mohou nejlépe porozumět tomu, co se kolem nás děje a zároveň mají šanci poskytnout živný substrát pro řešení, která mohou reálně něco přinést a zároveň nezničit náš svět tak, jak ho známe.
V případě Petra Pokorného jde o zachování vědy v její nejsilnější, ale také nejkřehčí podobě. Nevěřím, že by měl Vojtěch Pecka nějaké zlé úmysly, ale pokud máme opravdu nějak posunout diskusi nad tématem změny klimatu, měli bychom dát hlas těm, kteří se pohybují ve středu výše předvedených škál, a to i v okamžiku, kdy jejich hlas nekonvenuje s tím naším a s rizikem, že jejich hlas bude zneužit klimaskeptiky, nebo klimatickou lobby.
Přečtěte si také |
Jiří Malík: Proč je léto už počátkem dubna?
Celá věc má ještě jednu rovinu. Ať se z nynějšího bodu zdá celá klimatická krize poměrně jednoznačná, nikdy nevíme, co nás čeká za zatáčkou (kdo by v roce 2018 čekal kovidová léta a následnou téměř celoevropskou válku). A pokud budeme utlačovat pluralitu relevantních hlasů, může se také jednou stát, že se kolo dějin otočí a následně bude v sázce důvěra ve vědu samotnou. Dodejme, že v současné klimatické situaci hraje vědecko-politické milieu pokerovou terminologií all-in, což může také dopadnout naprostou celospolečenskou nedůvěrou ve vědu a následným pádem vědy z osvíceneckého piedestalu. To by samozřejmě přineslo revoluci, ale asi ne takovou, jakou si kdo může přát.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Britská společnost investuje u Dánska do úložiště CO2 ve vyčerpaném ropném poli 
Druhý nejteplejší listopad potvrzuje očekávaný nejteplejší rok 2024, uvádí data
Jak se Jiříkov vydal cestou čisté energetikyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (154)
VM
Vladimir Mertan
23.4.2024 07:11Len by som upozornil, že zimy ktoré si pamätajú dnešní 40- tnici boli podpriemerne chladné v období 2000-2015.
https://climateimpactcompany.com/what-weather-pattern-makes-a-cold-winter-in-europe/?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTAAAR2iWs9J2wz1dQseoXigUm-KXUkqOM1I-5kteZwjYCDsdUlPisZQiOt7eDU_aem_AWW5IO8fUq_uyniGPDsF622-I6egZmnPNdDcz5C_7FCk766_fgREbE9TlS-VGibi8A1d31kFU1xq1DfRr-_Yvv_q
Odpovědět
https://climateimpactcompany.com/what-weather-pattern-makes-a-cold-winter-in-europe/?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTAAAR2iWs9J2wz1dQseoXigUm-KXUkqOM1I-5kteZwjYCDsdUlPisZQiOt7eDU_aem_AWW5IO8fUq_uyniGPDsF622-I6egZmnPNdDcz5C_7FCk766_fgREbE9TlS-VGibi8A1d31kFU1xq1DfRr-_Yvv_q
ss
smějící se bestie
23.4.2024 13:08 Reaguje na Vladimir MertanVšechno souvisí se vším,
takže už se nejenom vědci zabývají tím, co způsobuje nadměrná letecká doprava, rakety do vesmíru, větrné parky na západním pobřeží Evropy, co ? !
Když mají tak dobře prozkoumáno, co způsobuje doprava auty s klasickými motory, na což zatím všechno svádějí.
Odpovědět
takže už se nejenom vědci zabývají tím, co způsobuje nadměrná letecká doprava, rakety do vesmíru, větrné parky na západním pobřeží Evropy, co ? !
Když mají tak dobře prozkoumáno, co způsobuje doprava auty s klasickými motory, na což zatím všechno svádějí.
VM
Vladimir Mertan
23.4.2024 07:14Kto by si pamätal zimu v roku 1948?
https://www.youtube.com/watch?v=MM0h9DmbD4o&t=4s&ab_channel=Malismeau%C5%BEnem%C3%A1me...
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=MM0h9DmbD4o&t=4s&ab_channel=Malismeau%C5%BEnem%C3%A1me...
VM
Vladimir Mertan
23.4.2024 07:19KAREL ČAPEK: Zima, jež není v pořádku
Rozumí se, naříkají si na ni lyžaři a mohly by na ni žalovat hlavně děti, které se letos ještě nesvezly na sáňkách ani nepostavily obligátního sněhuláka; ale kdyby půda mohla mluvit, řekla by nám, že toto není dobrá zima. Dosud si půda nemohla odpočinout; vegetace neukončila pořádně své vegetační údobí a neví si rady: mám už růst, nebo počkat?
Zdroj: https://www.lidovky.cz/nazory/karel-capek-zima-jez-neni-v-poradku.A120113_115920_ln_nazory_glu
Odpovědět
Rozumí se, naříkají si na ni lyžaři a mohly by na ni žalovat hlavně děti, které se letos ještě nesvezly na sáňkách ani nepostavily obligátního sněhuláka; ale kdyby půda mohla mluvit, řekla by nám, že toto není dobrá zima. Dosud si půda nemohla odpočinout; vegetace neukončila pořádně své vegetační údobí a neví si rady: mám už růst, nebo počkat?
Zdroj: https://www.lidovky.cz/nazory/karel-capek-zima-jez-neni-v-poradku.A120113_115920_ln_nazory_glu
JŘ
VM
Vladimir Mertan
23.4.2024 07:21Rok 1923: Proč je málo sněhu a zimy už nejsou jako dřív? Karel Čapek to věděl
Není tedy pochyby: dřív bývalo více sněhu, a i ten sníh byl lepší, solidnější, podstatnější, a ne taková kašička, jako ten nynější. Zcela správně: où sont les neiqes ďantan?
https://www.bejvavalo.cz/clanek/rok-1923-proc-je-malo-snehu-a-zimy-uz-nejsou-jako-driv-karel-capek-to-vedel/
Odpovědět
Není tedy pochyby: dřív bývalo více sněhu, a i ten sníh byl lepší, solidnější, podstatnější, a ne taková kašička, jako ten nynější. Zcela správně: où sont les neiqes ďantan?
https://www.bejvavalo.cz/clanek/rok-1923-proc-je-malo-snehu-a-zimy-uz-nejsou-jako-driv-karel-capek-to-vedel/
JŘ
Jaroslav Řezáč
23.4.2024 07:33dost dobrý výčet toho, co nás ve vědomí či úovědomí ovlivňuje.
Dnešní výraznou nespokojenost ve společnosti je uzurpování a bránění identity na podkladě globalizace, centralizace moci a to jak v Bruselu tak v Moskvě tak boje humanistů a identity lidské duševní a myslící s vlastní vůlí proti technokratům, kteří lidi využívají jako laboratorní krysi a ovládnout je na úrovni neuronů v mysli jako je Elon Musk,Zuckerberg atd. ve Faceboocích, Whats UP, Instagram, Tiktok, Yutube kanály, naprosto tupupé a stupidní desinformační kanály zejména z "východu".
Počítače a mobily vydávají tolik informací, že nějaký psychoanalitik nadnárodní společnosti typu Google, Facebook a dalších ví o nás víc než my samio sobě.
Vše slouží k rozdělení naší lidské a vnitřní integrity.
GDPR je zastaralý a ve virtuálním prostředí nefunkčnínefunkční. Vše co vyvěsíte na "sítě" se stává majetkem globální firmy. Žádný vliv už na to není.
Digitalizace je pořádný šit, do kterého nikdo pořádně nevidí a jsou to data o každém z nás a to i osobní povahy.
Odpovědět
Dnešní výraznou nespokojenost ve společnosti je uzurpování a bránění identity na podkladě globalizace, centralizace moci a to jak v Bruselu tak v Moskvě tak boje humanistů a identity lidské duševní a myslící s vlastní vůlí proti technokratům, kteří lidi využívají jako laboratorní krysi a ovládnout je na úrovni neuronů v mysli jako je Elon Musk,Zuckerberg atd. ve Faceboocích, Whats UP, Instagram, Tiktok, Yutube kanály, naprosto tupupé a stupidní desinformační kanály zejména z "východu".
Počítače a mobily vydávají tolik informací, že nějaký psychoanalitik nadnárodní společnosti typu Google, Facebook a dalších ví o nás víc než my samio sobě.
Vše slouží k rozdělení naší lidské a vnitřní integrity.
GDPR je zastaralý a ve virtuálním prostředí nefunkčnínefunkční. Vše co vyvěsíte na "sítě" se stává majetkem globální firmy. Žádný vliv už na to není.
Digitalizace je pořádný šit, do kterého nikdo pořádně nevidí a jsou to data o každém z nás a to i osobní povahy.
Karel Zvářal
23.4.2024 08:10Pluralita názorů - pro některé zdejší strážce grálu červený hadr:D
S obsahem nemám problém, v mnohém má autor pravdu. K té letecké dopravě: asi si ještě všichni vzpomenou, jak se nám s lockdowny na jaře (celkem vydatně) rozpršelo. To jen jako připomínka ke stacionární poloze JS a její "nejasné příčině". Antropocén se netýká jen zemského povrchu, ale čilý ruch je i nad oblaky. To jen tak pro datmání:D
Odpovědět
S obsahem nemám problém, v mnohém má autor pravdu. K té letecké dopravě: asi si ještě všichni vzpomenou, jak se nám s lockdowny na jaře (celkem vydatně) rozpršelo. To jen jako připomínka ke stacionární poloze JS a její "nejasné příčině". Antropocén se netýká jen zemského povrchu, ale čilý ruch je i nad oblaky. To jen tak pro datmání:D
JŘ
Jaroslav Řezáč
23.4.2024 08:34 Reaguje na Karel Zvářaljo, když čte deset lidí jeden článek, tak v něm vidí deset témat, zvláště, když je podán tak široce.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.4.2024 08:38 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVždyť klíma je složitý problém, to není rovnice o jedné proměnné.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
23.4.2024 09:51 Reaguje na Karel Zvářalje a není.
Nejvíce složité jsou " naše" představy o tom, jak by mělo klima vypadat.
My si to " klima" více představujeme, než akceptujeme co je.
Jsou záležitosti, které ovlivňují tepelnou pohodu, vlhkost vzduchu a půsy ale nedělejme si iluze, že můžeme ovlivnit všechno cykličnost změn a ještě se z toho psychicky hroutit.
Je to způsob, jak si uvědomit, jak moc jsme se jako lidé vzdálili od vlastní přirozenosti a propojení s přírodou s tím, že jí budeme respektovat ve své rozmanitosti jako vlastní součást.
Odpovědět
Nejvíce složité jsou " naše" představy o tom, jak by mělo klima vypadat.
My si to " klima" více představujeme, než akceptujeme co je.
Jsou záležitosti, které ovlivňují tepelnou pohodu, vlhkost vzduchu a půsy ale nedělejme si iluze, že můžeme ovlivnit všechno cykličnost změn a ještě se z toho psychicky hroutit.
Je to způsob, jak si uvědomit, jak moc jsme se jako lidé vzdálili od vlastní přirozenosti a propojení s přírodou s tím, že jí budeme respektovat ve své rozmanitosti jako vlastní součást.
JŘ
JŘ
Jaroslav Řezáč
23.4.2024 10:24 Reaguje na Karel Zvářalza posledních 150 let jsme si vybudovali mnoho požitků, které k tomu, abychom žili nepotřebujeme a letecká doprava je jedna z velmi dlouhé řady nepotřebností.
Odpovědět
PE
Petr Elias
23.4.2024 09:09Autore, nikdo Pokorného z ,,veřejné diskuze,, nevypuzuje. Akorát pan Pecka v Vojtěch Pecka: Klimatické omyly Petra Pokorného ukazuje jak Pokorný manipuluje s daty a oblbuje veřejnost. ;) A prosím, nespojujte Pokorného s ,,opatrným a důkladným čtením dat,, - Pokorný nic takového dle článku nedělá. ;)
Odpovědět
FF
Filip Fuksa
23.4.2024 09:30 Reaguje na Petr EliasPřesně, díky za zmínku. Úroveň článků Vojty Pecky a Petra Pokorného by se dala shrnout asi takto:
VP: „hele Petře, řeknu to trochu ostře, ale meleš blbiny, tady jsou k tomu data, strávil jsem tím dost času, ale máš ty chyby vysvětlené jedno po druhém“.
PP: „né, Pecka je sociolog, nerozumí tomu...“
Odpovědět
VP: „hele Petře, řeknu to trochu ostře, ale meleš blbiny, tady jsou k tomu data, strávil jsem tím dost času, ale máš ty chyby vysvětlené jedno po druhém“.
PP: „né, Pecka je sociolog, nerozumí tomu...“
PE
Petr Elias
23.4.2024 09:51 Reaguje na Filip FuksaPřesně tak.
Bohužel, místní nezajímá, že Pokorný manipuluje - zajímá je pouze to, že má ,,jiný názor,, než ten fujky mainstream. ;)
Odpovědět
Bohužel, místní nezajímá, že Pokorný manipuluje - zajímá je pouze to, že má ,,jiný názor,, než ten fujky mainstream. ;)
FF
Filip Fuksa
23.4.2024 09:27Mohl bych vědět, kdo je to Daniel Zeman, krom toho, že je od plotny? To je hrozně vágní a ničím nepodložený článek, dělá všem lidem od plotny ostudu.
Vojtěch Pecka možná nevybíravě a trochu ostře usvědčuje na základě dat pana Pokorného z cherrypickingu a dalších oblíbených triků klimatických dezinfomátorů. Stačí si pročíst jeho článek. A zároveň je dobré si projít komentáře, které k datům a závěrům Vojtěcha Pecky dávají lidé, kteří se klimatu / klimatologii věnují profesně – dávají Peckovi za pravdu, nikoli Pokornému.
Zároveň bych pana „Zemana od plotny“ chtěl požádat, aby do svého článku krom domněnkového balastu zkusil přinést i nějaká data. Žádná jsem tam nenašel, což je myslím dost škoda, docela jsem se na ně těšil. Nepočítám za data deklaratorní vyjádření, jak moc středový a vědecky křehký je Petr Pokorný. 🤷♂️
Odpovědět
Vojtěch Pecka možná nevybíravě a trochu ostře usvědčuje na základě dat pana Pokorného z cherrypickingu a dalších oblíbených triků klimatických dezinfomátorů. Stačí si pročíst jeho článek. A zároveň je dobré si projít komentáře, které k datům a závěrům Vojtěcha Pecky dávají lidé, kteří se klimatu / klimatologii věnují profesně – dávají Peckovi za pravdu, nikoli Pokornému.
Zároveň bych pana „Zemana od plotny“ chtěl požádat, aby do svého článku krom domněnkového balastu zkusil přinést i nějaká data. Žádná jsem tam nenašel, což je myslím dost škoda, docela jsem se na ně těšil. Nepočítám za data deklaratorní vyjádření, jak moc středový a vědecky křehký je Petr Pokorný. 🤷♂️
Miroslav Vinkler
23.4.2024 11:19Mnoho slov o ničem.
Spíše by to chtělo jít k postatě věci. Klimaalarmistům se gryndýl rozpadá pod rukama (což se dalo čekat), ekomagoři v Bruselu se klepou, aby je občané Unie nevýházeli od koryt ( doufejme), a ukazuje se, že byla zvolena totálně chybná strategie v rámci dekarbonizace, tedy upřednostnění mitigace před adaptací.
Jediné na čem se shodují všichni je skutečnost, že počasí/klima začalo oscilovat nepředvídatelným způsobem .
Odpovědět
Spíše by to chtělo jít k postatě věci. Klimaalarmistům se gryndýl rozpadá pod rukama (což se dalo čekat), ekomagoři v Bruselu se klepou, aby je občané Unie nevýházeli od koryt ( doufejme), a ukazuje se, že byla zvolena totálně chybná strategie v rámci dekarbonizace, tedy upřednostnění mitigace před adaptací.
Jediné na čem se shodují všichni je skutečnost, že počasí/klima začalo oscilovat nepředvídatelným způsobem .
JŘ
Jaroslav Řezáč
23.4.2024 11:51 Reaguje na Miroslav VinklerPane Vinklere, víte co mě na tom nejvíce baví, že každý tu má jinou reakci v diskusi. Je to zajímavé.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.4.2024 11:39Statistika věda je, podvodné má údaje a víte proč? Je to VŽDY o zadání,
komu výsledky slouží. Samotný výsledek je přesným součtem nepřesných údajů,
Proč? Protože obsahuje údaje z velmi krátkého období, kdy lidé PŘESNĚ měří
teplotu na stále stejných místech. Pokud je stále Klementinum v Praze,
která byla před sto léty malá a "studená", tak to nelze dnes srovnávat s
obrovským tepelným ostrovem, kterým je dnes. Je ale jisté, že se stálost
počasí, která dala vznik pranostikám a ročním období, narušila. Je to
dáno změnami proudění a jeho příčinami nemusí být pouze zprůměrované oteplování. Ono tu byly v minulosti doby tropů (uhlí i na Špicberkách)
a zalednění(ledovce, které do Střední Evropy dopravily bludné balvany ze Švédska). Ty cykly tu byly, jsou a budou a záleží na lidech, jak se přizpůsobit.
Boj s větrnými mlýny nechejme hloupým rytířům jakými byl Sancho Panza
a připravujme se na tu nevyrovnanost počasí. Po dnešních ranních mrazech
(-5)sčítám škody na zahradě a zjišťuji, čemu jsem mohl zabránit a čemu
ne. I ve skleníku bylo nutno nad ránem přitopit a hlavní bylo neuspěchat
výsadbu venku i když zastánci oteplovací teorie už čekali před týdnem
pouze léto. A ona přišla opět zima jako mnohokrát v minulosti. Mrazy tu
pamatuji i v květnu z dětství, kdy o oteplování nikdo nemluvil a vedra
taková, že ženci dostávali na polích úžeh a kolabovali i tažní koně.
Obilí se sváželo do stodol v noci, aby ve dne koně netrpěli vedrem a
nikdo nemluvil o oteplování, protože totéž jim vyprávěli otcové a nebo
dědové o minulosti. Ano, jsme v období rozkolísání počasí a vlivy mohou
být různé, ale o mnohých se takticky mlčí, protože se jako příčina
nehodí do krámu. Myslí si snad někdo, že někdy v minulosti bylo nad
mraky takové množství zplodin z letadel jako nyní? A nebo zplodin z
různých výbuchů a válek? Zplodin z hoření zanedbaných lesů a samozřejmě
i průmyslu a jiné lidské činnosti? Přitom stačí strašně málo! Není
třeba omezovat všechny, ale hlavně ty, kteří si užívají nadměrně. Je
rozdíl vytápět dva pokoje a nebo zámek zbohatlíka. Je rozdíl jezdit
do práce na kole a nebo SUV. Je rozdíl se koupat v rybníce a nebo si
vyhřívat ke koupání soukromý bazén. No a taky jet na dovolenou na
Slapy a nebo letět na Maledivy. Bohatí se toho všeho odmítají vzdát
a poměřují nikoliv množství zplodin, ale jejich poměr k vykonu.
To, že je výkon ale zbytečný přepych už nikdo neporovnává a tak je
ekologem ten, kdo létá za přírodou do celého světa, doma jezdí
sám v autě o obsahu 3 litrů a bydlí v ekodomě s deseti pokoji a s
bazénem. Ropákem je naopak chudák, který nemá na dovolenou, má jen
litrovou ojetinu a starý nezateplitelný barák. Takto se z EKOlogie
stává bič na chudé a pro bohaté zdroj dalšího bohatnutí, na které
jim přispívají zase ti chudí. Prostě hnus, ale ideově zdůvodněný!
Odpovědět
komu výsledky slouží. Samotný výsledek je přesným součtem nepřesných údajů,
Proč? Protože obsahuje údaje z velmi krátkého období, kdy lidé PŘESNĚ měří
teplotu na stále stejných místech. Pokud je stále Klementinum v Praze,
která byla před sto léty malá a "studená", tak to nelze dnes srovnávat s
obrovským tepelným ostrovem, kterým je dnes. Je ale jisté, že se stálost
počasí, která dala vznik pranostikám a ročním období, narušila. Je to
dáno změnami proudění a jeho příčinami nemusí být pouze zprůměrované oteplování. Ono tu byly v minulosti doby tropů (uhlí i na Špicberkách)
a zalednění(ledovce, které do Střední Evropy dopravily bludné balvany ze Švédska). Ty cykly tu byly, jsou a budou a záleží na lidech, jak se přizpůsobit.
Boj s větrnými mlýny nechejme hloupým rytířům jakými byl Sancho Panza
a připravujme se na tu nevyrovnanost počasí. Po dnešních ranních mrazech
(-5)sčítám škody na zahradě a zjišťuji, čemu jsem mohl zabránit a čemu
ne. I ve skleníku bylo nutno nad ránem přitopit a hlavní bylo neuspěchat
výsadbu venku i když zastánci oteplovací teorie už čekali před týdnem
pouze léto. A ona přišla opět zima jako mnohokrát v minulosti. Mrazy tu
pamatuji i v květnu z dětství, kdy o oteplování nikdo nemluvil a vedra
taková, že ženci dostávali na polích úžeh a kolabovali i tažní koně.
Obilí se sváželo do stodol v noci, aby ve dne koně netrpěli vedrem a
nikdo nemluvil o oteplování, protože totéž jim vyprávěli otcové a nebo
dědové o minulosti. Ano, jsme v období rozkolísání počasí a vlivy mohou
být různé, ale o mnohých se takticky mlčí, protože se jako příčina
nehodí do krámu. Myslí si snad někdo, že někdy v minulosti bylo nad
mraky takové množství zplodin z letadel jako nyní? A nebo zplodin z
různých výbuchů a válek? Zplodin z hoření zanedbaných lesů a samozřejmě
i průmyslu a jiné lidské činnosti? Přitom stačí strašně málo! Není
třeba omezovat všechny, ale hlavně ty, kteří si užívají nadměrně. Je
rozdíl vytápět dva pokoje a nebo zámek zbohatlíka. Je rozdíl jezdit
do práce na kole a nebo SUV. Je rozdíl se koupat v rybníce a nebo si
vyhřívat ke koupání soukromý bazén. No a taky jet na dovolenou na
Slapy a nebo letět na Maledivy. Bohatí se toho všeho odmítají vzdát
a poměřují nikoliv množství zplodin, ale jejich poměr k vykonu.
To, že je výkon ale zbytečný přepych už nikdo neporovnává a tak je
ekologem ten, kdo létá za přírodou do celého světa, doma jezdí
sám v autě o obsahu 3 litrů a bydlí v ekodomě s deseti pokoji a s
bazénem. Ropákem je naopak chudák, který nemá na dovolenou, má jen
litrovou ojetinu a starý nezateplitelný barák. Takto se z EKOlogie
stává bič na chudé a pro bohaté zdroj dalšího bohatnutí, na které
jim přispívají zase ti chudí. Prostě hnus, ale ideově zdůvodněný!
PE
Petr Elias
23.4.2024 13:05 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
LB
Lukas B.
23.4.2024 13:38 Reaguje na Petr Eliaspane Eliasi, nezlobte se, nedělám to často, ale právě jsem na Váš příspěvek klikl ve smyslu "nahlášení porušení pravidel".
s panem Machačkem je možné nesouhlasit (často se mi to stane), ale sprosté tykání se sprostými pokusy o sarkasmus a dehonestaci ve slušné diskusi nemá co pohledávat.
Odpovědět
s panem Machačkem je možné nesouhlasit (často se mi to stane), ale sprosté tykání se sprostými pokusy o sarkasmus a dehonestaci ve slušné diskusi nemá co pohledávat.
BM
Břetislav Machaček
23.4.2024 16:03 Reaguje na Lukas B.Je mi líto, že jsem si to nestihl přečíst. On mne
totiž nemůže urazit. Zkuste to příště ignorovat,
ať i druzí vědí jakým diskutérem je.
Odpovědět
totiž nemůže urazit. Zkuste to příště ignorovat,
ať i druzí vědí jakým diskutérem je.
PE
Petr Elias
23.4.2024 16:10 Reaguje na Lukas B.Jo v poho. Neva. :) No co se dá dělat, asi tu už jsem poslední komu vadí to macháčkovo nekonečné blábolení o něčem, čemu absolutně nerozumí. :)
Odpovědět
LB
Lukas B.
23.4.2024 18:40 Reaguje na Petr Eliasobecně souhlasím, že některé úplně mimoňské příspěvky plné silných názorů vyspídovaných d-k efektem (bez souvislosti s p. Machačkem) těžko rozdýchávám. ale nějaké dekorum diskuse je vhodné udržet. představme si, že jsme v hospodě a že cílem je tříbení názorů, nikoli hospodská rvačka,
Odpovědět
Karel Zvářal
23.4.2024 19:20 Reaguje na Lukas B.Cením si Vašeho přínosu pro kultivaci diskuse, každý má možnost "problémové" příspěvky nečíst. Ono to oteplování zem. povrchu vyvolané deforestací, odvodňováním (včetně milionů nových studní), vysušováním/ vs. int. závlahami (zvýšený skl. efekt), zástavbou...až po zpomalení JS (chodu oblačnosti) leteckou dopravou, též má nezanedbatelný vliv kromě antropického kysličníku. Takže těch důvodů k zamyšlení je více, než jen tlak na soláry a vrtule.
Odpovědět
PE
Petr Elias
23.4.2024 19:56 Reaguje na Lukas B.Musím vás opravit. Zde o žádné tříbení názorů nejde. Zde jen o potvrzování svého názoru. ;) Občas sem chodí i lidé, kteří tématu rozumí a věnují se mu i profesně. Ale místo toho, aby se místní něco nového přiučili, tak se jim raději smějí a ve velkém baští zaručené pravdy amatérů jako je třeba Kalenda (a nebo vymýšlí své vlastní ptákoviny).
Odpovědět
rb
r b
23.4.2024 21:14 Reaguje na Petr Elias"..Občas sem chodí i lidé, kteří tématu rozumí a věnují se mu i profesně.."
poprosim upozornit, ked nahodov taka situacia nastane .. zatial je tu najvacsi vyskyt kvaziodbornikov, ci si len myslia ze tomu rozumeju
Odpovědět
poprosim upozornit, ked nahodov taka situacia nastane .. zatial je tu najvacsi vyskyt kvaziodbornikov, ci si len myslia ze tomu rozumeju
MK
Majka Kletečková
23.4.2024 22:16 Reaguje na r bJe pravda, že zatial je na ekolistu najvacsi vyskyt kvaziodbornikov, ci si len myslia ze tomu rozumeju. Také je pravda, že občas sem chodí i lidé, kteří tématu rozumí a věnují se mu i profesně. Obě tato tvrzení se navzájem nevylučují.
Pokud během zítřka v reakci na tento můj příspěvek uvedete své křestní jméno, příjmení a svůj kontakt, upozorním vás u některých budoucích článků na komentáře odborníků v diskusi pod nimi.
Odpovědět
Pokud během zítřka v reakci na tento můj příspěvek uvedete své křestní jméno, příjmení a svůj kontakt, upozorním vás u některých budoucích článků na komentáře odborníků v diskusi pod nimi.
MZ
Miloš Zahradník
24.4.2024 10:08 Reaguje na Majka KletečkováS souvisolosti s problemem
klimatickych zmen je hlavne potrebne zduraznovat, ze zminene dve kategorie
1. "rozumet tematu a
2. "profesne se mu venovat" se sice vzajemne nevylucuji, ale jejich prunik je jen velmi maly. Byt angazovan v 2. bohuzel jen malokdy znamena, ze u dotycne osoby je splneno i to 1. ;)
... Občas sem chodí i lidé, kteří tématu rozumí a věnují se mu i profesně. Obě tato tvrzení se navzájem nevylučují.
rb
r b
24.4.2024 12:09 Reaguje na Miloš Zahradníktu plne suhlasim, pretoze az prilis casto sa stretavam zo situaciou, ked je niekto predstavovany ako odbornik na danu oblast, ale potom zistim, ze jeho cela odbornost je clenstvo v nejakom spolku .. a najhorsie su na tom "vedci" vystudovany v humanitnych, resp. netechnickych smeroch, ale su to "odbornici" ci uz na klimu, alebo energetiku, pretoze sa tomu "profesne" venuju (casto v roznych zdruzeniach) - citaj: robia prezentacie, prednasky ci pisu clanky o teme, ktoru nevideli ani z rychlika
Odpovědět
LB
Lukas B.
24.4.2024 10:22 Reaguje na Petr Eliasneutrálních vědců sem, bohužel, píše relativně málo, a o kontroverzních tematech ještě méně. mnohem víc je tady vlivařů o ekonomicky zainteresovaných - a to buď jednoznačně (tj. mají na hysterii navázán svůj byznys například z těžby dotací), nebo se zabývají bohatou vědou, ke které míří poptávka po dramatických výsledcích, které z ní dělají vědu ještě bohatší - a to může být tlak a očekávání, který není úplně jednoduché ustát.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
24.4.2024 23:08 Reaguje na Petr EliasPoslední, komu vadí to Machačkovo nekonečné blábolení, určitě nejste. Také jsem na jeho přečetné a zároveň rozvláčné a nadprůměrně dlouhé komentáře často plné žvástů ke skoro všem tématům na ekolistu alergická, ale protože jejich četbu považuji za ztrátu času, tak je prostě skoro vždy přeskakuji. A když si je někdy omylem přečtu, k čemuž dochází fakt hodně zřídka, raději na ně nereaguji ze strachu, že bych tohoto grafomana mohla vyprovokovat k ještě vyšší inflaci jeho psaní.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.4.2024 09:35 Reaguje na Břetislav MachačekNezbývá mi nic jiného, než reagovat sám na sebe, protože mí kritici
nereagovali na obsah příspěvku, ale pouze na moji osobu a proto je opakovaně prosím o vyvrácení níže uvedených bodů mými kritiky!
1. střídání teplotních period na Zemi nikdy nebylo a neprobíhá?
2. na oteplování má vliv pouze CO2?
3. horká a suchá léta, ba přímo několik let po sobě tu nikdy nebyla?
4. co je špatného na tom se změnám přizpůsobit, než plýtvat silami
je zastavit, když je to zbytku lidstva ukradené?
