V Nových Mlýnech i řece Dyji je podle Povodí Moravy extrémní koncentrace sinic
"Povodí Moravy v reakci na červencový úhyn ryb přistoupilo ke zvýšení četnosti komplexního monitoringu kvality vod v Dyji a nádrži vodního díla Nové Mlýny až na týdenní frekvenci. Při úterním monitoringu jsme zaznamenali extrémní koncentrace sinic. S ohledem na tento vývoj jsme dnes provedli mimořádný monitoring, který tento negativní trend potvrdil," sdělila mluvčí podniku Jana Kučerová. Povodí Moravy bude stav sledovat, další specializovaný monitoring je v plánu na pátek.
Hodnoty kyslíku v Dyji pod nádrží Nové Mlýny jsou podle mluvčí vysoce nadprůměrné a nelze učinit žádná další opatření. Na nátoku do Zámecké Dyje, kde je instalováno měření množství kyslíku Moravského rybářského svazu, jsou však hodnoty méně než poloviční. "K razantnímu úbytku kyslíku tedy dochází až ve zdrži jezu Bulhary, která se podle odborníků chová jako samostatný vodní útvar," řekla mluvčí. Způsob vypouštění vody na množství kyslíku ve zdrži jezu vliv nemá, dodala.
V Dyji u Bulhar na Břeclavsku uhynulo koncem června kolem 30 tun ryb kvůli nedostatku kyslíku, který způsobil nadměrný výskyt sinic. Přes 40 tun ryb vylovili rybáři z Dyje také před třemi lety.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (36)
Michal Uhrovič
1.8.2025 07:20Jaroslav Řezáč
1.8.2025 08:15 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
1.8.2025 08:48 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
1.8.2025 08:53 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
1.8.2025 08:58 Reaguje na Jaroslav Řezáčvaber
1.8.2025 10:34 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
1.8.2025 11:15 Reaguje na vaberStarousedlíci většinou byli proti nádrži, pokud nebyli kovanými soudruhy. Ale kde jste vyčetl, že když se vypustí nádrž, tak Dyje bude čistá, to nevím.
Pepa
1.8.2025 09:04 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPetr Elias
1.8.2025 09:15 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJindřich Duras
1.8.2025 08:16 Reaguje na Michal UhrovičZlepšení čištění odpadních vod v Brně a v celém povodí řeky Jihlavy
Zamezení přetoků z kanalizace do řek za deště (a toho je sakra hodně)
Pořešení stávajících usazenin alespoň v Dolní nádrži, protože to bahno je paměť celého ekosystému. Ta plocha je 1700 ha a je otázka, zda bahno neobsahuje nějaké znečišťující prvky.
Protierozní opatření v povodí, a to důsledné, aby se další bahno nezačalo hromadit.
Takže tohle jsou základní kameny té "očisty". Lidé (nevím, které lidi jste měl na mysli) by museli nejen chtít, ale taky to všechno zaplatit.
Výstavba té nádrže byla jednoznačně chyba, jen nám to klimazměna čím dál víc připomíná.
Do toho dlouhodobé kašlání na čistotu vody, protierozní opatření. Každý takový postup vede k drahému a obtížně řešitelnému průšvihu. Trocha poučení by byla fajn, ale s tím se asi nedá počítat.
Michal Uhrovič
1.8.2025 08:46 Reaguje na Jindřich DurasPepa
1.8.2025 08:52 Reaguje na Michal UhrovičJindřich Duras
1.8.2025 09:38 Reaguje na Michal UhrovičZvýšení hladiny sice vypadá lákavě, ale asi bude k ničemu a nejspíš by situaci v kritických obdobích (horko, sucho, odumírání sinic) ještě zhoršilo, ale to je na delší odborné diskuse.
Za mě, kruci, aspoň odkoukat do POUČENÍ!
Poučení všem, kteří chystají plány na hraně ekologické udržitelnosti (protože tu hranu nutně, brzy překročí) všem, kteří kašlou na opatření ke zlepšení ŽP a kvality vody zejména (protože deset korun ušetřených včera a dnes znamená nutně milióny potřebné zítra.
Jak jednoduché a jak těžko vysvětlitelné!
Břetislav Machaček
1.8.2025 09:28 Reaguje na Jindřich DurasOny v řece zmizí? Ony přece vyživují i sinice v tocích bez
přehrad a dusí se v nich ryby taky. Základem je zastavit
přítok nečistot a na to není vůle a nebo se smířit s tím,
že nádrže budou sloužit jako vyhnívací laguny ze kterých
půjde voda do řek částečně zbavená těch živin a nečistot.
Prostě udělat z těch nádrží (nebo alespoň jedné z nich)
biotop zarostlý vodními rostlinami a ty těžit a kompostovat,
aby se vodě živiny odebíraly a nikoliv pouze protékaly dál
po proudu. Pokud necháme ty živiny putovat dál, tak nás
asi nepochválí sousedé, když k nim poteče zelená močka
řekou Moravou do Dunaje. Brno se rozrůstá, ale s ČOV spí
a to je základní chyba a nikoliv nádrže, které plní funkci
kalových nádrží zachycujících nevyčištěnou vodu z Brna a
taky jiných měst a vesnic z CELÉHO povodí Dyje. Jinde to
je totiž jako přes kopírák, jen toho není tolik najednou.
Jinak koncentrovat kontaminanty v bahně 1 700 ha je chyba,
ale být to bahno rozvezeno na 17 000 ha a nebo dokonce na 170 000 ha, tak bude kontaminace půdy v normě. Navíc tu
existuje možnost rekultivace skládek zavezení bahnem a
nebo vytvořením ploch pro pěstování energetické biomasy.
Ono to chce chtít a mít na to peníze například i z toho,
že se více daňově zatíží to, co ty kontaminace způsobuje.
Slyšel jsem "ekonomický" rozhovor dvou hospodyněk na téma
kvality pracích prášků, které se shodly na tom, že dají
toho levného a hůře peroucího prášku raději více, než aby
kupovaly drahý u kterého stačí dávka menší. Ony spočítaly,
že úspora není v kvalitě, ale v ceně na úkor kvality a to
větší množství sajrajtů v odpadní vodě jim nevadí. Navíc
se to z hygienou kvůli nízké ceně drogérie zbytečně přehání,
ale nenavádím, aby lidé chodili špinaví a smrděli. Chce to
pouze jinak plánovat i tu očistu a používání prádla. To
v čem se už stydím kvůli znečištění chodit mezi lidi hned
neprat, ale došpinit doma a nebo na zahradě a třeba sport
naplánovat tak, aby sprcha po sportu už byla sprchou před
spaním. Známý, který provozoval horskou chatu musel toho
nechat, protože sportu chtiví rekreanti vycákali veškeré
zásoby spodní vody v okolí. Tekoucí voda ráno při čištění
zubů jako ve městě, před obědem sprcha po dopoledním
sportování, odpolední sprcha po odpoledním sprchování
a večerní hygiena s noční sprchou po sexu. Tak tehdy
popsal příčiny vyčerpání zásob vody a ukončení provozu.
Lidé jsou naučení plýtvat a odnaučí je pouze nouze.
Nějakou dobu měl úspěch s automatickým zpoplatněním
hygieny, ale pokud tam přijela movitá klientela, tak
byla sice kasička plná, ale nádrž vodárny prázdná.
Chatu nakonec prodal a nový vlastník ji provozuje pro
VIP s poloviční kapacitou, kteří nesportují a někteří
už asi ani neprovozují žádné jiné hrátky náročné na
hygienu.
Michal Uhrovič
1.8.2025 09:37 Reaguje na Břetislav Machačekhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/radovan-kopp-uhyny-ryb-v-letnich-mesicich-budou-stale-castejsi.muzeme-za-to-vsichni
Jindřich Duras
1.8.2025 09:40 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
1.8.2025 15:41 Reaguje na Jindřich Duraslepší, když píšete, že jejich výstavba byla chyba
a na to jste neodpověděl. Byla by lepší, horší a
nebo stejná? Osobně si myslím, že bez nádrží by
tam ryby umíraly i tak a možná i více, protože
by neexistovala možnost nadlepšení průtoků za
sucha, kdy koncentrace splašek v řekách stoupá tak,
že v některých menších tocích už tečou pouze ty
vody z ČOV a z ochozů a přepadů kanalizací. Za veder stoupají nároky na hygienu a stoupá spotřeba vody a zvýšení množství odpadních vod. Jde tak o to, že s klesajícím množstvím čisté vody stoupá za veder v tocích množství vod znečištěných a pokud
je není čím ředit(voda z nádrží), tak se stane
koncentrace znečištění smrtící. Pokud neumíme
odpadní vody čistit, tak si musíme alespoň
zajistit dostatek čisté vody k jejich ředění z
nádrží, které zachytí přívalové srážky a ty se
na to ředění využijí. Toto je logické řešení
a nikoliv nemít vodu na ředění, když odmítáte
stavbu dalších nádrží. Nicneděláním ryby nelze
zachránit!
Michal Uhrovič
1.8.2025 09:39Jarka O.
1.8.2025 10:04 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
1.8.2025 10:08 Reaguje na Jarka O.:-D
vaber
1.8.2025 10:29 Reaguje na Michal UhrovičJindřich Duras
1.8.2025 11:33 Reaguje na Michal UhrovičJarka O.
2.8.2025 17:23 Reaguje na Michal UhrovičJindřich Duras
1.8.2025 11:28 Reaguje na Jarka O.Směrnice EU jsou fajn, ale přišly poměrně pozdě a ČR se obvykle cuká je přijmout, navíc se přijímají vždycky po adaptaci na národní podmínky, což je další kámen úrazu.
