https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/objem-vody-v-casti-aralskeho-jezera-se-temer-zdvojnasobil-uvedl-kazachstan
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Objem vody v části Aralského jezera vzrostl o téměř 50 procent, uvedl Kazachstán Aktualizováno

14.1.2025 10:36 | ASTANA (ČTK)
Severní kazachstánská část Aralského jezera.
Severní kazachstánská část Aralského jezera.
Objem vody v severní části Aralského jezera se od roku 2008 vzrostl o téměř 50 procent. S odvoláním na kazachstánské úřady to dnes napsala agentura AFP, která tento vývoj označila za vzácný úspěch v regionu jinak spíše sužovaném ekologickými problémy. Aralské jezero bývalo čtvrtým největším jezerem na světě, než ho sovětské zavlažovací projekty připravily o vodu a způsobily, že téměř vyschlo.
 
Mizení Aralského jezera je považováno za jednu z nejhorších ekologických katastrof na světě. Úřady v sovětských dobách odklonily vodu z řek Amudarja a Syrdarja, které jezero napájejí, pro zemědělské účely - hlavně k zavlažování při pěstování bavlny a rýže. Aralské jezero začalo kvůli tomu vysychat. Koncem 80. let se jeho hladina natolik snížila, že se rozdělilo na dvě části. Až ho časem zmizelo téměř 90 procent.

To způsobilo vyhynutí mnoha živočišných druhů a prakticky to ukončilo lidskou činnost v oblasti, připomněla AFP. Podle ní také vítr roznáší desítky milionů tun soli a toxického prachu z vyschlého dna jezera napříč střední Asií, což způsobuje rakovinu a respirační onemocnění u lidí.

Rozdělené části jezera potkal poněkud odlišný osud. Zatímco původně větší část ležící v Uzbekistánu téměř vyschla, menší severní část na kazachstánské straně se stala epicentrem ochranářských snah. Ty si zároveň vyžádaly úzkou spolupráci mezi pěti středoasijskými republikami, které se podle stanovených kvót dělí o vodu ze Syrdarji a Amudarji.

"Objem vody v severní části Aralského jezera se zvýšil o 42 procent... a dosáhl 27 miliard kubických metrů," uvedlo dnes kazachstánské ministerstvo vodních zdrojů, podle něhož se jedná o srovnání s rokem 2008, kdy byla zahájena první fáze projektu na ochranu severní části Aralského jezera.

V roce 2024 úřady nasměrovaly 2,6 miliardy kubických metrů vody ze Syrdarji do severní části jezera, čímž se podle kazachstánských úřadů také snížila slanost vody v jezeře, což podpořilo vodní život. V roce 2022 se podle serveru Astana Times dostalo do Aralského jezera ze Syrdarji jen 816 milionů kubických metrů vody.

Program na záchranu severní části Aralského jezera, financovaný společně kazachstánskou vládou a Světovou bankou, zahrnoval také vybudování infrastruktury, která má bránit odtékání vody z jezera. Druhá fáze projektu by měla umožnit především opětovné nastartování ekonomických aktivit v regionu.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.1.2025 14:24
Celkem dobrá zpráva, až na to ekonomické využití. Snad jen se vycachtat (turistika), ale na rybolov či zavlažování je ještě brzo. Měli by z toho udělat poutní místo, aby lidé viděli, jakých úspěchů soudruzi dosáhli, když vysušili kdysi velké a krásné jezero. Ale když se bude plnit tak rychle jako doposud, třeba se dočkáme někdejších parametrů.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

14.1.2025 14:28 Reaguje na Karel Zvářal
Tahle malá severní část za hrází se asi naplní celá a voda bude zas u města Aral. Plní se relativně rychle díky narůstajícím teplotám a tání ledovců. Celé jezero se ale, dle odhadů, už nenaplní.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

14.1.2025 15:38 Reaguje na Marek Drápal
Cely byvaly Aral? Ten by se naplnil mozna po velke treti svetove valce, kdy by klesla na minimu potreba bavlny a za obleceni by slouzily opet kozesiny, jako kdysi ;) Jinak to jezero nema sanci, at jiz v te oblasti bude vladnout bolsevik, Allah nebo liberalove. Prevadet vodu ze severu by bylo strasne drahe. Jako zajimavost ale uvedme, ze velke povodne pri tani snehu v Rusku a Kazachstanu loni na jare v povodi reky Ural a dalsich probihaly pomerne blizko (mesta Orsk, Orengurg, Kustanaj) byvaleho jezera Aral. Ale
ani takoveto mnozstvi vody by zrejme moc nepomohlo v obnoveni toho more
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

