http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/snizit-znecisteni-oceanu-o-polovinu-za-pet-miliard-rocne-rika-ocean-conservancy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Snížit znečištění oceánů o polovinu? Za pět miliard ročně, říká Ocean Conservancy

3.8.2016 01:27 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zastřešujícím zjištěním zprávy je, že ať už Vietnam nebo Thajsko, Čína nebo Indonésie, model klasické recyklace plastů k zamezení vzniku odpadů stačit nebude
Zastřešujícím zjištěním zprávy je, že ať už Vietnam nebo Thajsko, Čína nebo Indonésie, model klasické recyklace plastů k zamezení vzniku odpadů stačit nebude
Každý rok skončí v mořích miliony tun plastových odpadků, které následně působí škody jak na životním prostředí, tak na ekonomice států vázaných na čisté vodní prostředí. Je to problém, který narůstá spolu s vlastním objemem. Aktuální zpráva organizace Ocean Conservancy upozorňuje mimo jiné na to, že zdaleka ne všechny přímořské země se na ukládání odpadů do moří a jejich znečišťování podílí stejnou měrou.
 

Ve skutečnosti přes 60 % globální „produkce“ odpadů v mořích zajišťuje jen pět zemí. Jejich výčet asi příliš nepřekvapí: Čína, Indonésie, Filipíny, Vietnam a Thajsko. Ale právě proto, že se tyto země navzájem nachází v těsném sousedství, by řešení problému nemělo být zase tak komplikované. Spolu se zástupci organizace Ocean Conservancy to soudí i lidé z McKinseyho centra pro obchod a životní prostředí. Právě ti totiž vypracovali plán na omezení znečišťování moří a oceánů, který na zmíněnou pětici zemí sází. „Je to logické. Když zacílíme na největší znečišťovatele a dosáhneme zlepšení, vyřešíme problém vzniku téměř 65 % plastových odpadů v oceánech,“ píší. Dojít by k tomu mělo do roku 2025.

Co k tomu bude zapotřebí? Kromě vůle a ochoty na straně znečišťovatelů především mravenčí práce při zjišťování konkrétních zdrojů odpadů. A hledání vhodných řešení k jejich potlačení. To by v konečném důsledku měly zajistit sběrné dvory, rozšířené a frekventovanější služby svozu odpadu, vybudování více spaloven a zařízení energeticky odpad zhodnocující, a samozřejmě, prevence vzniku plastového odpadu a jeho důslednější třídění. Jinými slovy, řešení, které Ocean Conservancy spolu s kolegy nabízí, spočívá v modernizaci odpadového hospodářství zmíněných zemí. Realizace takového plánu by měla přijít dle střízlivých odhadů na 5 miliard dolarů ročně.

Například pro Čínu platí, že 84 % „jejich“ plastů končících v oceánech pochází z nesvezených a nesesbíraných odpadů. Jiná situace je na Filipínách. „Únik“ jejich plastů do moří se v 75 % případů týká již sesbíraných odpadů
Například pro Čínu platí, že 84 % „jejich“ plastů končících v oceánech pochází z nesvezených a nesesbíraných odpadů. Jiná situace je na Filipínách. „Únik“ jejich plastů do moří se v 75 % případů týká již sesbíraných odpadů

Není to rozhodně málo, ale zlepšení má z dlouhodobého hlediska charakter výnosné investice, mnohostranně podporující ekonomiky pětice zemí. Navrhovaný plán není uniformní, a pro každou z pěti zemí se v podstatných detailech liší. Například pro Čínu platí, že 84 % „jejich“ plastů končících v oceánech pochází z nesvezených a nesesbíraných odpadů. Změna, či spíše zvýšení frekvence svozu je tedy na místě. Jiná situace je na Filipínách. „Únik“ jejich plastů do moří se v 75 % případů týká již sesbíraných odpadů. Proto je na míru ostrovnímu státu připraven návrh zvýšení zadržovací schopnosti sběrných zařízení a modernizace transportního a úložného systému.

Autoři zprávy sestavili model celkem 33 potenciálních řešení k zamezení vzniku mořského plastového odpadu, a následně srovnávali jejich přínos v závislosti na omezených tunách a vynaložených dolarech. Díky tomu vzniklo originální vyhodnocení efektivity různých strategií. Zastřešujícím zjištěním zprávy je, že ať už Vietnam nebo Thajsko, Čína nebo Indonésie, model klasické recyklace plastů k zamezení vzniku odpadů stačit nebude. Až 80 % produkce plastových odpadů má totiž na trhu velmi malou hodnotu coby sekundární surovina, a tudíž se je nevyplatí cíleně sbírat.

Stejně neslavně by nejspíš dopadl zákaz prodeje plastových tašek a sáčků. Fungovalo by to dobře v rámci omezených prodejních řetězců, ale v národním měřítku už nikoliv. „Tato zpráva shrnuje možné cesty k dosažení výsledku. Výsledku, který by prospěl místním komunitám, ochránil bio-produktivitu oceánů a snížil rizika plynoucí z průmyslové činnosti,“ píše se ve zprávě. „Akce s předpokládanými náklady ve výši pěti miliard dolarů ročně by přitom navíc mohla vytvořit investičně zajímavé prostředí, jak na úrovni vývoje obalů, tak v systémech recyklace, a přitom by umožnila životu v oceánech znovu prospívat.“



Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist