Otakar Hobza: Bungalovizace české krajiny a ducha svatého, amen!
8.1.2025
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V české krajině se usadila podivná stavba, která sem doputovala na hrbech oslů v mozcích volů.
Bungalov – dům přízemní, nízký, široký, rozplácnutý na poli jako kravské lejno, ach ta podoba.
Kdysi jsme stavěli domy, které tančily s horizontem, dnes stavíte krabice, co krajinu tupě dusí, vesnice mordují.
Bungalov není jen dům, je to tupá filozofie.
Filozofie, která říká: „Proč přemýšlet o krajině, když můžeme postavit to nejlevnější?“
Naši vesničtí stavitelé kdysi respektovali kopec, les, údolí. Bungalov? Ten na krajinu, zahradu, pozemek nehledí, on ji obsadí.
Široký půdorys na zelené louce. Vesnice už nevypadá jako pestrá symfonie domů, ale jako jednotvárný katalog lidského konzumu.
Zaprodanci ti architekti a projektanti, kteří svou krví podepsali tuto bolest. Po včerejší konzultaci s Luciferem, si můžete být jisti, že pekelný sud budete mít v jednom z bungalovů a já škrtnu a budu chodit přikládat. Nebojte, dřeva mám dost.
A co myšlení lidí? Bungalovizace je i stav ducha. Rychle, levně, bez starostí. Schody? Přežitek. Estetika? Nepodstatná. Vše se přizpůsobilo krátkozraké praktičnosti.
Krajině chybí harmonie, lidem chybí autenticita. Stavebnictví jde do „pdachu“.
A tak bungalov sedí na naší mezi jako cizorodý prvek – tichá připomínka, že jsme zapomněli na své kořeny a krajinu vyměnili za uniformní pohodlí. Co s tím? Snad bychom měli znovu začít vidět svět kolem sebe.
Chtěl bych být krutovládce a mít velký bagr. Spoustu z vás bych učinil šťastnými bezdomovci.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (255)
Takový pěkný věci si taky říkám, když jdu po nové ulici u nás. Doprostřed pole kydnutej barák, za ním mrtvá planina s bazénem a trampolínou, před ním parkoviště. Navíc jsou ty baráky většinou natřený na šedo jak nacistický bunkry. V ulici zatim neni jedinej strom a obávám se, že ani nebude. Může to být horší? Admin nemá rád ošklivý slovíčka, tak už radši končím.
Odpovědět
To jste hoši dost přísný tedy. Kydnutý baráky doprostřed pole jsou proto,že to obec tak naplánovala v územním plánu. Kydnout to na náměstí by bylo nepraktický. Stromy může majitel vysadit klidně i u bungalovu,případně obec u komunikace,na to nemá typ stavby vliv,když někdo chce,strom má. Stavba je odraz doby,je asi utopie mít novostavby jako zemědělské stavení se záhumenkou za stodolou. Mě spíše štvou černé střechy a absence pravidel výstavby (sklony střech,uliční čáry, výškové nebo právě prostorové omezení),ponechaný nějaký veřejný prostor nebo malý parčík,z hlediska obcí výsadba stromů do zelených pruhů… S bungalovy samotnými toho moc nenaděláme si myslím…
Odpovědět
To rozlézání do krajiny (včetně velkoskladů) kritizoval už pan Václav H., od té doby se toho moc nezměnilo. Prostě i malý český člověk může žít po americku. A protože je po tom poptávka, obce hledají cesty, jak zbohatlíkům vyhovět.
Odpovědět
Máme odbory územního plánování, které schvalují územní plány. Každá obec si může v rámci nějakých pravidel určovat svůj rozvoj. Pokud si obec určí, kde se může stavět a co se může stavět a projde to schvalovacím procesem, tak v čem je problém? Jak to řešit? Stavět jenom v prolukách a zastavovat venkovské zahrady u původních dá se říci historických stavení? Nebo je správné vyčlenit navazující plochy na zástavbu a tam pokračovat s výstavbou? Tvořit třeba plochy pro výrobu, průmysl a tím pracovní místa? Nebo si myslíte, že vše je lepší vše zakonzervovat? Ten problém je hlubší a myslím, že klíčem je právě správné nastevení pravidel územního plánování a urbanismu. Váš pohled, že výstavba (asi v podstatě čehokoliv) na orné půdě je škodlivá a nežádoucí se dosti neslučuje s celospolečenskou poptávkou, rovněž byste asi jako politik neuspěl, pokud nazýváte lidi, co touží po vlastním domku (třeba bungalovu) za zbohatlíky.
Odpovědět
Mně osobně vylidňování venkova nevadí, naopak ho vítám, více prostoru pro přírodu. Pro mě je pravý venkovan zemědělec, nebo minimálně chovatel něčeho (koně, psi, voliéry...). Prdnout bunkr (hezký název) na kraj vesnice je sice možné, ale za sebe volím jinou možnost - a jsem ve městě spokojen. Do přírody to mám kousek, z okna výhled do parkové/lesní zeleně, na okně živé krmítko, to ti tujofilové si postaví akorát zelenou stěnu, aby na ně nebylo vidět. Žádný sad, zvíře, maximálně rajtování na čtyřkolce. S takovými lidmi se nemám o čem bavit...
Odpovědět
Vy jste naprosto nepochopil, co chtěl říct a srozumitelně řekl..
Bungalov, onen rozpláclý čtverec naprosto nerespektuje okolní zástavbu!! Ale to vám nemá smysl vlastně znovu opakovat, jelikož jste to nepochopi už ze článku..
Jste stejný ignorant jako majitelé bungalovů - neúcta k okolí!!
Zničí to ráz už navždy!
A ano, máme územní plánování..
Jenže jen naprosté minimum starostů - tlak ignorantů, voličů - hodlá pomocí regulací bránit charakter svých obcí..
A navíc, stejně to každý obejde - sankce a vymahatelnost nula..
Odpovědět
Nejsem architekt, tak se slušně ptám: Do nějakých 90. let se stavěly patrové domy s břízolitovou fasádou, také barvou neoplývající. Důvodem bylo, že rodiny bydlely pokupě. Dneska bydlí rodiny samy, logicky tedy nebudou chtít patrové domy. Velikost zastavěné plochy určuje obec, stejně jako velikost stavebních parcel. Jaká zástavba by podle vás měla být realizována?
Odpovědět
Kompaktní, řadová, tak aby obec nemusela utrácet za sítě, chodníky, zeleň, údržbu. Je rozdíl z hlediska nákladů pro obec, jestli má pozemek šířku 10m nebo 20m. Bungalovy stojí na těch širokých pozemcích.
Odpovědět
Přijde mi, že toto je kámen úrazu při veškerých diskusích o čemkoliv (důležitém). Kritizujete bungalovy a plynule přejdete ke kritice současného urbanismu. To je velký rozdíl. V podstatě vám tedy v žaludku leží zástavba samostatnými rodinnými domy (kam samozřejmě patří i bungalovy, ale ne jenom). Aby se někdo nebavil o koze a jiný o voze.
Odpovědět
Není to rozdíl. Je to ten hlavní problém, totiž vykydnutá obluda doprostřed pozemku. Bungalov v řadové zástavbě nikomu nevadí.
Odpovědět
Nějak si neumím představit, jak bungalovy toho typu, jaký ukazuje obrázek, uspořádat jako řadové.
Taky hodně záleží na tom, kde má dům garáž.
Odpovědět
Třeba na adrese Lažany 165 (okres Blansko). Není to žádná nádhera ale nikdo nemůže říct, že by mu to vadilo.
Odpovědět
Ale jo, ten sklad vypadá slušně. Nebo to má být bydlení pro lidi?
Odpovědět
Zástavba samostatnými rodinnými domy nevadí, pokud je zástavba vymyšlena koncepčně a údržba infrastruktury je udržitelná.
Odpovědět
evidentně se hodně lidem stýská po tom , diktovat ostatním jak mají bydlet. Nejlépe v paneláku na okraji vesnice.
Odpovědět
Vždyť to v podstatě je panelák akorát naležato.
Odpovědět
Protože je to nejlevnější způsob jak bydlet ve svém tak asi nepůjde o zbohatlíky ale o zoufalce co splácí hypotéku.
Odpovědět
Těžko obec určuje dejte barák do středu. Když už, tak se snaží o nějakou uliční čáru nebo odstup od hranice s komunikací.
Odpovědět
Ano, nepřesně jsem to vyjádřil, podstatou bylo, že je v moci obce určit jednotnou linii vzdálenosti staveb od hranice.
Odpovědět
Může to být horší.
Pořád lepší 50 odstínů šedé než blahé paměti populární Meruňkový Mor.
Odpovědět
Stačí první věta, a obsah je jasný. Hele, snad nemyslíte, že půjdou do nějakejch podělanejch výškačů? Koukněte za louži, jak tam si žijou! A pak že se nemá voteplovat, krajina samej vostrov.
Odpovědět
Postavit na štok vyjde levněji na m2. Ten argument nesedí.
Odpovědět
ano, bungalovy jsou hnusný. ale. ALE!
doba se změnila. dům je obrazem doby, jejího ekonomického prostředí, způsobu života a stavu stavebních předpisů a schopnosti místních samospráv vidět trochu dopředu.
1: poměr ceny střechy k ceně stavení je úplně jiný než v polovině 19. století, kdy se tak nějak ustálila podoba vesnického domu. u takového běžného selského stavení s půdorysem 9x15 metrů, sklonem střechy 45°,. jednou obytnou světnicí v přízemí, malou komůrkou/vejminkem a světničkou v podkroví dělala střecha (krov, laťování, pálená krytina) dříve polovinu nákladů na stavbu, nyní je střecha (sotva jestli) deset procent ceny stavby. poměr plochy střechy ku metru užitné plochy cenu stavby nedělá.
2: dnešní dům slouží především k bydlení. dřívě se bydlelo a topilo jen ve světnici (a ve vejminku), všude jinde byla zima jak v morně, kadibudka nad hnojištěm a studna na dvoře. polovinu půdorysu přízemí zabíral chlív a mlat, tři čtvrtiny podkoví byly na sušení a uskladnění zemědělských produktů. dneska je vytápěn celý objem stavby a nevytápěná je možná tak garáž (je-li v rámci stavení).
3: schodiště bylo strmé, nepohodlné a rozhodně se po něm nešourali v pantoflích čurat polospící obyvatelé. 99% provozu domácnosti se odehrávalo v přízemí. proč si nechat ubrat z baráku čtvrtinu plochy přízemí i patra schodištěm? notabene stavíte-li si dům na celý život, fakt chcete ve stáří padat ze schodů?
4. sklon střechy se odvíjel od použité krytiny. pro došky, šindele, břidlici a pálenou tašku je optimum těch 45°. dnešní krytiny zvládnou cokoli.
ergo bungalov je řešením velmi racionálním. stejně jako byla před 150 lety racionální půdorys 1:2 až 2:3 se sedlovou střechou 45°. po čapkovsku, bungalov je a chalupa byla "dobrá pazourková sekyra".
ostatně soudím, že místní regulativy typu sklon střechy, barva fasády, střešní krytina, uliční čára etc. jsou pro krajinu moc príma věc. tedy aspoň tam, kde se to za socíku nezpizdilo šumperáky, kostkami (zelinářským funkcionalismem) a hned po socíku podnikatelským barokem, tam má rozhodně smysl stavět řečeno po lecorbusierovsku "nejlépe oblečené tudíž nejnenápadnější návštěvníky dobré společnosti"
Odpovědět
a ještě jednu tezi musím přidat. je z přednášky jednoho architekta. bohužel jsem zampmněl která přednáška kterého architekta, už jsem těch chytrých a inspirativních lidí vyslechl hodně prezenčně i na videích:
šikmá střecha je přežitek. protor pod šikmou střechou slouží ve městě k sušení prádla, na vesnici k uskladnění sena. plánujete mít ve svém rodinném domě chovat krávu? vy nebudete mít sušičku? víte jak se blbě bydlí pod šikmou střechou, není-li aspoň půlštok?
ergo šikmá střecha patří tam, kde je cílem udržet ráz krajiny a zachovat charakter vesnické zástavby (historického centra města). všude jinde je to přežitek a vítězství formy nad obsahem.
no a ještě jeden citát, můj oblíbený z Vaculíkovy Sekyry (kterou považuji za jednu z top ten knih co kdy byly v češtině sepsány). něco podobného píše Havlíček v Petrolejových lampách o půlstoletí dříve, jinými slovy, ale s týmž smyslem. a teď tedy ten citát:
"lidé příliš pomalu budují své sídliště, jaká si přejí mít, takže zpod rukou jim vyházejí taková, jaká si je mít přávali. Navíc svou tupou plánovitostí zavázejí mladším, kteří si už své obce představují jinak, ale než nabudou jakéhosi vlivu, zas počnou stavět něco, co si kdysi přávali."
Odpovědět
možná to byl Jan Rampich? ten píše dobře a srozumitelně i pro sedláky.
Odpovědět
a helemese, tady píše dokonce o bungalovech. a dobře.
https://www.dumazahrada.cz/stavba/architekt-jan-rampich-bez-obalu-patrovy-nebo-bungalov/
Odpovědět
Znami si v popularnich ceskych horach postavili - za nemale penize a od udajne kvalitnich architektu - novy rekreacni objekt tak, ze ke stare - dukladne renovovane a modernizovane - chalupe prilepili supermoderni beton-skleneny pristavek s rovnou (pozn. uplne rovnou!) strechou. Kterou jim ted dovnitr zateka. Kdo miva v takovych situacich vic pravdy? Ti, kteri varovali "rovna strecha v nasich podminkach - zvlaste pak na horach - je nejvetsi omyl moderni architektury, dobre bude fungovat pouze pokud dany architektonicky navrh stavebni firma opravdu perfektne zvladne - jenze zkusenost rika, ze je vzdy lepe pocitat radeji s tim, ze maloco a malokdo funguje perfektne... a sikme strechy mnohem lepe zvladnou pripadne nedostatky realizace navrhu nez ambiciozni navrh strechy rovne" ? Nebo ti, co nehledaji chybu ani u investora ani architekta a veskerou vinu svaluji na "neperfektni realizaci ambiciozniho projektu"? Jo a navic se tam ti moji znami rozhodli pro stresni zahradu - na te rovne strese. Neptejte se, jak to s ni dopadlo.
Pokud nastane u sikme strechy nejaky problem, tak ho obvykle aspon vidite, kde nastal... coz u rovne strechy vetsinou ani neplati. Tam akorat casem vnimate, ze nastal pruser. At jiz vznikl uz pri navrhu nebo tedy az pri "neperfektni" realizaci stavby te strechy
Odpovědět
Souhlasím. Přece v dnešní době, finančně náročné jak z hlediska prvotních stavebních nákladů, tak z hlediska provozních nákladů, nebude někdo stavět budovy jako před 40 lety. Neřeknu ani popel, tam, kde jsou historické roubené domy, stará zemědělská sídla, tam se bungalovy nehodí. Ale na běžných vesnicích už dávno takové objekty nestaví.
Odpovědět
A proč tedy lidé stavějí bungalovy, které jsou nákladově nejdražší ze všech možných typů?
Odpovědět
to je správná otázka. asi jim to přišlo jako dobrej nápad. nebo o tom moc nepřemýšleli. nebo jim nikdo nic jiného neporadil (o tom, jak je moc bungalov "drahý" polemizujeme v jiném vlákně). nebo nechtějí už nikdy žádné schody.
já tedy považuji spíš než bungalovy za nejhorší mor a vřed na tváři osídlené krajiny všudypřítomné a brutálně předimenzované ploty. ano, někam plot patří, třeba okolo zeleninové zahrádky (aby nesklízely místo zahradníka srnky), okolo výběhu pro drůbež, tam kde běhá po pozemku pes a případně proti vnikání a kálení psů hovadských majitelů. ale obecně je u nás děsně přeplotováno.
Odpovědět
Proč píšete totální nesmysly? Střecha v dřívějších dobách ani náhodou nestála polovinu nákladů na dům, ani u stodol. Bungalov s valbovou střechou na sbíjených vaznících je naopak příklad, jak lze plýtvat prostorem. Inu, pozemky jsou zřejmě stále levné. Schodiště zabírá čtvrtinu plochy? Běžné schodiště a to nemyslím jednoramenný žebřík zabírá cca 7m2, chcete tvrdit že plocha domu 30m2?
Odpovědět
no jak myslíte.
jednopodlažní stavba (dobře navržená) je velmi efektivním využitím plochy, poměr plochy obytné ku celkové ploše podlahové (tj. včetně chodeb, schodišť, prostoru do kterého se otevírají dveře etc) je bezkonkurenčně nejlepší. samozřejmě se nehodí všude (zejména vyžaduje dostatečně velký pozemek) a má své mnohé nevýhody. a jednopodlažní stavba nemusí být jen ohavný katalogový "bungalov".
Odpovědět
Nejefektivnější využití je samozřejmě podkroví. Užitná plocha na obestavěný prostor. Jedinou výjimkou by byl dům krychle nebo koule.
Odpovědět
není. pod zkoseným stropem není prostor plnohodnotný. schodiště žere místo, podesta žere místo, wc a koupelna v patře žere místo. do podkroví tradičně patří na zimu uskladněné seno, přes léto uskladněné sáňky a sušící se prádlo.
ovšem možná, že jste si nevšiml, že se jedná o poměr plochy obytné nikoli k ploše zastavěné, ale k celkové ploše podlahové.
Odpovědět
To jste si nevšiml vy. Já srovnávám dva stejné domy o stejné užitné podlahové ploše. Ve stejném standardu bude vždy ten s podkrovím úspornější a s nižší pořizovací cenou.
Odpovědět
tak proč reagujete na mě, kdeyž polemizuje s něčím úplně jiným? :)
Odpovědět
U bungalovu je na jedno podlaží jedna základová deska a jedna střecha. Na štok je to jen polovina. Nejjednodušší je sedlová střecha s malým spádem 10 °, tam se dá i dobře chodit, s bílým trapézovým plechem. Od podkroví se střešními okny dávejme ruce co nejdál.
Odpovědět
ano, obecně do oblastí s méně sněhem a větrem je to asi optimální řešení pro nevelký pozemek. pokud to ovšem není jako pěst na oko do okolí. jakosmoking či frak není nejlevnější, nejpohodlnější a nejpraktičtější oděv, ale do společnosti, kde jsou ostatní takto oblečeni, je vhodné něco takového také navléknout.
ke střešním oknům v obytných místnostech mám vztah velmi rezervovaný.
Odpovědět
10 ° je pro trapézový plech úplně OK kdekoliv, a že z něj nesjede sníh, to stačí udělat trochu pevnější střešní vazníky. Sám plech skoro nic neváží.
Odpovědět
sjíždění sněhu je samozřejmě nesmysl. podívejte se na tradiční "alpské" domy, kdy je sklon střechy 20-25°a sníh nesjíždí a neutrhává okapy a oplechování. ostatně, už nějaký čas zuří "válka klempířů" - věčný spor, jestli jsou lepší konstrukce proti sjíždění sněhu, nebo zesílené zavěšení okapu tak, aby jej sjíždějící snéh přelétl a nepoškodil.
Odpovědět
ad 1. jestli stojí 10 % střecha vůči zbytku, tak to není proto, že by byla levnější než dříve, ale proto, že je zbytek předražený.
ad. 2 ale to bylo způsobem života, ne provedením domu. Pokud lidi měli celý den práci, tak logicky neměli čas celý den běhat mezi všemi místnostmi. Protože už na to večer nebyla energie.
ad. 3 normální člověk si při 2 NP udělá WC a koupelnu v každým NP.
ad. 4 Dnešní krytiny zvládnou hodně, ale 1) je problém s kvalitou práce, 2) když je sníh, zbytečně musíš počítat se zatížením konstrukce. Proto je sedlová střecha ideální oproti ploché či skoroploché.
Odpovědět
zbytek není předražený, zbytek tam prostě je. někdy po napoljonských válkách, když se ustálila nějaká ta tradiční forma venkovského domu, byla jednoduchá okna a svítilo se loučema, svíčkama, olejem a následně petrolkou, pila se voda ze studánky, studny nebo kašny a kálet se chodilo nad hnojiště. dřevěná podlaha ve svétnici byla položená do bláta (v nejlepším případě do jehličnaté hrabanky) a v síni byla udusaná hlína nebo placaté kameny. s dnešním domem to mělo společné jen dveře, komín a střechu.
Odpovědět
Články bohužel dneska může psát kdejaký tupý brambor..
Odpovědět
Články ne, ale koukám že komentáře ano. Těší mě. Autor
Odpovědět
No nevím,
ale snad lepší ty bungalovy podle územního plánování,
než to podnikatelské baroko v místech, kde nemělo být/nejenom v blízkosti plánovaného pražského okruhu, že !
Odpovědět
Osobně nejsem též příznivcem bungalovů, prostě se mi nelíbí. Je zajímavé sledovat, jak lidé nejdříve postaví bungalov s tím, že půdu nepotřebují, co by tam měli, že? A po pár letech staví na zahradách různé boudy a domečky, aby měli kam dát věci. Přitom ta střecha s trámy vyjde dnes mnohdy levněji než ty "prkýnkové" konstrukce, o jejich životnosti a servisovatelnosti se dá jen pochybovat. Nicméně, že bych psal takový článek, to by mě nenapadlo..
Co mě ale mnohdy zaráží, co za ruiny se mnohdy opravuje. Lidé se snaží vzkřísit k životu staré chudinské domky, které neměly hodnotu nikdy. Pozemky jsou maličké a ani tam nic jiného postavit nejde. Kolikrát si říkám, že by měla být spíše možnost to brát pěkně po dvou domcích, ty zbourat a postavit tam jeden, nový. Nějaké napůl z báchoru, napůl beton nebo cihly, bez izolací nebo dodatečně podsekávané s podlahou v úrovni terénu. Jenomže podle našich úžasných zákonu nelze staré zbourat a postavit nové jenom tak. To nové musí vyhovět novým normám a s těmi na původním místě prostě nepostavíte. Tohle by chtělo řešit a ne dotovat zapolystyrenování staré chýše. To přeci není investice, ale jen útrata.
Odpovědět
S novým stavebních zákonem, který rozvolňuje požadavek na odstupové vzdálenosti by se to mělo zlepšit. Jinak dotace "Oprav dům po babičce" se nabízí i na ruiny, které zboříte a na jejich místě postavíte dům nový.
Odpovědět
Pokud je starý dům zanedbaný, nekompromisně zbořit a postavit nový. Ovšem rozumný, nikoliv to, co se běžně staví.
Odpovědět
Ano, třeba stavět domy se spádem střechy 10° může pouze totální patlal.
Odpovědět
Odstupové vzdálenosti byly i dřív. Aktuálně jsou 2 m, což není důvod aby se barák nenavrhl trochu rozumně v souvislosti s využitím pozemku.
Odpovědět
Nemáte pravdu, jsou to 4m. 2 metry od hranice parcely. Ideálně by mělo být 0 metrů.
Odpovědět
Doporučuji legislativu.
A k té nule se radši nebudu vyjadřovat.
Odpovědět
Neztrapňujte se nadále: https://zpravy.ckait.cz/vydani/2024-03/nove-pozadavky-na-stavby-pro-bydleni/
Odpovědět
V klidu.
https://zpravy.ckait.cz/vydani/2024-03/nove-pozadavky-na-stavby-pro-bydleni/
Odpovědět
Co mě ale mnohdy zaráží, co za ruiny se mnohdy opravuje. Lidé se snaží vzkřísit k životu staré chudinské domky, které neměly hodnotu nikdy. Pozemky jsou maličké a ani tam nic jiného postavit nejde. Kolikrát si říkám, že by měla být spíše možnost to brát pěkně po dvou domcích, ty zbourat a postavit tam jeden, nový. .........
Pracoval jsem jako úředník okresního města. Ve dvou přidružených vesnicích byly takové ulice bývalé chudiny. Miniaturní pozemky, maličké domečky naplácnuté jeden na druhém. Za socialismu bylo rozhodnuto, že domky budou vykoupeny, zasanovány a že tam bude moderní výstavba rod. domků. Proto tam byla zavedena jen elektřina a vodovod.
Po Velké Sametové "čas oponou trhnul", socialistické plány byly zavrženy, soukromé vlastnictví se stalo nedotknutelným. Majitelé si začali domečky opravovat, modernizovat, město tam vybudovalo kanalizaci a zavedlo plyn.Teď tam jsou takové romantické uličky. Zda byly domky i nyní modernizovány z dotací už nevím.
Odpovědět
Soudruzi si holt po revoluci řekli "Amerika , náš vzor". Mrkněte z GoogleMaps kupř. na L.A. Většina amerických měst je vystavěna dle systému uprostřed "City" s pár výškovými kancelářskými budovami a periferie bungalovů až za horizont... prostě jen další ze zel, které k nám z poza oceánu šíří Lucifer!
Odpovědět
on ten americký styl stavění laciné fórové dřevostavby two-by-four na betonové desce má svoje výhody i nevýhody. takový barák někdy zhruba za půldruhé generace morálně i fyzicky dožije, a tak se holt strhne a na desce se vyšvihne barák nový. u nás se postaví z kamene, a fyzická životnost hrubé stavby se dá počítat na staletí. ne tak životnost morální. u nás se jednou za půldruhé generace vlítne do baráku s majzlíkama a předělá se úplně všechno - chceme jinou dispozici, ergo příčky jinam, jedno okno zazdíme, nové probouráme, nová vodoinstalace, nová elektroinstalace, ale barák zůstane furt blbej, s něčím se hnout nedá. netroufám si soudit, že by to bylo zas o tolik lepší než two-by-four.
Odpovědět
Jasně, ale z krajinářského hlediska (což byla podstata autorova článku), je 2x4 tragédie. Bez auta se k místu, které má jinou než funkci než soukromé obydlí, nedá realně dostat. Jsou to noclehárny - přesně dle kapitalistického přístupu vymačkat člověka jak citrón (24/7 v práci - domů se jezdí jen za základní hygienou případně slupnout nějaký polotvar ohřátý v mikrovlnce)...život bez ideálů a reálné perspektivy něčeho lepšího.
Odpovědět
Pro mnoho lidí je dnes vlastní dům zároveň i pracoviště. Ne každý touží po tom trávit půl dne uprostřed tlupy lidí a plýtvat časem na neustálé přesuny sem a tam.
Odpovědět
A za čím se asi tak jezdí do činžáků a paneláků?
Odpovědět
Jo, jo, znám. Dcera žije s rodinou na Novém Zélandě. Tam se mnohde staví také tak. Např. Christchurch, největší město na Jižním ostrově, cca 300 000 obyvatel. V centru, cca 1 km2, kamenné domy, tedy spíše železobetonové, vysoké, miniaturní byty, jinak - to staré - malé dřevěné domečky se zahradami. Nové domky - na okraji města - bungalovy, u centra se bývalé zahrady zastavují i 3 etážovými domky na minimálním půdorysu. Třebas až 10 domků na někdejší zahradě. Ale NZ je vlastně také "za mořem".
Odpovědět
:) Mně se bungalovy líbí. Jako vám se opravdu líbí víc nějaká sto let stará rozpadající se vesnická příšera víc, než bungalov?
Kdyby si lidé mohli vybrat, nevěřím tomu, že by dobrovolně žili v hnusné betonové králíkarně, kde jim sousedi dupou nad hlavou. Takže nastavený trend je jasný. Že dochází k záboru půdy je sice blbý, ale člověk potřebuje mít nějaký životní prostor.
Odpovědět
Dle mého jde o obrovskou a nenávratnou konzumaci krajiny. "Člověk potřebuje prostor"- kolik potřebuje člověk toho prostoru na metry čtvereční? A na úkor koho a čeho? A až Vám bude 70-80 let, tak kdo se bude o takovou nemovitost starat? Je u takových satelitních vesniček v dochozí vzdálenosti občanská vybavenost, anebo je vše závislé na provozu automobilu? A to všichni budou mít tak obrovské důchody, aby zajistili dostatečnou obsluhu nemovitosti a obsluhu sebe samého? Myslím, že i na vesnicích by měli být bytovky, kde budou byty pro dožití pro ty osoby, které už nezvládnou z mnoha důvodů zajistit obsluhu nemovitosti a péči o sebe. A také vy budete mít v cca 80letech věku prostředky na zásadní výměnu technologických celků, jako je rekuperace, tepelné čerpadlo, klimatizace, centrální vysavač, fotovoltaika apod.?
Odpovědět
U nás něco takového je. Je to několik starších domů uprostřed obce, které obec vykoupila. A každý přestavěla na několik bytů pro starší občany.
Odpovědět
Tak přirozené je, že starým osobám pomáhají mladší generace. Bez toho starý člověk na vesnici těžko přežije. Alespoň v mém příbuzenstvu to takto funguje. Můj děd se dožil přes devadesát a s naší pomocí žil na vesnici až do konce. S mými rodiči to bude patrně taky tak.
A máte zbytečnou starost o osudy baráků po zemřelých. Starého už to trápit nemusí. A mladí buďto pro to najdou nějaké využití, nebo to nechají spadnout. Jak prosté. Dřív bylo běžné, že polovina všech baráků byly ruiny. Až se populace za pár desetiletí vrátí do normálu, bude to tu zase tak. To se budou místní propagátoři barákového estetična divit.
Odpovědět
A až Vám bude 70-80 let, tak kdo se bude o takovou nemovitost starat? .......
Moje kamarádka v Holandsku žila v pěkném družstevním bytě. Ale ve 2. patře. Na stáří byt prodala a kupila si - na hypotéku - domeček v rodné vesnici. Tam žila nějaké roky, pak ho prodala a přestěhovala se do domova důchodců.
Odpovědět
Většina bungalovů odráží mentalitu a potřeby svých majitelů. Je to prostě přenesený a zmnožený panelákový byt vyprdnutý na prostředek pozemku bez ohledu na okolí.
Odpovědět
Ano. I staré rozpadající se vesnické chýše odrážejí vidláckou mentalitu svých majitelů. Ať si každý bydlí v čem chce, nicméně dle mého vkusu jsou bungalovy leckdy to daleko nejhezčí, co ve vesnici je. Obzvlášť pokud vesnice stojí v rovinaté krajině, kde kolem vesnice není nic, jen samá pole.
Odpovědět
Tak to Vás docela lituji, ono člověk si někdy nevybere. Já jsem měl to štěstí, že jsem vyrůstal na jihomoravské vesnici, kde lidi svoje domy opravují, udržují veřejná prostranství. Bungalovů je tady málo a když už, tak bez plotu. Prostě opak toho, co lze vidět ve středních a severních Čechách.
Odpovědět
Bungalovy jsou nejhezčí :-D Tak to byl nejlepší fór, co jsem zatím slyšel.
Odpovědět
jsou situace, kdy je bungalov (tedy rodinný dům s pouze jedním podlažím s podlahou v úrovni terénu a s vlabovou střechou malého sklonu) řešením optimálním. je to téměř absolutně bezbariérové (např. vozíčkář v rodině), neční to do výše a nezaclání to výhled, nechytá to hluk od kilometr vzdálené dálnice...
ostatně, i bungalov se dá navrhnout kvalitně. stejně jako dechovka většinou hraje blbě, ale dá se zahrát i dobře.
Odpovědět
A když kolem vzrostou stromy, třebas jen ovocné, krásně ten nízký dům zakryjí.
Odpovědět
"Většina bungalovů odráží mentalitu a potřeby svých majitelů", to jste řekl pravdivě, ale velmi a příliš obecně. každá stavba odráží mentalitu toho, kdo si ji pro sebe postavil, a podle baráku můžeme soudit úroveň člověka. tedy pokud se nejedná o nešťastného dědice hnusného blbého baráku, k němu bychom byli nespravedliví.
hnusné a blbě umístěné jedopodlažní stavby mají svůj více než důstojný protějšek v odporných štokáčích, kostkách a kanadských srubech. nutno soudit kus od kusu.
víte, znova a znova mě překvapuje, jak lidé kupují blbý telefon za pár (desítek) tisíc a měsíc kvůli tomu sjíždějí recenze, lupují obyčejné ojeté auto za čtyři platy, a věnují výběru půl roku života, a pak se zadluží na třicet let a postaví si úplně blbý barák, který vezmou z katalogu tak jak je nebo si jej dokonce "navrhnou" sami a najdou nešťastníka, co jim to překreslí a bouchne na to razítko. vždycky si představím, jak by ti samí Kondelíci radili dochtorovi, jak jim má odoperovat slepáka nebo zřídit bajpas nebo automechanikovi jak vyměnit rozvody.
Odpovědět
Děkuji za tento, článek. Jsem projektant a architekt a musím zodpovědně říci, že za svoji "kariéru" jsem nevyprodukoval žádný projekt bungalovu. Považuji je za mor do České krajiny. Bohužel odrazilo se to i na vytíženosti práce v ateliéru. Mám nedostatek zákazníků na novostavby RD, ale nehodlám ze svých nejenom estetických/ urbanistických standardů polevit. Pokud budete chtít vytvořit autorsky původní návrh vašeho budoucího domu, neváhejte mě kontaktovat.
Odpovědět
Co je esteticky špatně na bungalovu? Mně se přízemní domky rozložené do šířky líbí, i když s patrem je to asi lepší kvůli hluku z ulice.
Odpovědět
Celá řada věcí je z pohledu architekta špatně. Takový typický typový bungalov osazený doprostřed bagrem vyrovnaného pozemku svým usazením nerespektuje místo a s místem plýtvá. Zahrada je jakýmsi prostorem často zónou mrtvé zeleně mezi stěnami a ohrazením pozemku (někde betonovým, někde z tújí atpod.). Vzhled bungalovu je v naší krajině cizorodý - pyramidální tvar střech s velkými přesahy se spíše hodí do Indonésie. Zajímavý je i tektonický projev v detailu, kdy je spodní hrana přesahu střechy s obřím přesahem (jelikož pohodlí obyvatel nesnese ani kapku deště) pojata zpravidla ve stejném povrchovém materiálu jako stěna. Když architekt navrhuje dům, tak zpravidla střecha je střechou a stěna je stěnou. Tektonické pojetí těchto výtvorů např. v tomto jednom hojně realizovaném detailu tedy postrádá jakoukoli logiku a je dalším křiklavým důkazem, že se tyto stavby navrhují bez jakéhokoli architektonického citu.
Celé to vlastně znamená jedno (řečí stavebníka těchto staveb).: Chci pohodlně bydlet a je mi jedno, jak ta věc vypadá. Chci se hlavně schovat před sousedy a zahradu považuji za zónu bez valného využití - možná tak pro parkování, bazén a trampolínu.
Dalo by se ještě pokračovat dále ohledně zpravidla špatné orientace ke světovým stranám a v rámci lokality, často podivné barevnosti a materiálové skladbě, ale snad Váš dotaz takto stručný popis uspokojí.
Odpovědět
Ok, děkuji. Ve Vašem příspěvku vidím spoustu hodnotících soudů. Takto já vůbec neuvažuji.
Odpovědět
ohledně přesahů střechy; ano, půldruhametrové přesahy valbové střechy ze sbíjených vazníků nelze označit jinak, než ohavné. naproti tomu sedlovou střechu úplně bez přesahů (ve štítě i podél okapů) považuji za trošku nesmyslnou manýru. ale to nás asi rozsoudí čas a uvidíme, jak se takové baráky budou popasovávat s nepříliš dokonalým řemeslným provedením, nedbalou údržbou a stárnutím fasády (včetně oken) namáčené deštěm i za úplného bezvětří.
Odpovědět
V. Kožíšek pekne ste to zhrnul. Lenže tieto nectnosti sa netýkajú len bungalovov, ale novostavieb RD všeobecne. A čo sa týka ignorácie tektoniky, ten vami uvedený príklad zhody podbitia strechy s fasádou sa pácha zhusta na väčšine reko budov, obzvlášť keď spojených so zateplením. By som povedal, že sa vyskytuje ešte častejšie než na bungalovoch. Dokonca som videl historické budovy, kde nové farebné rozvrhnutie fasády úplne ignorovalo jej dochované plastické členenie.
Odpovědět
Ano, forma necitlivého zateplování starších staveb je také velkým neduhem. Např. sousedi zateplovali starý venkovský přízemní dům sedlově zastřešený na podélném půdoryse, kde byla krásná tenká podstřešní římsa z vykonzolované řady cihel a oni, aby tuto římsu zřejmě zopakovali, tak novou podstřešní římsu vytvořili naprosto necitlivě z pětkrát objemnějšího pásu polystyrenu! Tuto široce rozšířenou ztrátu necitlivosti vůči původní architektuře já nikdy nepochopím a vždy mě to praští do očí a to jsem se na původní štít tohoto domu vždy tak zálibně cestou kolem koukal a v duchu přemítal, jak jsou často stavby po našich předcích krásné.
S tím podbitím přesahů střech bungalovů to je tak, že většinou bývá spodní hrana přesahu sbíjených vazníků podbita nějakými cementovláknitými deskami a tím, že se na to natáhne lepidlo a perlinka a finální omítka, tak je otázkou, co to udělá za 10- 20 let, kdy omítka začne opadávat. Možná to neopadá tak, jak to vidíme u staveb z 90.tých let, ale tektonicky to zkrátka nedává smysl a já to, omlouvám se, považuji za naprostou ohavnost.
Odpovědět
Technicky to dáva smysl ten, že ak tam dáte drevené podbitie, tak vám u nás stavebný úrad dá zamietavé stanovisko k požiarnej bezpečnosti. Kdežto heraklit plus omietka prejdú bez problémov...
Odpovědět
S požadavkem projektanta PBŘ na římsu jsem se ještě nesetkal, ale teoreticky to možné je, jelikož mezi interiérem a prostorem vazníkové konstrukce musí být požární podhled (mimochodem v dnešní době rekuperací skvělá věc, takže se musí řešit podhledem zdvojeným). A u těch všech bungalovů, kde je podbití prkenné, je to tedy špatně?
Odpovědět
může to být špatně, ale dá se při požadavku na požární bezpečnost řešit velmi snadno a velmi levně (tedy při výstavbě, ne dodatečně, to by byla pakárna)
Odpovědět
Nehodnotím či dobre alebo špatne, ale ak v našom krajskom meste by si vydanie SP skomplikovali, tak možno aj inde...
Osobne si myslím, že pekne sa to dá zvládnuť aj v omietke a naopak sprasiť sa to dá aj v dreve...
Článok je veľmi stručný, skôr ho vnímam ako klikbjat, v diskusii sa potom preskakuje z podlažnosti na urbanizmus, dispozíciu, sklon strechy, plot, materiály, stavebné detaily, pričom nie všetko sa nevyhnutne spája s bungalovmi...
Kľudne by ste sem mohol napísať seriál, ktorý by tie veci rozobral aj s príkladmi. Osveta chýba a články typu keby som mal buldozer nič nevyriešia. Ja si dodnes opatrujem materiály z jedného seminára, ktoré rozdával lektor z Bavorska, vydané ministerstvom. Karty pre stavebníkov na vidieku s fotkami: Každá karta na jeden okruh problému (pozemok,strecha, dvere, okná, fasáda, farebnosť, materiály, povrchy etc... Fotky označené čiernou bodkou - negative beispele, zelenou bodkou - positive beispiele. Raz videné lepšie než stokrát počuté...
Odpovědět
Asi není bugalov jako bugalov. Také ho máme - usazený na pozemku s 30 let starou zelení, s užitkovou částí. Přesahy střehy máme normální, spád terénu zůstal rámcově zachován (tedy vyrovnal se pod základovou deskou, ale okolí je svažité). Přestože pozemek není největší, po dostavění se na něj rok chodili všichni dívat, protože se jim to moc líbilo.
Odpovědět
Já jsem za celý svůj život viděl jeden jediný hezký bungalov, ale bylo to tím, že majitel měl pěkně vymyšlenou čelní fasádu, dům byl usazen do mírně svažitého terénu a plot byl zároveň s fasádou.
Odpovědět
No, ano jsem tu moc kritický. Myslím si, že někdy to zdaleka tak špatné, jak tu uvádím, být nemusí a když si čtu Váš příspěvek, tak si myslím, že ve Vašem případě by se mohlo jednat o jednu z těch mála akceptovatelných aplikací této formy stavby.
Odpovědět
Moji známí si postavili domek. Nevím, zda jim ho navrhoval architekt. Je to patrová kostka, střecha nepřesahuje stěny, které jsou obloženy modřínovými prkny, na štěstí svisle. Ale viděl jsem fotky i s vodorovnými prkny. Čím a jak mají ta prkna ošetřená, nevím. Budu se muset zeptat. Jen přemýšlím, jak dlouho ty obklady vydrží.
Odpovědět
Někteří architekti prosazují hlavně minimalismus a designové řešení. Já jsem kluk z malého města, co si své odedřel na stavbě, ale na škole před dvaceti lety nás tímto přístupem krmili a dnes je to prý ještě intenzivnější, takže pozor na mladé architekty. Nápady sice mají a mohou Vám vymyslet parádní bydlení, ale vždy raději chtějte, aby jejich technické řešení korigoval zkušený stavař.
Odpovědět
U mě je bungalov lehce zranitelný - tzn. lze jej pohodlně vykrást. Překonáte 2m vysoké betonové oplocení, vyřadíte kamerový a zabezpečovací systém a v objektu máte absolutní volnost. Co vidí sousedi - nic ? Řadová zástavba mé v tomto řadu výhod. Vaše starost je jenom na třech stranách pláště, a zabezpečení objektu je jednodušší. A navíc jsou bungalovy obrovským plýtváním prostoru. A také jaké jsou investiční náklady na budování a další provoz? Asi jsme natolik bohatá společnost (byť to někteří dnes a denně velmi silně zpochybňují), že na taký luxusu zkrátka máme.
Odpovědět
vykrást jde každý dům, okolo kterého neběhají rozzuření rotvajleři a kde za komínem permanentně nesedí strážnej s flintou. jediná obrana proti vykradení obyčejným řemeslným zlodějem je mít dům na takovém místě, kam se nedá dojet dodávkou. a zloděj jdoucí pro oridinál rembrandta klidně půjde vánicí až na labskou boudu.
Odpovědět
Děkuji kolego, že jste se také ozval. Je zajímavé, jak málo o práci architektů mnozí vědí.
Právě fakt, že je tolik novostaveb řešeno takto nekvalitním způsobem, mne také trápí a považuji to za promarněnou šanci, kterou jsme jako společnost měli v době prosperity.
Odpovědět
A pak je tu sposta prohřešků architektů. Ti často navrhují polozateplené domy hlavně z betonu, které za 20 let nebudou tepelně vyhovovat a nebudou se dát dozateplit.
Zkuste se, prosím, kouknout na www.optimalizmus.cz.
Odpovědět
polozatopené domy, domy z betonu? Co tím myslíte? V rámci nových staveb s kolegy řešíme detaily tepelných mostů kolem oken, soklů a prostupů. Konzoly kotvíme přes speciální hmoždínky, prvky s přerušeným atd. Cílem je vzduchotěsnost staveb. Před deseti lety pro toto vše nebylo ani vhodné technické řešení. Pokud někdo v projektech toto odbývá, tak zřejmě porušuje technické normy a vystavuje se tak problémům.
Odpovědět
Řešení tepelných mostů je samozřejmá nutnost. Architekt by měl dělat návrhy, kde ty mosty z principu nevznikají.
Problém je, hlavně skladba obvodové zdi a střechy s dostatečným tepelným odporem alespoň 10.
Odpovědět
Mnohým architektům, hlavně těm začínajícím, jde bohužel hlavně o design a občas se pouští do projektů bez řádných technických znalostí.
Odpovědět
A vy ty technické znalosti máte? Vy projektujete kvalitně zateplené domy, které snesou kritéria pro tepelnou ochranu za 30 či 50 let? Já na takový dům v běžné stavební praxi nenarazil.
Odpovědět
Pokud víte jaké budou přesně kritéria na tepelnou ochranu za 30 až 50 let, tak klobouk dolů. Já bych si tipnul, že nikdo neví, co bude přesně za 20 let a ikdyž dnes naprojektujete dům dle platných norem a neohlídáte si vše důsledně, tak je jisté, že na stavbě budou chyby. Já musel na svou stavbu jezdit každý den několikrát a bylo to pořád dokola - řemeslníci vždy něco udělali jinak, ikdyž před tím tvrdili, že všemu rozumí, takže pokud jsou Vámi projektované stavby tak superdokonalé, že již nyní splní požadavky na stavby za 30-50 let tedy normy daleké budoucnosti, tak bych poprosil o kontakt na realizační firmu, která ty dřevostavby nakonec realizuje, protože právě dřevostavby jsou velmi citlivé na správnost provedení a proto se jim s kolegy spíše vyhýbáme.
Odpovědět
Díky za věcnou diskusi.
EU plánuje nulové domy a dá se očekávat značné zpřísnění norem na tepelnou ochranu. Problém je, že nejsou zaběhnuty stavební systémy pro kvalitní tepelnou ochranu budov a projektanti pořád používají to tradiční. Tím také vzniká značný odpor proti inovacím norem, protože se argumentuje: ono to líp nejde. A tak se holt ta nulovost dosahuje všelijakými podfuky a doplněním fotovoltaikou, která vyrábí často nepotřebnou elektřinu a skoro nic, když je nejvíce potřeba.
Realizační firmu teď rozjíždíme. Nejdříve chci ale dotáhnout svou svépomocnou stavbu ve Střelicích u Brna a pak asistovat na pilotní stavbě firmy. Chceme to dělat zodpovědně a nic neuspěchat. Každopádně Vás rád na stavbě ve Střelicích uvítám nebo můžeme podiskutovat na svobj@ipm.cz či 605 334 098.
Odpovědět
Pokud jste na dobře vyřešený dům nenarazil, tak to dělají špatně hlavně autorizovaní inženýři, protože dle architektonické úrovně většiny staveb lze odhadnout, že 75% staveb bylo realizováno na základě projektové dokumentace autorizované stavebními inženýry.
Jak pak má laik rozumět diskuzi, když se tu tyto pojmy používají nepřesně?
Odpovědět
Myslím, že toto není ten nejpodstatnější problém.
Za mne je problém to, že ke stavebnictví v podstatě nikdo nepřistupuje z globálního nadhledu a badatelsky. Skoro každý si dělá pořád to své ve své bublině. Možná jste vzácnou výjimkou!
Odpovědět
Pokud budete chtít vytvořit autorsky původní návrh vašeho budoucího domu, neváhejte mě kontaktovat. ................
Ano, souhlasím, ale za kolik ten "autorsky původní návrh" bude. Za 10% rozpočtu? Proč ti stavebníci vybírají z katalogu snad chápete.
Odpovědět
Kolega uváděl něco mezi 50ti až 150ti tis. Kč. My teda děláme studie na klasické rodinné domy pro čtyř až pětičlennou rodinu o 20ti do 60 tis, takže když dáte za skromný rodinný dům v současné době okolo 7 milionů, u větších bungalovů však počítejte spíše s 10ti, tak si spočítejte, že jsou náklady na kvalitní návrh nepodstatnou položkou. Mnohem více utratíte za vyrovnání pozemku na rovinu, aby se tam ten bungalov vůbec vešel, jelikož takové ty ideální rovinaté pozemky už moc nejsou.
Odpovědět
základní studie stojí jako tři dny bagrování nebo jdva týdny práce řemeslníka (pokud tedy za Vámi architekt nelétá z kanady). to jsou fakt náklady jednak poměrně zanedbatelné a druhak velmi dobře investované.
Odpovědět
Já rád navrhuji, pokud to je možné, přímo před investorem. Vezmu tužku, fixy, pravítko a průsvitné papíry a skicuji situace a dispozice přímo před investory a také mohu ihned reagovat na jejich požadavky nebo jim vyvrátit jejich některé nereálné představy.
Ti pak vidí, že každý posun nebo jiná pozice čehokoli souvisí zase s jinými částmi a uvědomí si, že již "jenom" navrhnout dobrý dům je velmi komplikovaná práce a poté je většinou mnohem snadnější vyfakturovat si za mou práci to, co mi náleží a hlavně je balzám na duši neslyšet onu typickou reakci českých investorů před žádostí o fakturaci: "Však to je jen pár papírů! Proč je to tak drahé?"
Odpovědět
to je profesemi napříč. dobrý právník se pozná podle toho, že napíše smlouvu ve které je všechno potřebné na půldruhou stránku. a jeho obvyklý klient má představu, že by měl být placenej od normostrany jako nějaký písař nebo tlumočník.
určitě znáte ten starý vtip o automechanikovi, jak vyfakturuje dvacetivteřinovou opravu auta: 3 rány kladivem po centu, to máme tři centy, vědět kam devětadevadesát dollarů a sedmadevadesát centů.
Odpovědět
Když můj synovec stavěl dům, ještě za socialismu, jeho švagr mu v Praze sehnal architekta, který mu dům navrhl. Ovšem spolu nemluvili. Problém taky byl, že synovec s manželkou v podstatě nevěděli, co by si měli přát. Nejsem architekt, ale jsem si jist, že ten dotyčný architekt neznal moc život způsob života na vesnici, i když oni neplánovali žádné zvířectvo. Ale dle mě ten dům nijak extra navržený nebyl. Jediné co na tu dobu bylo progresivní, že arch. navrhl 10 cm polystyrenu do zdí. Ale už slabou izolaci na stropy.
Odpovědět
Tak nám autore předveď, jak za cenu toho strašného bungalovu postavíme ten hezký (jo, jsou to pěkné domy) vesnický dům se sklepem a patrem. :)
Odpovědět
Autor ani neví, že ty bungalovy architekti nenavrhují. ten Vám nepomůže. Pokud chcete hezký dům oslovte architektonickou firmu s příslušnými referencemi.
Odpovědět
To už je 1. Apríla, že se tu objevují humosristické příspěvky?
Každá stavba je hnusná jako bungalov, panelák, skladová hala, kravín, statek, kýčovité selské baroko, tradiční roubenka bez izolace polystirénem, prostě vše co je v krajině postaveno lidmi.
Přesně s tímto přístupem autora máme nejméně dostupné bydlení v EU.
Odpovědět
Pane autore můžete mi vysvětlit proč obviňujete architekty za bungalovizaci venkova? Ukažte mi jediného architekta, který s klidem na duši naprojektuje bungalov s valbovou nebo stanovou střechou uprostřed bagrem srovnaném pozemku. Já jsem architekt a takového kolegu neznám. Pokud za mnou přijde klient, který takovou stavbu chce snažím se mu nabídnout lepší řešení a když nechce, tak něco takového spáchat opravdu neumím. Naproti tomu znám spoustu absolventů stavebních fakult nebo stavebních průmyslovek a různých nástaveb, kteří tyto výplody bez výčitek svědomí páchají.
Fakt, že se masivně staví nevzhledné bungalovy (na tom, že jsou nevzhledné se shodne mnoho lidí napříč různými sociálními skupinami), je výsledkem jednak konzumního uvažování většiny populace, ale také nízkého povědomí lidí o architektuře. Zkrátka je lidem celkem jedno v čem bydlí a že jejich domov by mohl mít i určité kvality např. prostorové, funkční a estetické. Lidé si raději postaví bezinvenční a nehezký, ale pohodlný dům a za krásnem jezdí na dovolenou jinam.
Celek pak ztrácí na kvalitě tím víc, čím ubývá kvalitně pojatých staveb. Staré domy, které byly osazeny a pojaty citlivě mizí a nové kvalitní se moc nestaví, za architekty nikdo moc utrácet nechce.
Z toho ale neobviňujte architekty!
Odpovědět
Obviňujme spíše stát, který v normách a předpisech drží takové pojistky před námi samými, že v podstatě novou hezkou lokalitu postavit nelze. Požární, hygienické, dopravní předpisy, maximální zastavitelnost pozemku, minimální odstupy od hranic parcel a podobné nesmysly je třeba totálně osekat. A pak možná zvládne naprojektovat dům i obyčejný stavař.
Odpovědět
Máte i nemáte pravdu. Dřívější zástavba byla kompaktnější, to ano, ale i v rámci lokalit s rozvolněnou urbánní strukturou lze postavit pěkný dům v tradiční formě (tj. v půdoryse tvaru spíše podlouhlého obdélníku se sedlovou střechou, který respektuje pozemek a terénní morfologii, pracuje se světovými stranami a materiálově a vzhledově zapadá do lokality.
Odpovědět
Procházel jste se v poslední době po ulici, která vznikla řekněme v posledních 30 letech a řekl jste si: "Wau, tady se cítím příjemně, příště se zde půjdu projít znovu". Mně se to nestalo.
Odpovědět
to ne, ale potkal jsem stavby, kde jsem si řekl "to je super, že někdo, kdo má prachy, tak má i vkus". stavby, které respektují okolí, nedělají ze sebe středobod vesmíru a kde bych z fleku chtěl žít. bohužel jich tedy nepotkávám moc, ale někdy se zadaří. v jedné takové krkonošské roubence (totálně od základu znovu postavené do původní formy, zevnitř ovšem velmi pohodlné) jsem tuhle v sobotu pil horký rum s griotkou.
Odpovědět
V Česku jsem měl na takové ulici dobrý pocit snad jen jednou a to na Červeném kopci v Brně. V jedné lokalitě tam je slepá ulice pod skálou lemovaná bílými patrovými RD. Veřejný prostor citlivě navazuje na soukromý, žádné vysoké ploty - tedy alespoň před těmi deseti lety.
Odpovědět
Tak jistě. Různí lidé mají různé priority. Pro někoho je zbytečnost připlácet za architekty, pro někoho připlácet za porno, pro někoho platit za kino. Takže člověk může být snadno považován za ignoranta v oblasti, která ho moc nezajímá.
Odpovědět
Máte svým způsobem pravdu, ale je zvláštní, že právě v této oblasti, tedy v oblasti nezájmu o kvalitu prostředí, ve kterém bydlíme, jsme na tom podobně jako ostatní země bývalého východního bloku.
Já si osobně myslím, že je důležitější prostředí, ve kterém se pohybujeme nežli jiné aspekty, které jste jmenoval.
Odpovědět
Kvalitu veřejného prostoru si cením ze všeho nejvíc. Co ale říkáte na kolegy architekty, kteří sice nenavrhují bungalovy s valbovou střechou, ale všechny ostatní neduhy tam ale zůstávají. Namátkou vysoký plot, z ulice dům vypadá jako garáž, protože uliční frontě vévodí ohavná garážová vrata.
Odpovědět
Mohu k tomu říct, že je někdy těžké vybalancovat přání investora, svou profesní čest a nutnost se nějak uživit. Stalo se mi rovněž, že jsem navrhl pár domů, které považuji za dobré, ale investoři si před ně nebo kolem nich postavili vysoký plot z nevhodného materiálu a tím to, co jsme tak dlouho ladili, vlastně doslova zazdili.
Odpovědět
Projeďte si třeba vesnice na Hané s historickou zástavbou z konce předminulého či začátku minulého století. Barák nalepený na barák a co asi vévodí té uliční frontě?
Odpovědět
Nerozumím dotazu, můžete nějak rozvést?
Odpovědět
Dotaz je snad jasný. Co vévodí uliční frontě vesnic například na Hané?
Odpovědět
Nebudu s Vaším výrokem ztrácet čas. Stačí, že jsem ho ztratil čtením.
Odpovědět
Všiml jsem si Vaší reakce až později.
Mám to chápat tak, že když nedokážete uznat chybu v článku, čili specifikovat, proč do problému s bungalizací venkova pletete architekty (ing. arch.), kteří s ní prakticky nemají nic společného a naopak prosazují zahušťování nebo zkvalitňování stávající zástavby, tak je vše, co umíte, reagovat takto povýšeně?
Neberte to osobně, ale fakt, že máte v článku velkou nepřesnost, Vás opravdu nemělo urazit. Váš přístup však bohužel naprosto diskredituje článek, jehož nosná myšlenka mohla být jinak dobrá.
Odpovědět
je výsledkem jednak konzumního uvažování většiny populace, ale také nízkého povědomí lidí o architektuře. Zkrátka je lidem celkem jedno v čem bydlí a že jejich domov by mohl mít i určité kvality např. prostorové, funkční a estetické. ................
Jo, mohu souhlasit. Také si se zájmem prohlédnu krásný domek - vilu - a přečtu si, jak ho majitelé za (pouhé) 3 roky postavili. Pak se ale i dočtu, že na stavbě měli 5 firem a nakolik je ta krása vyšla se nikde nedozvím. Jo, nemá každý k dispozici 10 milionů jako Sládek, či Okamura, nebo ještě více, jako Karel Gott. Pak se ovšem snadno staví ve spolupráci se renomovanými architektonickými studii.
Odpovědět
Píšete, jako byste se probudil po 20 letech ze spánku. Architektonická studie stojí od 50k- 150k, tedy rozhodně ne 10% z ceny, ani 5% ne. Pokud se jim na stavbě vystřídalo 5 firem, tak to jsou machři a většinu věcí si udělali svépomocně, klobouk dolů. Běžně se na stavbě prováděné částečně svépomocně vystřídá firem 10.
Odpovědět
svépomoc znamená, že nemám jednoho dodavatele, ale zajišťuji si jednotlivé řemeslníky (a dodavatele). samozřejmě že zročný a pracovitý kutil nějak popere se zedničinou, z vodoinstalací a odpady, položí podlahy, obloží koupelnu.... ovšem málokdo je tak renesanční člověk aby si sám připojil plyn, orazítkoval geometrák, provedl revizi elektra, hromosvodů komínů, sehnal někoho kdo mu půjčí bagr bez strojníka a sám hráběmi honil beton z mixu do základů.
Odpovědět
Souhlasím. Dům jsem postavil víceméně vlastníma rukama, spolu s tátou a švagrem, naučil jsem se zedničit a omítat, i položit dlažbu a podlahy, jeden den jsem pomáhal instalatérovi a zbytek jsem si dodělal sám, kanalizaci jsem si dělal sám, podle sebe, mimo projekt, trochu jsem okoukl elektrikařinu. Takže drobnosti si stále dělám sám, i elektřinu, tu si ale nechám skouknout sousedem, odborníkem.
Naopak mám z té doby velice špatné zkušenosti s leckterými specialisty. Např. odborná firma naprosto zmršila ÚT. Pravda, bylo to za socialismu. Ale sestra si nechávala předělat ÚT i nyní, a odborníci ho zmršili také.
Odpovědět
V mém okolí se tomu říká podnikatelská architektura. Čím bohatší člověk,
tím větší a roztahanější dům se spoustou výčnělků, střešních oken a vikýřů.
Okolí vydlážděné minimálně pro pět aut a kvůli izolovanosti stavba dál
od cesty s další dlážděnou cestou přes zahradu posečenou robotickou
sekačkou a obklopenou nejlépe betonovým a nebo gabionovým plotem vysokým
tři metry a více. Samozřejmě krytý vytápěná bazén na ekologické tepelné čerpadlo a střecha pokrytá solárními panely. Podmínky pro dotace splněny
a nikdo se nezamyslí nad tím, že v domě o 300 metrech čtverečních žijí
pouze tři osoby a jiné tři chudé osoby musí žít v garsonce o 30 metrech.
Kdejaké kdysi úrodné pole je zastavěné a nebo k zástavbě určené. Za pole
dostanete 30 Kč za metr, ale stačí dát razítko na vynětí z půdního fondu
a ten samý metr stojí 3 000. Všemocné razítko stonásobku je výnosnější
nástroj, než nářadí řemeslníka. Opět vzpomenu na dobu dobrých hospodářů
s ornou půdou, když bylo na RD a zahradu 4 ary pozemku a dost. Dnes je
to podle naditosti prkenice klidně několik hektarů. Takhle brzo půdu
zastavíme a znehodnotíme. I sklady a továrny se staví v ploše a přitom
mohou být patrové na menší ploše. My na to plýtvání půdou přece máme,
tak nás nekritizujte, že stavíme bungalovy a sklady na orné půdě. My
ty potraviny přece dovezeme ze zemí, kde kvůli nim vykácejí pralesy,
ale dům je pasivní a splňuje ekologické normy, které stará vesnická
zástavba nesplňuje a majitelům napaříme povolenky a pokuty. Někdo
přece na ty dotace musí dodat finance. Velebnosti HNUS !!!
Odpovědět
Trefil jste to naprosto přesně, nevídané až trestuhodné plýtvání půdou, to je to, co mi na těch barácích pro 3-4 lidi o půdorysu mateřské školky vadí úplně nejvíc.
Odpovědět
S tím souhlasím, několikrát jsem to napsala u různých předváděček domů. Velký pozemek mi až tak nevadí, ale hacienda pro 2-3 lidi ano.
Odpovědět
"Hacienda pro 2-3 lidi"? Co si ti lidé dovolují? Nacpat všechny do paneláků a je pokoj. Tak nějak jste to myslela?
Odpovědět
Dokud můžeme provozovat stovky bioplynek a do nich cpát pro půdu rizikovou kuku, tak je půdy nadbytek. A uvažuje se o zvýšení počtu BPS.
Odpovědět
My na to plýtvání půdou přece máme, tak nás nekritizujte, že stavíme bungalovy a sklady na orné půdě. .............
Pamatuji výrok jednoho ministra někdy z pol. 90. let,kdy se začalo mluvit o nutnosti vybudovat dálniční síť a podpořit zahraniční investory: "Zemědělské půdy máme nadbytek, můžeme stavět." Tehdy jsem si také přečetl, že kdyby někde v Japonsku či Koreji přišel investor na vládu s požadavkem: "Zajistěte nám 10 ha, v rovině, zasíťujte pozemek, vybudujte dálnici", tak by vyletěl, že by ani dveře počítat nestačil. A případ Fukušima? Postavit atomku daleko od moře, v kopcích? No, ty veliké náklady na srovnání pozemku. Tak postavíme v rovině, u moře, však postavíme hráze na 7 m vlny. Ale ony přišly 9 metrové.
Odpovědět
Co je na tom špatného? Kdybych si stavěl barák teď, dost možná by to byl taky bungalov. Ale nevím to jistě, nějaké emoce kolem téhle volby mě míjejí. Kdybych nesehnal rovinatý pozemek, tak se půjde do výšky. Jak prosté :-) Doporučuji opustit předsudky, patrový dům může být taky ošklivý, v té placatosti to není.
Odpovědět
No třeba se na základě tohoto článku rozhodnete navštívit několik nemovitostí a míst - šmoulov plný bungalovů a stavby navržené někým s architektonickým citem a provedeným pro stavebníka, který chce něco více nežli to, co je běžné, a třeba se na základě rozdílů rozhodnete pro kvalitnější řešení.
Odpovědět
jistě. ale konkrétní místo chce své konkrétní řešení. veškerá paušalizace od ďábla jest. jsou i velmi kvalitní jednopodlažní stavby.
ostatně, mnohem lepší je se strefovat do proluky, než stavět první na jednom z pozemků na zasíťovaném území, kde se ještě loni vlnila pšenice.
Odpovědět
No a vidíte, mám úplně opačný názor. Právě první domy bývají výzvou k tomu udělat co nejlepší styvbu, která by byla následováníhodná, nicméně to většinou končí stejně těmi bungalovy s valbovými střechami bez kontextu. Vzhledem k faktu, že jsem měl možnost navštívit mnoho takových lokalit a projít si osobně i jednotlivé typové bungalovy, tak mohu jako architekt s dvacetiletou praxí konstatovat, že většinou se z prostorového, funkčního a estetického jedná o velmi nekvalitní stavby/zástavbu.
Odpovědět
ano, stavíte-li první, můžete udělat zajímavý solitér, a tomu se stavby na okolních parcelách musí nějak ne snad přizpůsobit, ale respektovat jej. napadne-li stavebníky ovšem, že by měli něco takového řešit. není nic strašnějšího než zajímavý dům obklopený ze všech stran katalogovými zvěrstvy. ostatně, to se stalo mým kamarádům v jedné podkrkonošské vesnici, když si stavěli "chalupu", tedy jednopodlažní dům zapuštěný do svahu (a opravdu se jim povedl), a za deset let potom byl krásný solitér obklopen opalubkovanými psími boudami a katalogovými štokáči a dokonce i jeden bungalov tam je.
Odpovědět
Není to u Lomnice nad Popelkou? Jeden klient mi fotku jedné takové zdejší lokality, která odpovídá Vašemu popisu, zasílal jako kuriozitu. Budu rád za upřesnění lokality.
Znám také lokality, kde, když byl s předstihem realizován dům kvalitní, tak jej několik ostatních stavebníků následovalo, ale je pravdou, že byste na to měl možná jiný názor. Jednalo se o moderní stavby ve středních Čechách u Prahy. Jinak na venkově to je horší a problém je, že mnoho lidí má např. proti architektům předsudky a ty se rozplynou často teprve až je stavba dokončena a mohou plně posoudit rozdíl. Pravdou ale také je, že velké procento architektů je spíše zaměřeno na design a krásno a prosazují pouze a jen moderní minimalistický styl. Architektů jako já, tedy těch z venkova, kteří začínali praxi dřinou na stavbě a vidí kvality spíše v jiných aspektech, nežli v designu, je však také mnoho. Chce to jen hledat dle referencí a ideálně hotových staveb. Rád klienty posílám do jedné mé stavby v Žernově, roubenky s hliněnými stěnami. Jakmile v zádveří člověk ucítí tu vůni dřeva a hlíny, tak jej to doslova přeprogramuje nahlížet na věci jinak. :-)
Odpovědět
Už jsem tu lokalitu od klienta našel: ulice Pod Třešničkou na SZ Lomnice nad Popelkou. Je tam roubenka částečně pod úrovní okolního terénu a pak různá skladba typů staveb. Ten přízemní s plochou střechou se mi obzvlášť nelíbí, dvoupodlažní dům je zastřešen stanovou tedy pyramidální střechou. Achjo...
Odpovědět
Pánové a tady je. https://maps.app.goo.gl/6R3gobg238ePjobh6
Ta roubenka nedaleko, č.p. 1548 je nová?
Odpovědět
Pozrel som staršie orotofoto, ta roubenka je fungl nová, cca 2018 Zaujímavý počin...
Odpovědět
ne, to je jiná lokalita. ale v principu je to podobné. několik poměrně kvalitních staveb zabitých stavbami příšernými.
k novostavbám roubenek (pokud nejsou na samotě, v rozvolněné zástavbě roubenek nebo se nejedná o citlivou totální rekonstrukci shnilé roubenky) mám taky docela rezervovaný vztah. reubenka mezi okálem, břízolitem a (kvalitní) minimalistickou "kostkou" bude strašná vždycky.
Odpovědět
obecně lidé při stavění domů myslí bůhvíčím. když je vůle a prachy, tak se dá postavit skoro všechno. ale z blbého místa a blbého sousedství se parcela neodtáhne ani čtřnápravovou tatrou. blbé sousedství už může být hotové (stavíme-li do proluky, a tam je to zpravidla patrné z nápadně nízké ceny*), nebo se nám může vyvinout postupně (vyrostou nám v okolí hnusné baráky, a pozor, je zde častá korelace, hnusné baráky obývané hnusnými lidmi). z tohoto důvodu nezbývá než souhlastit s názorem (mezi architekty velmi rozšířeným), že na předměstském sídlišti naležato je mnohem lepší volba řadovka než stavět na pozemku, protože v řadovce bývají sousedé podobné ekonomické situace a s podobně starými dětmi, takže se s nimi dá zpravidla lépe vycházet a když developer postaví řadovku, tak je výsledek zpravidla mnohem lepší než halabala naházené různé katalogové domy od bungalovu přes štokáč po kostku.
*) nápadně nízká cena pozemku či domu má vždy svůj důvod, nikdy to není naivita prodávajícího a jeho štědrost k úplně cizím lidem.
Odpovědět
Tak radovka hlavne šetrí miesto. bežná parcela radovky v zahraničí je 10 (12) m na šírku, 30 m hlbka: 5 m predzahradka (kolmé státie pre auto), 10 m dom, 15 m zahrada.
300 m2 tak stačí pre relatívne komfortné bývanie. Pre typický bungalov v strede pozemku je 800 m2 málo...
Odpovědět
Ano řadové stavění je řešením (vzhledem k celkové prostorové i ekologické úspornosti) a to i v rámci původní řadové venkovské zástavby. Problém je, že s řadovou zástavbou se v územních plánech resp. v územních studiích pro zastavitelná území moc často neuvažuje. Souhlasím s tím, že toto by se mělo změnit.
Odpovědět
Pretože sme povýšili vlastníctvo na modlu a nad verejný záujem. Za socíku viedlo MNV povinne zoznam pozemkov na stavbu RD ako územnoplánovací podklad. Plocha stavebnej parcely sa postupne redukovala na 600 m2 a nakoniec tuším až na 400 m2. Stále viac sa presadzovala radovka, vo väčších mestách svahoch dokonca átriové domy (Košice vzorový príklad dodnes), tie sú na parcele 200 m2 a poskytujú súkromie.
Odpovědět
Ano, to je také důvod. veřejný zájem je mnohým zcela ukradený.
Odpovědět
Škoda, že jste mi nesdělil alespoň název vesnice. Rád bych se podíval i na Vámi zmíněnou lokalitu. Samozřejmě nemusíte, pokud k tomu máte důvody.
Odpovědět
Za socialismu jsem postavil řadovku, sice z katalogu, ale od architekta. On se dokonce přijel podívat na první realizace, jak mně říkal majitel, u něhož jsem se byl také podívat. Díky pochopení tehdejších úřadů jsem dispozici trochu změnil, ale jinak byl celý projekt zmršený -jak odborník nejsem - ale skoro 20 let jsem v něm bydlel.
Odpovědět
No nezlobte se, ale tehdy měli architekti velmi omezené možnosti (naprosto neporovnatelné se současností) a potom, co mi starší kolegové vyprávěli, bych tuhle práci za socíku opravdu dělat nechtěl.
Odpovědět
Nemohu posoudit, nejsem architekt. Ale myslím si, že i ty katalogové domky mohly být architektonicky dobré. Protože i já, jako laik, jsem nad tím řešením kroutil hlavou. Problém byl, že ty domky vybralo město, když naplánovalo novou ulici. I když SÚ byl vstřícný: " Můžete udělat změny, ale v té šestici musí být fasády buď stejné, nebo symetrické." Bohužel sousedé na tom řešení neviděli ty nedostatky.
Odpovědět
Já už barák mám, tak se mě to až tak netýká. Sice postavený v devadesátých letech, ale vynechal jsem balustrády, sádrové lvy a oblouková okna se zlatými příčkami, takže nový stavět nemusím :D Ale ten bungalov, nebo obecně přízemní dům svoje výhody má, třeba že novou pračku dovezu z garáže do prádelny paleťákem :-) Já vcelku upřednostňuju praktičnost a ta se tady nedá oddiskutovat.
Odpovědět
Důvod je jasný. Neúcta k prostoru. Dříve lidi umisťovali domy tak, aby zbytek pozemku mohli smysluplně využít. Proto byly domy často u kraje, aby zbyl prostor na užitnou zahradu. Nyní je to jedno, většina bungláků chce mít akorát tak anglickou poušť, max. doplněnou tůjkama, a pak je jedno, jestli je zelená plocha ve 4 kouskách a nebo v jednom velkým. Staví se nekvalitně, proto se ustoupilo od sklepů (kvůli nutnosti kvalitních izolací), na druhou stranu úložný prostor chybí, tak bunglák často musí vedle bungalovu postavit další vzhledný přístřešek.
Odpovědět
Ne každý má jako hobby skákání kolem zahrady. Jak byste si to představoval, aby to bylo postavené s úctou k prostoru? Mají ty bungalovy stavět metr od sebe, aby si se sousedem viděli do talíře? Oni jen chtějí mít svůj dům, klid a soukromí.
Odpovědět
Úcta k prostoru může být např. volba formy, která je bližší původní zástavbě, tedy alespoň půdorysný tvar obdélníku a sedlová střecha bez kravských přesahů na obou stranách (může být i vazníková) a dále usazení na pozemek jinak, nežli plácnout dům doprostřed, ale třeba trochu s respektem k morfologii terénu.
"Chtějí mít jen svůj dům, klid a soukromí." Ano, tím jste vystihl mentalitu mnohých našinců - teplo a smrádeček. Jenže já mám zkušenost, že nakonec za a mezi těmi betonovými ploty lidé nakonec nejsou spokojeni, protože to je jednoduše nepřirozené prostředí. Prostě je to jenom krok špatným směrem, který si už mnoho lidí začíná uvědomovat.
Odpovědět
U nás to bylo obdobně - sousedé, co si koupili sousední starší dům, si udělali předěl 2,5 m vysokým betonovým plotem, aby mohli do noci nerušeně popíjet... Chtěli prostě svůj klid, ti ostatní už ho ho mít nemuseli, přece nemohou chtít, aby oni skončili v 22 hod.
Odpovědět
Pokud sousedé nerozumí a neskončí do 22 hod tak není asi nic lehčího než párkrát začít již ráno v 6 hod. Třeba dřevo se nařezat musí a vy tím navíc nic neporušujete.
Odpovědět
A hlavně kolem pozemku vysoký plot, aby bylo soukromí dokonalé.
Odpovědět
přesně. 2 m neprůhledný, z tvárnic a olemovat tůjkama. Ať to vypadá jak na hřbitově.
Odpovědět
Když vidím na takové stavbě dělníky, tak se jich ptám, jestli se chystají na Turka (vpád vojsk), a kde budou střílny. Oni jen plní pokyny, doma to asi/určitě nemají, tak se tomu modernímu rozmaru společně zasmějem. K tomu samozřejmě kamery na každém rohu, posuvná brána jak vrata do věznice - nechtěl bych tam bydlet ani za trest. Člověk trpí, jen když to vidí. Ne tak být majitelem takového nevkusu. Ti jsou na to ovšem náležitě pyšní - už jen kvůli těm prachům, co do toho vrazili.
Odpovědět
Hlavně soukromí pro zloděje a jinou trestnou činnost.
Odpovědět
Neviem prečo autor zo "stavu ducha" obviňuje stavebníkov a zo zapredanectva projektantov. Za celé desaťročia som sa stretol s bungalovmi, ktoré boli vždy opakované katalógové projekty. Keď tak ich maximálne nejaký projektant dodatočne upravoval alebo urobil malé zmeny "na mieru" (buď v osadení alebo v dispozícii). Mal stavebníkov odmietnuť? Autor článku ako stavebný dozor odmietne dozorovať stavbu bungalovu?
90% stavebníkov sa rozhodlo pre bungalov a katalógový projekt nie zo svojho mdlého ducha, ale preto, že jednoducho na viac nemajú. Oni nestáli pred voľbou či bungalov alebo dvojpodlažný dom, ale či zostať v paneláku alebo bývať v dome. A jediná dostupná možnosť pre to druhé bola: lacný pozemok na kraji dediny, 20 km za mestom, na ňom nepodpivničený prízemný dom na betónovej doske, so strechou o malom sklone (už 45°sklon strechy znamená nárast jej plochy 1,4x, postačí tak stĺpiková - rámová konštrukcia krovu).
Čo sa týka urbanizmu, korene sú v legislatíve a v jej praxi: Už územný plán obce je poplatný snahe prilákať stavebníka, lebo demografia a podielové dane. A keď ho nájde, tak ho neodplašiť... Ak je stavebníkom developer, tak sa jeho zámery rovno zapracujú ako zmeny a doplnky ÚP. Obecné zastupiteľstvo to schváli, predsa nepokazím susedovi premenu lúky na stavebný pozemok. Stavebný úrad už len skontroluje súlad z ÚP, technickými normami a stavia sa... ochranu prírody zaujíma len či nie je dotknutý nejaký biotop, nie vzhľad domu (pokiaľ to nie je priamo v CHÚ). Dokonca som nie raz zažil že OP radšej nechala zastavať peknú lúku, než by sa museli vypíliť nejaké nálety na neúžitku vedľa. Doby kedy ÚHA okresu usmerňovali stavebníkov sú dávno minulosťou, tak ako aj podpora výstavby radových domov...
Odpovědět
Je pravda, že když projíždí člověk slovenskými dědinami, tak vidí opravdové dno, jinak se to nedá nazvat.
Odpovědět
Je to horšie než v ČR, ale menovateľ je rovnaký. z anajväčšie zlo nepovažujem bungalovy, ale masové rekonštrukcie tzv. šumperákov a ich klonov, ktoré ich robia ešte ohyzdnejšími a nápadnejšími.
Btw šumperáky sa rozšírili v 70 rokoch práve z Čiech :-)a Slovensko zanešvárili ešte viacej, pretože na SK bol vtedy najväčší rozmach IBV. Do ich príchodu sa obvykle staval (60 roky) tzv. Štvorec, t.j. 2,5 podlažný dom so sedlovou či stanovou strechou.
Odpovědět
Rozšířilo se to z Moravy, ne z Čech. Jinak pokud jsou z toho řadovky a je to v nějaké větší obci, vůbec to nevadí, naopak.
Odpovědět
Šumperáky se stavěly proto, že v té době to byla neobvyklá - a líbivá - architektura a byly levné. První stavby byly za 100 000 Kčs.
Já jsem v r. 1973 začal stavět řadovku a když nyní popisuji za jakých podmínek, nikdo mně nechce věřit. Pozemek, tedy pouhých 307 m2, jsme dostali plně k dispozici, i když stále zůstal státní, byl nám skutečně zdarma převeden až po Velké Sametové. Na rozpočet 270 000 jsme dostali 35 000 dotace na řadovku, 35 000 na stavbu v pohraničí a 5000 jako kompenzaci za zdražené stavební materiály. 3600 Kčs jsme nedostali, nepostavili jsme do 3 let. Banka nám poskytla 130 000 půjčku na 1% úrok. A pak nám chybělo hodně tisíc na pokrytí rozpočtu. Ale v žádosti byla kolonka: Hodnota vytvořená vlastní prací. A tak říkám úřednici, aby nám tu hodnotu spočítala. Ona jen vyjekla "ale takhle se to nemůže dělat", chytla tužku a spočítala, že 60 000. Tak jsme tam napsali, že si odpracujeme 60 000 a půjčku nám přiklepli. Veškeré papírování vyřídil stavební úřad, protože město mělo zájem, aby se dotace stihly do konce roku.
Odpovědět
Jeden mě obviňuje že viním stavebníky, druhý že architekty. Vinen je ten který platí ty ostatní - stavebník platí architekta.
Odpovědět
Ale vy si pletete pojmy. Architekt je absolvent fakulty architektury a zpravidla se zaměřuje hlavně na architektonickou kvalitu staveb. Neznám architekta, který by byl ochoten vypracovat projekt na dům, který máte na fotce. Stavební inženýr nebo technik jsou absolventy stavebních fakult nebo středních stavebních průmyslovek a těm přijde mnohdy (ne však všem) nějaká architektonická kvalita vedlejší a tito překreslují typovky bungalovů. Opravte si tedy prosím pojmy. Urážíte architekty.
Odpovědět
Baťa se prý obrátil na Corbusiera. Když uslyšel jeho požadavky tak (prý) řekl, že "architekti si chtějí stavět pomníky za peníze druhých".
Odpovědět
No a proto Zlín vybudoval nakonec na základě návrhů jiných architektů?!?
Máte ale fakt, že někteří architekti jsou dost arogantní. Párkrát jsme převzali zakázku po takovém architektovi a klienti nám vyprávěli příběhy, jak si např. diktoval, že v interiéru budou jenom určité odstíny nebo designový a naprosto nepohodlný nábytek.
Na to ale existuje banální řešení: Když se vám architekt nezamlouvá, tak ho prostě vyměňte.
Odpovědět
Ano, František Lýdie Gahura, absolvent architektury, který ještě nebyl proslulý a tak neměl enormní požadavky a kterého si Baťa vybral na doporučení prof. Kotěry..
Odpovědět
Pane, asi jste ještě nepostřehl, že vesnice se jaksi rapidně změnila. Dnes převážná většina lidí pracuje ve městech a nikoliv v zemědělství a podle toho také vypadá zástavba. nelamentujte, nic s tím neuděláte. Klasické domy se střechou A-ostatně nejlepší, jako znám- prostě už nejsou in a hlavně nejsou potřeba z praktického hlediska. On už totiž ten prostor pod ní na seno či slámu nikdo nepotřebuje. Takže asi tak.
Odpovědět
Za ten článek jsem rád, je třeba se problémem zabývat, hlava v písku nic nezmění. Otázka je, kdo sestavuje výše zmíněné katalogy, a zda je v možnostech firem se cenově či konstrukčně přiblížit líbivějším a praktičtějším/ tradičnějším formám bydlení. Já tu náplavu za venkovany nepovažuji, to jsou "útěkáři" z města s nulovým vztahem ke svému okolí, potažmo zemi/ vlasti. A to mi vadí mnohem víc, než nevkusný bunkr. Ten je jakýmsi symbolem dnešní pošahané doby.
Odpovědět
No tak je dobře, že se o tom mluví, ale měly by se jasněji vyjasnit pojmy. Dát na úvodní fotku ošklivý bungalov a v textu obvinit architekty, kteří toto nenavrhují, není moc objektivní.
V diskuzi se pak omílá, že si bungalovy staví chudí lidé, kteří nemají na architekta. Opravdu nemá na architekta člověk, co dá za dům 4-7 milonů Kč, přičemž návrh běžného rodinného domu od dostatečně schopného architekta vyjde mezi 20ti až 60ti tisíci (projekt je pak otázkou stavaře). Navíc šikovný architekt může ušetřit i nemalé náklady. Nicméně i kdyby ne, tak je opravdu prodražení stavby kvůli architektovi o cca půl procenta tak neúnosné, že se kvůli tomu musí takto masivně bungalizovat?
Odpovědět
Trefný výraz, "útěkáři" z města .Na část "náplav"a "pražáků"to sedí.
Odpovědět
Trefný výraz, "útěkáři" z města .Na část "náplav"a "pražáků"to sedí.
Odpovědět
Mne nevadí, že autor lamentuje, ale nemôžem súhlasiť s tým, aby obviňoval stavebníkov. Za ich celoživotné úspory a hypotéky požadujú bývanie pre svoje potreby. Chyba nie je v bungalove samotnom, ale v tom, že štát nevie presadiť kultivovanejšie spôsoby výstavby. Žil som v Írsku, kde väčina IBV sú radové domy alebo dvojdomy, jednotného vzhľadu pre celé ulice či dokonca štrvte. Stačí namátkou kliknúť na Street wiew... Prečo to niekde ide? V stavebníkoch to nebude. Je to v regulácii a v legislatíve.
A k tomu bungalovu samotnému - hlavný problém je, že sa katalógové domy určené pre rovinu povoľujú do podhorí. A tie viacpodlažné domy sa stavali za socíku ako 2 - 3 generačné. Nakoniec na to ani neposlúžili, lebo nasledovali odchody do miest i zahraničia. V suteréne bola väčšinou len kuchyňa, zvyšok dvojgaráž, dielnička, sklad náradia, práčovňa, komora, v pivnici kotolňa, zemiaky a kapusta na zimu. A samozrejme schodište, kam sa na zimu odkladali muškáty, to viedlo do izieb.
Dnes kto si postaví dom, bude len pre neho a plánuje v ňom aj dožiť.
Preto bezbariérový - už nebudú dakedajší "mladí", ktorí vám všetko vynesú po schodoch, suseda ktorá vám prinesie nákup z Jednoty, poštárka čo vám donesie dôchodok do postele, predseda, ktorý vám dovezie naturálie a polku brava z družstevnej zabijačky... Dnes vám kuriér doručí tovar ku bráničke. Netreba žiadnu kotolňu, dielňu, netreba pivnicu na úrodu zeleniny ani mrazák na zabijačku.
Dom prepojený s exteriérom, v jednej úrovni, lebo záhrada už nie je miesto, z ktorej sa nosí blato na gumákoch, alebo nám z nej vbehnú sliepky do domu, exterier je rorzšírená obývačka.
Nemusí sa nám to páčiť, proste to tak je...
Odpovědět
Ano, z pohledu stavebníka - je to tak.
Odpovědět
Plně souhlasím, také to byl můj ideál, když jsem stavěl. Nepodařil se. Teď dožívám ve staré chalupě, ale ve velké zahradě, na kraji lesa. Topím v kamnech a vydržím tady, dokud budu schopný se obsloužit. A pak ať si s tím potomci dělají co budou chtít.
Odpovědět
Neberte to ve zlém, ale pokud jste postřehl spoustu věcí, tak by Vás to asi nemuselo tolik iritovat. Podívejte, já žiju na vsi celý život, takže tu proměnu v myšlení a hlavně přístupu lidí vidím. Dnešní "vesničané" jsou vesničany jen podle jména, ale jinak typičtí měšťáci. A mám jim to mít za zlé?
Takže co na to řeknete?
Odpovědět
A jinak ještě- čest Vám, že se nebojíte pod svým článkem diskutovat. Takových mnoho není.
Odpovědět
Je nesmysl argumentovat senem a slámou, když jde o prostor pod střechou (půdu). Ten prostor bude KAŽDÝ za čas potřebovat. Ono se to nedá brát podle stavu, kdy mladí manželé jsou zatím bez dětí, nebo jsou děti ještě malé. S léty začne přibývat věcí, které jim při plánování domu vůbec nepřišly na mysl. Počínaje lyžemi přes jízdní kola (to má skoro každý) po jiné vybavení (které už nemá úplně každý) pro různé sporty, hobby a plnohodnotný život, jaký dnes lidé chtějí mít. To, že nemám kam dát věci, radost z bydlení kazí poměrně silně...
Odpovědět
ano, to samozřejmě dává smysl. do přízemí patří obytné místnosti, do "méněcenného" podkroví patří prádelna, sušárna, šatna sezonního oblečení, sklad sezonního sportovního vybavení, sklad zimních/letních pneumatik, posilovna, pingpongový stůl, lehká a čistá dílna....
ano, kdybych stavěl na zelené louce a dostatečně velkém pozemku (což tedy aktuálně neplánuji), určitě bych zvažoval variantu tradiční formy domu (půdorysný obdélník, sedlová střecha 40-45°) s izolovaným stropem a neizolovanou střechou. akorát bych se musel nějak popasovat s rampou nebo výtahem pro bicykly a sekačku. čili ideální by byla parcela v jižním svahu sklonu na pomezí modré a červené sjezdovky, delší rozměr domu po vrstevnici a do podkroví shora seníkový vikýř.
Odpovědět
Není to až takový nesmysl. Tyhle klasické střechy se na vesnici skutečně dost často využívaly hlavně pro zemědělské účely. No a pokud jde o to místo, víte, oni to dnes mladí mají poněkud jinak nastavené než my a klidně si těmi věcmi zaplní chodbu či jinou místnost. Takže oni opravdu střechu s úložným prostorem nepotřebují nebo si to prostě dají do nějakého zahradního domku.
Odpovědět
ono to chce respektovat i styl stavění místně tradiční. třeba v "kraji" (placaté krajině polabí a pojizeří) se stavěly relativně malé domy, a ty byly obklopeny stodůlkami, chlívky, prasečáky, kurníky, dřevníky a uhelnami, ať už přilepenými k baráku, nebo přilepenými ke zdi okolo pozemku. tam je bouda na sekačku úplně v pořádku a dá se říci, že respektuje místní zvyklosti. od středních poloh vejš se ale stavěly chalupy, které měly všechno pod jednou střechou, takže poměrně velký barák, nejdřív obytná část, potom chlévy a nakonec stodola.
Odpovědět
Nic proti tomu, máte pravdu. Pouze jsem namítl, že doba se skutečně změnila a není možné někomu vnucovat stavební styl. Pokud se mu líbí bungalov, jeho volba.
Odpovědět
Bungalov není to samé jako jednopodlažní stavba !
Bungalov je typ jednopodlažní stavby.
Odpovědět
Bungalov je přízemní stavba s využívaným jedním podlažím, může mít střechu plochou, pultovou nebo valbovou.
Odpovědět
Bungalov je mezi architekty spíše chápán jako pojem z typových katalogů, tedy přízemní rodinný dům typicky s valbovou nebo stanovou střechou s velkými přesahy. Naprojektoval jsem už více přízemních rodinných domů, ale nenazval bych je bungalovem. Pojem samozřejmě může chápat širší veřejnost jinak, ale bungalov je spíše pojem vhodný pro onu nekvalitu typového stavění.
Odpovědět
Dvacet let jsem v tom žil,neosvědčilo se.Postaveno někdy 1970-75.
Odpovědět
To je blbý, že se vám ty bungalovy nelíbí. Naštěstí je to ale jejich majitelům ukradený. Těm s neprůhlednými ploty obzvlášť.
Odpovědět
No vězte, že spousta lidí zpětně svého rozhodnutí lituje. Dobrý a špatný dům to je nebe a dudy, ale to člověk zjistí až, když navštíví ten dobrý dům (dobře architektonicky vyřešený), kterých je málo.
Odpovědět
Žili jsme 30 let v dvoupodlažním domě s podkrovním pokojem a sklepem. Teď žijeme čtvrtým rokem v přízemní dřevostavbě bez podsklepení, střecha s mírným sklonem (abych nepoužila výraz bungalov), uprostřed zahrady se vzrostlými stromy. Tak spokojení s bydlením jsme za celý život snad nebyli, jako nyní.
Odpovědět
My bydlíme rovněž v přízemním ale zatím starém venkovském domě a nový taktéž přízemní dokončujeme. Vzhled nového domu je na míle vzdálený těmto bungalovům. Jednak máme sedlovou střechu s podkrovím pro skladování věcí, máme malé přesahy střechy a čistý štít, tak jako staré venkovské domy. Fasáda je částečně opatřena abstraktní kartáčem taženou strukturou. Dům je osazený na vrstevnici při okraji parcely a při ulici o oddělený od ulice nízkým drátěným oplocením. Co je hodně moderní, tak to jsou velká francozská okna v obývacím pokoji s dalekými výhledy do okolní otevřené krajiny. Trávíme maximum času venku na zahradě a svažitá zahrada s ovocnými stromy a občas i vysokou trávou mimo zimu bují životem - běhají tu ještěrky, ježci, lítají roháči a spousta jiného hmyzu a někdy i bažanti :-) Zkrátka žádná zelená poušť a nový dům se líbí i lidem v typovkách za betonovými stěnami, z nichž mnozí se mi svěřili, že teď litují, že tehdy tolik šetřili na projektu a šli tzv. s davem.
Odpovědět
Já s vámi naprosto souhlasím. Čím méně zbytečného prostoru, tím méně úklidu na stará kolena. Jistě, nějaký úložný prostor být musí, ale podkroví určitě ne.
Odpovědět
Bungalovy jsou jenom stavební a společenská etapa.
V další etapě se bungalovy stejně nadstaví dalším patrem a ještě v další etapě se budou přidávat ještě další patra. Případně když to základová deska neunese, se taky všechno zbourá a postaví od novoti od základů.
Zvláště Když se bude osobní mobilita zdražovat takovým tempem, jako se nyní zdražuje a současně se povede překonat zelenou bruselskou nákazu, takže se ekonomika EU zase rozjede a bude fungovat. Tak najednou ekonomicky činní lidi zjistí, že bude mnohem výhodnější bydlet blízko práce, školy pro děti, města atd a dojíždět krátce a levně než bydlet levněji daleko a na všechno jezdit daleko a dlouze autem.
Potom najednou pozemky se zanedbanými bungalovy blízko těchto příležitostí začnou nabývat na ceně a začnou se vykupovat, aby se přestavěly na vícebytové domy.
Odpovědět
Ano, ale zatím jich stále jen přibývá. Chtěl bych se opravdu dožít momentu, kdy začnou z naší krajiny tyto cizorodé stavby mizet.
Odpovědět
Hodně tady píšete, že bungalov je špatný dům, cizorodý, ošklivý. Pokud navrhnete dispozičně špatný dům, je jakýkoliv z tohoto hlediska špatný, to se tedy asi nedá vztáhnout na bungalovy. Estetika je pocitová věc, tu ponechám stranou. Plot taky nemá s bungalovem co dělat, to je samostatná kapitola. Umístění na pozemku je to samé, jestli si někdo dá bazén nebo trampolínu na zahradu, to taky nemá s typem baráku co dělat. Co je tedy tak hrozného na domu z úvodní fotky? Podle mě nic. Já v takové nové zástavbě na větší vesnici bydlím, krabice tam nejsou (a nebudou kvůli podmínce sklonu střechy), ale je to směs bungalovů s valbovou střechou, přízemních budov se sedlovou střechou a podkrovních domů se sedlovou střechou. A ploty, to je doslova showroom. Hlavní estetickou vadu a nepřirozenost vidím v absenci zeleně. Nikdo si nevysadí strom, případně ještě nevyrostl. Pokud by na ulicích v zelených pruzích byly vysázené vysokokmenné stromy a byly další stromy po zahradách (klidně jen jeden), ty místa by vypadala mnohem lépe a přirozeněji. Samozřejmě se najde sem tam kus vyloženě nevkusného domu, ale to asi bude vždy. Relevantní připomínky k bungalovům jsou tedy opravdu větší půdorysná plocha, tzn. nároky na prostor. Skoro nikdo neřeší garáž, ,,kůlnu" na věci, takže skoro všichni pak staví druhý malý domek někde na pozemku, kam dávájí sekačky, kola, lopaty ... Ale to se opět stává i u jiných staveb než bungalovů z katalogu. Jinak se mi zdají funkční a nikdo z mých známý si na bydlení nestěžuje (...já bydlím v tom podkrovním domě :-))
Odpovědět
Každý problém lze relativizovat, jak jste to udělal Vy. Ano i estetika je věc do velké míry individuální. Pokud však má nějaký jev společné nebo velmi četně se vyskytující shodné parametry, jak je bohatě popsáno v jiných příspěvcích, tak lze odvodit, že je pro daný jev typický a tedy je jakákoli relativizace postavena na vratkých základech.
Dále si nemyslím, že je snaha dosáhnout co největšího pohodlí argumentem, proč zabírat úrodnou půdu prostorově náročnými stavbami, které navíc vzhledově vycházejí z koloniálních staveb v Indii nebo Indonésii. To není otázka individuální estetiky, jako spíše genia loci, protože nějak se tu stavělo dřív a to celá staletí a že určité formy do naší krajiny patří a jsou malebné, tak na tom se shodne mnoho lidí, nejen odborníci. Čili dle mého odborného názoru architekta je tato forma stavění popřením kontinuity a tedy slepou větví, což ale nepopírá, že je odrazem konzumní doby a určité části populace. Někomu zkrátka stačí ke štěstí pohodlný konzum a typový bungalov "Blažena 13" a ostatní je mu ukradené. Bohužel je jich všude už tolik, že my odpůrci můžeme lamentovat a čas od času dopomoci ku existenci staveb hodnotnějších s vírou, že další generace tuto naši dnes zdánlivě marnou snahu ocení a postaví na piedestal životních priorit jiné hodnoty nežli bezbřehý konzum zhmotněný právě ve formě (nejen) těchto bungalovů.
Odpovědět
Díky za odpověď, nic právě nerelativizuji, uvádím konkrétní nešvary, které ovšem přímo nesouvisí s typem domu. Proto mám pocit, že hlavní kritika většiny popsaných neduhů padá obecně na urbanismus a územní plánování. Zmiňujete stavby před stoletím, ano jsou krásné, zajímavé, mají genius loci. Ale přece musíte vidět, že nelze plánovat stejným způsobem a tedy hlavně pro ty samé životní potřeby. Dnes je zcela jiný život než před 100 lety. Jiné domy se stavěly za socialismu, jiné po revoluci a dnes opět jiné (sám zmiňujete níže v diskusi, že vám kostky s velkými okny obalené modřínem nevadí...). Říkejme tomu zkrátka vývoj. A pokud ho chcete usměrňovat, tak musíte přikazovat co se může a nemůže stavět a to musí být rozumná míra. Tu polemiku tedy chápu, chápu Vaše argumenty, nicméně kopat tady do bungalovu, to není ten hlavní problém, tím je nastavení koncepce rozvoje obcí (na jaké úrovni má být?), územní plánování, urbanismus...
Odpovědět
Jak jste přišel na to, že chci něco usměrňovat? :-) Uvedl jsem, proč není importovaná forma bungalovů pro mne (a pokud vím, tak ani pro většinu architektů) akceptovatelná a začalo to vlastně tím, že autor článku uvedl jako jednu příčinu bungalovizace venkova poplatnost architektů, což je nehorázná neznalost našeho přístupu.
Ano v územních plánech a studiích je častěji pro plochy bydlení v rodinných domech preferována rozvolněná zástavba s nízkou intenzitou zastavěnosti, nicméně tyto jsou projednávány i za účasti veřejnosti a u těch projednání, u kterých byli nějací kolegové architekti, byli oni prakticky vždy ti jediní, kteří prosazovali zástavbu více nahuštěnou, čili onu rozvolněnou zástavbu vyžadují hlavně zastupitelstva obcí a laická veřejnost. Nicméně se mi ještě nikdy nestalo, že by mne něco nutilo i v rámci těchto lokalit navrhnout bungalov s parametry, které jsem v diskuzi popsal, prostě švihnout typovku doprostřed pozemku, který ještě pro jistotu navrhnu zarovnat a obehnat opěrkami. Ani nechápu, co je výhodného na dispozici těchto bungalovů. Většinou mají půdorysný tvar blízký čtverci a to je z hlediska členění dispozice nevýhodné. Mnohem lépe se zónuje podlouhlý obdélník a od určitého půdorysného je z mnoha důvodů výhodné jít do patra. Navrhovat domy je třeba s citem. Viděl jsem bohužel i bungalovy nad 250 m2 zastavěné plochy, jejichž střecha se tyčí nad krajinou jak pyramida v Gize jakožto memento onoho zmiňovaného pohodlného konzumu.
Sečteno a podtrženo - tyto stavby jsou objednávkou určité části populace, která s touto formou rezonuje, často i z důvodů neznalosti jiných alternativ. Úkolem architektů je informovat i o těch více citem a invencí vedených alternativách a tak alespoň trochu zmírnit plošné zamořování krajiny těmito stavbami ve prospěch staveb kvalitnějších a pokornějších.
A abych Vám ještě odpověděl ohledně starých staveb. Na nich je vidět, že lidé dlouho přemýšleli, co a v jakém rozsahu realizovat a právě to přemýšlení se propsalo do formy, která byla volena citem. Dnes mnozí nadávají, jak je stavění drahé, ale dost často jejich výběr bydlení a finančního závazku až do důchodu končí prstem zapíchnutým v katalogu typových domů, přičemž najít si dle referencí šikovného architekta nebo stavebního inženýra nebylo nikdy snazší.
Ale samozřejmě není mým cílem Vám vyvrátit Vaše názory, protože zjevně vnímáme dané věci úplně jinak
Odpovědět
čili onu rozvolněnou zástavbu vyžadují hlavně zastupitelstva obcí a laická veřejnost. ...............
No, když se z města stěhuji do vesnice, tak chci mít i kus zahrady.
Odpovědět
... kus zahrady kolem bungalovu srovnané do rovin, aby zde mohla pohodlně rajtovat robotická sekačka a udržovat hezkou zelenou poušť :-D
Odpovědět
Přesně tak. Kdo se dnes umí ohánět s kosou a kdo by chtěl chovat drůbež a králíky a mít kupu hnoje v rohu?
Odpovědět
my odpůrci můžeme lamentovat a čas od času dopomoci ku existenci staveb hodnotnějších s vírou, že další generace tuto naši dnes zdánlivě marnou snahu ocení a postaví na piedestal životních priorit jiné hodnoty nežli bezbřehý konzum ...........
Připomněl jste mně bourání všelijakých staveb ze socialismu, hlavně v Praze, na kterých se uznávaní architekti docela vyřádili, které mně osobně se velmi líbily, byť architektuře nerozumím. A líbilo se mně to "odůvodnění" - jsou "komunistické".
Odpovědět
Nerozumím vůbec myšlence Vašeho příspěvku.
Odpovědět
No, jak jsem napsal, jen má vzpomínka. Za socialismu byly mnohé veřejné stavby projektované renomovanými architekty a byly, i dle mě, laika, pěkné. Ale po Velké Sametové byly mnohé (většina?) sbourány jako "relikty komunismu". A co je nahradilo?
Tak holt nová generace tu snahu někdejších architektů neocenila.
Odpovědět
Asi by to ,lépe vysvětlilo toto:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-zivotni-styl-prazske-metro-umeni-267538
Odpovědět
Co je to preboga za totalitní výkřik? Jaká bungalovizace? Co to znamená?
Že se staví přízemní domy, jak se stavěly na vesnici VŽDYCKY? Na patro byl maximálně radhauz nebo fara. Jedinná vyšší stavba byl kostel.
Usedlost na moravské i české dědině byla přibližně pravoúhlá, v řadové zástavbě, s dvornám traktem. Na severu to byly samostatné domy, široké s hospodářřstvím pod jednou střechou, připomínající bungalovy. Jiné užívání si vynutilo i jinou konstrukci, ale pořád je to zhruba to samé, problém vidím jen v rovných střechách. To chce autor stavět na dědině snad paneláky?
Odpovědět
Vzhledem k faktu, že mezi viníky tohoto stavu autor zahrnul i architekty, kteří se na bungalovizaci venkova typovými rodinnými domy prakticky nepodílí, tak ani mně není jasné, co vlastně tím článkem chtěl říct, nicméně pokud potřebujete pochopit, proč nejsou typové bungalovy pro venkov moc dobrým řešením, můžete si pročíst diskuzi, kde je to podrobněji rozebráno.
Odpovědět
Za socialismu, v Zemědělských novinách, nějaký architekt kritizoval přesně to co vy. A spolu s dalšími, navrhl několik typů vhodných domků, zohledňujících i nutnost někam ukládat nářadí i možnost chovu domácích zvířat. Prostě tu stavbu vyřešil kompletně. A výsledek, jak si postěžoval, nebyl zájem, protože i na vesnici lidé chtěli žít stejně (dobře) jako ve městě.
Odpovědět
My máme v sousedství několik socialistických dvougeneračních kostek. Většinou jsou k nim na černo přilepeny hospodářské přístavky a hodně lidí něco chová, hlavně slepice.
V samotných domech žijí buďto staří majitelé sami a a nadávaji, že to celé musí vytápět a je to drahé (málokterý je dobře zateplený) a když tam bydlí staří společně s mladými, tak se z domů často ozývá křik, takže zřejmě dochází k nechtěným interakcím a mezigeneračním konfliktům nebo jsou zrovna v těchto domech vášnivými fanoušky fotbalu (vtip).
Jo žijí si "dobře." :-D
Odpovědět
Ano, znám z mé rodné vesnice. Nová výstavba, i za socialismu, parcely jedna vedle druhé, žádná ulička mezi nimi, domeček - jako "vilka" -uprostřed, a pak různě v rozích nově kůlna, chlívek, hnojiště. Právě to ten zmíněný architekt chtěl řešit kompletním návrhem nové výstavby - měl v ní jednotlivé domky, dvojdomky i řadovky.
Ale v současnosti tam výstavba pokračuje stejně - domky uprostřed parcely - jen už tam nejsou ty chlívky a hnojiště, jezdí tam i ty robotické sekačky. Ovšem v současnosti jsou vesnice zásobovány z města, kdyby došlo ke krizi, tak by vesničané asi první umírali hlady.
Odpovědět
A co říkáte na dřevodomky na pilotech s rovnou střechou, modřínovou fasádou a velkými fixními okny ? Jsou výborně zateplené (střecha 40 cm polyše) a ta velká okna to je prostě bomba, ten výhled. Z venku modřínová fasáda postupně zešedne a jsou takové smutné, ale bydlení v tom je pěkné.
Odpovědět
Máme ve vesnici i takové. Za mě je ten zešedlý modřín slušně řečeno nepěkný, ale to je každého věc.
Odpovědět
NENÍ to každého věc.
Když postavím něco, z čeho okolí naskakuje husí kůže, je to věc VEŘEJNÁ.
I když zešedlý modřín ještě není to úplně nejhorší.
Když jsou domy a ploty černošedé, tmavomodré, fialové atd., je to ještě větší hnus než zešedlé dřevo.
Odpovědět
No vidíte, já zase šedé/bílé fasády považuju za výhodu, protože proti tomu hezky razí kytky.
Zkuste vysadit cokoliv kvetoucího před žlutou nebo meruňkovou plochu. Ať to pokvete jakkoliv, vždycky se to bude bít s barvou pozadí.
Kdežto omšelý modřín v kombinaci s, řekněme, kvetoucí historickou stolístkou tvoří nádherný kontrast.
Odpovědět
A já mám zase rád neutrální interiéry. Když pak na stěnu dáte krásné obrazy, tak je úplná lahoda pro duši.