14.1.2025 15:59 Reaguje na Karel Zvářal
Aralske more bylo velmi uzivnou rybi oblasti. Jednou z nejbohatsich, nas jednotku plochu, na svete. Rekordne uzivne v tomto smeru je tusim Azovske more :)
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

14.1.2025 15:27
Stejny clanek - se stejnym souborem malo informativnich cisel je na idnesu
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/aralske-jezero-kazachstan-voda-evropa-priroda.A250113_213152_zahranicni_Ichuc je tam i pomerne bohate diskuse :)

Je to daleko a tak neni divu, ze ctenari ale i redaktori (idnesu :) toho o tom zajimavem jezere/mori moc nevedi. Strucne: Severni Aral je prehradou
postavenou pred 20 lety oddelenym zbytkem puvodniho Aralu. Je krmeny zbytky
kdysi pomerne plnovodne reky Syr Darja Hlavni reka napajejich Aral byl veletok Amu Darji. Te pustil zilou uz Stalin v 50. letech stavbou velkeho Karamumskeho kanalu vedouciho temer az ke Kaspiku (v historicky ne tak davne dobe tekla Amu Darja do Kaspickeho more) a nejvyznacnejsi udalosti poslednich let v te oblasti je nove vodohospodarske dilo, kterym Afganistan planuje odvest podstatnou cast vody Amu Darje (na hranicich Afgu pod horami je to jeste velka reka) na zavlazovaci ucely na svem uzemi. To muze vyvolat velky konflikt mezi Afganistanem a dalsimi, puvodne sovetskymi "stany" s nim sousedicimi

Takova drobna kuriozitka z dob Gorbacovy perestrojky. Tehda uz Aralske jezero hodne klesalo a tak "vedci" navrhovali odvest do Aralu nejakou vodu
z povodi Irtyse. Stalo by to teda strasne penize asi. Ten projekt zastavili
a jednim z "argumentu" kterym jini "vedci" proti odkloneni te vody protestovali bylo - ze snizenim privodu teple
jarni vody do usti Obu by se zpomalilo letni tani polarniho ledu v Arktickem okeanu :)
A jeste poznamka. Aral si nekteri pletou s Balchasem a Kaspikem. Zatimco u Balchase jde rekneme o podobny problem (akorat je tedy vic "cinsky" nez Aral) tak Kaspik je uplne jina otazka. Voda ve Volze neni ze stredoasijskych ledovcu v pousti nybrz z ruske planiny tedy z uplne jinych klimatickych pomeru. Mimochodem, vedci v 70 letech velmi strasili ubytkem vody v Kaspickem mori. Jenze Kaspik ze nazory vedcu neridil a v 80 letech jeho hladina zacala dost rychle rust coz zpusobilo daleko vetsi potize (ohrozeni naftovych teznich vezi, zaplaveni pristavu adaptovanych na predikce klesajici vody) nez predchozi pokles. Pak zacal Kaspik opet klesat a dnes je jeho hladina tusim jen o metr vyse, nez v 70 letech

A jeste z pomerne nedavne geologicke historie (ted nevim jiste zda jde o
zacatek posledni poledove doby nebo poledovou dobu pred posledni dobou ledovou) Tehda - udaje o Bosporu asi nejsou presneji k dispozici bylo
CernoKaspickAralske more oddeleno od svetoveho oceanu a sahalo od madarskych nizin az k dnesnimu "Aralkumu" (poust na miste byv. Aralskeho more) Svedci o tom pomerne presvedcive jezerni ulozeniny se specifickymi druhy mekkysu atd. zkoumane v Madarsku, v Podnepri a Povolzi az k pustinam kolem Aralskeho more. A pozor, neplest si Bospor s Gibraltarem. Zatimco
ani o jednom z tech prulivu neni o jeho geologicke historii moz znamo tak
je jasne, ze tyto snizeniny jsou relativne nedavneho data. Par desitek tisic let u Bosporu a par milionu let v pripade Gibraltaru. (Stredozemni more nekolikrat skoro cele vyschlo ale to bylo jeste na konci tretihor)
Dely se to veci, v davne historii klimatu - to by alarmiste koukali. Kdyby se podivali podrobne na historii, nerzavirali pred ni oci a nezesmesnovali se misto toho predikcemi, jak udajne bude v roce 2100 nebo 2200 :)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.1.2025 16:21 Reaguje na Miloš Zahradník
Od Maďarska po Aral a Balchaš to bylo vnitrozemské moře, pozůstatek tuším až druhohorního oceánu , kterým byla zatopena i část našeho území. Pohybem zemských ker a jejich vyzdvižením se ten oceán postupně uzavíral, až se stal vnitrozemským mořem a to během miliónů let nakonec vyschlo. Kromě těch uváděných jezer a Černého moře.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

14.1.2025 16:28 Reaguje na Radim Polášek
To co pisete je historie sto milionu let stara zatimco nedavne vnitrozemske more od Budapesti do Aralu existovalo jeste pred par desitkami tisic let. "Paradoxne" v dobe, kdy svetovy ocean byl o 50 m nize, nez dnes. (Nezamenovat s faktem, ze mezitim - pise o tom koneckoncu uz Bible - byla taky obdobi kdy i Cerne more vyschlo na uroven o nekolik desitek metru pod dnesni stav. Presna chronologie hladiny Cerneho more v poslednich desitkach tisic let je asi hodne slozita zalezitost.) Je fakt ze vsechny ty zpravy o chovani Cerneho more v poslednich dokonce i jen 10 000 letech
jsou takove zvlastni, jako by malo co z toho co se pise bylo opravdu spolehlive overeno
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.1.2025 18:03 Reaguje na Radim Polášek
Jinak propojení sibiřských řek se středoasijskými se uvažovalo ne za Gorbačova, ale o takových 25 let dříve. Uvažovalo se tehdy k takovým účelům využít jaderné výbuchy. tehdy to zkoušeli i Rusové i Američané než přišli na to, že používat jaderné výbuchy na zemní práce je blbost.
Za Gorbačova už byl Sovětský svaz na huntě a neměl prostředky pro takovou akci.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.1.2025 18:03 Reaguje na Radim Polášek
Jinak propojení sibiřských řek se středoasijskými se uvažovalo ne za Gorbačova, ale o takových 25 let dříve. Uvažovalo se tehdy k takovým účelům využít jaderné výbuchy. tehdy to zkoušeli i Rusové i Američané než přišli na to, že používat jaderné výbuchy na zemní práce je blbost.
Za Gorbačova už byl Sovětský svaz na huntě a neměl prostředky pro takovou akci.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.1.2025 18:04 Reaguje na Radim Polášek
Omlouvám se za dvojí příspěvek, klik jsem dvakrát.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.1.2025 18:33 Reaguje na Radim Polášek
Ač proti byla spousta lidí (v Rusku), mně se ten projekt líbí, je v dnešních technických možnostech ten akvadukt realizovat (možností zdroje vody se nabízí několik). Pomohlo by to v první řadě klimatu, a to nejen lokálnímu. Už jen z principu jsem pro, neb razím zásadu, že co člověk spískal, to by měl také napravit. Přispět by mohl i nějaký mezinárodní fond, byť je v možnostech zainteresovaných států to zvládnout i bez toho.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

14.1.2025 19:17 Reaguje na Radim Polášek
Jasne, za Gorbacova ten projekt akorat definitivne odpiskali. O neco mene ambiciozni byly plany prevedeni vody rek z bazenu Bileho more do Kamy a Volhy - v zajmu zachrany Kaspickeho more. Jak jiz jsem zminil, Kaspicke more nastesti zacalo vcas vyrazne stoupat cimz byly prislusne plany zastaveny
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

14.1.2025 19:22 Reaguje na Miloš Zahradník
Za Gorbacova se obecne vzdmula vlna odporu vuci stalinskym stavbam prehrad na Volze ale i dolnim Dnepru (Dneproges nezpochybnovali, ten je postaven na opravdu vyhodnem miste z hlediska velkeho spadu reky v tech mistech). Argumentovalo se- pamatuji se na ty clanky, ze prehrady na Volze ale i na Dnepru - konkretne napr. ta Kachovska - zatopily spoustu potencialne nejurodnejsich resp. prirodne necennejsich niv prislusnych veletoku
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

14.1.2025 15:55
Jeste s dovolenim jednu obecnou ekologickou poznamku. Casto se vedou diskuse o tom, kolik vody se vypari z hektaru lesa, z hektaru mokradu ci z hektaru jihoceskeho rybnika. (Nebo z hektaru prazske dlazby, letiste, golfoveho hriste versus kukuricneho pole atd. atd.) Spolecna pro vsechny takoveto otazky a z nich vyplyvajici "expertni odhady" je to, ze udavana cisla jsou vetsinou hausnumera. Jak to chcete merit?!? Vykacet jeden z vrcholu Bezdedu nebo Roklanu a porovnavat odtoky vody z obou sousednich kopcu? :) Nebo opravdu si date tu praci kvantifikovat po cely rok veskerou vodu odtekajici i pritekajici na dane pole?

Existuje ale jedna pozoruhodna vyjimka - Kaspicke more. Tam zname
velmi dobre rocni pritok vody (Volha cini odhadem 75% a dalsi toky plus srazky nad samotnym morem pridaji rekneme 25%) zname plochu toho jezera -
a tak docela jednoducha aritmetika staci k vypoctu, kolik vody se za rok prumerne vypari z hektaru Kaspickeho more. Jasne, u iranskeho pobrezi je to jine nez u Astrachane ci v Turkmenii ale presto takovy udaj rika neco uzitecneho. Jednou jsem to zpameti (ted jsem liny hledat prislusne podklady) pocital a vyslo tusim zhruba metr za rok (ale to uz se fakt nepamatuji a kazdy si to muze prepocita :)

Tohle jsou docela dulezita, byt jen priblizne informativni numera pri diskusi klimatickych modelu. Vypari se vic vody nad oceanem nebo nad pevninou v podobnych "klimatickych" pomerech? Kdyz zalesnime/ vykacime Sumavu, stoupne nebo klesne rocni prumerny prutok ve VLtave? Atd.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.1.2025 16:15
Škody už jsou stejně napáchané a jsou nenávratné.
Například na vodních biotopech, většina organismů zvýšením koncentrací solí ve zbytku Aralského jezera nenávratně vyhynula. Pokud se to už nyní neděje náhodně vysazováním různých druhů ryb a jiných vodních organismů nebo jejich migrováním z přítoků, bude asi třeba časem ty biotopy zmapovat a případně doplnit rostliny a živočichy, jejichž populace se neobnovily
Podobně asi dopadly pobřežní bažinné biotopy Aralu.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

14.1.2025 16:23 Reaguje na Radim Polášek
On ten Aral kupodivu nebyl prilis slany. Dokonce i pri jeho poklesu se na velmi mirnem klesani jeho dna se tvorily tisice postupne vysychajicich jezirek a louzi, z nich vitr sul vyfoukal do okoli takze jezereo jeste v polovine 80. let bylo pomerne "sladke", hadam. Tedy i ty pobrezni biotopy toho more byly nejspis v usti plynulym pokracovanim bazin na dolnim toku Amu Darji a ty baziny se sice velmi zmensily ale nejspis uplne nevymizely. Jedovata voda
s pesticidy po zavlazovani se nevedla zpet do reky - nybrz do prolaklin v pousti a treba takova Sarykamysska prolaklina ma mozna dnes uz vic vody, nez cely zbytkovy Aral
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

14.1.2025 19:30 Reaguje na Miloš Zahradník
Jeste k tomu Dnepru. Kdyz v Praze jedu do Troje tak s oblibou rikam, ze jedu "do Zaporozi" Proc? Protoze nazev mesta "Praga" je zretelne toho puvodu, ze oznacoval pereje reky Vltavy v prostoru od Karlova mostu ke Stvanici. (Kolik je tam rozdil hladin? Tusim ze nejmene 6 metru. To je velmi mnoho na takto velky tok). No a Zaporozi je nazev reflektujici historicky fakt, ze lode plujici po Dnepru nebyly schopny projet perejemi, ktere zatopila prvni dneperska prehrada (1932) Dneproges. Po tisice let (uz za Vikingu) tam bylo asi nutno zbozi z lodi prekladat kvuli neprujezdnym perejim. Odtud tedy nazev prislusne oblasti. No a Dnepr je sice mnohem mohutnejsi reka nez Vltava a taky ty pereje nad mestem Dnepropetrovsk (dnes Dnepr/Dnipro) byly podstatne vyssi nez pereje v ohybu Vltavy kolem Stareho mesta. Ale i tak to oznaceni casti mesta Praga pod Stvanici
jako Zaporozi ma svou logiku, ne? :)
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

14.1.2025 19:44 Reaguje na Miloš Zahradník
Tahle poznamka patri vic nahoru a k tomu Aralu jen dodam, ze v polovine 80 let jsem si koupil knizku sovetskeho hydrologa o vodach SSSR. Aralu tam byla venovana jedna kapitola :) Tehda si jeste sovetsi vedci mysleli, ze Aral nemusi byt definitivne ztracen a i tu argumentaci o tisicich malych vysychajicih jezirek a nasledne vetrem rozhanene soli z nich jsem si vzal z te knihy. Pochopite ten argument snadno, podivate li se na mapy Aralskeho jezera z tech dob
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist