Objem vody v části Aralského jezera vzrostl o téměř 50 procent, uvedl Kazachstán Aktualizováno
To způsobilo vyhynutí mnoha živočišných druhů a prakticky to ukončilo lidskou činnost v oblasti, připomněla AFP. Podle ní také vítr roznáší desítky milionů tun soli a toxického prachu z vyschlého dna jezera napříč střední Asií, což způsobuje rakovinu a respirační onemocnění u lidí.
Rozdělené části jezera potkal poněkud odlišný osud. Zatímco původně větší část ležící v Uzbekistánu téměř vyschla, menší severní část na kazachstánské straně se stala epicentrem ochranářských snah. Ty si zároveň vyžádaly úzkou spolupráci mezi pěti středoasijskými republikami, které se podle stanovených kvót dělí o vodu ze Syrdarji a Amudarji.
"Objem vody v severní části Aralského jezera se zvýšil o 42 procent... a dosáhl 27 miliard kubických metrů," uvedlo dnes kazachstánské ministerstvo vodních zdrojů, podle něhož se jedná o srovnání s rokem 2008, kdy byla zahájena první fáze projektu na ochranu severní části Aralského jezera.
Přečtěte si také |
Otakar Hobza: Bungalovizace české krajiny a ducha svatého, amen!V roce 2024 úřady nasměrovaly 2,6 miliardy kubických metrů vody ze Syrdarji do severní části jezera, čímž se podle kazachstánských úřadů také snížila slanost vody v jezeře, což podpořilo vodní život. V roce 2022 se podle serveru Astana Times dostalo do Aralského jezera ze Syrdarji jen 816 milionů kubických metrů vody.
Program na záchranu severní části Aralského jezera, financovaný společně kazachstánskou vládou a Světovou bankou, zahrnoval také vybudování infrastruktury, která má bránit odtékání vody z jezera. Druhá fáze projektu by měla umožnit především opětovné nastartování ekonomických aktivit v regionu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (18)
Karel Zvářal
14.1.2025 14:24Marek Drápal
14.1.2025 14:28 Reaguje na Karel ZvářalMiloš Zahradník
14.1.2025 15:38 Reaguje na Marek Drápalani takoveto mnozstvi vody by zrejme moc nepomohlo v obnoveni toho more
Miloš Zahradník
14.1.2025 15:59 Reaguje na Karel ZvářalMiloš Zahradník
14.1.2025 15:27https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/aralske-jezero-kazachstan-voda-evropa-priroda.A250113_213152_zahranicni_Ichuc je tam i pomerne bohate diskuse :)
Je to daleko a tak neni divu, ze ctenari ale i redaktori (idnesu :) toho o tom zajimavem jezere/mori moc nevedi. Strucne: Severni Aral je prehradou
postavenou pred 20 lety oddelenym zbytkem puvodniho Aralu. Je krmeny zbytky
kdysi pomerne plnovodne reky Syr Darja Hlavni reka napajejich Aral byl veletok Amu Darji. Te pustil zilou uz Stalin v 50. letech stavbou velkeho Karamumskeho kanalu vedouciho temer az ke Kaspiku (v historicky ne tak davne dobe tekla Amu Darja do Kaspickeho more) a nejvyznacnejsi udalosti poslednich let v te oblasti je nove vodohospodarske dilo, kterym Afganistan planuje odvest podstatnou cast vody Amu Darje (na hranicich Afgu pod horami je to jeste velka reka) na zavlazovaci ucely na svem uzemi. To muze vyvolat velky konflikt mezi Afganistanem a dalsimi, puvodne sovetskymi "stany" s nim sousedicimi
Takova drobna kuriozitka z dob Gorbacovy perestrojky. Tehda uz Aralske jezero hodne klesalo a tak "vedci" navrhovali odvest do Aralu nejakou vodu
z povodi Irtyse. Stalo by to teda strasne penize asi. Ten projekt zastavili
a jednim z "argumentu" kterym jini "vedci" proti odkloneni te vody protestovali bylo - ze snizenim privodu teple
jarni vody do usti Obu by se zpomalilo letni tani polarniho ledu v Arktickem okeanu :)
A jeste poznamka. Aral si nekteri pletou s Balchasem a Kaspikem. Zatimco u Balchase jde rekneme o podobny problem (akorat je tedy vic "cinsky" nez Aral) tak Kaspik je uplne jina otazka. Voda ve Volze neni ze stredoasijskych ledovcu v pousti nybrz z ruske planiny tedy z uplne jinych klimatickych pomeru. Mimochodem, vedci v 70 letech velmi strasili ubytkem vody v Kaspickem mori. Jenze Kaspik ze nazory vedcu neridil a v 80 letech jeho hladina zacala dost rychle rust coz zpusobilo daleko vetsi potize (ohrozeni naftovych teznich vezi, zaplaveni pristavu adaptovanych na predikce klesajici vody) nez predchozi pokles. Pak zacal Kaspik opet klesat a dnes je jeho hladina tusim jen o metr vyse, nez v 70 letech
A jeste z pomerne nedavne geologicke historie (ted nevim jiste zda jde o
zacatek posledni poledove doby nebo poledovou dobu pred posledni dobou ledovou) Tehda - udaje o Bosporu asi nejsou presneji k dispozici bylo
CernoKaspickAralske more oddeleno od svetoveho oceanu a sahalo od madarskych nizin az k dnesnimu "Aralkumu" (poust na miste byv. Aralskeho more) Svedci o tom pomerne presvedcive jezerni ulozeniny se specifickymi druhy mekkysu atd. zkoumane v Madarsku, v Podnepri a Povolzi az k pustinam kolem Aralskeho more. A pozor, neplest si Bospor s Gibraltarem. Zatimco
ani o jednom z tech prulivu neni o jeho geologicke historii moz znamo tak
je jasne, ze tyto snizeniny jsou relativne nedavneho data. Par desitek tisic let u Bosporu a par milionu let v pripade Gibraltaru. (Stredozemni more nekolikrat skoro cele vyschlo ale to bylo jeste na konci tretihor)
Dely se to veci, v davne historii klimatu - to by alarmiste koukali. Kdyby se podivali podrobne na historii, nerzavirali pred ni oci a nezesmesnovali se misto toho predikcemi, jak udajne bude v roce 2100 nebo 2200 :)
Radim Polášek
14.1.2025 16:21 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
14.1.2025 16:28 Reaguje na Radim Polášekjsou takove zvlastni, jako by malo co z toho co se pise bylo opravdu spolehlive overeno
Radim Polášek
14.1.2025 18:03 Reaguje na Radim PolášekZa Gorbačova už byl Sovětský svaz na huntě a neměl prostředky pro takovou akci.
Radim Polášek
14.1.2025 18:03 Reaguje na Radim PolášekZa Gorbačova už byl Sovětský svaz na huntě a neměl prostředky pro takovou akci.
Radim Polášek
14.1.2025 18:04 Reaguje na Radim PolášekKarel Zvářal
14.1.2025 18:33 Reaguje na Radim PolášekMiloš Zahradník
14.1.2025 19:17 Reaguje na Radim PolášekMiloš Zahradník
14.1.2025 19:22 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
14.1.2025 15:55Existuje ale jedna pozoruhodna vyjimka - Kaspicke more. Tam zname
velmi dobre rocni pritok vody (Volha cini odhadem 75% a dalsi toky plus srazky nad samotnym morem pridaji rekneme 25%) zname plochu toho jezera -
a tak docela jednoducha aritmetika staci k vypoctu, kolik vody se za rok prumerne vypari z hektaru Kaspickeho more. Jasne, u iranskeho pobrezi je to jine nez u Astrachane ci v Turkmenii ale presto takovy udaj rika neco uzitecneho. Jednou jsem to zpameti (ted jsem liny hledat prislusne podklady) pocital a vyslo tusim zhruba metr za rok (ale to uz se fakt nepamatuji a kazdy si to muze prepocita :)
Tohle jsou docela dulezita, byt jen priblizne informativni numera pri diskusi klimatickych modelu. Vypari se vic vody nad oceanem nebo nad pevninou v podobnych "klimatickych" pomerech? Kdyz zalesnime/ vykacime Sumavu, stoupne nebo klesne rocni prumerny prutok ve VLtave? Atd.
Radim Polášek
14.1.2025 16:15Například na vodních biotopech, většina organismů zvýšením koncentrací solí ve zbytku Aralského jezera nenávratně vyhynula. Pokud se to už nyní neděje náhodně vysazováním různých druhů ryb a jiných vodních organismů nebo jejich migrováním z přítoků, bude asi třeba časem ty biotopy zmapovat a případně doplnit rostliny a živočichy, jejichž populace se neobnovily
Podobně asi dopadly pobřežní bažinné biotopy Aralu.
Miloš Zahradník
14.1.2025 16:23 Reaguje na Radim Polášeks pesticidy po zavlazovani se nevedla zpet do reky - nybrz do prolaklin v pousti a treba takova Sarykamysska prolaklina ma mozna dnes uz vic vody, nez cely zbytkovy Aral
Miloš Zahradník
14.1.2025 19:30 Reaguje na Miloš Zahradníkjako Zaporozi ma svou logiku, ne? :)