Odpovědět
ano, to je další věc. výmalba stěn jednou neutrální barvou (nejlépe bílou) je geniální v tom, že si můžete pověsit obrazy, a dokonce i můžete v jedné místnosti zkombinovat více autorů a dokonce tam mít jak krajinku tak portrét a abstrakci. pokud máte strop žlutý, jednu stěnu růžovou a třetí bleděmodrou, tak už se tam žádný obraz nevejde.
druhá věc je divoké obložení v koupelně, strakaté vzory, do toho všelijaké listely. tam když pověsíte ručník jedné barvy a župan barvy druhé a v kelímku máte kartáčky na zuby různých barev, tak je to prostě příšerné
Odpovědět
na pilotech ať si zakládá letiště v čáslavi, my zakládáme na pilotách!
(s tímto řevem vyhazoval kdysi jeden docent na stavební fakultě studenty ze zkoušky z předmětu speciální zakládání, použili-li toto slovo v nesprávném rodu)
k věci: tyhle domky mají své mouchy. zaprvé nemají parter v úrovni terénu a jestliže máte sekačku, jízdní kolo a lyže, tak musíte vedle postavit ještě jednu boudu. tyhle domky se hodí někam, kde je zima a často leží hodně sněhu, ostatně, je to import z kanady a skandinávie.
Odpovědět
Jasně na pilotách, u zkoušky bych letěl.
Syn co ten dům má, má to skladiště přímo v domě i s nájezdem. Nejvíc se mi líbí ty obří okna, to bylo taky na tom domě nejdražší.
Stavěno před třemi lety s řemeslníkem a domácím pomocníkem za 2 miliony (bez pozemku).
Odpovědět
Jedná se v podstatě o minimalistické řešení bytové krize. Mě rozhodně vůbec nevadí a líbí se mi i pravdivost obkladového materiálu. Velké výhledy, pokud je na co koukat, jsou také bezva a tam, kde to má smysl je také navrhuji. Tyto úsporné domky však mnoho odpůrců a je pravda, že do některých lokalit se moc nehodí.
Odpovědět
Základní typ a tvar domu ještě nemusí být jediným problémem.
I z jinak krásného domu lze snadno vytvořit naprosto šerednou obludu použitím nevhodné barvy - a dost se divím, že na tenhle problém v diskusi ještě nikdo nepoukázal.
Když vidím ty tmavošedé, černošedé nebo dokonce úplně černé domy a ploty, domy tmavomodré, fialové nebo natřené křiklavou jedovatou zelení, přemýšlím o tom, že jejich majitelé by měli sousedům platit nějaké odškodné. Protože oni sami, když sedí doma, ten hnus nevidí - zato chudáci sousedé se na to ze svých oken MUSEJÍ koukat...
Odpovědět
všiml jsem si docela zajímavého paradoxního fenoménu, čím jednomu méně vadí, že žije v hnusném baráku (a ani nepozná že je hnusný), tím víc řeší jak vypadá jeho auto a co je to za auto, jestli je to "premiovka", jestli je to pečlivě naleštěné jako psí kulky a jestli to má disky z hliníkové slitiny a nízkoprofilové pneumatiky, na kterých to sice možná ďábelsky jezdí, ale drncá to jak žebřiňák. a paradoxně, z auta taky majitel (řidič) kouká ven a chodit se kochat svým autem do garáže je takové, no, poněkud dětinsky úchylné.
Odpovědět
Ano, často to tak bývá. Vzpomínám si na jednoho slovenského rapera, který machroval drahým autem, ale zajel s ním do garáže v meruňkovém bungalovu s balustrádami v plotě a se zlatými šprudlemi v oknech :-D
Odpovědět
Nejlepší jsou ti, co chtějí mít obrovský bungalov ve svahu.
A tak tam navážejí obrovské množství hlíny a bagrují, až jim ten svah po mimořádně vlhkém období jednou ujede do údolí či rovnou sjede na hlavu...
Odpovědět
No a za všechny ty zemní práce pak dají ti údajně chudí investoři mnohem více, nežli za architektonickou studii, díky které by měli dům vyřešený na míru pozemku.
Odpovědět
Rozhodně vám nechci do architektonických studií fušovat. Mně jde o to, aby ty domy byly postaveny rozumným stavebním systémem s excelentní tepelnou ochranou, který ale, bohužel, bude klást nějaká omezení. A toto by měl dobrý architekt podle mých kritérií kvalitně zvládat. Jaksi rozumně krotit rozmáchlost.
Odpovědět
Však já Váš přístup chápu a díky za tuto diskuzi a díky za kontakt a nabídku prohlídky stavby. Kolem Brna mám občas cestu, řešíme tam s kolegy v současnosti projekt na rekonstrukci multifunkčního objektu. Já se Vám ještě ozvu, ale tento týden už nestíhám.
Odpovědět
Na druhou stranu je taky nutné zmínit, že některé bungalovy jsou od začátku zamýšleny tak, že jednou tam přibude další patro...
Odpovědět
Článek je posunutý jinam, ale vyjadřuje katastrofu byrokratizace, nesprávného vývoje naší společnosti. Máme nejsložitější stavební řízení, postavit novou stavbu je po všech stránkách drama a jak vypadá naše architektura oproti západním zemím? Podnikatelské baroko, bungalovy tam, kde jsou třeba nevhodné, nezapadají do původní zástavby. Je to jako v přírodě, jako v architektuře parku se stromy- základem je, aby park (stavba) zapadal (zapadala) do okolí, aby dotvářela okolí, něco vyjadřovala. Místo toho, aby stavební úřady posuzovaly stavbu z tohoto hlediska, dávaly doporučení, pomáhaly architektonicky dotvářet prostředí, přinášejí stohy papírů, zákonů a vyhlášek, každý je rád že po letech vysilujících úředních jednání splní vůbec podmínky stavby, natož aby ještě stavbu posuzoval z důvodu, jestli do prostředí zapadá, jestli je vhodná.
Je to vlastně problém celé naší společnosti- byrokratizace, nepružnost, místo směřování k dobrému výsledku, požadavek na splnění tisíců vyhlášek, nařízení, předpisů. Jak vůbec celá tato naše zbyrokratizovaná společnost může být konkurenceschopná s ostatními zeměmi?
Jediný správný návod nám dal V. Klaus: co nejméně státu, co nejvíce pravomocí pro lidi, firmy, z toho plyne: co nejméně zákonů, předpisů vyhlášek, úředníků, neustálého sledování všeho. Zaměřit se pouze na nejzákladnější potřeby státu- i stavby hodnotit jen z tohoto hlediska, jak přispívají k rozvoji města, k architektuře města.
Nástupcem klausovské ODS je dnešní ODS, neměla by se nikdy odvracet od tohoto programu, stále by měla chránit jednotlivce a omezovat stát. Ostatní strany včetně opozice ANO mají také dobré myšlenky, ale jsou postavené na socializmu, vybírání co nejvíce peněz od lidí a jejich přerozdělování- tj. směřují k úřednímu policejnímu státu, kde všichni jsou pod jeho kontrolou.
Bungalov není vůbec špatná myšlenka- malý dobře zateplený dům, tím, že je nízký, dobře se ošetřuje, dobře navazuje na zahradu, finančně není náročný. Právě že kvalitní architektura je mnohem náročnější, rozplácnutelnější, má velké množství prvků- je tedy náročná, drahá. Ale bungalovizace celého našeho prostředí určitě nejlepší není. Stejně tak jako uniformní lány řepky, kukuřice, smrkových monokultur apod.
Odpovědět
Kde jste chytil tu urážku? Píše to dobře.
Odpovědět
Nástupcem klausovské ODS je dnešní ODS, neměla by se nikdy odvracet od tohoto programu, stále by měla chránit jednotlivce a omezovat stát. ................
Vy jste idealista. Víte kolik má každý politik kamarádů a podporovatelů, které, nebo jejich děti, je třeba odměnit?
Odpovědět
A co vy tady na to?
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-soud-na-jihu-francie-naridil-demolici-vily-ceskeho-miliardare-40504153
A jak se vám líbí "Takešiho hrad"?
Odpovědět
add 1. není to urážka, je to jiný názor: kdy už konečně budeme respektovat cizí názory, i když s nimi nebudeme souhlasit! Je to známka kultury člověka, jeho vyspělosti. Já ze sebe primitiva dělat nebudu. Jestli někdo chce, ať si ho dělá sám ze sebe!!
add 2. to je právě problém ODS, její nesmyslné podpory výrobců energetiky, zdražení elekřiny, nízký hospodářský produkt. Snad se z toho poučí. Ale jak je to u jiných stran?
add 3. proto taky architektura a kulura na Západě je někde úplně jinde než u nás
Odpovědět
No dobře - když vás "hloupý Honza" neuráží - vaše věc.
ODS už dávno není ta pravicová strana, za jakou se prezentovala. Také jsem kdysi obdivoval V. Klause, než jsem pochopil, že pravicový politik je jen "per huba". A že není žádný hospodář. Pamatuji, že při podpisu asociačních dohod s EU prohlásil, že "zemědělství je bezvýznamnou součástí národního hospodářství ČR", zatímco Poláci se za své zemědělce bili jako lvi.
Také prý měl říci, ale to mám z druhé ruky, že "musíme všechno zprivatizovat, abychom se o to nemuseli starat". A ano, to vidím u všech politiků.
Ad 3. Nemohu posoudit, nejsem na to odborník. Ale všímám si, že většinou (skoro) všude mají podstatně přísnější stavební předpisy a že také jsou tamní společnosti daleko více sešněrované všelijakými, nepsanými, společenskými pravidly. Netroufám si posuzovat, zda to je lepší.
Odpovědět
Pro info, soudruhu, zodpovědnost v jak kvalitně jsme vyjednali většinu kapitol při přístupových jednáních do EU a v jaké formě jsme je podepsali měl a má jen a pouze notorik v komatu, protože právě notorik v komatu byl dané době premiérem a nikoli klaus, ať už si o něm myslíme co chceme nebo ať se vyjadřoval jak chtěl, protože se nevyjadřoval jako premiér. JInými slovy, členství v EU vypadá jak vypadá díky komsocanům. A vzhledem k jejich kompetentnosti se není čemu divit.
Odpovědět
Ano i za Klause byl hospodářský propad, velká privatizace byl podpod- Kožený, kt. ji pomáhal rozjet, je mezinár. zločinec apod. Ale to neznamená, že svoboda jednotlivce, malé mandatorní výdaje, liberalizmus je chyba.
Za francouszské revoluce se taky dělaly chyby, to neznamená že volnost rovnost je blbost, možná bratrství je za kapitalizmu hloupost.
Koncept našeho zemědělství je špatný- dotovat něco co není konkurenceschopné, přitom to poškozuje přírodu, není nejlepší řešení.
Vše zprivatizovat nemusí být správné, ale privatizace globálně byla správná cesta.
A západní přístup ke stavebnictví? Podívejte se na USA tam vznikají domy na útesech, u moře, na krásných místech, v Německu možno zajet autem až k hranici, hotely jsou ve 2 tis. m, plno sjezdovek, hotelů, využití krajiny.
Odpovědět
Podívejte se na USA tam vznikají domy na útesech, u moře, na krásných místech, v Německu možno zajet autem až k hranici, hotely jsou ve 2 tis. m, plno sjezdovek, hotelů, využití krajiny. .............
"Za peníze v Praze dům" - říká staré úsloví. Kdo má peníze a známosti, může (skoro) všechno. Když si před léta jeden děda v Beskydech postavil na svém pozemku větší chlívek pro kozy, s půdou na seno, poslal mu tam stavební úřad buldozer, aby všechno shrnul na hromadu (ano, kozy před tím vyvedli ven), a pak mu naúčtoval 50 000, za náklady. Když Rus milionář postavil v chráněném území Slavkovský les celou ruskou "lidovou" vesnici, i s kostelíkem, oplotil ji a zajistil ochrankou, stačila trachta pro činovníky krajského úřadu, aby dostal malou pokutu a dodatečné stavební povolení. Když Blanka Matragi, v rámci povolených oprav vilky ji celou shrnula a začala si stavět novou, dle svého gusta, ano, dostala pokutu, dokonce 50 000, ale všichni konstatovali, že vzhledem k jejímu majetku ........
V Praze na Letné je vedle komunikace 5 prvorepublikových vilek v rámci chráněného souboru staveb v té čtvrti. Vzhledem ke komunikaci se tam bydlet nedá. Ve třech vilkách jsou tedy kanceláře, ty dva by majitel chtěl sbourat a postavit prosklenou kancelářskou budovu. Úřad s tím nesouhlasí. A tak majitel nechává vilky chátrat, až budou na likvidaci, no a pak zřejmě úřad povolí.
V Dolních Věstonicích na jižní Moravě byla pěkná, historická barokní sýpka. Chráněná. Nový majitel ji začal bourat, aby tam mohl postavit hotel. Památkáři běhali kolem, zakazovali, hrozili pokutou až 5000 (pět tisíc) Kč a majitel boural dál. Až tam zůstala jen hromada cihel. Jak to dopadlo nevím, odstěhoval jsem se.
Odpovědět
S autorem lze v některých věcech souhlasit, v některých však nelze.
Namátkou, dřívější sídla na venkově obrážela lokalitu,dobu a potřebu bydlících. Velká část populace pracovala v zemědělství, dnes cca 1.5%, Hospodářství měl skoro každý a tomu odpovídala i dispozice stavby, obrovské podstřešní prostory, seno, část přízemí vyhrazena pro hospodářské účely, dvůr apod.
Dnešní nabídka stavebních prvků vc. rozvodů a technického vybavení spotřebiči je z jiné galaxie.
Za socialismu se tepelné ztráty neřešily, metrák uhlí 17 Kč, elektřina 50 hal./kWh, dřevo za hubičku.
Dnes je no.1 tepelná ztráta objektu a trojitá skla skoro normou.
90% lidí dojíždí za prací do města,a dvě auta nejsou na rodinu výjimkou.
Chtít stále,aby zůstal zachován ráz původní vesnické zástavby není správné ani možné, pokud nejde o památkovou zónu či objekty památkově chráněné v bezprostřední blízkosti.
Souhlas s tím, že stavba by měla splňovat základní estetická a architektonická pravidla,aby působila přirozeně a harmonický v místě a lokalitě.
Zde selhávají územní plány,kvalita zastupitelstva a role pořizovatele, obvykle referenta územně -planovaciho odboru ORP.
Ostrakizovat potom bungalovy jako mor je doslova legrační, neboť z hlediska užívacího komfortu jde o jedno z nejlepších řešení, obvykle i z hlediska investičních nákladů.
Viděl jsem obce, kde bungalovy nerušily, i obce kde jde doslova o katastrofu. Typicky kdysi krásná obec Limbach u Pezinoku/ Bratislava.
O ochraně krajiny pak mluvit smysl dnes
nedává, protože veřejným zájmem (!!!) se stalo masivní budování OZE, a zejména farmy VE spolehlivě zničí i to málo,či z krajinného rázu v malé ČR zůstalo.
Kdo projížděl Německem, ví o čem mluvím.
Odpovědět
Naprosto správný názor. V naší architektuře jsou určitě důležitější problémy- např architektonické paskvily-jak je možné, že stavební úřad nezasáhne!, zabírání hodnotné orné půdy, zástavba v záplavové oblasti, místo trávy (x zatravňující dlaždice) všude beton, asfalt, málo stromů, popínavých rostlin, chybné zachycov. dešťovky, doplňování spodní vody, atd atd. Bagr na bugalovy určitě ne!
Odpovědět
|
|