5. co je špatného poukázat, že plýtvání je hlavně dílem hrstky
bohatých a nebo plýtvání iniciují za účelem bohatnutí? Copak
si obyčejný člověk přeje kupovat stále nové spotřební zboží
pouze proto, aby měl majitel továrny pořád odbyt na nekvalitní
výrobky se záměrnými "kazítky" a s omezenou životností? Prvou
automatickou pračku zn. Tatramat jsem dal do šrotu po 35! letech
a ty dnešní značkové výrobky díky kazítkům končí po 5 letech!
O to tu jde, že někdo je za VÝROBU ODPADU zodpovědný a tím je
vlastník továrny potřebující neustálý odbyt svých šuntů.
Zkuste vážení oponenti odpovědět, co je na těchto názorech špatné
a nebo rovnou nepravdivé. Ti nevážení(oni vědí sami o koho se jedná) asi neodpoví a opět napadnou pouze mne jako osobu, ale zbytku za
odpověď děkuji.
Odpovědět
nereagovali na obsah příspěvku, ale pouze na moji osobu a proto je opakovaně prosím o vyvrácení níže uvedených bodů mými kritiky!
1. střídání teplotních period na Zemi nikdy nebylo a neprobíhá?
2. na oteplování má vliv pouze CO2?
3. horká a suchá léta, ba přímo několik let po sobě tu nikdy nebyla?
4. co je špatného na tom se změnám přizpůsobit, než plýtvat silami
je zastavit, když je to zbytku lidstva ukradené?
5. co je špatného poukázat, že plýtvání je hlavně dílem hrstky
bohatých a nebo plýtvání iniciují za účelem bohatnutí? Copak
si obyčejný člověk přeje kupovat stále nové spotřební zboží
pouze proto, aby měl majitel továrny pořád odbyt na nekvalitní
výrobky se záměrnými "kazítky" a s omezenou životností? Prvou
automatickou pračku zn. Tatramat jsem dal do šrotu po 35! letech
a ty dnešní značkové výrobky díky kazítkům končí po 5 letech!
O to tu jde, že někdo je za VÝROBU ODPADU zodpovědný a tím je
vlastník továrny potřebující neustálý odbyt svých šuntů.
Zkuste vážení oponenti odpovědět, co je na těchto názorech špatné
a nebo rovnou nepravdivé. Ti nevážení(oni vědí sami o koho se jedná) asi neodpoví a opět napadnou pouze mne jako osobu, ale zbytku za
odpověď děkuji.
KP
Karel Ploranský
24.4.2024 13:00 Reaguje na Břetislav MachačekVáš příspěvek se mi moc líbí, protože ukazuje střízlivý pohled na věc.
Jen jste neměl zapomenout na to, co k té věci pořád připomínám já.
Že klima naší planety prostě NEMOHLO zůstat stejné, když se na ní dramaticky přemnožl jeden živočišný druh; a to zrovna ten, jehož existence je spojena s činnostmi produkujícími emise.
Je skoro trapné pořád opakovat, že za dobu, která uplynula od let kdy jsem jako kluk skoro celou zimu sáňkoval, se lidstvo rozrostlo na VÍCE NEŽ ČTYŘNÁSOBEK (!!!) a že když mi bylo 8 let, na celém světě žilo stejně lidí jako dnes ve dvou zemích; Indii a Číně.
Ano, něco by se s tím mělo dělat. I za cenu, že nás to bude bolet.
Ale ta opatření by měla být PROMYŠLENÁ – což tedy fakt nejsou!...
A měla by se zaměřit i jinam než do technických oborů.
Když se rozhoduje o vynakládání peněz na nějaká opatření, mělo by se pečlivě zvážit, KDE TY PENÍZE PŘINESOU NEJVĚTŠÍ EFEKT. A to se neděje ani náhodou! Skoro se zdá, že se vymýšlejí (a politicky prosazují) hlavně taková opatření, která na jakýsi efekt, dost nejistý, sežerou těch peněz co nejvíc.
Čili taková, která komusi nejvíc napěchují kapsy.
Opatření, která shrnuje Green Deal, patří vesměs do této kategorie. A pozor! I kdyby snad opravdu měla tak velký účinek, jak se nám tvrdí, čemuž nevěří skoro nikdo, stejně nemají šanci; proti nim totiž stále přibývá účinků vyvolaných růstem populace, a ty Grýndýl prostě NEDOHONÍ!! Budou bolet - a stejně nebudou stačit!!!
Ledaže by se růst populace zastavil...
Jenže aby se zastavil, muselo by se proti němu bojovat - a přinejmenším stejně razantně jako proti produkci CO2.
Když se utrácejí obrovské částky za opatření definovaná v Green Dealu (přes jejich nákladnost přinejmenším zčásti pochybná, která naprosto nedávají záruku výsledku odpovídajícího těm opravdu enormním nákladům), stejně velkorysé sumy peněz by se měly věnovat i na úplně jiná opatření:
Na intenzivní osvětu, která by i prostým lidem v zemích s šokujícím tempem populačních přírůstků umožnila pochopit, že pro ně není dobré a výhodné plodit více potomků, než kolik jich plodí průměrný Evropan.
Na zajištění plné dostupnosti antikoncepce, která by se jim poskytovala zdarma.
Na hmotnou motivaci, která by je zbavila strachu, že když nebudou mít dost dětí, tak je ve stáří nebude mít kdo živit.
Prostě udělat to tak, aby se jim evidentně VYPLATILO rodičovství zodpovědně plánovat.
Jsem přesvědčen, že takto vynaložené peníze by v boji proti změnám klimatu přinesly lepší výsledky než všechno to, co dnes prosazují politici, v čele s těmi bruselskými.
Odpovědět
Jen jste neměl zapomenout na to, co k té věci pořád připomínám já.
Že klima naší planety prostě NEMOHLO zůstat stejné, když se na ní dramaticky přemnožl jeden živočišný druh; a to zrovna ten, jehož existence je spojena s činnostmi produkujícími emise.
Je skoro trapné pořád opakovat, že za dobu, která uplynula od let kdy jsem jako kluk skoro celou zimu sáňkoval, se lidstvo rozrostlo na VÍCE NEŽ ČTYŘNÁSOBEK (!!!) a že když mi bylo 8 let, na celém světě žilo stejně lidí jako dnes ve dvou zemích; Indii a Číně.
Ano, něco by se s tím mělo dělat. I za cenu, že nás to bude bolet.
Ale ta opatření by měla být PROMYŠLENÁ – což tedy fakt nejsou!...
A měla by se zaměřit i jinam než do technických oborů.
Když se rozhoduje o vynakládání peněz na nějaká opatření, mělo by se pečlivě zvážit, KDE TY PENÍZE PŘINESOU NEJVĚTŠÍ EFEKT. A to se neděje ani náhodou! Skoro se zdá, že se vymýšlejí (a politicky prosazují) hlavně taková opatření, která na jakýsi efekt, dost nejistý, sežerou těch peněz co nejvíc.
Čili taková, která komusi nejvíc napěchují kapsy.
Opatření, která shrnuje Green Deal, patří vesměs do této kategorie. A pozor! I kdyby snad opravdu měla tak velký účinek, jak se nám tvrdí, čemuž nevěří skoro nikdo, stejně nemají šanci; proti nim totiž stále přibývá účinků vyvolaných růstem populace, a ty Grýndýl prostě NEDOHONÍ!! Budou bolet - a stejně nebudou stačit!!!
Ledaže by se růst populace zastavil...
Jenže aby se zastavil, muselo by se proti němu bojovat - a přinejmenším stejně razantně jako proti produkci CO2.
Když se utrácejí obrovské částky za opatření definovaná v Green Dealu (přes jejich nákladnost přinejmenším zčásti pochybná, která naprosto nedávají záruku výsledku odpovídajícího těm opravdu enormním nákladům), stejně velkorysé sumy peněz by se měly věnovat i na úplně jiná opatření:
Na intenzivní osvětu, která by i prostým lidem v zemích s šokujícím tempem populačních přírůstků umožnila pochopit, že pro ně není dobré a výhodné plodit více potomků, než kolik jich plodí průměrný Evropan.
Na zajištění plné dostupnosti antikoncepce, která by se jim poskytovala zdarma.
Na hmotnou motivaci, která by je zbavila strachu, že když nebudou mít dost dětí, tak je ve stáří nebude mít kdo živit.
Prostě udělat to tak, aby se jim evidentně VYPLATILO rodičovství zodpovědně plánovat.
Jsem přesvědčen, že takto vynaložené peníze by v boji proti změnám klimatu přinesly lepší výsledky než všechno to, co dnes prosazují politici, v čele s těmi bruselskými.
LB
Lukas B.
24.4.2024 13:17 Reaguje na Karel Ploranskýna to ještě pan Overton neotevřel okno. redukce počtu jedinců našeho druhu je společenské tabu. ostatně, i já s tím mám morální problém (a kdo ne, ten je "divnej")
na rozdíl od podivných velkolepých plánů založených zhusta na neschopnosti počítat a představách, jak se deset miliard lidí vrátí do jeskyní a bude si v noci svítit fotovoltaikou a za mrazivých rán topit větrníky by to fungovalo. ovšem bylo by super tu redukci počtu obyvatel udělat nějak jinak než nějakou epidemií či globální válkou nebo dokonce genocidou, ale nějaká dobrovolná globální politika půldruhého dítěte patří spíš do říše pohádek. respektive by musela nastat nejdřív nějaká globální mentální "nipponizace".
Odpovědět
na rozdíl od podivných velkolepých plánů založených zhusta na neschopnosti počítat a představách, jak se deset miliard lidí vrátí do jeskyní a bude si v noci svítit fotovoltaikou a za mrazivých rán topit větrníky by to fungovalo. ovšem bylo by super tu redukci počtu obyvatel udělat nějak jinak než nějakou epidemií či globální válkou nebo dokonce genocidou, ale nějaká dobrovolná globální politika půldruhého dítěte patří spíš do říše pohádek. respektive by musela nastat nejdřív nějaká globální mentální "nipponizace".
BM
Břetislav Machaček
25.4.2024 10:36 Reaguje na Karel PloranskýS tím přelidněním máte pravdu. Ono to je dáno kulturou,
náboženstvím, vzděláním a mnoha dalšími vlivy. Moje matka
byla z deseti dětí žijících velmi chudě, ale ekologicky
na rozdíl od rodiny mého souseda jedináčka žijících ve
vile s deseti pokoji už tehdy vytápěných ústředním topením,
když moje matka a její sourozenci večer malovali po stěnách pokoje na jinovatku. Jaká byla uhlíková stopa těch deseti
dětí a toho jedináčka? O to mi jde, že plýtvání je hlavně
výsadou těch bohatých a že ti chudí mají uhlíkovou stopu
daleko menší. Oni nikam nelétají, nekupuji si z nudy nové
oděvy a jiné spotřební zboží. Hned po revoluci mne zaujal
seriál Dallas, kde nudící se ženy žijící v přepychu se jely rozptýlit zcela zbytečným nakupováním a dnes tak činí lidé
i u nás. Rodiny tráví celé dny v nákupních centrech a večer
pak plní popelnice ještě použitelným zbožím. Modlou se stal
konzum, plýtvání a kritika chudých, kteří tak ale nečiní.
Oni nenakupují zbytečně a nevyhazují týden staré oblečení
pouze proto, že si koupili nové. Navíc tomu nahrává i stát,
který změní analogové vysílání na digitální a to zase za pár let na ještě "kvalitnější", aby prodal více vysílacích
frekvencí pro TV s reklamami a stupidními pořady. I to je
zbytečné plýtvání, když se vyhazují funkční TV kvůli změně
vysílání. Totéž nyní u aut, kotlů a jiných zařízení údajně
kvůli ekologii, ale skutečností je vynucená obnova věcí, které mohou ještě spoustu let sloužit. Ano lze motivovat lidi, aby se nemnožili, ale ti chudí se ve světě bez
sociálního zabezpečení množí proto, aby je ve stáří někdo
podporoval. Ty děti přispějí každý troškou a rodiče mají
možnost kde bydlet a co jíst. Když budou mít dítě jedno
a něco se mu stane, tak skončí hladoví pod mostem. Tu jde
o sociální podmínky v chudých zemích, které jsou příčinou
množení + náboženství a absence vzdělání. Co s tím? No to
o co se pokoušeli komunisté, ale co se nelíbilo těm, co se
cítí být lepšími, než lůza toužící se mít dobře taky.
Odpovědět
náboženstvím, vzděláním a mnoha dalšími vlivy. Moje matka
byla z deseti dětí žijících velmi chudě, ale ekologicky
na rozdíl od rodiny mého souseda jedináčka žijících ve
vile s deseti pokoji už tehdy vytápěných ústředním topením,
když moje matka a její sourozenci večer malovali po stěnách pokoje na jinovatku. Jaká byla uhlíková stopa těch deseti
dětí a toho jedináčka? O to mi jde, že plýtvání je hlavně
výsadou těch bohatých a že ti chudí mají uhlíkovou stopu
daleko menší. Oni nikam nelétají, nekupuji si z nudy nové
oděvy a jiné spotřební zboží. Hned po revoluci mne zaujal
seriál Dallas, kde nudící se ženy žijící v přepychu se jely rozptýlit zcela zbytečným nakupováním a dnes tak činí lidé
i u nás. Rodiny tráví celé dny v nákupních centrech a večer
pak plní popelnice ještě použitelným zbožím. Modlou se stal
konzum, plýtvání a kritika chudých, kteří tak ale nečiní.
Oni nenakupují zbytečně a nevyhazují týden staré oblečení
pouze proto, že si koupili nové. Navíc tomu nahrává i stát,
který změní analogové vysílání na digitální a to zase za pár let na ještě "kvalitnější", aby prodal více vysílacích
frekvencí pro TV s reklamami a stupidními pořady. I to je
zbytečné plýtvání, když se vyhazují funkční TV kvůli změně
vysílání. Totéž nyní u aut, kotlů a jiných zařízení údajně
kvůli ekologii, ale skutečností je vynucená obnova věcí, které mohou ještě spoustu let sloužit. Ano lze motivovat lidi, aby se nemnožili, ale ti chudí se ve světě bez
sociálního zabezpečení množí proto, aby je ve stáří někdo
podporoval. Ty děti přispějí každý troškou a rodiče mají
možnost kde bydlet a co jíst. Když budou mít dítě jedno
a něco se mu stane, tak skončí hladoví pod mostem. Tu jde
o sociální podmínky v chudých zemích, které jsou příčinou
množení + náboženství a absence vzdělání. Co s tím? No to
o co se pokoušeli komunisté, ale co se nelíbilo těm, co se
cítí být lepšími, než lůza toužící se mít dobře taky.
JS
Jiří Svoboda
23.4.2024 15:04Myslím, že autor ani pan Pecka nepochopili to hlavní, co se dá panu Pokornému vyčítat:
současná klimatická změna má diametrálně jiné příčiny než ty minulé, a tudíž přenášení (velmi sporých i sporných) poznatků z minulosti je zavádějící a kontraproduktivní.
Odpovědět
současná klimatická změna má diametrálně jiné příčiny než ty minulé, a tudíž přenášení (velmi sporých i sporných) poznatků z minulosti je zavádějící a kontraproduktivní.
rb
r b
23.4.2024 17:24 Reaguje na Jiří Svobodapod iny prispevok ste mi napisal
"..Ono pořádně vysvětlit dřívější příčiny globálních změn, ke kterým je zoufale málo dat, je opravdu mnohem složitější .." a napriek tomu ste presvedceny, ze sucasna zmena ma diametralne odlisne priciny .. ine ako poslednych 8 za cca 800tis rokov a ine ako desiatky dalsich predtym (ked este bol cyklus kratsi) ..
podla grafov tie priebehy su velmi podobne (ved mate rad korelacie), ale urcite tento pripad je diametralne odlisny
Odpovědět
"..Ono pořádně vysvětlit dřívější příčiny globálních změn, ke kterým je zoufale málo dat, je opravdu mnohem složitější .." a napriek tomu ste presvedceny, ze sucasna zmena ma diametralne odlisne priciny .. ine ako poslednych 8 za cca 800tis rokov a ine ako desiatky dalsich predtym (ked este bol cyklus kratsi) ..
podla grafov tie priebehy su velmi podobne (ved mate rad korelacie), ale urcite tento pripad je diametralne odlisny
JS
Jiří Svoboda
24.4.2024 08:41 Reaguje na r bTak jaká je tedy, podle vás, příčina současné změny klimatu?
Odpovědět
rb
r b
24.4.2024 12:19 Reaguje na Jiří Svobodarovnaka ako v predchadzajucich desiatkach pripadoch, preco tato sucasna mala byt nejak diametralne odlisna, naviac ak suhlasi (casovo) s predchadzajucimi
tak ako po zime pride jar a potom leto (ako pravidelne kazdy rok) tak preco by tento rok nemalo prist? .. a preco by ta postupnost mala byt tento rok vyvolana diametralne inou pricinou ako tie predchadzajuce?
ano moze byt chladnejsie ci teplejsie ako posledne a v kazdej lokalite to moze byt ine, ale tu uz vstupuje velke mnozstvo faktorov/vplyvov, spätnych väzieb, zosilnujucich/oslabujucich ucinkov ci pri prekroceni nejakycho hodnot aj zmena aktualnych prudeni (morskych, hlbokomorskych, stratosferickych,.....) .. ale stale to neznamena, ze uz to tu vsetko nebolo aj predtym
Odpovědět
tak ako po zime pride jar a potom leto (ako pravidelne kazdy rok) tak preco by tento rok nemalo prist? .. a preco by ta postupnost mala byt tento rok vyvolana diametralne inou pricinou ako tie predchadzajuce?
ano moze byt chladnejsie ci teplejsie ako posledne a v kazdej lokalite to moze byt ine, ale tu uz vstupuje velke mnozstvo faktorov/vplyvov, spätnych väzieb, zosilnujucich/oslabujucich ucinkov ci pri prekroceni nejakycho hodnot aj zmena aktualnych prudeni (morskych, hlbokomorskych, stratosferickych,.....) .. ale stale to neznamena, ze uz to tu vsetko nebolo aj predtym
JS
Jiří Svoboda
24.4.2024 15:09 Reaguje na r bNezklamal jste - nevíte. Stejně jako ostatní vám podobní.
Copak by současná měření nepodchytila nějaký přírodní jev, který tak drastickou rychlost změny klimatu způsobil? Tu určitě nemůže způsobit mávnutí motýlích křídel, ale jen značné narušení tepelné rovnováhy Země. A jsme u CO2.
Odpovědět
Copak by současná měření nepodchytila nějaký přírodní jev, který tak drastickou rychlost změny klimatu způsobil? Tu určitě nemůže způsobit mávnutí motýlích křídel, ale jen značné narušení tepelné rovnováhy Země. A jsme u CO2.
rb
r b
24.4.2024 16:29 Reaguje na Jiří Svobodastale tu operujete s terminom "drasticka rychlost zmeny" pricom sa snazite nahovorit, ze je to unikatny jav, ktory este v minulosti nenastal a preto musi byt urcite zapricineny clovekom .. to pripomina novodoby hon na carodejnice .. sice tomu poriadne nerozumieme, ale urcite mame vinnika
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
25.4.2024 09:50 Reaguje na r bA kdy jindy tak rychlá globální změna klimatu nastala?
Odpovědět
rb
r b
26.4.2024 09:38 Reaguje na Jiří Svobodajednak mame D-O udalosti
a po druhe, stale tu nekorektne porovnavate presne merane udaje za posledne desatrocia s vyhladenymi a spriemerovanymi proxy datami, kde sa taketo kratke zmeny "rozplynu" (ci uz vdaka fyzikalnom-chemickym procesom, alebo vdaka statistike spracovania) - preto nemozete korektne vylucit takyto vyskyt
Odpovědět
a po druhe, stale tu nekorektne porovnavate presne merane udaje za posledne desatrocia s vyhladenymi a spriemerovanymi proxy datami, kde sa taketo kratke zmeny "rozplynu" (ci uz vdaka fyzikalnom-chemickym procesom, alebo vdaka statistike spracovania) - preto nemozete korektne vylucit takyto vyskyt
JS
Jiří Svoboda
26.4.2024 11:38 Reaguje na r bNevím co jsou D-O události.
Když něčím argumentujete, měl byste mít rozumnou jistotu, jinak jste směšný.
Vy se zjevně rád pohybujete na vodě.
Odpovědět
Když něčím argumentujete, měl byste mít rozumnou jistotu, jinak jste směšný.
Vy se zjevně rád pohybujete na vodě.
rb
r b
26.4.2024 12:06 Reaguje na Jiří Svobodaad D-O: Dansgaard–Oeschger events
a co sa tyka tej druhej vety, nerozumiem na co teraz utocite?
V com nemam rozumnu istotu?
Odpovědět
a co sa tyka tej druhej vety, nerozumiem na co teraz utocite?
V com nemam rozumnu istotu?
PE
Petr Elias
26.4.2024 13:15 Reaguje na r bA co tedy po xxxxx letech vyvolalo ten aktuální D-O event? :) Co vím, tak nejvíc se mluví o změnách v cirkulaci v Atlantiku. Zkuste to propátrat - byl by to první výskyt v Holocenu a velký vědecký úspěch. ;)
Odpovědět
rb
r b
26.4.2024 14:12 Reaguje na Petr Eliasvyborne, mozno konecne na nieco pridete - "..nejvic se mluvi.." ano mluvi, ale nic nie je potvrdene (ani pricina zmien, ani navrat, ani samotny mechanizmus) .. a preco rovnake dovody nemozu byt aj teraz? len preto ze ich nepozname, tak si najdeme zastupneho vinnika?
Odpovědět
rb
r b
26.4.2024 15:17 Reaguje na Petr Eliasa este poznamka - reagoval som na otazku "..A kdy jindy tak rychlá globální změna klimatu nastala?.."
tak toto je jedna z moznosti (vyskytujuca sa dokonca viac krat) .. a su aj ine oteplenie pred Bolling-Allerod obdobim .. ci ukoncenie Younger Dryas ..
Odpovědět
tak toto je jedna z moznosti (vyskytujuca sa dokonca viac krat) .. a su aj ine oteplenie pred Bolling-Allerod obdobim .. ci ukoncenie Younger Dryas ..
VM
Vladimir Mertan
23.4.2024 21:24 Reaguje na Jiří SvobodaInak povedané zatvoriť oči a ísť si to svoje. Ak existujú dôkazy z minulosti, budeme ich ignorovať.
Takže, v minulosti boli teplé obdobia pre život priaznivé a studené nepriaznivé. Nevadí, súčasná klimatická zmena má iné príčiny a preto môžeme kľudne tvrdiť že teplo nás zničí.
V minulosti boli chladné obdobia s oveľa vyšším obsahom CO2 ako dnes. Nevadí súčasná klimatická zmena,... ach teda nie vlastne vtedy inak svietilo slnko a iné príčiny spôbili to chladné obdobie :-)
Takže áno, ak chcete aby klimaalarmistické teórie fungovali, potrebujete ich umiestniť do sveta bez minulosti, alebo s falošnou minulosťou.
„Kto ovláda prítomnosť, ovláda minulosť – kto ovláda minulosť, ovláda budúcnosť.“ George Orwell, 1984
Odpovědět
Takže, v minulosti boli teplé obdobia pre život priaznivé a studené nepriaznivé. Nevadí, súčasná klimatická zmena má iné príčiny a preto môžeme kľudne tvrdiť že teplo nás zničí.
V minulosti boli chladné obdobia s oveľa vyšším obsahom CO2 ako dnes. Nevadí súčasná klimatická zmena,... ach teda nie vlastne vtedy inak svietilo slnko a iné príčiny spôbili to chladné obdobie :-)
Takže áno, ak chcete aby klimaalarmistické teórie fungovali, potrebujete ich umiestniť do sveta bez minulosti, alebo s falošnou minulosťou.
„Kto ovláda prítomnosť, ovláda minulosť – kto ovláda minulosť, ovláda budúcnosť.“ George Orwell, 1984
JS
Jiří Svoboda
24.4.2024 08:49 Reaguje na Vladimir MertanTak se laskavě podívejte na současnou globální změnu klimatu a racionálně ji vysvětlete. Pak se bavme, zda je vaše vysvětlení rozumné.
To současné drastické globální oteplování MUSÍ mít velmi intenzivní příčinu(y). Co to tedy je?
Kecat něco o prospěšnosti teplého období poukazováním do minulosti je nesmysl. Teď je civilizace a její infrastruktura na úplně jiné úrovni. Doporučuji dát si facku, než ten argument zase použijete, a potom druhou. Třeba to pomůže.
Odpovědět
To současné drastické globální oteplování MUSÍ mít velmi intenzivní příčinu(y). Co to tedy je?
Kecat něco o prospěšnosti teplého období poukazováním do minulosti je nesmysl. Teď je civilizace a její infrastruktura na úplně jiné úrovni. Doporučuji dát si facku, než ten argument zase použijete, a potom druhou. Třeba to pomůže.
VM
Vladimir Mertan
24.4.2024 10:08 Reaguje na Jiří SvobodaAby som sa mohol podívať na súčasnú zmenu klímy, musím ju s niečím porovnať. Teda logicky s minulými zmenami. POtom môžem usúdiť, či je tá zmena drastická alebo nie je.
Hovoríte o racionálnom vysvetlení oteplenia. Opäť musíme ísť do minulosti. Približne v polovici 19. storočia, teda v roku 1850 odkedy sa datuje dnešné oteplenie sa skončilo veľmi chladné obdobie tzv. Malá doba ľadová. Príčiny chladu bola predovšetkým znížená slnečná aktivita, veľké výbuchy sopiek (Laki, Vezuv, Tambora, Krakatoa) Chladenie naštartovalo ďaľšie spätné väzby ktoré tiež pôsobili a udržiavali chlad. Keď sa zvýšila slnečná aktivita na maximum za posledných 5000 rokov pominuli aj spätné väzby a ďaľšie sopky už nevybuchli, ľadovce sa začali topiť a je teraz teplejšie ako pred 150 rokmi.
Argumenty o fackách sú úplne mimo. Práve výdobytky civilizácie nám dávajú šancu prežiť aj klimatické výkyvy. Ukazuje nám to napr. Izrael, kde modernými postupmi vedia byť v púšti sebestační v pestovaní zeleniny. Ale aj moderné postupy by mali problém s chladom. Ak by prišlo ochladenie, poľnohospodárstvo by malo vážne problémy.
Tu máte z wikipédie súpis udalostí s Malej doby ľadovej:
1315 – 1321 veľký hlad
1350 Vikingovia opustili svoje západné osídlenie v Grónsku
1500 v Anglicku sa prestáva pestovať vinič
august 1588 veľká víchrica priniesla skazu väčšiemu počtu lodí španielskej armády, ktorá tak urýchlila jej porážku v strete s anglickým loďstvom
1580 – 1600 výrazný pokles produkcie vína vo Švajčiarsku, dolnom Uhorsku a Rakúsku
1590 – 1850 vlna alpského glaciálneho zaľadnenia dosiahla v období malej doby ľadovej maximum
1687 – 1692 studené zimy a chladné letá spôsobili neúrodu
1693 – 1694 veľkú časť severnej Európy a Francúzska zachvátil veľký hladomor
1696 – 1697 Fínsko prišlo v dôsledku hladomoru o tretinu obyvateľov
1740 začiatkom roka pretrpel Paríž 75 dní silných mrazov, ktoré viedli k prudkému zvýšeniu cien potravín
1812 – kruté mrazy v decembri 1812 urýchlili porážku Napoleonovej armády v priebehu jeho vojenského ťaženia do Ruska, teploty vtedy klesali až na −37,5 °C[6]
1841 – 1851 pri "veľkom hlade" v Írsku, ktorý bol spôsobený spojením premenlivého počasia, choroby zemiakov a závislosti na jedinej plodine, zomrelo viac ako jeden milión ľudí
Odpovědět
Hovoríte o racionálnom vysvetlení oteplenia. Opäť musíme ísť do minulosti. Približne v polovici 19. storočia, teda v roku 1850 odkedy sa datuje dnešné oteplenie sa skončilo veľmi chladné obdobie tzv. Malá doba ľadová. Príčiny chladu bola predovšetkým znížená slnečná aktivita, veľké výbuchy sopiek (Laki, Vezuv, Tambora, Krakatoa) Chladenie naštartovalo ďaľšie spätné väzby ktoré tiež pôsobili a udržiavali chlad. Keď sa zvýšila slnečná aktivita na maximum za posledných 5000 rokov pominuli aj spätné väzby a ďaľšie sopky už nevybuchli, ľadovce sa začali topiť a je teraz teplejšie ako pred 150 rokmi.
Argumenty o fackách sú úplne mimo. Práve výdobytky civilizácie nám dávajú šancu prežiť aj klimatické výkyvy. Ukazuje nám to napr. Izrael, kde modernými postupmi vedia byť v púšti sebestační v pestovaní zeleniny. Ale aj moderné postupy by mali problém s chladom. Ak by prišlo ochladenie, poľnohospodárstvo by malo vážne problémy.
Tu máte z wikipédie súpis udalostí s Malej doby ľadovej:
1315 – 1321 veľký hlad
1350 Vikingovia opustili svoje západné osídlenie v Grónsku
1500 v Anglicku sa prestáva pestovať vinič
august 1588 veľká víchrica priniesla skazu väčšiemu počtu lodí španielskej armády, ktorá tak urýchlila jej porážku v strete s anglickým loďstvom
1580 – 1600 výrazný pokles produkcie vína vo Švajčiarsku, dolnom Uhorsku a Rakúsku
1590 – 1850 vlna alpského glaciálneho zaľadnenia dosiahla v období malej doby ľadovej maximum
1687 – 1692 studené zimy a chladné letá spôsobili neúrodu
1693 – 1694 veľkú časť severnej Európy a Francúzska zachvátil veľký hladomor
1696 – 1697 Fínsko prišlo v dôsledku hladomoru o tretinu obyvateľov
1740 začiatkom roka pretrpel Paríž 75 dní silných mrazov, ktoré viedli k prudkému zvýšeniu cien potravín
1812 – kruté mrazy v decembri 1812 urýchlili porážku Napoleonovej armády v priebehu jeho vojenského ťaženia do Ruska, teploty vtedy klesali až na −37,5 °C[6]
1841 – 1851 pri "veľkom hlade" v Írsku, ktorý bol spôsobený spojením premenlivého počasia, choroby zemiakov a závislosti na jedinej plodine, zomrelo viac ako jeden milión ľudí
VM
Vladimir Mertan
24.4.2024 10:09 Reaguje na Vladimir Mertanhttps://pierog.org/skupina/hladomor/
Dnešní ľudia už dávno zabudli, čo museli prežiť a pretrpieť naši predkovia čo len v čase posledného hladomoru v polovici 19. storočia. Prišiel nečakane po troch ľadových (neúrodných) rokoch.
Keď ľudia zjedli dobytok, potom psy a mačky, hlad – predzvesť záhuby – ich donútil v núdzi jesť trávu (doslova sa pásli na lúkach ako zvieratá), stromovú kôru, žihľavu, lobodu, pýr, korienky, piliny, ľanové semä… Spomína sa, že smrť hladom bola vtedy bežným javom a vykúpením.
Obyvatelia v dôsledku ťažkej situácie videli riešenie v úteku pred hladomorom. Môj strýko často spomínal, čo sa u nás tradovalo:
– Dedinou vtedy tiahlo toľko žobrákov, že ak by boli mali denne pripravený plný kôš zemiakov a každému žobrákovi dali čo len po jednom zemiačiku, kôš by im vonkoncom nebol stačil…Žiaľ, nikde ich nevítali.
„A keď nenašli útočisko a navyše, keď sa im minuli peniaze, ktoré si vzali so sebou, vracali sa domov do ešte väčšej biedy a v stave oveľa biednejšom a zúboženejšom, než v akom odišli, oplakávajúc cestou svoje nešťastie, zavinené hladomorom,“ uvádzajú dobové svedectvá.
Odpovědět
Dnešní ľudia už dávno zabudli, čo museli prežiť a pretrpieť naši predkovia čo len v čase posledného hladomoru v polovici 19. storočia. Prišiel nečakane po troch ľadových (neúrodných) rokoch.
Keď ľudia zjedli dobytok, potom psy a mačky, hlad – predzvesť záhuby – ich donútil v núdzi jesť trávu (doslova sa pásli na lúkach ako zvieratá), stromovú kôru, žihľavu, lobodu, pýr, korienky, piliny, ľanové semä… Spomína sa, že smrť hladom bola vtedy bežným javom a vykúpením.
Obyvatelia v dôsledku ťažkej situácie videli riešenie v úteku pred hladomorom. Môj strýko často spomínal, čo sa u nás tradovalo:
– Dedinou vtedy tiahlo toľko žobrákov, že ak by boli mali denne pripravený plný kôš zemiakov a každému žobrákovi dali čo len po jednom zemiačiku, kôš by im vonkoncom nebol stačil…Žiaľ, nikde ich nevítali.
„A keď nenašli útočisko a navyše, keď sa im minuli peniaze, ktoré si vzali so sebou, vracali sa domov do ešte väčšej biedy a v stave oveľa biednejšom a zúboženejšom, než v akom odišli, oplakávajúc cestou svoje nešťastie, zavinené hladomorom,“ uvádzajú dobové svedectvá.
JS
Jiří Svoboda
24.4.2024 11:27 Reaguje na Vladimir MertanJasně, utrpení a katastrofám není třeba předcházet.
Odpovědět
rb
r b
24.4.2024 12:26 Reaguje na Jiří Svobodachcete zmenit drahu zeme? ci intenzitu slnecneho ziarenia?
pametam si ako v minulom storoci boli uvahy o rozsypavani uholneho prachu v arktide ci antarktide aby sa vyrazne znizilo albedo a zastavilo ochladzovanie
stale sa najdu ludia co su presvedceny, ze "porucime vetru desti.."
a zatial na to nemame, teda okrem vynimocnych situacii ako napr. nuklearna zima, ale aj ta by trvala (z geologickeho pohladu) len okamih a znova by to islo postarom
Odpovědět
pametam si ako v minulom storoci boli uvahy o rozsypavani uholneho prachu v arktide ci antarktide aby sa vyrazne znizilo albedo a zastavilo ochladzovanie
stale sa najdu ludia co su presvedceny, ze "porucime vetru desti.."
a zatial na to nemame, teda okrem vynimocnych situacii ako napr. nuklearna zima, ale aj ta by trvala (z geologickeho pohladu) len okamih a znova by to islo postarom
JS
KP
Karel Ploranský
25.4.2024 11:08 Reaguje na r bK heslu "poručíme větru, dešti!" lze říci jediné:
Zaplať Pán Bůh, že to neumíme...
Zatím to totiž bylo vždycky tak, že když se o to někdo pokusil, napáchal mnohem víc škod než užitku.
Odpovědět
Zaplať Pán Bůh, že to neumíme...
Zatím to totiž bylo vždycky tak, že když se o to někdo pokusil, napáchal mnohem víc škod než užitku.
JS
Jiří Svoboda
25.4.2024 12:00 Reaguje na Karel Ploranský"Zatím to totiž bylo vždycky tak, že když se o to někdo pokusil, napáchal mnohem víc škod než užitku."
Ano, emisemi CO2 toto právě děléme.
Odpovědět
Ano, emisemi CO2 toto právě děléme.
LM
Ladislav Metelka
25.4.2024 12:02 Reaguje na Jiří SvobodaEmisemi CO2 jsme ale nechtěli "poroučet větru, dešti"...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
25.4.2024 15:48 Reaguje na Ladislav MetelkaTo poroučení děláme "nechtěně". Výsledek je ale tentýž.
Odpovědět
LM
JS
Jiří Svoboda
26.4.2024 08:43 Reaguje na Ladislav MetelkaAle ten "záměr" jste si tam dosadil vy, ne já.
Odpovědět
rb
r b
26.4.2024 09:40 Reaguje na Jiří Svobodaje len otazne ci je to skutocne vysledok tych emisii, alebo niecoho celkom ineho a emisie sa popri tom len vyskytli (ako nahodny svedok v nespravnu chvilu na nespravnom mieste)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
26.4.2024 11:43 Reaguje na r bVýborně, jste na dobré cestě dopátrat se kvalitního poznání!
Pak je na vás, abyste našel jinou prokazatelnou příčinu současného oteplování a vyvrátil, že CO2 je skleníkový plyn, tudíž jeho navyšování v atmosféře k oteplování nepřispívá.
Odpovědět
Pak je na vás, abyste našel jinou prokazatelnou příčinu současného oteplování a vyvrátil, že CO2 je skleníkový plyn, tudíž jeho navyšování v atmosféře k oteplování nepřispívá.
rb
r b
26.4.2024 12:14 Reaguje na Jiří Svobodato je sice pekne, ale ak ste si nevsimol, ja netvrdim, ze mam jasnu pricinu oteplovania - ja tvrdim, ze sucasne oteplovanie sa vyrazne nelisi od predchadzajucich par oteplovani co uz boli v minulosti (za posledny cca milion rokov a ktorych detailnu/presnu mechaniku zatial nikto nepopisal nenasimuloval)
zatial co vy ste skor na strane stredovekych ludi, ktory nerozumeli podstate bleskov, ci zaplav (najdite si iny pridodny ukaz) a preto si nasli zastupny problem ci uz bohov, alebo carodejnice - a toto je sucasna novodoby hon na carodejnice (kde vsetko to co nevieme a nepasuje do videnia situacie, je potlacane do uzadia ako nepodstatne ci irelevantne, alebo dokonca kacirske)
Odpovědět
zatial co vy ste skor na strane stredovekych ludi, ktory nerozumeli podstate bleskov, ci zaplav (najdite si iny pridodny ukaz) a preto si nasli zastupny problem ci uz bohov, alebo carodejnice - a toto je sucasna novodoby hon na carodejnice (kde vsetko to co nevieme a nepasuje do videnia situacie, je potlacane do uzadia ako nepodstatne ci irelevantne, alebo dokonca kacirske)
rb
r b
26.4.2024 12:19 Reaguje na r ba ked si pozrieme napriklad zjednoduseny graf priebehu globalnej teploty za poslednych 500milinonov rokov (kedy uz existovala +-sucasna fauna a flora) tak sme aktualne oprostred (alebo na konci?) stvrtej doby ladovej, kedy by sa mohlo (na zaklade grafov) odhadovat, ze bude nasledovat este vyraznejsie oteplovanie
a takto by sa dalo pokracovat dalej, ide o mierku akej sa chytite, ale hlavne ci rozumiete presnym pricinam a procesom, ktore tieto zmeny sposobuju
Odpovědět
a takto by sa dalo pokracovat dalej, ide o mierku akej sa chytite, ale hlavne ci rozumiete presnym pricinam a procesom, ktore tieto zmeny sposobuju
PE
Petr Elias
26.4.2024 12:48 Reaguje na r bTo je tento graf s ,,dobou ledovou,,? :D
https://en.wikipedia.org/wiki/File:Phanerozoic_Climate_Change.png
Odpovědět
https://en.wikipedia.org/wiki/File:Phanerozoic_Climate_Change.png
rb
r b
26.4.2024 14:57 Reaguje na Petr Eliasano, napr. aj tento graf - samozrejme je to len ukazka toho, ze z grafov si mozeme vyvodit (takmer) cokolvek (, otazka je ci to vieme aspon niecim nasledne vysvetlit/podlozit.. tak ako sa v minulom storoci zo zaciatku vysmievali z Milankovicovych cyklov, mozno aj tu niekto najde nieco..
ale dolezita je ina informacia - a to ze stale mame obrovske medzery v poznani jednotlivych zavislosti tohoto komplexneho a komplikovaneho procesu, ale prave v jednom aspekte sme si isty, ze sme nasli ten jediny spravny gombik/faktor
Odpovědět
ale dolezita je ina informacia - a to ze stale mame obrovske medzery v poznani jednotlivych zavislosti tohoto komplexneho a komplikovaneho procesu, ale prave v jednom aspekte sme si isty, ze sme nasli ten jediny spravny gombik/faktor
VM
Vladimir Mertan
24.4.2024 12:40 Reaguje na Jiří SvobodaIba upozorňujem, že to sú katastrofy spôsobené chladom.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.4.2024 15:11 Reaguje na Vladimir MertanDíky za upozornění, to jsem nevěděl.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.4.2024 11:50 Reaguje na Vladimir MertanNemusím ji porovnat. Musím jen umřít.
Ano, výdobytky civilizace nám umožňují výkyvy lépe přežít, ale to také není zadarmo.
Zastávám přístup minimalizovat náklady na omezení nárůstu výkyvů + na adaptaci. Oboje je, myslím, pro společnost srovnatelně protivné.
Odpovědět
Ano, výdobytky civilizace nám umožňují výkyvy lépe přežít, ale to také není zadarmo.
Zastávám přístup minimalizovat náklady na omezení nárůstu výkyvů + na adaptaci. Oboje je, myslím, pro společnost srovnatelně protivné.
VM
Vladimir Mertan
24.4.2024 12:48 Reaguje na Jiří SvobodaPOkiaľ nie je dokázaný nepriaznivý vplyv CO2 na klímu a naopak je pozorovaný priaznivý vplyv CO2 na rast rastlín sú náklady na dekarbonizáciu absolútne vyhodené peniaze.
Áno, určite by sme mali žiť skromnejšie. Skromnosť pre mna okrem iného značí funkčné veci nevyhadzovať, ale radšej dlhodobo využívať. Či už je to akákoľvek elektráreň, auto, topánky či televízor.
Žiadne uskromnovanie nepomôže, ak sa budú ľudia ďalej množiť tempom 1 miliarda za 10 rokov.
Odpovědět
Áno, určite by sme mali žiť skromnejšie. Skromnosť pre mna okrem iného značí funkčné veci nevyhadzovať, ale radšej dlhodobo využívať. Či už je to akákoľvek elektráreň, auto, topánky či televízor.
Žiadne uskromnovanie nepomôže, ak sa budú ľudia ďalej množiť tempom 1 miliarda za 10 rokov.
JS
VM
Vladimir Mertan
24.4.2024 15:24 Reaguje na Jiří SvobodaDOstal ste racionálne vysvetlenie súčasného oteplenia. Ani ste sa nepokúsil odpovedať. Ešte raz -otepľuje sa preto že bolo predtým chladno. Práve na to poukazuje aj Petr Pokorný vo svojich príspevkoch. Namiesto toho, aby ste sa od neho niečo dozvedeli tak sa mu tu mnohí posmievate, znevažujete alebo ako Vy ho proste neberiete do úvahy.
Odpovědět
PE
Petr Elias
24.4.2024 15:36 Reaguje na Vladimir MertanS Pokorným máte hodně věcí společných. Oba jste usvědčení manipulátoři. :)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
25.4.2024 09:54 Reaguje na Vladimir MertanCo je ta takovém vysvětlení racionálního?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
25.4.2024 10:44 Reaguje na Jiří SvobodaProsím použite reálne argumenty. Ak sa Vám niečo na mojom vysvetlení nepáči tak napíšte čo.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
25.4.2024 12:02 Reaguje na Vladimir MertanAle to přece není žádné vysvětlení!
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
25.4.2024 13:02 Reaguje na Jiří SvobodaMožno že to nie je vysvetlenie, ktoré by ste chcel vidieť, ale určite to vysvetlenie je.
Odpovědět
PE
Petr Elias
25.4.2024 13:47 Reaguje na Vladimir MertanNení to vysvětlení. Je to akorát tvůj blábol. ;)
Odpovědět
rb
r b
26.4.2024 09:42 Reaguje na Petr Eliashlavne z prave vy tu vo vsetkych prispevkoch len "blablolite" pripadne s kombinaciou osobnych utokov bez akychkolvek vysvetleni ci aspon rozumnych reakcii
Odpovědět
PE
LM
Ladislav Metelka
25.4.2024 11:00 Reaguje na Vladimir MertanTak proč oteplení ve 20.století zrychlovalo?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
25.4.2024 13:00 Reaguje na Ladislav MetelkaPrečo sa oteplenie zo začiatku storočia zmenilo v 50 -60 -70 rokoch na stagnáciu a pokles? Dôvodom má byť pôsobenie sírnatých aeorosolov zo spaľovania hnedého uhlia. Keď sa aerosoly rozplynuli tak sa zase mohlo oteplovať, koncom 20 storočia nastal 2 vrchol slnečného maxima. Taktiež v roku 1998 bolo veľmi silné El Nino.
A čo píše o ďalšej pauze v oteplení známy klimatológ Milan Lapin Radimovi Tolaszovi? Milan Lapin napsal(a):
Ahoj, Radim, dobre si zhrnul závery tejto správy IPCC a som rád, že sú korektné aj príspevky v diskusii. Trochu ma zarazilo, že IPCC sa nechce podrobnejšie vyjadrovať k stagnácii globálnej teploty v posledných 15 rokoch. Ako som prezentoval aj na seminári v Prahe pred necelým mesiacom, dá sa to celkom elegantne vysvetliť zmenami v oceánickej cirkulácii, ukladaním väčšieho množstva tepla v oceánoch a aj zoslabením slnečnej aktivity. Je takmer isté, že najbližšia epizóda ElNiňo zdvihne globálnu teplotu najmenej o 0,2 °C a bude po prechodnej stagnácii globálnej teploty. Viac sa o tom zmieňujem na mojej stránke www.milanlapin.estranky.sk, ku ktorej som ale neotvoril blog s verejnou diskusiou. Píše mi však dosť ľudí mailom.
28. 09. 2013 | 10:03
Odpovědět
A čo píše o ďalšej pauze v oteplení známy klimatológ Milan Lapin Radimovi Tolaszovi? Milan Lapin napsal(a):
Ahoj, Radim, dobre si zhrnul závery tejto správy IPCC a som rád, že sú korektné aj príspevky v diskusii. Trochu ma zarazilo, že IPCC sa nechce podrobnejšie vyjadrovať k stagnácii globálnej teploty v posledných 15 rokoch. Ako som prezentoval aj na seminári v Prahe pred necelým mesiacom, dá sa to celkom elegantne vysvetliť zmenami v oceánickej cirkulácii, ukladaním väčšieho množstva tepla v oceánoch a aj zoslabením slnečnej aktivity. Je takmer isté, že najbližšia epizóda ElNiňo zdvihne globálnu teplotu najmenej o 0,2 °C a bude po prechodnej stagnácii globálnej teploty. Viac sa o tom zmieňujem na mojej stránke www.milanlapin.estranky.sk, ku ktorej som ale neotvoril blog s verejnou diskusiou. Píše mi však dosť ľudí mailom.
28. 09. 2013 | 10:03
LM
Ladislav Metelka
25.4.2024 13:40 Reaguje na Vladimir MertanVzhledem k periodicitě El Nina nemá smysl uvažovat o trendech kratších než je několik period. Ukazuje se, že stagnace se nějak nekoná. To, co citujete, je z roku 2013 a máme dalších 10 let naměřených. Pokud by se oteplovalo v důsledku konce "malé doby ledové", tak by to oteplování trvalo už několik set let a navíc by zpomalovalo před dosažením "rovnovážné hodnoty", což se neděje. A nebylo by doprovázené dalšími změnami, které jednoznačně svědčí o příčině.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
25.4.2024 15:24 Reaguje na Ladislav MetelkaAle celkom tak to nie je. Klíma Zeme je chaotický systém, ktorý má veľa premenných a spätných väzieb. Aj Malá doba ľadová má viac fází oteplovania a zase ochladzovania. Takže koniec doby ľadovej môže byť vlastne prirodzene rozkolísaný.
Ten citát som si dovolil ako dôkaz toho, že IPCC nechcela pripustiť možnú pauzu a Milan Lapin zase uznáva množstvo iných vplyvov ktoré sa na globálnej teplote zásadne podieľajú.
Odpovědět
Ten citát som si dovolil ako dôkaz toho, že IPCC nechcela pripustiť možnú pauzu a Milan Lapin zase uznáva množstvo iných vplyvov ktoré sa na globálnej teplote zásadne podieľajú.
LM
Ladislav Metelka
25.4.2024 15:57 Reaguje na Vladimir MertanTěch vlivů je jasně spousta, některé zásadní, některé minoritní. O tom už celkem přehled je. Pokud jde o tu pauzu - ta by musel trvat cca 30 let, aby to bylo klimatologicky významné. Ptroto se tím IPCC tenkrát nezabýval a teď je jasné, že udělal dobře, protože se žádná stagnace nekonala. Ono v řadách s velkou meziroční variabilitou vždycky najdete rok začátku a konce intervalu, ve kterém je trend malý. Stačí ale začátek nebo konec posunout o pár let a výsledek je úplně jiný.
Odpovědět
PE
Petr Elias
25.4.2024 16:11 Reaguje na Ladislav MetelkaPřesně tak. U pauzistů je nejlepší argument posunutí začátku jejich intervalu o rok či dva, třeba 96-20. Protože pak jim ta pauza už nevychází...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.4.2024 16:21 Reaguje na Petr EliasOno je to dost o chápání statistiky, analýzy významnosti nebo nevýznamnosti výstupů, atd.
Odpovědět
PE
Petr Elias
25.4.2024 13:45 Reaguje na Vladimir MertanMyslím, že by se panu Lapinov rychle splašila kladiva kdyby viděl, jak ho spojuješ s blábolem, že se otepluje, protože se předtím ochlazovalo. :D
Doporučuji: https://www.youtube.com/watch?v=7fPP1Gr9eyQ
Odpovědět
Doporučuji: https://www.youtube.com/watch?v=7fPP1Gr9eyQ
VM
Vladimir Mertan
25.4.2024 15:27 Reaguje na Petr EliasAk p. Lapin diskutuje na verejných meteofórach, tak musí počítať aj s tým že ho budú citovať.
P. Lapin má tiež na stránke, alebo aspon mal v minulosti graf, kde spomína prevažujúci vplyv slnečnej aktivity na oteplení v prvej polovici 20. storočia.
Odpovědět
P. Lapin má tiež na stránke, alebo aspon mal v minulosti graf, kde spomína prevažujúci vplyv slnečnej aktivity na oteplení v prvej polovici 20. storočia.
LM
Ladislav Metelka
25.4.2024 15:59 Reaguje na Vladimir MertanV 1. polovině století sluneční aktivita rostla. Od poloviny 20.století neroste a přesto se výrazně otepluje.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
25.4.2024 16:38 Reaguje na Ladislav MetelkaJasne o tom už sme sa bavili. Celkovo je slnečná aktivita v 20 storočí možno najvyššia za 5000 rokov, pripúšťa to aj správa IPCC. Teda keď aj slnečná aktivita klesá, stále je veľmi vysoká. Nakoniec ja si naozaj nepamätám, aby sa v našich zemepisných šírkach dala pozorovať bežne polárna žiara.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.4.2024 16:41 Reaguje na Vladimir MertanNení a nikdy to nebylo běžně, ale dala se občas pozorovat i v minulosti. Nic extra se neděje...
Odpovědět
rb
r b
24.4.2024 15:19 Reaguje na Jiří Svoboda"Tak se laskavě podívejte na současnou globální změnu klimatu a racionálně ji vysvětlete. Pak se bavme, zda je vaše vysvětlení rozumné.
To současné drastické globální oteplování MUSÍ mít velmi intenzivní příčinu(y). Co to tedy je?"
a tie predchadzajuce oteplovania mali aku pricinu?
A preco si myslite, ze v minulosti tiez neboli taketo zmeny?
Odpovědět
To současné drastické globální oteplování MUSÍ mít velmi intenzivní příčinu(y). Co to tedy je?"
a tie predchadzajuce oteplovania mali aku pricinu?
A preco si myslite, ze v minulosti tiez neboli taketo zmeny?
JS
rb
r b
26.4.2024 09:05 Reaguje na Jiří SvobodaSamozrejme ze "sermujem" minulostou - ved hovorime o udalostiach, ktore sa pravidelne opakuju uz miliony rokov (a ktorych presnu "mechaniku" sme este nepochopili - su zatial len hrube odhady) a v ramci nich sa naviac objavuju dalsie udalosti (mozno tiez cyklicke, napr. D-O), ktore do to vnasaju dalsie faktory/vplyvy o ktorych vieme este menej (a sucasne modely to zatial nepokryvaju)..
a napriek tomu ze su to uz dlhodobo a pravidelne sa opakujuce udalosti, nerozumiem, preco sa tu stale dokola snazite presvedcit ludi, ze prave tato jedna zmena ma celkom ine priciny ako to mnozstvo predtym
Odpovědět
a napriek tomu ze su to uz dlhodobo a pravidelne sa opakujuce udalosti, nerozumiem, preco sa tu stale dokola snazite presvedcit ludi, ze prave tato jedna zmena ma celkom ine priciny ako to mnozstvo predtym
JS
Jiří Svoboda
26.4.2024 11:49 Reaguje na r bJá vás nepřesvědčuji, pouze upozorňuji, že veřejně hlásáte pitomosti, což by se nemělo činit.
Odpovědět
rb
r b
26.4.2024 12:21 Reaguje na Jiří Svobodaco konkretne je tu pitomost?
inak je to osocovanie, co by sa nemalo cinit.
Odpovědět
inak je to osocovanie, co by sa nemalo cinit.
rb
r b
26.4.2024 12:23 Reaguje na Jiří Svobodaci chcete tvrdit ze neplati, ze uz dlhodobo a v podstate pravidelne tu dochadza k zmene globalnej klimy?
Odpovědět
PE
Petr Elias
24.4.2024 15:33 Reaguje na Jiří SvobodaVidíte? Mertanům starý známý blábol o tom, jak se vlastně stále zotavujeme z malé doby ledové. ;)
https://www.newscientist.com/article/dn11645-climate-myths-we-are-simply-recovering-from-the-little-ice-age/
https://skepticalscience.com/coming-out-of-little-ice-age-advanced.htm
Nečekejte, že by vám někdo jako on dal nějaké vysvětlení. Vždy od něj dostanete vyprávění o dávných dobých a pár starých známých mýtů jako bonus. ;)
Odpovědět
https://www.newscientist.com/article/dn11645-climate-myths-we-are-simply-recovering-from-the-little-ice-age/
https://skepticalscience.com/coming-out-of-little-ice-age-advanced.htm
Nečekejte, že by vám někdo jako on dal nějaké vysvětlení. Vždy od něj dostanete vyprávění o dávných dobých a pár starých známých mýtů jako bonus. ;)
rb
r b
24.4.2024 17:02 Reaguje na Petr Eliashlavne ze vy ste vsetko vysvetlil .. neriesim teraz ci je sucasnost len zotavenie z malej doby ladovej, ale aj vase odkazu potvrdzuju, ze klimatologovia len hadaju ci ju sposobilo a stale im to nepasuje do modelov .. a uz vobec nevysvetluju dalsie vykyvy len v ramci holocenu, nie to este za poslednych cca milion rokov .. ale s urcitostou vedia ze model je spravny
Odpovědět
PE
LM
rb
r b
26.4.2024 09:30 Reaguje na Ladislav Metelkaako jeden z faktorov mozno, ale podla modelov ten pokles aktivity nebol dostatocny na takuto zmenu
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
24.4.2024 18:04 Reaguje na Petr EliasTak to je klasická veda. Vymazanie Malej doby ľadovej z dejín. Příděl čokolády se snižuje z třiceti gramů na dvacet.
HOJMINI nesprávně informuje o přídělech čokolády. Opravit.
Vyžádal si starší čísla novin. Vyhledal všechny články týkající se výše přídělu čokolády a opravil je tak, aby čísla odpovídala nové skutečnosti. Pak vyhledal ještě článek s příslibem, že se nebude snižovat příděl čokolády. Vadné věty vymazal.
Opravit nesprávná tvrzení o Africe. Našel příslušný projev Velkého bratra a opravil tvrzení o blížící se ofenzívě v Africe tak, aby odpovídalo skutečnosti. Velký bratr předvídal ofenzívu v Jižní Indii.
Každý den bylo potřeba opravit staré výtisky novin. Vymazat minulost. Zničit důkazy o vymazání.
Jeho denní chleba.
Odpovědět
HOJMINI nesprávně informuje o přídělech čokolády. Opravit.
Vyžádal si starší čísla novin. Vyhledal všechny články týkající se výše přídělu čokolády a opravil je tak, aby čísla odpovídala nové skutečnosti. Pak vyhledal ještě článek s příslibem, že se nebude snižovat příděl čokolády. Vadné věty vymazal.
Opravit nesprávná tvrzení o Africe. Našel příslušný projev Velkého bratra a opravil tvrzení o blížící se ofenzívě v Africe tak, aby odpovídalo skutečnosti. Velký bratr předvídal ofenzívu v Jižní Indii.
Každý den bylo potřeba opravit staré výtisky novin. Vymazat minulost. Zničit důkazy o vymazání.
Jeho denní chleba.
PE
Petr Elias
25.4.2024 08:42 Reaguje na Vladimir MertanBlábolit si můžeš co chceš, stejně ti tu už kromě pár zoufalců nevěří. :)
Odpovědět
PE
PE
Petr Elias
24.4.2024 09:20 Reaguje na Vladimir MertanA nebo stačí být těžký ignorant a manipulátor a jen žvanit, že dnešek je v pohodě, protože tehdy to bylo takto a takto. :D
Odpovědět
rb
r b
24.4.2024 12:30 Reaguje na Petr Eliasjasne, dalsi co si mysli ze poruci vetru desti .. a bude o tom zvanit :D
pokial nie sme schopny dostatocne pochopit minule zmeny a rozsah vplyvu toho mnozstva faktorov co na to mozu mat dosah, tak sme len deti vo veline velkej elektrarne a skusame rozne packy, tlacidla podla toho ako sa nam pacia
Odpovědět
pokial nie sme schopny dostatocne pochopit minule zmeny a rozsah vplyvu toho mnozstva faktorov co na to mozu mat dosah, tak sme len deti vo veline velkej elektrarne a skusame rozne packy, tlacidla podla toho ako sa nam pacia
PE
rb
MM
Milan Milan
23.4.2024 15:24Mluvit o vynucené klimatické změně a přitom neprotestovat proti zásahům lidí do koloběhu planety např. proti umělému ovlivňování pohybu mraků a vyvolávání či potlačování srážek? Vždyť to je celé neomluvitelná fraška a lži.
Tak tady přidám něco z běžně dostupných informací na netu.
Bagr - model CAT994A: Za 12 hodin spálí ~ 1000 litrů paliva. Přesun ~ 250 tun hlíny za účelem vytěžení materiálu na výrobu JEDNÉ baterie Tesla.
Abyste vyrobili každou baterii pro elektromobil, musíte recyklovat :
- 11 000 kg solanky pro lithium.
- 14 000 kg rudy na kobalt
- 2 000 kg rudy na nikl,
- 11 000 kg rudy na měď.
- Vykopat 226 000 kg zemské kůry.
Jen - jedna – baterie! Jako nulové emise elektromobilů?
Odpovědět
Tak tady přidám něco z běžně dostupných informací na netu.
Bagr - model CAT994A: Za 12 hodin spálí ~ 1000 litrů paliva. Přesun ~ 250 tun hlíny za účelem vytěžení materiálu na výrobu JEDNÉ baterie Tesla.
Abyste vyrobili každou baterii pro elektromobil, musíte recyklovat :
- 11 000 kg solanky pro lithium.
- 14 000 kg rudy na kobalt
- 2 000 kg rudy na nikl,
- 11 000 kg rudy na měď.
- Vykopat 226 000 kg zemské kůry.
Jen - jedna – baterie! Jako nulové emise elektromobilů?
JS
Jiří Svoboda
24.4.2024 09:01 Reaguje na Milan MilanJistě zajímavá čísla, jen trochu pochybuji, že přesun 250 t hlíny vezme bagru 12 hodin a spálí 1000 l paliva.
Trošku bych s těmi čísly házel opatrněji.
Ano, to je ve zprávě Mezinárodní energetické agentury, že pro globální dekarbonizaci bude třeba ztrojnásobit výrobu (bezemisně) elektřiny a zpětinásobit těžbu nerostných surovin + jejich zpracování. To zjevně málokdo bere v úvahu.
Odpovědět
Trošku bych s těmi čísly házel opatrněji.
Ano, to je ve zprávě Mezinárodní energetické agentury, že pro globální dekarbonizaci bude třeba ztrojnásobit výrobu (bezemisně) elektřiny a zpětinásobit těžbu nerostných surovin + jejich zpracování. To zjevně málokdo bere v úvahu.
MV
Milan Vaněček
24.4.2024 10:13 Reaguje na Jiří SvobodaTo nejsou "zajímavá čísla" ale naprosté žvásty. Takové údaje akorát zesměšňují diskusi o důležité věci.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.4.2024 11:34 Reaguje na Milan VaněčekMyslím, že to jinak řádově sedí, víc jsem nehodnotil/nečekal.
Řekl bych naopak, že 11 t solanky pro lithium je hodně optimistické.
Odpovědět
Řekl bych naopak, že 11 t solanky pro lithium je hodně optimistické.
rb
r b
24.4.2024 12:35 Reaguje na Milan Vaněčektak tie "zvasty" korigujte, dajte tu ake su podla vas korektne/presnejsie cisla .. inak su to len zvasty z vasej strany
Odpovědět
LB
Lukas B.
24.4.2024 10:15 Reaguje na Jiří Svobodapředmětný nakladač je monstrum do povrchových dolů a má objem lopaty zhruba dvacet kubíků. ten si s 250 tunami hlíny poradí za půlhodinu.
Odpovědět
MM
Milan Milan
23.4.2024 16:38Porovnávací pseudo důkazy a tlachy o podobnosti genomu člověka a šimpanze, nebo o tání ledovců, nad kterými ae denně přelétá spousty letadel, GMP,ale i alarmující nástup nemocí např. rakoviny hlavně u mladých lidí, nástup neurotik, deprese a "vyhoření", údajné oteplování jako hrom, no a pak přijde duben a všechno zmrzne. Tak to teď těm nevěřícím, nebo pěstitelům vysvětlete.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.4.2024 09:07 Reaguje na Milan MilanTo vysvětlení není složité. Globální oteplování významně přenastaví lokální klimatické podmínky a zvýší extrémy počasí.
To, co bylo zaběhnuté a nějak fungovalo, se nyní mění a bude měnit ještě více. To není o tom, že se všude pouze zvedne teplota o pár stupňů a zbytek zůstane jako dříve.
Odpovědět
To, co bylo zaběhnuté a nějak fungovalo, se nyní mění a bude měnit ještě více. To není o tom, že se všude pouze zvedne teplota o pár stupňů a zbytek zůstane jako dříve.
BM
Břetislav Machaček
24.4.2024 10:14 Reaguje na Jiří SvobodaA o to jde, že se musíme na ty šoky připravit a neskládat
ruce do klína, či bojovat proti něčemu, co druzí nadále
podporují. V EU si hrajeme na zachránce planety, ale brzo
budeme muset sami sebe bránit před dopady změn. My ale
plýtváme prostředky, které jsme na to mohli použít a tak
budeme pouze přihlížet, jak budou dopadat i na nás. Mne
udivuje, že se nikdo nepozastavuje nad pálením tisíců
tun parafínu v sadech a vinicích, či slámy jako ochrany
před mrazem a dožívající starou babičku nutí stát vyměnit
kotel a nebo zmrznout. Nevadí samovolné shoření NP ČŠ,
ale vadí pálení dříví k kotlích a krbech. Nevadí ani to
grilování a pálení "čarodějnic", ale spálit na zahradě
klestí je na pokutu. Tyto absurdity jsou pouze bič na ty,
kteří mají omezené možnosti se bránit a na nich se zákon
a úřední šiml vydovádí, aby dokázal svoji potřebnost.
Odpovědět
ruce do klína, či bojovat proti něčemu, co druzí nadále
podporují. V EU si hrajeme na zachránce planety, ale brzo
budeme muset sami sebe bránit před dopady změn. My ale
plýtváme prostředky, které jsme na to mohli použít a tak
budeme pouze přihlížet, jak budou dopadat i na nás. Mne
udivuje, že se nikdo nepozastavuje nad pálením tisíců
tun parafínu v sadech a vinicích, či slámy jako ochrany
před mrazem a dožívající starou babičku nutí stát vyměnit
kotel a nebo zmrznout. Nevadí samovolné shoření NP ČŠ,
ale vadí pálení dříví k kotlích a krbech. Nevadí ani to
grilování a pálení "čarodějnic", ale spálit na zahradě
klestí je na pokutu. Tyto absurdity jsou pouze bič na ty,
kteří mají omezené možnosti se bránit a na nich se zákon
a úřední šiml vydovádí, aby dokázal svoji potřebnost.
JS
Jiří Svoboda
24.4.2024 11:37 Reaguje na Břetislav MachačekAle to je zcela jiné téma - debilnost řešení stávajícího problému.
To, že je nějaký problém debilně řešen neznamená, že ten problém není a nemá se tudíž řešit.
Odpovědět
To, že je nějaký problém debilně řešen neznamená, že ten problém není a nemá se tudíž řešit.
VM
Vladimir Mertan
24.4.2024 10:28 Reaguje na Jiří SvobodaAký mechanizmus zvýši extrémy počasia? Ak chceme sledovať extrémnosť počasia, snáď by sme ho mohli porovnať z minulými extrémnymi javmi, alebo to zase pre Vás neplatí?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.4.2024 11:40 Reaguje na Vladimir MertanVíce energie v systému způsobí i větší fluktuace.
Však četnosti extrémních jevů jsou sledovány a srovnávány s minulostí.
Co zase pro mne neplatí?
Odpovědět
Však četnosti extrémních jevů jsou sledovány a srovnávány s minulostí.
Co zase pro mne neplatí?
VM
Vladimir Mertan
24.4.2024 12:36 Reaguje na Jiří SvobodaAby mohli vzniknúť extrémne javy v počasí, je potrebný rozdiel teplôt. Viac energie extrémy nevytvorí.
Práve preto vznikali extrémne meteorologické javy počas Malej doby ľadovej, kedy bol veľký rozdiel teplôt medzi rovníkom a polárnymi oblasťami.
Súčasná klimatická zmena by mala naopak extrémy znižovať, pretože by sa malo otepľovať viac na póloch ako na rovníku.
Inak dôkazom extrémne silných vetrov počas "Veľkých" dôb ľadových desiatky, ojedinele až 100 m hrubé naviate vrstvy spraše.
Odpovědět
Práve preto vznikali extrémne meteorologické javy počas Malej doby ľadovej, kedy bol veľký rozdiel teplôt medzi rovníkom a polárnymi oblasťami.
Súčasná klimatická zmena by mala naopak extrémy znižovať, pretože by sa malo otepľovať viac na póloch ako na rovníku.
Inak dôkazom extrémne silných vetrov počas "Veľkých" dôb ľadových desiatky, ojedinele až 100 m hrubé naviate vrstvy spraše.
JS
Jiří Svoboda
24.4.2024 15:15 Reaguje na Vladimir MertanZvětšuje se rozdíl mezi teplotou pevniny a oceánů kvůli rozdílné tepelné kapacitě. Snižuje se rozdíl teplot mezi severními oblastmi (změna albeda) a rovníkovými.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
24.4.2024 15:31 Reaguje na Jiří SvobodaTeplota pevniny je v zime nižšia ako teplota oceánu a v lete vyššia teplota oceánu.
To je asi základné tepelné rozloženie. Ako do toho vstupuje ten 1 w/m2 žiarenia CO2 by ma fakt zaujímalo a aký môže spôsobiť rozdiel v zohriatí pevniny a oceánu?
Odpovědět
To je asi základné tepelné rozloženie. Ako do toho vstupuje ten 1 w/m2 žiarenia CO2 by ma fakt zaujímalo a aký môže spôsobiť rozdiel v zohriatí pevniny a oceánu?
JS
Jiří Svoboda
25.4.2024 10:00 Reaguje na Vladimir MertanJde o rozdíl mezi průměrnými teplotami v rámci roku.
Když zvýšíte eneregtickou bilanci o 1W/m2 nad oceánem a nad pevninou, oceán se bude oteplovat pomaleji.
Odpovědět
Když zvýšíte eneregtickou bilanci o 1W/m2 nad oceánem a nad pevninou, oceán se bude oteplovat pomaleji.
VM
Vladimir Mertan
25.4.2024 16:32 Reaguje na Jiří SvobodaPri takomto teplotnom rozložení bude pevnina generovať tlakové níže. Tie budú prinášať dážď, ktorý vznikne z oceánskej vlhkosti pričom prúdenie bude v smere oceán - pevnina. V konečnom dôsledku sa tým pevnina ochladí.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.4.2024 16:34 Reaguje na Vladimir MertanTo je běžné, podívejte se na sezonní tlakové útvary. Nad oceánem a nad pevninou, v zimě a v létě. A uvidíte, jak to funguje.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.4.2024 10:01 Reaguje na Milan MilanV minulých dnech byl na TV NOE pořad o všudypřítomných plastech a
jejich vlivu na zdraví lidí. Nakonec zaznělo konstatování, že NENÍ
vůle to nejen zastavit, ale už je to asi ZBYTEČNÉ kvůli doposud
vyrobenému množství kolujícímu v přírodě i v nás samotných. Prostě
"zaprasení" planety je nevratné a bude stále narůstat. Množství
tkzv. civilizačních chorob už převyšuje důvody úmrtí stárnutím
organismu a postihuje stále mladší lidi. Ukazovali tam "výrobu"
suvenýrů dětmi žijícími na skládce v Manile, které nechávají kapat hořící plast do formiček a ty "výrobky" prodávají. Lidé tam žijí
přímo na skládkách, třídí je ručně jejich prohrabáváním a taky
jimi topí a na nich vaří. O postižených kytovcích, ptácích atd.
pozřením plastů víme všichni, ale šokem bylo se dozvědět, že jsou
už plasty ve VŠECH mořských rybách po celém světě a že se z nich
do konzumentů uvolňují jedovaté ftaláty a jiné příměsi v plastech.
Co k tomu říci? Jen to, že zločin nebyl vynález plastů, ale jejich
uvedení na trh bez zjištění jejich dopadu na vše živé. Cesta zpět
je utopií a cesta vpřed je za cenu toho, že nás to zahubí. Jiná
cesta není, snad jen ta, že se tomu zkusíme bránit, ale jak, když vám soused zaprasí zahradu mikroplasty z izolačního polystyrénu se
samozhášecí jedovatou přísadou za účelem EKOlogického boje proti
CO2? Bojujeme proti oteplení díky CO2 a vraždíme se navzájem zamořením půdy, vody a vzduchu izolačními mikro a nano plasty. Má
ten boj proti oteplování takovým způsobem smysl a nebo je to jen
další kšeft pro výrobce a montážní firmy?
Odpovědět
jejich vlivu na zdraví lidí. Nakonec zaznělo konstatování, že NENÍ
vůle to nejen zastavit, ale už je to asi ZBYTEČNÉ kvůli doposud
vyrobenému množství kolujícímu v přírodě i v nás samotných. Prostě
"zaprasení" planety je nevratné a bude stále narůstat. Množství
tkzv. civilizačních chorob už převyšuje důvody úmrtí stárnutím
organismu a postihuje stále mladší lidi. Ukazovali tam "výrobu"
suvenýrů dětmi žijícími na skládce v Manile, které nechávají kapat hořící plast do formiček a ty "výrobky" prodávají. Lidé tam žijí
přímo na skládkách, třídí je ručně jejich prohrabáváním a taky
jimi topí a na nich vaří. O postižených kytovcích, ptácích atd.
pozřením plastů víme všichni, ale šokem bylo se dozvědět, že jsou
už plasty ve VŠECH mořských rybách po celém světě a že se z nich
do konzumentů uvolňují jedovaté ftaláty a jiné příměsi v plastech.
Co k tomu říci? Jen to, že zločin nebyl vynález plastů, ale jejich
uvedení na trh bez zjištění jejich dopadu na vše živé. Cesta zpět
je utopií a cesta vpřed je za cenu toho, že nás to zahubí. Jiná
cesta není, snad jen ta, že se tomu zkusíme bránit, ale jak, když vám soused zaprasí zahradu mikroplasty z izolačního polystyrénu se
samozhášecí jedovatou přísadou za účelem EKOlogického boje proti
CO2? Bojujeme proti oteplení díky CO2 a vraždíme se navzájem zamořením půdy, vody a vzduchu izolačními mikro a nano plasty. Má
ten boj proti oteplování takovým způsobem smysl a nebo je to jen
další kšeft pro výrobce a montážní firmy?
DF
Daniel Fiala
24.4.2024 12:12 Reaguje na Břetislav MachačekVážený pane Machačku,
váš popis naší 'moderní civilizace' by se dal shrnout 'klín klínem' a všichni, kdo to dělali vědí, že se musí brát ještě a ještě větší, než to poleno rupne celé.
A teď si přečtěte např. 'Milan Vaněček 24.4.2024 10:37' a přemýšlejte, proč člověk volá 'ještě větší klíny a ještě rychleji mlátit palicí'.
A nejde o osoby (jestli p. Machaček, p. Vaněček nebo p. Fiala je fuk), důležité jsou počty a % v populaci. Kolik lidí chce 'TEĎ A TADY' a kolik chce 'radši počkáme, ubereme, povolíme zpomalíme, ochladíme...'
A proto se nesmí zapomenout, že když byl klimatický idol Schellnhuber dotázán Moldanem, oba profesoři v letech, zda tedy inženýring atmosféry a oceánů, tak před takto jasně formulovanou otázkou hodil jednoznačně zpátečku a řekl NE.
P.S: Vážený pane Vaněčku, můj argument jde mimo osoby a Vás jsem jmenoval, protože se nebojíte = podepisujete jménem a příjmením, ale hlavně proto, že se vaše noticka vyskytla hned u noticky p. M.
V úctě D. Fiala
Odpovědět
váš popis naší 'moderní civilizace' by se dal shrnout 'klín klínem' a všichni, kdo to dělali vědí, že se musí brát ještě a ještě větší, než to poleno rupne celé.
A teď si přečtěte např. 'Milan Vaněček 24.4.2024 10:37' a přemýšlejte, proč člověk volá 'ještě větší klíny a ještě rychleji mlátit palicí'.
A nejde o osoby (jestli p. Machaček, p. Vaněček nebo p. Fiala je fuk), důležité jsou počty a % v populaci. Kolik lidí chce 'TEĎ A TADY' a kolik chce 'radši počkáme, ubereme, povolíme zpomalíme, ochladíme...'
A proto se nesmí zapomenout, že když byl klimatický idol Schellnhuber dotázán Moldanem, oba profesoři v letech, zda tedy inženýring atmosféry a oceánů, tak před takto jasně formulovanou otázkou hodil jednoznačně zpátečku a řekl NE.
P.S: Vážený pane Vaněčku, můj argument jde mimo osoby a Vás jsem jmenoval, protože se nebojíte = podepisujete jménem a příjmením, ale hlavně proto, že se vaše noticka vyskytla hned u noticky p. M.
V úctě D. Fiala
MV
Milan Vaněček
24.4.2024 13:24 Reaguje na Daniel FialaPane Fialo, já si jen myslím, že lidstvo má vážnější problémy než to, co já nazývám klimatickou hysterií (jiní naopak varují před klimatickým rozvratem).
1. války, 2. drancování přírody.