Takže prosím o upřesnění, co máte na mysli.
Jarka O.
1.8.2025 12:44 Reaguje na Jindřich DurasJindřich Duras
1.8.2025 11:32 Reaguje na Michal UhrovičMyslím, že Povodí aktuálně má snahu především věc řešit, aby to celé nějak fungovalo a nemá už zacíleno na předem vybrané jednotlivé akce.
Michal Uhrovič
1.8.2025 11:52 Reaguje na Jindřich DurasA proč chce povodí zvýšit hladinu, když neví, jestli to pomůže?
---------------------------
Povodí Moravy: uvádí jako hlavní důvod zvýšení hladiny zadržení vody pro závlahy, které by měly pomoci zemědělcům v okolí.
Záměr se objevil i v rámci jednání Rady hospodářské a sociální dohody (tripartity).
Česká společnost ornitologická (ČSO): se proti zvýšení hladiny ostře staví, protože by mělo negativní dopad na ptačí oblast, hnízdní kolonie a mokřadní porosty.
Jindřich Duras
1.8.2025 12:13 Reaguje na Michal UhrovičBřetislav Machaček
1.8.2025 16:07 Reaguje na Michal Uhrovičz nádrží na pole a vinice a bude těch živin méně v
nádržích i v Dyji. Lze totiž k závlahám odebírat
vždy vrstvu se sinicemi a tím eliminovat jejich vliv
na kvalitu vody v nádržích a v řece. Zvýšení hladiny
zase umožní její odběr bez dopadů na množství vody
tekoucí z nádrže do řeky a může se odpouštět ta
vrstva vody s vyšším obsahem kyslíku. Na to dnes
existují automatická čidla a ta budou regulovat
odtok i čerpání do závlah. Zakonzervováním stavu
se nic nezmění. Ornitologové by se měli zamyslet
nad tím, že mohou ptákům pomáhat budováním
plovoucích hnízdních ostrovů, které kopírují
klesání a stoupání vodní hladiny a ne pouze ptáky
pozorovat a zakazovat manipulaci výšky hladiny
na nádržích, které k těm závlahám byly původně
určené. Co tak asi říkají na nádrže přečerpávací
a nebo určené pro energetické vyrovnávky? Tam
taky kolísají hladiny tak, že jsou hnízda taky ohrožená zánikem. Jinak i elektrárna může brát
vodu z různých vrstev, ale musí být upraven
odtok z nádrže na turbíny. Tlak na lopatky
vytváří vodní sloupec v nádrži a ten tlak je
stejný když se voda bere shora , či zdola.
Karel Zvářal
1.8.2025 17:41 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
2.8.2025 11:16 Reaguje na Karel Zvářalrybníček plný splašek byl v létě plný okřehku,
ale o který byla rvačka mezi chovateli kachen.
Spolu s kukuřičným šrotem byl jejich oblíbenou
potravou. Tím se postupně živiny odebíraly, ale dnes se neodebírají, okřehek odumírá a při
zahnívání žere kyslík. Ono to je o odebírání
živin v jakékoliv formě a nikoliv o jejich
hromadění nicneděláním. Ze zahradního jezírka
okřehek živený trusem ryb odebírám do kompostu
a průběžně tak vodu přes okřehek zbavuji těch
živin. Nedělat to, tak to bude smrdutá kaluž.
Karel Zvářal
2.8.2025 15:00 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
3.8.2025 09:55 Reaguje na Karel Zvářalnechtějí, že nicneděláním vody kazí
a dělají i z pískoven bažiny. U nás
mám za domem dvě hektarové pískovny.
Jedná má zatím štěstí, že je o něco
hloubější a je kolem ní méně stromů a tím v zimě méně tlejícího listí.
Ta druhá je stromy obklopena a listí
už v ní vytvořilo až 50 cm bahna. To
listí pod ledem hnije a ryby dusí
methan. Podle AOPK je snížení počtu
stromů nežádoucí a těžba bahna taky,
protože se prý jedná o přirozenou
degradaci pískovny na bažinu. Je to
přístup lenivců vyznávajících mnou
kritizované nicnedělání, protože
vodou z té pískovny jsou napájeny AOPK a městem obnovené tůně a voda je v nich kyselá a nevhodná pro rozmnožování už i obojživelníků,
kterým tam schází potrava pro
pulce. Není povoleno ani vápnění,
protože vývoj má být bezzásahový!
Takže při hospodaření rybářů byla
voda s vyrovnaným PH a nyní je při
jejich hospodaření kyselá a život
v ní pomalu umírá. Mám to AOPK za
zlé, že prosazují nicnedělání a tak
ničí to, co bylo dosud funkční.

S vodou v lužních lesích u Dyje pomůže nový klapkový jez
Středočeský kraj dá 26,5 milionů korun na výstavbu a obnovu rybníků, tůní a mokřadů
Domácnosti v Česku loni z vodovodů zvýšily odběr na 88,3 litru na osobu a den