Já taky nepropaguji geoinženýring, ani si nemyslím, že to lze provádět globálně (lokálně to určitě lze, už se tak děje, a tepelné ostrovy u velkoměst jsou taky nezpochybnitelné).
Ale já si myslím, že příroda (ty zpětné vazby co v ní existují miliony let) sama vede Zemi ke stabilitě, k rovnováze a když ji člověk pomůže že bude míň ničit,
tak se nemusíme bát...
Odpovědět
1. války, 2. drancování přírody.
Já taky nepropaguji geoinženýring, ani si nemyslím, že to lze provádět globálně (lokálně to určitě lze, už se tak děje, a tepelné ostrovy u velkoměst jsou taky nezpochybnitelné).
Ale já si myslím, že příroda (ty zpětné vazby co v ní existují miliony let) sama vede Zemi ke stabilitě, k rovnováze a když ji člověk pomůže že bude míň ničit,
tak se nemusíme bát...
JO
MV
Milan Vaněček
24.4.2024 10:37Když se chcete dozvědět něco o vědeckém pokroku v porozumění klimatu, sledujte třeba Meeting Americké Geofyzikální unie
www.agu.org/Fall-Meeting
Jak asi intuitivně většina diskutujících zde tuší, voda ve všech formách je nejdůležitější pro život i klima.
Tím míním nejen vodní páru, kapalnou vodu jak ji známe, či ledovce
ale z optického i klimatického hlediska jsou nejdůležitější nejrůznější mraky= velmi různorodý a komplikovaný heterogenní optický systém skládající se z mikro a nano-kapiček vody či ledu a tak zvaných aerosolů.
Toto je také v popředí zájmu studia skutečné geofyzikální vědy. Dynamika tohoto systému je složitá, optický popis (skutečný popis spektrálního průběhu komplexního indexu lomu, úhlového rozložení rozptylu světla, ...) velmi, velmi složitý, znám to ...
Zajímavé jsou i snahy ovlivňovat odrazivost mraků pro dopadající přímé sluneční záření,
důležitá jsou všechna experimentální data studující přirozenou i uměle vyvolávanou dynamiku změn optických vlastností těchto mraků.
Snad za 5 či 10 let budeme vědět více,
a potom skončí ta hysterie okolo změn klimatu sloužící politickým (ale za vším hledejte jen obrovské peníze) účelům.
Že je počasí i klima variabilní, to ví či vidí každý a historie nás učí, že to bylo i dříve. Věda je o pochopení reality, ne o vytváření "reality"
Odpovědět
www.agu.org/Fall-Meeting
Jak asi intuitivně většina diskutujících zde tuší, voda ve všech formách je nejdůležitější pro život i klima.
Tím míním nejen vodní páru, kapalnou vodu jak ji známe, či ledovce
ale z optického i klimatického hlediska jsou nejdůležitější nejrůznější mraky= velmi různorodý a komplikovaný heterogenní optický systém skládající se z mikro a nano-kapiček vody či ledu a tak zvaných aerosolů.
Toto je také v popředí zájmu studia skutečné geofyzikální vědy. Dynamika tohoto systému je složitá, optický popis (skutečný popis spektrálního průběhu komplexního indexu lomu, úhlového rozložení rozptylu světla, ...) velmi, velmi složitý, znám to ...
Zajímavé jsou i snahy ovlivňovat odrazivost mraků pro dopadající přímé sluneční záření,
důležitá jsou všechna experimentální data studující přirozenou i uměle vyvolávanou dynamiku změn optických vlastností těchto mraků.
Snad za 5 či 10 let budeme vědět více,
a potom skončí ta hysterie okolo změn klimatu sloužící politickým (ale za vším hledejte jen obrovské peníze) účelům.
Že je počasí i klima variabilní, to ví či vidí každý a historie nás učí, že to bylo i dříve. Věda je o pochopení reality, ne o vytváření "reality"
PE
Petr Elias
24.4.2024 11:20 Reaguje na Milan VaněčekSuper! Kouknu na to! Třeba tam konečně po dvaceti letech Lindzen potvrdí teorii o Iris a Happer stoletý mýtus o saturaci CO2. :)
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
24.4.2024 12:01 Reaguje na Petr EliasTo není odkaz na nějaký alarmistický nebo popíračský blog. Na vědeckých (ne politických) konferencích najdete aktuální vědecké příspěvky na velmi aktuální témata.
Když jsem se zde dřív v diskusích vyptával, jak modeláři klimatu mají zvládnutý problém optiky oblačnosti a dynamiky oblačnosti, nic jsem se nedozvěděl, jen " umí to modelovat", či "přispívá to trochu k positivním i negativním zpětným vazbám".
Když se pak podívám na starší popularizační článek pánů doktorů Metelky a Tolazse, tak vidím obrovskou možnou experimentální odchylku v určování forcingu pro oblačnost.
A když jdu po vědeckých konferencích vidím, že je to hot topic.
Odpovědět
Když jsem se zde dřív v diskusích vyptával, jak modeláři klimatu mají zvládnutý problém optiky oblačnosti a dynamiky oblačnosti, nic jsem se nedozvěděl, jen " umí to modelovat", či "přispívá to trochu k positivním i negativním zpětným vazbám".
Když se pak podívám na starší popularizační článek pánů doktorů Metelky a Tolazse, tak vidím obrovskou možnou experimentální odchylku v určování forcingu pro oblačnost.
A když jdu po vědeckých konferencích vidím, že je to hot topic.
Karel Zvářal
24.4.2024 13:39 Reaguje na Milan VaněčekPane Vaněčku, to je základní omyl dnešních klimatistů, že teplo znají jen z městských ostrovů. Tam ten střih beton-les je zjevný bez nějakých velkých diskusí. Jedná se o CELKOVOU industrializovanou/ antropickou krajinu s vytěženými pralesy... etc. viz výše. Prostě desertifikuje se ve velkém, načež je nutno kopat hlubší studny pro stále větší stáda dobytka, závlahy a populaci, se všemi jinde popsanými efekty, počínajíc nyvýšeným nejúčinnějším skleníkáčem.
Odpovědět
PE
Petr Elias
24.4.2024 15:18 Reaguje na Milan VaněčekNo vždyť říkám. Tu obrovskou negativní zpětnou vazbu mraků jistě letos prokážete a IPCC rozbijete na kousíčky. :)
Odpovědět
JO
Jarka O.
25.4.2024 17:22 Reaguje na Petr EliasA přitom má p. Vaněček pravdu, že se dnes mluví o oblacích a výzkumu jejich řídnutí a změn. Že to nevíte a i jiný pán to zde zlehčuje, nepřekvapuje, vypovídá to o vás všechno, a zřejmě byste měl přestat hulvátsky urážet přirodovedce.
Odpovědět
PE
Petr Elias
25.4.2024 17:33 Reaguje na Jarka O.Přesně tak. Pán má pravdu i když argumentuje víc jak dvacet let vyvrácenou teorií o Iris, mýtem o saturaci a strašně silnou negativní zpětnou vazbou, kterou ten prohnilý IPCC ignoruje. :)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.4.2024 10:00 Reaguje na Milan VaněčekOK, můžeme dodat přesnější a komplexnější popis, ale - budete tomu rozumět? Budete schopen posoudit silná i slabá místa toho popisu?
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
25.4.2024 16:23 Reaguje na Ladislav MetelkaPane Metelko, teď jsem narazil na článek U Washington plus dalších význam.labs o zpřesnění (odmítnutí vysokých odhadů vývoje teploty) s růstem CO2
a hned jsem se taky informoval o panu M. Zelinkovi, jednomu z autorů, (to jméno Vám hned utkví v hlavě) a našel jsem toto, co píše o sobě na Orcid
https://orcid.org/0000-0002-6570-5445
cituji ho:
Biography
I am an atmospheric scientist who researches climate change. I am interested in how much global warming we should expect from increasing greenhouse gases. This inevitably leads to the study of clouds, which cool the planet by reflecting sunlight back to space and warm the planet by reducing the infrared radiation emitted to space. How the balance of these competing effects changes as the planet warms (known collectively as the ‘cloud feedback’) largely determines how much warming accompanies increasing greenhouse gases. I use theory, observations, and global climate models to investigate these challenging questions.
To je přesně to, co mě zajímá jako spektroskopistu který studoval heterogenní optické vrstvy s inklusemi o velikosti, souměřitelné s vlnovou délkou světla, o jiném indexu lomu (Mie scattering).
Vidím to, co jsem se zatím zde na webu nedozvěděl: že je to opravdu důležitá oblast výzkumu klimatu, že původně bagatelizující výroky IPCC že se vlastně ty různé vlivy mraků "vyruší" jsou blbost,
že je důležité porozumět nejen těm positivním zpětným vazbám (které zdůrazňují alarmisté) ale i těn vazbám negativním, stabilizujícím, o které se zajímám a které nám mohou ušetřit ("v boji o klimatický rozvrat" jak někteří zde hlásají) stovky miliard CZK
Odpovědět
a hned jsem se taky informoval o panu M. Zelinkovi, jednomu z autorů, (to jméno Vám hned utkví v hlavě) a našel jsem toto, co píše o sobě na Orcid
https://orcid.org/0000-0002-6570-5445
cituji ho:
Biography
I am an atmospheric scientist who researches climate change. I am interested in how much global warming we should expect from increasing greenhouse gases. This inevitably leads to the study of clouds, which cool the planet by reflecting sunlight back to space and warm the planet by reducing the infrared radiation emitted to space. How the balance of these competing effects changes as the planet warms (known collectively as the ‘cloud feedback’) largely determines how much warming accompanies increasing greenhouse gases. I use theory, observations, and global climate models to investigate these challenging questions.
To je přesně to, co mě zajímá jako spektroskopistu který studoval heterogenní optické vrstvy s inklusemi o velikosti, souměřitelné s vlnovou délkou světla, o jiném indexu lomu (Mie scattering).
Vidím to, co jsem se zatím zde na webu nedozvěděl: že je to opravdu důležitá oblast výzkumu klimatu, že původně bagatelizující výroky IPCC že se vlastně ty různé vlivy mraků "vyruší" jsou blbost,
že je důležité porozumět nejen těm positivním zpětným vazbám (které zdůrazňují alarmisté) ale i těn vazbám negativním, stabilizujícím, o které se zajímám a které nám mohou ušetřit ("v boji o klimatický rozvrat" jak někteří zde hlásají) stovky miliard CZK
LM
Ladislav Metelka
25.4.2024 16:29 Reaguje na Milan VaněčekNic proti tomu, ale pokud se analyzuje vliv samotného CO2 na teploty, bez pozitivní zpětné vazby přes vodní páru, dojdeme k menším odhadům než třeba IPCC, ale jsme pořád v laboratoři a ne v reálné atmosféře.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
25.4.2024 17:05 Reaguje na Ladislav MetelkaPane Metelka,
přečtěte si třeba
Last Glacial Maximum pattern effects reduce climate sensitivity estimates
April 2024Science Advances 10(16):eadk9461
DOI: 10.1126/sciadv.adk9461
LicenseCC BY 4.0
a pak řadu článků z Univ. Washington zde citovaných
To už je tak o 2 levely výše než diskuse" CO2-Vodní pára-...
Odpovědět
přečtěte si třeba
Last Glacial Maximum pattern effects reduce climate sensitivity estimates
April 2024Science Advances 10(16):eadk9461
DOI: 10.1126/sciadv.adk9461
LicenseCC BY 4.0
a pak řadu článků z Univ. Washington zde citovaných
To už je tak o 2 levely výše než diskuse" CO2-Vodní pára-...
LM
Ladislav Metelka
25.4.2024 17:13 Reaguje na Milan VaněčekNejsou jen tihle autoři, je jich daleko víc a někteří došli k poněkud jiným výsledkům. Ono nejde vybírat jen ty, kteří se hodí...
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
25.4.2024 17:32 Reaguje na Ladislav MetelkaU Washington či Lawrence Livermore Laboratory to nejsou vědecké ústavy které můžete bagatelizovat.
Lawrence Livermore Laboratory je doopravdy světová špička.
Ale tak mi ocitujte něco, co jim oponuje, posoudím to sám.
A samozřejmě, zajímá mě Váš osobní názor jako zkušeného modeláře klimatu.
Odpovědět
Lawrence Livermore Laboratory je doopravdy světová špička.
Ale tak mi ocitujte něco, co jim oponuje, posoudím to sám.
A samozřejmě, zajímá mě Váš osobní názor jako zkušeného modeláře klimatu.
MV
Milan Vaněček
25.4.2024 17:32 Reaguje na Ladislav MetelkaU Washington či Lawrence Livermore Laboratory to nejsou vědecké ústavy které můžete bagatelizovat.
Lawrence Livermore Laboratory je doopravdy světová špička.
Ale tak mi ocitujte něco, co jim oponuje, posoudím to sám.
A samozřejmě, zajímá mě Váš osobní názor jako zkušeného modeláře klimatu.
Odpovědět
Lawrence Livermore Laboratory je doopravdy světová špička.
Ale tak mi ocitujte něco, co jim oponuje, posoudím to sám.
A samozřejmě, zajímá mě Váš osobní názor jako zkušeného modeláře klimatu.
MV
Milan Vaněček
25.4.2024 17:32 Reaguje na Ladislav MetelkaU Washington či Lawrence Livermore Laboratory to nejsou vědecké ústavy které můžete bagatelizovat.
Lawrence Livermore Laboratory je doopravdy světová špička.
Ale tak mi ocitujte něco, co jim oponuje, posoudím to sám.
A samozřejmě, zajímá mě Váš osobní názor jako zkušeného modeláře klimatu.
Odpovědět
Lawrence Livermore Laboratory je doopravdy světová špička.
Ale tak mi ocitujte něco, co jim oponuje, posoudím to sám.
A samozřejmě, zajímá mě Váš osobní názor jako zkušeného modeláře klimatu.
LM
Ladislav Metelka
25.4.2024 19:14 Reaguje na Milan VaněčekNejsem modelář. A institucí, které zkoumají klima je víc a ty, které uvádíte, rozhodně mezi špičku nepatří. V některých oborech možná ano, ale v klimatu ne. A hlavně ne v modelování klimatu.
Odpovědět
MV
LM
MV
Milan Vaněček
25.4.2024 20:13 Reaguje na Ladislav MetelkaKdyž se podívám na Váš graf ve Vaší publikaci Klimatické změny: fakta bez mýtů,
graf "příspěvky k radiačnímu působení"
tak vidím že "vliv albeda oblaků" má obrovský rozsah neurčitosti hodnot, v negativním směru, prakticky stejně velký jako je vliv CO2 v positivním směru.
Proto si též myslím, že sám víte jak je důležitý tento výzkum oblaků a zpřesnění dat.
Moje otázka: jak se pokročilo za těch posledních 15 let v tomto výzkumu?
Odpovědět
graf "příspěvky k radiačnímu působení"
tak vidím že "vliv albeda oblaků" má obrovský rozsah neurčitosti hodnot, v negativním směru, prakticky stejně velký jako je vliv CO2 v positivním směru.
Proto si též myslím, že sám víte jak je důležitý tento výzkum oblaků a zpřesnění dat.
Moje otázka: jak se pokročilo za těch posledních 15 let v tomto výzkumu?
